Ceny mědi v pondělí vyskočily na rekordní úrovně, jelikož se po stávce v chilském dole zvýšily obavy o dodávky, spolu s očekáváními tržních deficitů a klesajících zásob ve skladech schválených Londýnskou burzou kovů.

Cena mědi (benchmark) na londýnské burze kovů (London Metal Exchange) do 10:42 GMT vzrostla o 2,8 % na 12 823 dolarů za metrickou tunu poté, co na začátku seance dosáhla denního maxima 12 905,5 dolarů za tunu. Tento kov, široce používaný v energetickém a stavebnictví, dosáhl minulý týden rekordní úrovně 12 960 dolarů za tunu.

Obchodníci uvedli, že stávka v měděno-zlatém dole Mantoverde, který provozuje společnost Capstone Copper v severním Chile, posílila narativ o ztenčující se nabídce na trhu.

Očekává se, že Mantoverde vyprodukuje 29 000 až 32 000 metrických tun mědi. I když to představuje pouze malý podíl celosvětové produkce mědi, která se letos odhaduje na zhruba 24 milionů tun, posiluje to očekávání nedostatku dodávek.

Analytici společnosti UBS v poznámce uvedli: „Očekáváme, že poptávka po mědi v roce 2026 vzroste přibližně o 3 %, oproti růstu nabídky rafinované mědi o méně než 1 %, což povede k deficitu mezi 300 000 a 400 000 tunami, který v roce 2027 vzroste na přibližně 500 000 tun.“

Ceny mědi byly také podpořeny klesajícími zásobami na Londýnské burze kovů (London Metal Exchange), které klesly na 142 550 tun, což je pokles o 55 % od konce srpna.

Velká část mědi opouštějící systém LME byla odeslána do Spojených států, kde ceny také zůstávají zvýšené, jelikož cla na měď jsou přezkoumávána, a to i přes to, že tomuto kovu bylo uděleno osvobození od dovozních cel, které vstoupilo v platnost 1. srpna.

Na souvisejících trzích se cena hliníku dříve dosáhla 3 069 dolarů za tunu, což je nejvyšší úroveň od dubna 2022, a to uprostřed obav z možného nedostatku dodávek, částečně souvisejícího s čínským limitem produkce 45 milionů tun.

Gregory Wietbicker, prezident společnosti Wittsend Commodity Advisors, uvedl: „V posledních 20 letech byly ceny na Londýnské burze kovů z velké části stanovovány na základě kapitálových nákladů v Číně. Nyní musí trh začít přemýšlet o kapitálových výdajích v místech, jako je Indonésie, Finsko nebo Indie.“

Cena hliníku vzrostla o 1,5 % na 3 060 dolarů za tunu, zinku o 1,4 % na 3 171 dolarů, olova mírně vzrostla o 0,3 % na 2 012 dolarů, niklu o 0,4 % na 16 885 dolarů a cínu o 3,7 % na 41 925 dolarů za tunu.

Bitcoin vystoupal na nejvyšší úroveň za poslední tři týdny a prorazil tak široce sledovanou technickou úroveň, jelikož digitální aktiva začala dohánět zisky akcií a drahých kovů.

Největší kryptoměna světa v pondělí vzrostla až o 2,3 % a do 6:34 newyorského času se obchodovala těsně pod 93 000 USD. Mírné zisky zaznamenal i Ether. Růst Bitcoinu přišel spolu s růstem zlata, stříbra a akcií po sesazení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.

Bitcoin se poprvé od začátku výprodeje kryptoměn na začátku října dostal nad svůj 50denní klouzavý průměr, což je jeden z několika signálů naznačujících, že se ceny stabilizují na pevnější noze. Token letos zatím vzrostl o přibližně 6 %.

Politická nejistota vyvolaná Madurovým zatčením americkými silami koncem minulého týdne nijak zvlášť neutlumila zájem investorů o aktiva s vyšším rizikem, jako jsou technologické akcie, a zároveň pomohla k dalšímu růstu zlata a stříbra. Futures kontrakty na americké akcie v pondělí vzrostly, v čele s technologickými akciemi.

Bitcoin byl občas vnímán jako bezpečný přístav během období turbulencí, zatímco v jiných fázích se obchodoval v souladu s akciemi a rizikovými aktivy. Kryptoměna ve čtvrtém čtvrtletí klesla o 24 % a prudce se odchýlila od trajektorie cen zlata a stříbra.

Sean McNulty, vedoucí obchodování s deriváty pro Asii a Tichomoří ve společnosti FalconX, uvedl, že nejnovější zisky byly poháněny tzv. krypto-nativními firmami – společnostmi zaměřenými výhradně na digitální aktiva – spolu s nedostatkem prodejního tlaku ze strany skupin, jako jsou těžaři bitcoinů, bohaté rodinné kanceláře a další velké investiční fondy.

Úzký obchodní rozsah

Bitcoin se několik týdnů nacházel v úzkém obchodním rozmezí, během vánočních svátků zmeškal růst akcií a rok 2025 zakončil se ztrátou 6,5 %. Jeho loňský výkon zaostal za očekáváním, a to i přes vlnu kryptoměnových politik v USA prosazovaných prezidentem Donaldem Trumpem.

2. ledna investoři vložili dohromady 471 milionů dolarů do 12 bitcoinových burzovně obchodovaných fondů kótovaných na americké burze, což představuje největší příliv od 11. listopadu a posílení známek změny nálad na trhu.

Zvýšenou aktivitu vykazuje i pozice derivátů. Úrokové sazby u perpetual futures kontraktů na bitcoin – ukazatel nákladů na půjčky k udržení optimistických sázek – vystoupaly na nejvyšší úroveň od 18. října, uvádějí data CryptoQuant.

Timothy Meiser, vedoucí výzkumu v kryptoměnové firmě BRN, řekl: „Toto je trh, který se spíše stabilizuje než zrychluje. Nadcházející týdny určí, zda se příliv nového kapitálu promítne do trvalé dynamiky, nebo zda čas zůstane dominantní silou formující ceny.“

Obchodníci nyní sledují, zda se Bitcoin dokáže udržet nad 94 000 USD, zatímco 88 000 USD je podle McNultyho považováno za klíčovou úroveň podpory směrem dolů.

Ceny ropy v pondělí klesly, protože dostatečná globální nabídka vyvážila obavy z dopadu zatčení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými státy na tok ropy z Venezuely, která drží největší zásoby ropy na světě.

Futures kontrakty na ropu Brent klesly do 9:40 GMT o 23 centů, tj. 0,4 %, na 60,52 USD za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate klesla o 21 centů, tj. 0,4 %, na 57,11 USD za barel.

Ceny referenčních akcií byly na začátku asijského obchodování volatilní, protože investoři hodnotili vývoj ve Venezuele, členovi OPEC, jehož vývoz ropy podléhal americkým sankcím, a také potenciální dopad na globální dodávky ropy.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Washington převezme kontrolu nad zemí a že sankce zůstanou v platnosti poté, co byl Maduro v neděli zadržen v newyorské věznici.

Analytici uvedli, že na globálním trhu charakterizovaném hojnou nabídkou by jakékoli další narušení venezuelského exportu mělo omezený a okamžitý dopad na ceny.

Produkce ropy ve Venezuele se v posledních desetiletích propadla kvůli špatnému hospodaření a nedostatku investic od zahraničních společností poté, co země na začátku roku 2000 znárodnila své ropné operace.

Průměrná produkce se loni pohybovala kolem 1,1 milionu barelů denně, což odpovídá zhruba 1 % celosvětové produkce.

Kazuhiko Fuji, vedoucí pracovník Výzkumného ústavu pro ekonomiku, obchod a průmysl, uvedl, že americké útoky nepoškodily venezuelský ropný sektor.

Fuji uvedl: „I když je venezuelský vývoz dočasně narušen, více než 80 % z něj je dodáváno do Číny, která si vytvořila velké zásoby.“

Prozatímní venezuelský prezident v neděli nabídl spolupráci se Spojenými státy.

Analytici společnosti SEB uvedli: „To snižuje riziko dlouhodobého zákazu vývozu venezuelské ropy s možností, že by dodávky ropy z Venezuely mohly volně proudit v relativně krátkém období.“

Trump také varoval před možnými dalšími intervencemi USA a naznačil, že Kolumbie a Mexiko by mohly čelit vojenské akci, pokud se jim nepodaří omezit toky nelegálních drog.

Analytici také sledují reakci Íránu poté, co Trump v pátek varoval před možným zásahem do potlačování protestů v tomto členském státě OPEC.

OPEC a jeho spojenci se na nedělním zasedání samostatně dohodli na ponechání úrovně produkce beze změny.

Americký dolar zahájil svůj první celý obchodní týden roku 2026 tím, že se po slabém prosincovém výkonu vyšplhal na několikatýdenní maxima vůči řadě měn, jelikož se pozornost upírá na řadu klíčových ekonomických dat z USA, která mají být zveřejněna koncem tohoto týdne.

Obchodníci také pozorně sledovali vývoj ve Venezuele po americkém razii a zatčení prezidenta Nicoláse Madura.

Americký prezident Donald Trump v neděli novinářům řekl, že by mohl nařídit další úder, pokud selžou snahy USA o otevření venezuelského ropného sektoru a zastavení obchodu s drogami. Naznačil také možnou vojenskou akci proti Kolumbii a Mexiku.

Navzdory napjatému geopolitickému pozadí dolar zaznamenal mírné zisky. Analytici však uvedli, že je stále příliš brzy na závěr, že je tento pohyb udržitelný. Měsíční zpráva o zaměstnanosti v USA, která má být zveřejněna v pátek, je považována za rozhodující faktor při formování očekávání měnové politiky – a za faktor s větším vlivem na dolar než geopolitický vývoj.

Makroekonomie prozatím převažuje nad geopolitikou

Dolarový index vzrostl již pátou seanci v řadě, když si připsal 0,25 % a dosáhl nejvyšší úrovně od 10. prosince, a to zejména v důsledku oslabení eura. Euro kleslo o 0,31 % na 1,16845 USD, což je jeho nejnižší úroveň od stejného data. Dolarový index v prosinci klesl o 1,2 %, což představuje jeho nejslabší měsíční výkon od srpna.

Jeremy Stretch, vedoucí devizové strategie pro G10 ve společnosti CIBC Markets, řekl: „I když toto geopolitické riziko vidíme, nemyslím si, že bychom se na něm měli zaseknout. Velmi rychle se vrátíme k makrorealitě, protože v průběhu tohoto týdne proběhne záplava dat z USA.“

Dodal: „První pohyb na devizovém trhu po velké události je často špatný. Neříkám, že je to špatně, ale myslím si, že tato síla dolaru by mohla být náchylná ke korekci, pokud v datech o zaměstnanosti uvidíme známky křehkosti.“

Stretch poznamenal, že nedávná série silných ekonomických výsledků v USA přiměla trhy k tomu, aby letos zvážily pomalejší tempo snižování úrokových sazeb.

Zveřejnění dat tohoto týdne začíná v pondělí průzkumem Institutu pro řízení dodávek (Institute for Supply Management) ve výrobě a končí v pátek měsíční zprávou o počtu pracovních míst v nezemědělství.

Kyle Rodda, hlavní analytik finančních trhů společnosti Capital.com, uvedl: „Tvrdím, že devizové trhy ve skutečnosti nezohledňují rizika spojená s Venezuelou ani tak spíše to, co odhalí data z USA o politické dráze Federálního rezervního systému.“

Obchodníci v současné době počítají se dvěma sníženími amerických úrokových sazeb v tomto roce, jak vyplývá z výpočtů LSEG založených na cenách futures kontraktů.

Snižování sazeb v USA je stále v centru pozornosti

Investoři také čekají na Trumpův výběr dalšího předsedy Federálního rezervního systému, jehož funkční období vyprší v květnu. Trump uvedl, že svou volbu oznámí tento měsíc, a naznačil, že nástupcem bude „někdo, kdo věří v nižší úrokové sazby… o hodně“.

V Japonsku guvernér Bank of Japan Kazuo Ueda v pondělí prohlásil, že centrální banka bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, pokud se ekonomické podmínky a cenový vývoj budou vyvíjet v souladu s jejími prognózami. Tento postoj v posledních měsících několikrát zopakoval, a to i po prosincovém všeobecně očekávaném zvýšení sazeb na nejvyšší úroveň za tři desetiletí.

Dolar vůči japonskému jenu zůstal stabilní na 156,81, vůči švýcarskému franku vzrostl o 0,34 % na 0,795 a vůči australskému i novozélandskému dolaru posílil o přibližně 0,2 %.