Ceny zlata v úterý vzrostly v naději na zmírnění napětí na Blízkém východě, ale tento kov zůstává na cestě k nejhoršímu měsíčnímu výkonu za více než 17 let, jelikož zvýšené ceny energií oslabily očekávání snížení sazeb v USA v letošním roce.

Spotové zlato vzrostlo o 1,5 % na 4 578,89 USD za unci, zatímco americké futures kontrakty na zlato s dodáním v dubnu vzrostly o 1,2 % na 4 611,30 USD za unci. Americký dolar oslabil, což komodity denominované v dolarech učinilo atraktivnějšími pro držitele jiných měn.

Ilja Spivak, vedoucí globálního makra ve společnosti Tastylive, uvedl: „Ceny zlata se na začátku obchodování v asijsko-pacifickém regionu zotavují poté, co americký prezident Donald Trump řekl svým asistentům, že je připraven ukončit americkou vojenskou kampaň proti Íránu… to vyvolalo na finančních trzích reakci citlivou na riziko.“

Spivak dodal, že zlato „bylo v uplynulém týdnu převážně stabilní, s výrazným nárůstem minulý pátek spolu s poklesem výnosů amerických státních dluhopisů, což naznačuje, že trhy začínají vnímat konflikt s Íránem jako potenciální ekonomické riziko.“

Zlato v tomto měsíci zatím kleslo o více než 13 %, což ho staví na cestu k největšímu měsíčnímu poklesu od října 2008, a to pod tlakem silnějšího amerického dolaru a slábnoucích očekávání snížení sazeb Federálního rezervního systému v letošním roce. V aktuálním čtvrtletí však zůstává o 5 % výše.

Obchodníci nyní považují pravděpodobnost jakéhokoli snížení sazeb Fedem v letošním roce za minimální, protože trvale vysoké ceny energií by mohly podnítit inflaci. Zlato obvykle profituje v prostředí nízkých úrokových sazeb, jelikož se jedná o nevýnosné aktivum.

Před vypuknutím konfliktu na Blízkém východě se očekávání podle nástroje FedWatch společnosti CME Group ukazovala na dvě možná snížení sazeb ze strany Federálního rezervního systému v tomto roce. Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell v pondělí uvedl, že si centrální banka může dovolit počkat a posoudit dopad konfliktu na ekonomiku a inflaci, a poznamenal, že cenové šoky ropy jsou obvykle považovány za dočasné.

Mezitím spotová cena stříbra vzrostla o 3,3 % na 72,27 dolarů za unci, platina získala 1 % na 1 916,77 dolarů a palladium vzrostlo o 2,3 % na 1 437,76 dolarů.

Stručně řečeno, zlato dostává krátkodobou podporu zmírněním geopolitického napětí, ale zůstává pod strukturálním tlakem ze silného dolaru a očekávání měnové politiky USA.

Globální obchod s hnojivy a amoniakem čelí značnému tlaku kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu uprostřed přetrvávající nejistoty ohledně diplomatických jednání mezi Spojenými státy a Íránem.

Podle mapy globálního obchodu společnosti Rystad Energy z roku 2025 je přibližně 15 % globálního obchodu s amoniakem a 21 % obchodu s močovinou – hnojivem bohatým na dusík – vázáno na vývozce, kteří by mohli být uzavřením průlivu postiženi. Mezi ně patří hlavní blízkovýchodní producenti, jako je Saúdská Arábie a Katar, a dále Kuvajt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Írán a Irák.

Analýza firmy naznačuje, že pokračující logistické narušení by mohlo ohrozit již tak napjaté trhy s amoniakem a močovinou s možným dopadem na dodavatelské řetězce potravin a zemědělství, zejména v zemích, které jsou na těchto obchodních tocích nejvíce závislé.

Rizika pro potravinovou bezpečnost

Minh Khoi Le, senior viceprezident a vedoucí globálního vodíkového oddělení ve společnosti Rystad Energy, uvedl, že poselství pro tvůrce politik a kupující je jasné: energetická bezpečnost je přímo spojena s potravinovou bezpečností.

Více než pětina vývozu močoviny od producentů z Blízkého východu má přímý dopad na zemědělskou produkci. Indie patří mezi nejvíce vystavené riziku a dováží 6 % až 8 % svých hnojiv ze zemí Perského zálivu.

Dlouhodobé uzavření průlivu by se mohlo rychle promítnout do hmatatelných ekonomických rizik, včetně potenciálního nedostatku potravin, narušení průmyslové výroby, problémů se zásobováním vodou a širších globálních rizik v závislosti na délce trvání konfliktu.

Nejvíce exponované země

Kromě Indie je na tocích hnojiv procházejících průlivem silně závislých několik zemí asijsko-pacifického regionu, včetně Jižní Koreje, Thajska a Austrálie.

Na těchto dodávkách jsou závislé i země v Americe, zejména Spojené státy a Brazílie.

V případě narušení dodávek by hlavní dovozci – v čele s Indií a Jižní Koreou – museli hledat alternativní zdroje, aby uspokojili svou poptávku po amoniaku.

Rostoucí globální výrobní náklady

Výrobci s aktivy v jiných regionech mohou zvýšit produkci, ale tato zařízení se obvykle nacházejí v regionech s vyššími náklady, jako je Evropa. To by mohlo vést k nárůstu cen potravin a zvýšit globální inflační tlaky.

Může být řešením zelený amoniak?

Někteří odborníci považují zelený neboli e-amoniak – vyrobený z obnovitelných zdrojů energie namísto fosilních paliv – za potenciální dlouhodobé řešení pro zvýšení bezpečnosti dodávek.

Tento koncept sice již dříve získal pozornost jako způsob posílení energetické bezpečnosti Evropy po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, ale dosud se nedočkal širokého přijetí. V Číně v současné době probíhají pilotní projekty, ačkoli jeho schopnost nahradit konvenční hnojiva zůstává nejistá.

Zatímco výroba zeleného amoniaku je obecně dražší, nedávné tendry v Indii ukázaly ceny blízké cenám konvenčního amoniaku.

Mezi nedávné dohody v této oblasti patří dohoda mezi společnostmi Uniper a AM Green o výrobě zeleného amoniaku v Indii pro export do Evropy a také dohody o odběru mezi společnostmi Yara International a ATOME Energy v Uruguayi.

Neočekává se však, že by většina těchto projektů zahájila výrobu před rokem 2030, což omezuje jejich schopnost zmírnit krátkodobé tržní tlaky.

Rozsah ohrožení obchodu

Globální obchod s amoniakem činil v roce 2025 přibližně 10,9 milionu tun ročně, což je pokles z 12,3 milionu tun v roce 2024. Pokud by Hormuzský průliv zůstal uzavřen, mohlo by být ovlivněno přibližně 15 % tohoto obchodu, zejména dodávky pocházející z východního pobřeží Saúdské Arábie.

Globální obchod s močovinou dosáhl v roce 2025 přibližně 50,8 milionu tun ročně, z čehož zhruba 10,6 milionu tun pochází ze zemí postižených narušením dodávek, zejména ze Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů.

Z tohoto objemu bylo přibližně 2,2 milionu tun vyvezeno do Indie, což podtrhuje její silnou závislost na hnojivech z Blízkého východu.

Mezi další významné dovozce močoviny z regionu patří Thajsko, Austrálie, Brazílie a Spojené státy.

Rostoucí tlak na obchod s hnojivy

Není to první šok, který zasáhl globální trh s hnojivy. Ruský export po válce na Ukrajině výrazně poklesl, přesto v roce 2025 stále tvořil přibližně 5 % celosvětového obchodu s amoniakem a 15 % exportu močoviny.

Nedávný vývoj na Blízkém východě přidává další vrstvu rizika na již tak napjatý globální trh s hnojivy a zdůrazňuje koncentraci dodávek mezi omezeným počtem výrobců a kritickými námořními uzly.

Hlavní indexy Wall Street v úterý vzrostly, protože trhy očekávaly zprávu naznačující možnou deeskalaci konfliktu na Blízkém východě, který dotlačil indexy S&P 500 a Dow Jones k jejich největším měsíčním poklesům za poslední roky.

List Wall Street Journal v pondělí informoval, že americký prezident Donald Trump svým asistentům řekl, že je ochoten ukončit vojenskou kampaň proti Íránu, i když Hormuzský průliv zůstane z velké části uzavřený, což pomohlo zmírnit obavy některých investorů.

Měsíční konflikt zatížil globální trhy a indexy S&P 500 a Dow Jones se tak nacházejí na cestě k největšímu měsíčnímu poklesu od září 2022, zatímco index S&P 500 směřuje k nejhoršímu čtvrtletnímu výkonu od téhož roku.

Přestože ceny ropy v úterý byly volatilní, stále směřují k rekordním měsíčním růstům. Energetický sektor indexu S&P 500 v březnu dosud vzrostl o více než 11 %, což z něj činí jediný sektor, u kterého se očekává, že měsíc uzavře v kladném teritoriu, a zároveň dosáhne svého největšího čtvrtletního zisku v historii.

Mark Malek, investiční ředitel společnosti Siebert Financial, uvedl: „Pohyby na trhu odrážejí to, co obchodníci chtějí vidět a slyšet, a chtějí slyšet, že řešení přijde rychle.“ Dodal, že rostoucí ceny ropy v důsledku uzavření Hormuzského průlivu nakonec „poškodí ekonomiku“.

Technologický sektor indexu S&P 500 mezitím vzrostl o 2 % po výprodeji na začátku tohoto čtvrtletí, který byl způsoben obavami z plánů na vysoké kapitálové výdaje a dopadem inovací založených na umělé inteligenci na softwarové služby. Akcie konkrétních společností také vzrostly, například CoreWeave vzrostla o 8,4 % poté, co získala úvěr ve výši 8,5 miliardy dolarů na rozšíření infrastruktury umělé inteligence.

Akcie společnosti Marvell Technology vzrostly o 6,8 % po investici společnosti Nvidia ve výši 2 miliard dolarů. Akcie společnosti Meta vzrostly o 3,9 % a akcie společnosti Alphabet získaly 2,5 %, což posunulo sektor komunikačních služeb o 2,2 % nahoru.

Devět z jedenácti hlavních sektorů indexu S&P 500 během obchodování vzrostlo. K 10:05 ET vzrostl index Dow Jones Industrial Average o 627,92 bodu, tj. o 1,39 %, na 45 844,06 bodu, zatímco index S&P 500 získal 103,78 bodu, tj. o 1,64 %, na 6 447,50 bodu, a index Nasdaq Composite vzrostl o 432,71 bodu, tj. o 2,08 %, na 21 227,35 bodu.

Data z únorové zprávy o volných pracovních místech ukázala, že počet volných míst klesl na 6,882 milionu, což je mírně méně než tržní očekávání ve výši 6,918 milionu, zatímco index spotřebitelské důvěry překonal prognózy. Trhy rovněž čekají na komentáře tvůrců politik Federálního rezervního systému, včetně Austana Goolsbeeho a Michelle Bowmanové, ohledně signálů o budoucím směřování měnové politiky.

Od začátku konfliktu obnovily rostoucí ceny ropy obavy z inflace, což vedlo účastníky trhu k tomu, že letos vyloučili jakékoli možné uvolňování ze strany Federálního rezervního systému, ve srovnání s očekáváními dvou snížení sazeb před válkou, uvádí nástroj CME FedWatch.

Mimo jiné akcie společnosti McCormick klesly o 6 %, zatímco Unilever se dohodl na odštěpení své potravinářské divize a jejím sloučení se společností McCormick v rámci transakce s akciemi v hodnotě přibližně 44,8 miliard dolarů. Akcie společnosti Constellation Energy klesly o 7,1 % poté, co předpovídané zisky za rok 2026 byly nižší než očekávání Wall Street.

Na newyorské burze cenných papírů (New York Stock Exchange) rostoucí akcie převyšovaly klesající v poměru 5,23 ku 1, zatímco na Nasdaqu byl tento poměr 4,21 ku 1. Index S&P 500 zaznamenal tři nová 52týdenní maxima a tři nová minima, zatímco Nasdaq Composite zaznamenal 19 nových maxim a 85 nových minim.

Ceny hliníku tento měsíc rekordně vzrostly, jelikož válka na Blízkém východě narušila dodávky a poškodila místní výrobní zařízení, čímž zpřísnila globální trh.

Cena lehkého kovu v Londýně překročila hranici 3 500 dolarů za tunu a směřuje k měsíčnímu nárůstu o více než 12 %, což je nejvyšší úroveň od dubna 2018, a to i přes širší klesající trend cen kovů v březnu. Komodity, včetně základních kovů, byly silně ovlivněny konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Oblast Perského zálivu se podílí na celosvětové produkci hliníku přibližně desetinou, přičemž vývoz je omezen uzavřením Hormuzského průlivu a také útoky dronů a raket namířenými proti zařízením provozovaným společnostmi Aluminium Bahrain BSC a Emirates Global Aluminium PJSC.

Ačkoli obě společnosti dosud neobjasnily přesný rozsah škod na svých zařízeních, přetrvává nejistota ohledně dopadu na rovnováhu nabídky a poptávky. Analytik Bernard Dahdah ze společnosti Natixis SA ve své poznámce uvedl, že produkce závodu Al Taweelah společnosti EGA, který má kapacitu 1,6 milionu tun ročně, by mohla být z dlouhodobého hlediska považována za „mimo rovnici“. To by mohlo v příštím roce posunout trh z přebytku 200 000 tun na deficit přibližně 1,3 milionu tun. Dahdahovo hodnocení je založeno na předpokladu „významného“ poškození, které by si vynutilo nekontrolované odstavení, vedlo by k tuhnutí kovu v tavicích kalíšcích a způsobilo trvalé škody, jejichž oprava by mohla trvat nejméně rok.

U ostatních kovů se ceny stabilizovaly až mírně zvýšily poté, co Wall Street Journal uvedl, že americký prezident Donald Trump řekl svým asistentům, že je připraven ukončit americkou kampaň, i když Hormuzský průliv zůstane z velké části uzavřen. Měď, zinek a nikl však stále směřují k měsíčním ztrátám, protože válka zvyšuje ceny energií a vyvolává varování před globálním hospodářským růstem.

Hliník byl nejvíce postiženým kovem kvůli roli regionu jakožto významného dodavatele, přičemž většina jeho produkce se vyváží. Tato narušení dodávek vedla k nárůstu cenových prémií v jiných regionech, včetně Japonska, zatímco Čína zaznamenala zvýšenou poptávku po svých produktech, jelikož dominuje světové produkci.

Tříměsíční kontrakty na hliník na Londýnské burze kovů (London Metal Exchange) k 13:26 místního času vzrostly o 3,4 % na 3 518 dolarů za tunu. Ceny ostatních kovů klesly, přičemž měď se téměř nezměnila na 12 213 dolarech za tunu, což je v březnu stále o více než 8 % méně a směřuje k největší měsíční ztrátě od června 2022.