Ceny zlata na evropském trhu v pondělí klesly a pokračují ve svém poklesu již druhý den po sobě pod tlakem rostoucích světových cen ropy, které přiživují obavy z inflace a očekávání vyšších úrokových sazeb.

Toto se děje uprostřed očekávání aktuálních informací o mírových jednáních mezi Spojenými státy a Íránem, zejména proto, že trh čeká na postoj Íránu po reakci USA na íránský návrh předložený prostřednictvím pákistánských mediátorů.

Přehled cen

* Ceny zlata dnes: Ceny zlata klesly o 0,9 % na 4 573,85 USD z otevírací úrovně 4 614,10 USD a dosáhly tak denního maxima 4 629,43 USD.

* V pátek v den uzavření obchodování cena zlata ztratila 0,2 %, což je již čtvrtá ztráta za posledních pět dní v důsledku rostoucích globálních cen ropy.

* Minulý týden ceny zlata ztratily více než 2 %, což je druhá týdenní ztráta v řadě kvůli obavám z inflace a možnému zvýšení globálních úrokových sazeb.

Globální ceny ropy

Ceny ropy na světových trzích v pondělí vzrostly o více než 1 % a obnovily tak svůj vzestup poblíž několikatýdenních maxim uprostřed obav z eskalace napětí mezi Spojenými státy a Íránem ohledně Hormuzského průlivu.

Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno prohlásil, že Washington zahájí úsilí o propuštění lodí uvízlých v Hormuzském průlivu jako humanitární gesto na pomoc neutrálním zemím v americko-izraelské válce s Íránem.

Oficiální íránská média uvedla, že Spojené státy sdělily svou reakci na 14bodový íránský návrh prostřednictvím Pákistánu. Teherán usiluje o ukončení americké blokády a odložení jaderných jednání, zatímco Washington trvá na tom, aby se prioritou stala jaderná dohoda.

Federální rezervní systém a americké úrokové sazby

* Federální rezervní systém ponechal minulý týden úrokové sazby beze změny již potřetí v řadě.

* Výbor pro otevřené obchodování (FOMC) hlasoval v poměru 8 ku 4 pro zachování referenční úrokové sazby federálních fondů v rozmezí 3,50 % až 3,75 %, což je nejnižší úroveň od září 2022.

* Hlasování zaznamenalo největší nesouhlas v rámci Federálního rezervního systému od roku 1992, jelikož někteří členové již nevidí potřebu, aby se americká centrální banka přikláněla k uvolňování měnové politiky.

* Předseda Fedu Jerome Powell připustil, že konflikt na Blízkém východě vytvořil „nové inflační tlaky“, které dříve nebyly zohledněny.

* Prezident Fedu v Minneapolisu Neel Kashkari prohlásil, že čím déle bude válka s Íránem trvat, tím větší budou rizika vysoké inflace a ekonomických škod, což v současné době omezuje schopnost centrální banky poskytovat pokyny k úrokové politice.

* Prezident chicagského Fedu Austan Goolsbee v sobotu po zveřejnění „špatných“ cenových údajů uvedl, že je třeba dbát opatrnosti při snižování úrokových sazeb, dokud nezačne klesat inflace.

* Podle nástroje CME FedWatch: Tržní ocenění pravděpodobnosti ponechání amerických úrokových sazeb beze změny v červnu činilo 95 % s 5% pravděpodobností snížení o 25 bazických bodů.

* Pro upřesnění těchto pravděpodobností investoři pečlivě sledují nadcházející ekonomická data z USA a komentáře představitelů Federálního rezervního systému.

Prognóza výkonnosti zlata

Tim Waterer, hlavní tržní analytik společnosti KCM Trade, uvedl: „Zlato stále trpí zbytkovými dopady jestřábích prohlášení Federálního rezervního systému z minulého týdne, zejména výraznými nesouhlasnými hlasy proti dalšímu uvolňování měnové politiky.“

Waterer dodal: „Očekáváme, že se zlato bude do konce roku obchodovat v rozmezí 4 400 až 5 500 dolarů. Dosažení horní hranice tohoto rozmezí by vyžadovalo trvalé zmírnění napětí na Blízkém východě a ochlazení inflačních tlaků, zatímco trvale vysoké ceny ropy udrží tento kov v dolní polovině rozmezí.“

Fond SPDR

Objem zlata v SPDR Gold Trust, největším světovém burzovně obchodovaném fondu krytém zlatem, zůstal v pátek nezměněn. Celková hodnota zůstává na 1 035,77 metrických tunách, což je nejnižší úroveň od 16. října 2025.

Euro v pondělí na evropském trhu posílilo vůči koši světových měn a obnovilo tak zisky, které v pátek krátce pozastavilo vůči americkému dolaru. Měna se blíží k několikatýdennímu maximu a těží ze zpomalení dolaru, jelikož investoři hodnotí vývoj mírových rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová minulý týden uvedla, že možnost zvýšení úrokových sazeb byla na nedávném zasedání rozsáhle diskutována, a poznamenala, že nadcházející červnové zasedání bude „vhodným časem“ k přehodnocení směru měnové politiky.

Přehled cen

* Směnný kurz eura dnes: Euro vůči dolaru vzrostlo přibližně o 0,25 % na 1,1747 USD, což je nárůst oproti páteční uzavírací ceně 1,1719 USD, a dosáhlo tak denního minima 1,1720 USD.

* Euro uzavřelo páteční obchodování se ztrátou 0,1 % vůči dolaru v důsledku korekce a výběru zisků poté, co na začátku seance dosáhlo téměř dvoutýdenního maxima 1,1785 USD.

Americký dolar

Dolarový index v pondělí klesl o více než 0,2 % a obnovil tak ztráty, které v pátek pozastavil. Tento pokles odráží pokles americké měny vůči koši hlavních a vedlejších měn.

K poklesu dochází v době, kdy poptávka po dolaru, který je bezpečným útočištěm, zpomaluje, zatímco trhy vyhodnocují nedávná intenzivní jednání mezi USA a Íránem. Oficiální íránská média uvedla, že USA sdělily svou reakci na 14bodový íránský návrh prostřednictvím Pákistánu. Teherán usiluje o ukončení americké blokády a odložení jaderných jednání, zatímco Washington i nadále trvá na upřednostňování jaderné dohody.

Prezident Donald Trump prohlásil, že Washington v pondělí ráno zahájí úsilí o propuštění lodí uvízlých v Hormuzském průlivu jako humanitární gesto na pomoc neutrálním zemím postiženým americko-izraelskou válkou s Íránem.

Evropské úrokové sazby

* V souladu s očekáváním ponechala ECB minulý týden své klíčové úrokové sazby beze změny na 2,15 %, což je nejnižší úroveň od října 2022, což je již sedmé zasedání v řadě beze změny.

* Prezidentka Lagardeová poznamenala, že Rada guvernérů dosáhla jednomyslného rozhodnutí o pokračování, a to i přes dlouhou diskusi o „možnosti zvýšení sazeb“, a potvrdila, že červen bude „vhodným časem“ k přehodnocení měnové politiky.

* Po schůzi se ceny na peněžním trhu pro zvýšení sazeb o 25 bazických bodů ze strany ECB v červnu zvýšily z 35 % na 55 %.

* Investoři nyní čekají na další ekonomická data eurozóny týkající se inflace, nezaměstnanosti a mezd, aby mohli tato očekávání ohledně úrokových sazeb dále upřesnit.

Japonský jen v pondělí na asijském trhu posílil vůči koši hlavních i vedlejších měn a obnovil tak zisky, které v předchozí seanci krátce pozastavily vůči americkému dolaru. Měna se přiblížila k dvouměsíčnímu maximu uprostřed rostoucích spekulací o intervenci Bank of Japan na devizovém trhu, která využila nižší likvidity během japonského Zlatého týdne.

S poklesem inflačních tlaků na tvůrce měnové politiky Bank of Japan se snižuje pravděpodobnost zvýšení japonských úrokových sazeb v červnu, jelikož trh očekává další data o vývoji čtvrté největší ekonomiky světa.

Přehled cen

* Směnný kurz japonského jenu dnes: Dolar vůči jenu klesl přibližně o 0,7 % na (156,95¥) z páteční uzavírací ceny (157,02¥) poté, co dosáhl denního maxima (157,25¥).

Jen uzavřel páteční obchodování směrem k dolaru přibližně o 0,3 % v důsledku korekce a operací s cílem vybrat zisk, poté, co na začátku seance dosáhl dvouměsíčního maxima 155,49 jenů.

* Minulý týden jen dosáhl zisku přibližně 1,45 % vůči dolaru, což znamenalo jeho čtvrtý týdenní růst za pět týdnů a největší týdenní zisk od konce února, k němuž přispěla intervence BoJ na devizovém trhu.

Japonské měnové orgány

Úředníci v Tokiu se zdrželi potvrzení, zda skutečně intervenovali na devizovém trhu na podporu místní měny. Zdroje však agentuře Reuters sdělily, že japonské měnové orgány skutečně provedly operace nákupu jenu poprvé za dva roky.

Nejvyšší japonský měnový diplomat Atsushi Mimura v pátek prohlásil, že spekulace jsou stále rozšířené, a vydal výslovné varování, že Tokio je připraveno vrátit se na trhy jen několik hodin poté, co intervenovalo na podporu upadajícího jenu.

V reakci na otázku ohledně možnosti intervence Tokia na měnovém trhu Mimura novinářům řekl: „Nebudu se vyjadřovat k tomu, co budeme dělat v budoucnu. Ujišťuji vás však, že svátek Zlatého týdne v Japonsku teprve začal.“

Názory a analýzy

* Mahjabeen Zaman, vedoucí devizového výzkumu v ANZ Bank v Sydney, uvedl: „Hlavní pozornost bude věnována tomu, zda dojde k dalším intervencím, zejména vzhledem k tomu, že Japonsko je kvůli svátku Zlatý týden uzavřeno, což vede k nižší likviditě v tomto období.“

* Zaman dodal: „Důležitější je, zda se Spojené státy připojí k japonskému úsilí o podporu jenu. Pokud bude jen oslabený, lze tvrdit, že se zvýší šance na bilaterální intervenci.“

Japonské úrokové sazby

* Data z minulého týdne ukázala, že jádrová inflace v Tokiu zpomalila, což je v rozporu s očekáváním trhu pro duben.

* Po zveřejnění těchto dat klesla tržní cena pravděpodobnosti zvýšení úrokových sazeb BoJ o čtvrt procentního bodu na červnovém zasedání ze 75 % na 65 %.

* Pro přehodnocení těchto pravděpodobností investoři očekávají další údaje o inflaci, nezaměstnanosti a úrovni mezd v Japonsku.

* Guvernér BoJ Kazuo Ueda minulý týden prohlásil, že není bezprostředně nutné zvyšovat úrokové sazby.

* Bank of Japan ponechala minulý týden úrokové sazby beze změny již potřetí v řadě a varovala před stupňujícími se inflačními tlaky v důsledku dopadů války s Íránem a vysokých cen energií.

* Hlasování o zachování sazeb prošlo, 6 členů bylo pro a 3 členové požadovali zvýšení o 25 bazických bodů na úroveň 1,0 %.

Ceny ropy v pátek klesly poté, co Írán zaslal mediátorům v Pákistánu aktualizovaný mírový návrh, čímž oživil naděje na možné urovnání se Spojenými státy.

Futures kontrakty na americkou ropu klesly o více než 3 % a dosáhly 101,57 USD za barel do 14:10 ET, zatímco globální benchmarková ropa Brent ztratila přibližně 2 % a uzavřela na 107,98 USD za barel.

Pákistánští představitelé potvrdili agentuře MS Now, že mediátoři obdrželi od Íránu aktualizovaný návrh na ukončení války a poznamenali, že dokument byl doručen Spojeným státům. Prezident Donald Trump však později uvedl, že s íránskou nabídkou není spokojen.

„Írán chce dohodu uzavřít, ale já s ní nejsem spokojený,“ řekl Trump novinářům v Bílém domě a dodal: „Írán chce dohodu, protože v podstatě už nemá armádu.“

Termín pro uplatnění pravomocí v 60denní válce

Prezident Trump čelí 60denní lhůtě podle rezoluce o válečných pravomocích týkající se vojenských operací v konfliktu s Íránem. Podle zákona z roku 1973 musí prezident stáhnout síly do 60 dnů od oznámení Kongresu o jejich nasazení, pokud zákonodárci neschválí pokračování vojenských operací – k čemuž dosud nedošlo.

Trumpova administrativa v pátek podle MS Now argumentovala, že příměří uzavřené před třemi týdny fakticky „ukončilo“ nepřátelství. Tato interpretace by mohla Bílému domu umožnit vyhnout se žádosti o souhlas Kongresu s pokračováním války.

Úředník administrativy uvedl, že absence přímých střetů mezi americkými a íránskými silami od doby, kdy 7. dubna začalo příměří, znamená, že 60denní lhůta již neplatí. „Pro účely rezoluce o válečných pravomocích nepřátelské akce, které začaly v sobotu 28. února, skončily,“ uvedl úředník.

Tento argument poprvé předložil ministr obrany Pete Hegseth během slyšení Výboru pro ozbrojené síly Sněmovny reprezentantů ve čtvrtek, kde uvedl, že příměří fakticky zastavilo válku.

Pozadí a přetrvávající napětí

* Časová osa: USA a Izrael zahájily útoky na Írán 28. února. Trump oficiálně informoval Kongres 2. března, čímž spustil 60denní lhůtu s konečným termínem 1. května.

* Prodloužení: Ačkoli Trump může podle zákona požádat o 30denní prodloužení, zákonodárci naznačují, že tak dosud neučinil.

* Blokáda: Navzdory příměří Trump ve středu eskaloval hrozby a slíbil, že bude zachovat americkou námořní blokádu, dokud Teherán nesouhlasí s novou jadernou dohodou.

* Patová situace v Hormuzském průlivu: Teherán odmítl znovu otevřít Hormuzský průliv, dokud USA nezruší blokádu íránských přístavů.

Ačkoliv příměří prozatím platí, agentura Axios informovala, že americké ústřední velení vypracovalo plány na „krátké a silné údery“ k prolomení diplomatické patové situace. Naopak vysoký představitel Revoluční gardy podle zpráv íránských médií a agentury Reuters pohrozil „dlouhými a bolestivými údery“ proti americkým pozicím, pokud Washington obnoví své útoky.