Ceny zlata se během pátečního obchodování držely stabilní, americký dolar oslabil vůči většině hlavních měn a trhy vyhodnocovaly nejnovější údaje o inflaci v USA.

Dnes zveřejněné údaje ukázaly, že maloobchodní tržby v červenci meziměsíčně vzrostly o 0,5 %, což je v souladu s očekáváním, což naznačuje odolné spotřebitelské výdaje v USA navzdory vysokým clům.

Průzkum Michiganské univerzity rovněž odhalil, že spotřebitelská důvěra v USA klesla v srpnu na 58,6 bodu z červencových 61,7 bodu, což představuje první pokles za čtyři měsíce.

Včerejší vládní data ukázala, že inflace cen výrobců v USA v červenci meziměsíčně vzrostla o 0,9 %, čímž překonala odhad analytiků, kteří očekávali růst o 0,2 %.

Podobná data z USA z počátku tohoto týdne ukázala, že roční tempo růstu indexu spotřebitelských cen zůstalo v červenci stabilní na 2,7 %, což je méně, než se očekávalo na 2,8 %.

Jádrová inflace – která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií – vzrostla v červenci na 3,1 %, což je více než 3% očekávání a oproti 2,9 % v červnu.

Podle nástroje FedWatch nyní investoři očekávají 99% pravděpodobnost, že Federální rezervní systém v září sníží úrokovou sazbu o 25 bazických bodů, oproti 94 % včera a 57 % před měsícem.

Analytici také vidí 61% pravděpodobnost dalšího snížení o 25 bazických bodů v říjnu, oproti 34 % před měsícem, a 51% pravděpodobnost podobného snížení v prosinci oproti 25 % před měsícem.

Index amerického dolaru mezitím klesl o 0,4 % na 97,8 bodu ve 20:02 GMT, poté, co dosáhl maxima 98,2 bodu a minima 97,7 bodu.

V obchodování s komoditami se spotové zlato ve 20:03 GMT drželo v záporném teritoriu na úrovni 3 380,9 USD za unci, zatímco americké futures kontrakty na zlato vykázaly týdenní ztráty kolem 3 %.

Na jaře roku 2024 běloruská vláda zařadila závod Manalit na výrobu rádiových součástek ve městě Vitebsk na „Republikánskou čestnou tabuli“ jako uznání za „vynikající ekonomické výsledky“. Závod toto ocenění získal již druhý rok po sobě.

Toto uznání pro Manalit – ruský závod nacházející se v Bělorusku – přišlo v době, kdy se stal klíčovým dodavatelem vysoce spolehlivých elektronických součástek používaných v raketách, radarech a letadlech nasazených Ruskem ve válce proti Ukrajině.

Během prvních dvou let od rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu, která začala v únoru 2022, se roční zisky společnosti Manalit zvýšily téměř šestinásobně, a to téměř výhradně díky vojenskému exportu do Ruska.

Příběh společnosti Manalit zrcadlí příběh mnoha závodů těžkého průmyslu v Bělorusku. Společnost byla založena v sovětské éře jako významný výrobce keramických kondenzátorů, ale v 90. letech 20. století čelila vážné krizi s propadem poptávky. Do roku 2009 byla blízko úplné likvidaci.

V roce 2011 přišla záchrana a transformace v podobě bývalého konkurenta, závodu Kolon v ruském Petrohradu. Ruští investoři získali kontrolní 51% podíl, čímž se Manalit fakticky stal offshore výrobní základnou pro ruský obranný průmysl.

Kondenzátory určené pro válku

Společnost Manalit se specializuje na výrobu ultra odolných vícevrstvých keramických kondenzátorů schválených pro použití ve vojenských a vesmírných aplikacích.

V listopadu 2020 ředitel závodu Alexandr Šumacher státní tiskové agentuře BelTA řekl: „Devadesát sedm procent naší produkce slouží ruskému obrannému průmyslu.“

V roce 2024 předseda výkonného výboru Vitebské oblasti Alexandr Subocin uvedl, že závod „funguje systematicky“ a za poslední dva roky dosáhl výsledků, „které nemohou nepotěšit“.

Tyto kondenzátory – například řada K10-84 – nejsou určeny pro spotřební elektroniku. Používají se v systémech navádění raket, radarových polích, jednotkách elektronického boje a systémech řízení jaderných zbraní, kde by selhání mohlo znamenat ztrátu mise nebo zbraně.

Mezera v sankčním systému

Západní sankce uvalené na Rusko v roce 2014 po anexi Krymu znemožnily Rusku přímý přístup k pokročilé západní elektronice pro vojenské použití.

Bělorusko však těmto omezením nepodléhalo až do roku 2022. Společnost Manalit tuto mezeru využívala téměř osm let, dovážela zařízení a materiály z Evropy a Spojených států a poté hotové komponenty dodávala do Ruska, aby nahradila zakázané západní díly.

I dnes, navzdory sankcím EU a USA, může Manalit stále nakupovat výrobní linky od slovinské společnosti KEKO, vybavovat je japonskými ovládacími panely Pro-face (vlastněnými francouzskou společností Schneider Electric) a nadále získávat prášky drahých kovů z USA pro výrobu kondenzátorů.

Důkazy mezi troskami války

Podle specialisty z ukrajinského Ředitelství obranného zpravodajství (HUR) byly kondenzátory K10-84 vyrobené společností Manalit nalezeny v ruských balistických raketách Iskander, střelách s plochou dráhou letu Kalibr, letecky odpalovaných střelách s plochou dráhou letu Ch-101, protiletadlových raketách S-200 a S-300 a v radarech Zoopark pro boj s baterií.

„V systému regulace tlaku vzduchu rakety Ch-101 jsou všechny kondenzátory a 80 % elektronických čipů vyrobeny v Bělorusku. V řídicích jednotkách raket Iskander modelové řady 2024 je téměř každý kondenzátor z Manalitu,“ uvedl specialista.

Kremlské spojení

Export společnosti Manalit do Ruska je směrován přes jediného distributora: SpecElectronKomplekt (SpecEk), klíčového dodavatele pro ruské ministerstvo obrany.

Celní údaje získané Rádiem Svobodná Evropa/Rádiem Svoboda a Běloruským vyšetřovacím centrem ukazují, že mezi říjnem 2022 a březnem 2025 společnost Manalit dodala společnosti SpecEk zboží v hodnotě 43 milionů dolarů – z 96 % tvořily keramické kondenzátory.

Společnost SpecEk je uvedena v ruském uzavřeném registru dodavatelů obranného průmyslu, který zahrnuje dodavatele pro významné ruské obranné firmy, jako například:

Rostec: zastřešující společnost pro 350 obranných společností, které vyrábějí 40 % ruských státních vojenských zakázek.

Almaz-Antey: výrobce systémů protivzdušné obrany S-300, S-400, Buk a Tor.

KRET: systémy elektronického boje.

UAC: letadla Su, MiG a Tupolev.

Taktická raketová korporace: přesné rakety včetně Ch-101.

Uralvagonzavod: výroba hlavních bojových tanků.

Ruské vrtulníky: útočné vrtulníky Mi-8, Ka-52 a Mi-35.

Válečné zisky a sankce

Před vypuknutím totální války v roce 2022 činil roční zisk společnosti Manalit přibližně 1,4 milionu dolarů. Do roku 2024 čistý zisk prudce vzrostl na 6,2 milionu dolarů – což představuje nárůst o více než 460 % za pět let.

Závod zaznamenal rekordní zisky během nejkrvavějšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

V květnu 2023 Ukrajina uvalila na Manalit sankce za „přímé napomáhání ruské vojenské agresi“. EU a USA naopak žádné sankce neuvalily, takže má otevřený přístup k západním dodavatelům.

Díky tomu se Manalit fakticky stal „sankční branou“ – běloruským právním subjektem, který převádí západní technologie ruské armádě.

Od roku 2011, kdy se závod dostal pod ruskou kontrolu, byl modernizován západním vybavením, udržoval si otevřený přístup k evropským a americkým surovinám, získal ruskou vojenskou certifikaci a dodával kondenzátory nalezené v raketách, které zasáhly několik ukrajinských měst.

Zatímco západní vlády nadále diskutují o nových sankcích, kondenzátory vyrobené v tiché běloruské továrně putují z montážních linek ve Vitebsku do ruských raketových závodů – a nakonec do ukrajinského nebe.

Většina amerických akciových indexů během pátečního obchodování klesla, ale Dow Jonesův index sám vzrostl a zaznamenal svá historicky nejvyšší čísla.

Dnes zveřejněná data ukázala, že maloobchodní tržby v červenci meziměsíčně vzrostly o 0,5 % v souladu s očekáváním, což naznačuje silnou spotřebu v USA navzdory vysokým clům.

Včerejší vládní data ukázala, že index cen výrobců v USA v červenci meziměsíčně vzrostl o 0,9 %, čímž překonal očekávání analytiků, kteří očekávali 0,2 %.

Podobná data z USA zveřejněná začátkem tohoto týdne ukázala, že tempo růstu indexu spotřebitelských cen v USA v červenci zůstalo stabilní na 2,7 %, což je méně než očekávané 2,8 %.

Index jádrové inflace – který nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií – vzrostl v červenci na 3,1 %, což je více než očekávání ve výši 3 % a oproti 2,9 % v červnu.

Podle nástroje FedWatch investoři nyní s 99% pravděpodobností očekávají, že Federální rezervní systém v září sníží úrokové sazby o 25 bazických bodů, oproti 94 % včera a 57 % před měsícem.

Analytici také očekávají 61% pravděpodobnost dalšího snížení sazby o 25 bazických bodů v říjnu, oproti 34 % před měsícem, a 51% pravděpodobnost podobného snížení v prosinci, oproti 25 % před měsícem.

Pokud jde o obchodování, do 16:55 GMT vzrostl index Dow Jones Industrial Average o 0,4 % (165 bodů) na 45 075 bodů poté, co dosáhl historického maxima 45 203 bodů. Širší index S&P 500 klesl o 0,3 % (18 bodů) na 6 450 bodů, zatímco index Nasdaq Composite klesl o 0,5 % (103 bodů) na 21 507 bodů.

Ceny mědi v pátek klesly v důsledku nepříznivých ekonomických dat z Číny, největšího světového spotřebitele kovů, ačkoli ztráty byly omezeny slabším dolarem a nadějí, že data přimějí Peking k zavedení dalších stimulačních opatření.

Tříměsíční měď na Londýnské burze kovů (London Metal Exchange) v oficiálním obchodování klesla o 0,4 % na 9 730 dolarů za metrickou tunu, čímž se snížila z úterního dvoutýdenního maxima.

Páteční data ukázala, že růst čínské průmyslové výroby v červenci zpomalil na nejslabší úroveň za osm měsíců, zatímco růst maloobchodních tržeb také prudce zpomalil.

Šanghajské futures kontrakty na měď klesly o 0,1 % na 79 060 juanů (11 008,23 USD) za tunu.

Neil Welsh, vedoucí oddělení kovů ve společnosti Britannia Global Markets, uvedl: „V kontextu základních kovů tyto ukazatele poukazují na slabou poptávku, která by mohla ovlivnit spotřebu a ceny kovů uprostřed obav ze zpomalení čínské ekonomiky.“

Ceny však našly podporu v naději, že slabá data zvýší tlak na čínské politiky, aby zavedli další opatření na podporu domácí poptávky.

Slabší americký dolar také podpořil trh, jelikož investoři zůstali opatrní před zveřejněním údajů o dovozních cenách. Slabší dolar snižuje cenu komodit s dolarovou cenou pro kupující používající jiné měny.

Futures kontrakty na americkou měď na burze Comex klesly do 12:25 GMT o 0,1 % na 4,48 dolaru za libru, čímž se prémie Comexu oproti mědi na LME zvýšila na 127 dolarů za tunu, tj. o 1,3 %.

Mezi dalšími kovy klesl hliník na LME v oficiálním obchodování o 0,7 % na 2 601,50 USD za tunu, zinek ztratil 1,3 % na 2 813 USD, olovo kleslo o 0,3 % na 1 984 USD, zatímco nikl vzrostl o 0,3 % na 15 075 USD a cín získal 0,3 % na 33 550 USD.