Ceny ropy v pátek vzrostly, protože trhy sledovaly možnost, že se americký prezident Donald Trump po skončení svého summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Číně vrátí k zastavenému konfliktu s Íránem.

Termínované kontrakty na ropu Brent s dodáním v červenci vzrostly do 10:18 východního času o více než 2 % na 108,25 USD za barel.

Futures na americkou ropu West Texas Intermediate s dodáním v červnu také vzrostly o více než 2 % na 103,76 USD za barel.

Trump v rozhovoru pro Fox News uvedl, že jeho trpělivost s Íránem začíná docházet, a dodal: „Už nebudu mít moc trpělivosti. Musí uzavřít dohodu.“

Také uvedl, že čínský prezident Si Ťin-pching si přeje znovuotevření Hormuzského průlivu a poznamenal, že čínský vůdce není spokojen s tím, že Írán uvaluje tranzitní poplatky na lodě proplouvající průlivem.

Trump dodal, že Si Ťin-pching souhlasil s tím, že Íránu neposkytne vojenské vybavení.

Ve stejné souvislosti americký ministr financí Scott Bessent ve čtvrtek v rozhovoru pro CNBC uvedl, že Čína bude v zákulisí pracovat na tom, aby pomohla znovuotevření Hormuzského průlivu.

„Je v jejich velkém zájmu znovu otevřít průliv,“ řekl Bessent.

Peking se ve svých oficiálních prohlášeních po summitu k otázce Hormuzského průlivu nevyjádřil, ačkoli čínské ministerstvo zahraničí v pátek uvedlo, že „použití síly je slepá ulička“ a že jednání zůstávají správnou cestou vpřed.

Mluvčí ministerstva uvedl: „Pokračování tohoto konfliktu, k němuž vůbec nemělo dojít, nepřináší žádný prospěch,“ a dodal, že dosažení rychlého řešení by posloužilo zájmům Spojených států, Íránu, regionu i širšího světa.

Trump také uvedl, že Čína souhlasila s nákupem většího množství ropy od Spojených států.

„Shodli se, že chtějí nakupovat ropu od Spojených států, a že půjdou do Texasu, a my začneme posílat čínské lodě do Texasu, Louisiany a na Aljašku,“ řekl.

Čína zatím nepotvrdila žádné dohody týkající se nákupu amerických energií, zatímco CNBC uvedla, že kontaktovala čínské úřady s žádostí o komentář, ale před zveřejněním neobdržela odpověď.

Výzkumníci stále častěji využívají technologie umělé inteligence k řešení některých z největších výzev, kterým energetický sektor čelí – ironicky včetně masivního nárůstu poptávky po elektřině způsobeného samotnými rozsáhlými jazykovými modely. Současný a očekávaný nárůst spotřeby energie z datových center s umělou inteligencí vede k vlně investic do pokročilých energetických alternativ schopných dodávat obrovské množství spolehlivé elektřiny bez velkých emisí skleníkových plynů.

Mezi technologiemi, které jsou považovány za potenciální „zázračné řešení“, je jaderná fúze, která v posledních letech dosáhla v laboratořích velkého pokroku, částečně díky nástrojům umělé inteligence.

V této souvislosti vědci z Ames National Laboratory v Amesu v Iowě vyvíjejí specializovaný nástroj umělé inteligence určený k modelování chování různých materiálů uvnitř systémů jaderné fúze s cílem zlepšit výzkumné metody a zefektivnit jak vědecký proces, tak i systémy fúze.

Nástroj známý jako „DuctGPT“ byl vyvinut na základě dřívějšího modelu Národního institutu pro standardy a technologie s názvem „AtomGPT“. Verze „Duct“ kombinuje modely s rozsáhlými jazyky a simulacemi založenými na fyzice, aby identifikovala materiály schopné odolat drsnému prostředí uvnitř jaderného fúzního reaktoru.

Jaderná fúze – stejný proces, který pohání Slunce – závisí na extrémně vysokých teplotách, které většina materiálů nesnese. Kromě toho, že tyto materiály odolávají teplotám dosahujícím tisíců, milionů nebo dokonce stovek milionů stupňů, musí zůstat také dostatečně tvárné, aby umožňovaly praktickou výrobu.

Nalezení správného materiálu zůstává jednou z největších překážek bránících komerční jaderné fúzi a zároveň představuje obrovskou příležitost pro vědecký tým schopný tuto výzvu vyřešit a potenciálně uvolnit téměř neomezený zdroj čisté energie. Identifikace takových materiálů vyžaduje prozkoumání a modelování obrovské škály možných kombinací slitin.

Tento typ projektu je obzvláště vhodný pro rozsáhlé jazykové modely. Ve zprávě Financial Times, která byla publikována v loňském roce s názvem „Jak by umělá inteligence mohla dodávat více energie, než spotřebovává“, noviny poznamenaly, že „objevování nových materiálů, katalyzátorů nebo procesů schopných efektivněji produkovat energii je přesně tím typem problému ‚hledání jehly v kupce sena‘, kde umělá inteligence vyniká.“

Nový nástroj již vykazuje velmi slibné výsledky ve výzkumu fúze. Tým stojící za „DuctGPT“ uvedl, že doba potřebná k objevení nových slitin pro experimenty s fúzí se zkrátila z měsíců výzkumné práce na pouhých několik hodin.

Vědec Prashant Singh z Amesovy laboratoře řekl: „Když nyní požádáte systém, aby navrhl materiál pro jadernou fúzi s kritickými vlastnostmi potřebnými pro reaktory, poskytne vám vhodné elementární složení spolu s jejich očekávanými vlastnostmi.“

Přestože je „DuctGPT“ jednou z nejnovějších a nejslibnějších aplikací modelů velkých jazyků ve výzkumu jaderné energie, není jedinou. Další nástroj s názvem „Diag2Diag“ se používá k monitorování a řízení chování plazmatu v experimentech s fúzí, konkrétně k prevenci jevu známého jako „Edge Localized Mode“ neboli „ELM“.

Tato nestabilita rychle eroduje materiály obklopující plazma, což vytváří velké problémy v masivních a drahých projektech, jako je evropský reaktor ITER a čínský reaktor EAST.

Ve Spojeném království investuje britská vláda 45 milionů liber, tedy zhruba 60 milionů dolarů, do výstavby superpočítače s umělou inteligencí v areálu Britského úřadu pro atomovou energii v Oxfordshire.

Počítač s názvem „Sunrise“ by měl začít fungovat příští měsíc. Podle zprávy zveřejněné v březnu časopisem Interesting Engineering představitelé tvrdí, že systém pomůže vědcům lépe porozumět vysoce složité fyzice uvnitř fúzních reaktorů.

Zpráva dále uvádí, že kombinace pokročilých výpočtů s modely umělé inteligence by mohla výzkumníkům umožnit virtuálně testovat nápady předtím, než budou stavět extrémně drahé experimentální systémy.

Tyto nástroje by společně mohly dramaticky urychlit výzkum jaderné fúze v době, kdy je potřeba průlomových objevů naléhavější než kdy dříve. I když investice do neověřených technologií zůstává sázkou s vysokým rizikem, jaderná fúze se nyní jeví blíže realitě než kdykoli předtím, protože se zrychlují vědecké průlomy, zesiluje konkurence a velké technologické společnosti agresivně vstupují do tohoto sektoru.

Obrovská a bezprecedentní poptávka po energii vytvořená umělou inteligencí se stala tak velkou, že nástroje potřebné k jejímu řešení mohou také vyžadovat bezprecedentní řešení – což pomáhá vysvětlit, proč se samotná řešení umělé inteligence mohou nakonec stát jediným způsobem, jak vyřešit problémy, které umělá inteligence původně vytvořila.

Indexy Wall Street v pátek otevřely prudce níže poté, co obavy z rostoucí inflace způsobené konfliktem na Blízkém východě zvýšily výnosy amerických státních dluhopisů a hrozily zastavením růstu poháněného umělou inteligencí, který v posledních měsících poháněl trhy.

Průmyslový index Dow Jones klesl při otevření o 133,2 bodu, tj. o 0,27 %, na 49 930,26 bodu.

Index S&P 500 na začátku obchodování také klesl o 56,1 bodu, tj. o 0,75 %, na 7 445,11 bodu.

Mezitím index Nasdaq Composite klesl po zazvonění otevíracího zvonu o 346,3 bodu, tj. o 1,30 %, na 26 288,923 bodu.

Pokračující uzavírání Hormuzského průlivu vyvolalo prudký nárůst cen síry, což má závažné dopady na indonéský niklový sektor. K narušení dochází uprostřed probíhajících otřesů v dodavatelském řetězci, které silně zasahují zemi, jež je pro své zpracování niklu do značné míry závislá na dovozu z Perského zálivu.

Vzhledem k tomu, že se Indonésie potýká s nedostatkem dodávek síry, politické a regulační změny vyvíjejí na toto odvětví další tlak.

Tento vývoj mění očekávání ohledně globálního trhu s niklem, přičemž zpomalující domácí produkce vede analytiky k předpovědím posunu od nadměrné nabídky k deficitu trhu do roku 2026.

S pokračujícím vývojem krize rostou ceny niklu, což signalizuje, že se trhy přizpůsobují omezenějším dodávkám a vyšším nákladům.

Investoři také začali strategicky zaujímat pozice v reakci na probíhající politické kroky Indonésie a geopolitické napětí ovlivňující globální dodávky síry.