Euro ve čtvrtek v evropském obchodování vzrostlo vůči koši světových měn, čímž si prodloužilo zisky vůči americkému dolaru již druhý den po sobě a dosáhlo nejvyšší úrovně za dva měsíce. K tomuto kroku došlo uprostřed silné poptávky po jednotné měně jako jedné z nejatraktivnějších investičních příležitostí na devizovém trhu, zejména poté, co se úrokový rozdíl mezi Evropou a Spojenými státy dále zmenšil.

Americký dolar prohloubil ztráty poté, co zasedání Federálního rezervního systému přineslo méně jestřábí tón, než trhy očekávaly, což povzbudilo investory ke zvýšení jejich sázek na dvě další snížení sazeb v roce 2026.

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová zdůraznila nedávné zlepšení ekonomické aktivity v eurozóně a naznačila, že prognózy růstu by mohly být na zasedání o měnových politikách příští týden revidovány směrem nahoru.

Přehled cen

• EUR/USD dnes: Euro vzrostlo o 0,1 % na 1,1707 dolaru – nejvíce od 17. října – z otevírací úrovně 1,1695 dolaru poté, co dosáhlo minima 1,1690 dolaru.

• Euro ve středu uzavřelo s růstem o 0,6 % vůči dolaru – což je jeho první zisk za pět seancí a nejsilnější denní růst od 16. září – a to díky výsledkům zasedání Federálního rezervního systému.

americký dolar

Dolarový index ve čtvrtek klesl o 0,1 %, čímž prohloubil ztráty druhou seanci v řadě a dosáhl dvouměsíčního minima 98,54, což odráží pokračující slabost americké měny vůči koši světových srovnatelných měn.

Federální rezervní systém ve středu na závěr svého posledního zasedání v tomto roce snížil úrokové sazby o 25 bazických bodů a snížil tak cílové rozpětí na 3,75 % – nejnižší úroveň od září 2022 – což představuje třetí snížení sazeb v řadě.

Komentáře předsedy Fedu Jeromea Powella na tiskové konferenci však byly méně jestřábí, než investoři očekávali, a překvapily tak trhy, které očekávaly agresivnější postoj.

Schůze posílila očekávání trhu ohledně dvou dalších snížení sazeb v příštím roce, oproti mediánu Fedu, který prognózoval pouze jedno snížení o 25 bazických bodů.

Nick Rees, vedoucí makroekonomického výzkumu ve společnosti Monex Europe, uvedl: „Pro nás byl klíčovým poznatkem příklon k uvolňování měnové politiky jak v aktualizovaném prohlášení o politice, tak i na tiskové konferenci předsedy Powella.“

Christine Lagardeová

Prezidentka ECB Christine Lagardeová ve středu uvedla, že ekonomika eurozóny prokázala pozoruhodnou odolnost uprostřed globálního obchodního napětí a že růst se nyní blíží svému potenciálnímu tempu – což by mohlo ECB na příštím zasedání o měnových politikách přimět ke zvýšení jejích prognóz růstu.

Lagardeová na akci pro Financial Times poznamenala, že ECB během posledního kola prognóz zvýšila své prognózy, a dodala, že „takto můžeme učinit znovu v prosinci“. Poukázala na zlepšující se ukazatele sentimentu – zejména v podnikání a výrobě – a také na data z trhu práce, která i nadále ukazují na ekonomickou sílu.

Lagardeová zopakovala, že měnová politika je „v dobrém stavu“, což investoři interpretují jako signál, že v současné době nejsou nutné žádné úpravy sazeb.

Evropské úrokové sazby

• Tržní ocenění pro snížení sazby o 25 bazických bodů ze strany ECB v prosinci zůstává pod 10 %.

• Zdroje agentury Reuters naznačily, že ECB pravděpodobně ponechá sazby na nadcházejícím prosincovém zasedání beze změny.

Úrokový rozdíl

Po rozhodnutí Fedu se úrokový rozdíl mezi Evropou a Spojenými státy zmenšil na 160 bazických bodů ve prospěch amerických sazeb – což je nejmenší rozdíl od května 2022 – což podporuje další posilování eura vůči americkému dolaru.

Japonský jen ve čtvrtek v asijském obchodování posílil vůči koši hlavních i vedlejších měn, čímž prodloužil své oživení vůči americkému dolaru již druhý den v řadě. K tomu přispěla vlna prodejů dolaru poté, co zasedání Federálního rezervního systému přineslo méně jestřábí tón, než trhy očekávaly.

Japonská centrální banka se sejde příští týden a trhy nyní obecně očekávají zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. Investoři budou pozorně sledovat guvernéra Kazua Uedu, aby získal jasnější pokyny ohledně směřování politiky do roku 2026.

Přehled cen

• USD/JPY dnes: Dolar klesl vůči jenu o přibližně 0,35 % na 155,49¥ z otevírací úrovně 156,00¥ poté, co dosáhl maxima 156,01¥.

• Jen ve středu uzavřel o 0,5 % vyšší hodnotu vůči dolaru – což byl jeho první zisk za čtyři seance – a odrazil se tak od dvoutýdenního minima 156,96 jenů, podpořeného výsledkem zasedání Fedu.

americký dolar

Dolarový index ve čtvrtek klesl o 0,1 %, čímž prohloubil ztráty druhou seanci v řadě a dosáhl dvouměsíčního minima 98,54, což odráží pokračující slabost americké měny vůči koši světových srovnatelných měn.

Federální rezervní systém ve středu na závěr svého posledního zasedání v tomto roce snížil úrokové sazby o 25 bazických bodů, čímž se cílové rozpětí dostalo na 3,75 % – nejnižší úroveň od září 2022 – což představuje třetí snížení v řadě.

Komentáře předsedy Fedu Jeromea Powella na tiskové konferenci však byly méně jestřábí, než investoři očekávali, a překvapily tak trhy, které očekávaly agresivnější tón.

Nick Rees, vedoucí makroekonomického výzkumu ve společnosti Monex Europe, uvedl: „Pro nás byl klíčovým poznatkem příklon k uvolňování měnové politiky jak v aktualizacích prohlášení o politice, tak na tiskové konferenci předsedy Powella.“

Japonské úrokové sazby

• Po nedávných údajích o inflaci a mzdách v Japonsku se tržní ceny pro zvýšení sazeb o 25 bazických bodů na prosincovém zasedání stabilizovaly nad 80 %.

• Guvernér Kazuo Ueda minulý týden nabídl optimističtější výhled japonské ekonomiky a uvedl, že Bank of Japan na svém nadcházejícím zasedání o měnových otázkách prozkoumá výhody a nevýhody zvyšování sazeb.

• Tři vládní úředníci agentuře Reuters sdělili, že centrální banka pravděpodobně v prosinci zvýší úrokové sazby.

Japonská banka

Japonská centrální banka (Bank of Japan) se příští týden setká s velkým očekáváním zvýšení úrokové sazby o 25 bazických bodů, což by ji posunulo na zhruba 0,75 % – nejvyšší úroveň od roku 2008, tedy před vypuknutím globální finanční krize.

Trhy se zaměří na výhled guvernéra Uedy pro rok 2026 v době, kdy sílí očekávání, že japonská vláda by mohla pokračovat v další fiskální expanzi, což dále komplikuje politický výhled Bank of Japan.

Americký Federální rezervní systém ve středu oznámil, že snížil úrokovou sazbu federálních fondů o 25 bazických bodů ze 4,00 % na 3,75 %, což je krok, který odpovídal očekáváním trhu.

Bank of Canada ponechala klíčovou úrokovou sazbu na 2,25 procenta, což byl všeobecně očekávaný krok poté, co povzbudivá data za třetí čtvrtletí ukázala schopnost kanadské ekonomiky odolat některým narušením vyplývajícím z obchodní války.

Guvernér Tiff Macklem ve svém úvodním projevu ve středu uvedl, že současná sazba „se zdá být na správné úrovni“ k podpoře ekonomiky během „strukturálního přechodného období“ a zároveň k udržení inflace poblíž cílové hodnoty banky ve výši 2 procent.

Macklem dodal: „Nicméně nejistota zůstává vysoká a škála možných výsledků je širší než obvykle. Pokud se výhled změní, jsme připraveni jednat.“

Během říjnového zasedání banky guvernér varoval, že kanadská ekonomika bude čelit strukturálním škodám způsobeným americkými cly.

Od té doby se ekonomika ukázala být odolnější, než se očekávalo: HDP i růst zaměstnanosti ve třetím čtvrtletí překonaly prognózy a míra nezaměstnanosti klesla v listopadu na 6,5 procenta.

Přesto spotřebitelské výdaje a firemní investice zůstaly téměř stagnující. To se pravděpodobně ve čtvrtém čtvrtletí změní, jelikož banka očekává zpomalení hospodářského růstu.

Inflace se drží mírně nad 2 procenty, zatímco ukazatele jádrové inflace Bank of Canada – které nezahrnují volatilní složky, jako jsou ceny pohonných hmot a daňové změny – směřují k úrovni blížící se 3 procentům.

Přestože klíčová kanadská odvětví, jako je ocel, hliník, automobily a dřevo, se dostala pod silný tlak amerických cel – s širšími dopady na investice do podniků – Macklem zdůraznil, že „ekonomika vykazuje celkovou odolnost“.

Guvernér poukázal na nedávné revize údajů o hospodářském růstu za roky 2022, 2023 a 2024 provedené kanadským statistickým úřadem jako na jedno z možných vysvětlení této odolnosti.

Řekl: „Revize naznačují, že kanadská ekonomika byla zdravější, než jsme si mysleli před obchodním sporem se Spojenými státy. Konkrétně naznačují, že jak poptávka, tak i výrobní kapacita byly s příchodem letošního roku vyšší.“

Později poznamenal, že ačkoliv několik významných kanadských průmyslových odvětví bylo zasaženo vysokými cly, zbytek ekonomiky nadále ve svých vztazích se Spojenými státy „funguje z velké části bez cel“.

Dodal: „Průměrné clo uvalené na Kanadu Spojenými státy patří k nejnižším na světě – kolem 6 procent.“ A uzavřel: „Zatím jsme neviděli žádné vedlejší účinky, které by se dostaly do širší ekonomiky.“