Euro v pátek v evropském obchodování oslabilo vůči koši světových měn a prodloužilo tak své ztráty vůči americkému dolaru již čtvrtý den po sobě. Stalo se tak po zasedání Evropské centrální banky o měnové politice, jehož výsledek do značné míry odpovídal očekáváním trhu.

Na svém posledním zasedání v roce 2025 Evropská centrální banka ponechala úrokové sazby již počtvrté po sobě beze změny a zároveň zvýšila své prognózy růstu, což naznačuje, že růst bude silnější, než se dříve odhadovalo, a to zejména díky domácí poptávce.

Přehled cen

• Kurz eura dnes: Euro vůči dolaru oslabilo přibližně o 0,1 % na 1,715 z otevírací úrovně 1,1723 a dosáhlo denního maxima na 1,1729.

• Ve čtvrtek euro ukončilo obchodování o 0,15 % méně vůči dolaru, což je jeho třetí denní ztráta v řadě, a to uprostřed probíhajících korekčních pohybů a výběru zisků z tříměsíčního maxima 1,1804.

americký dolar

Dolarový index v pátek vzrostl o 0,1 % a udržel si tak zisky již třetí seanci v řadě, což odráží pokračující sílu americké měny vůči koši hlavních a vedlejších měn.

Kromě nákupů z nižších úrovní dolar těží z uvolňování inflačních tlaků na některé globální centrální banky, což podporuje očekávání pokračujícího uvolňování měnové politiky a dalšího snižování úrokových sazeb.

Evropská centrální banka

V souladu s očekáváním Evropská centrální banka ve čtvrtek ponechala své klíčové úrokové sazby beze změny na 2,15 %, což je nejnižší úroveň od října 2022, a jedná se o čtvrté zasedání beze změny v řadě.

ECB zopakovala svůj přístup závislý na datech a prováděný na jednotlivých zasedáních, aniž by se zavázala ke konkrétní trajektorii úrokových sazeb, a poznamenala, že současné úrovně úrokových sazeb jsou vzhledem ke stabilní inflaci a hospodářskému růstu vhodné.

Christine Lagardeová

Prezidentka ECB Christine Lagardeová ve čtvrtek uvedla, že banka je i nadále v „dobré pozici“, a zdůraznila, že v Radě guvernérů panuje shoda na tom, že všechny možnosti budou otevřené, včetně možnosti zvýšení úrokových sazeb, pokud to bude nutné.

Lagardeová poznamenala, že evropská ekonomika vykazuje větší odolnost, než se očekávalo, přičemž růst je podporován domácí poptávkou. Vyhnula se přímému zmínění o možnosti zvýšení sazeb v roce 2026, ale zdůraznila opatrnost vzhledem k geopolitickým a obchodním rizikům.

Evropské úrokové sazby

Peněžní trhy v současné době odhadují pravděpodobnost snížení sazeb o 25 bazických bodů Evropskou centrální bankou v únoru 2026 na méně než 10 %.

Názory a analýzy

Analytici společnosti Barclays v čele s Marianem Cenou v poznámce pro investory uvedli, že zasedání ECB neposkytlo žádné nové informace, které by změnily jejich názor na nejpravděpodobnější směr měnové politiky nebo rovnováhu rizik, která ji obklopují.

Dodali, že i nadále očekávají, že ECB ponechá úrokové sazby v příštích dvou letech beze změny, a že v horizontu prognózy se rizika spíše přiklánějí ke snížení sazeb než ke zvýšení.

Japonský jen v pátek v asijském obchodování oslabil vůči koši hlavních a sekundárních měn, po krátké pauze předchozího dne obnovil ztráty vůči americkému dolaru a dosáhl týdenního minima poté, co se japonská centrální banka všeobecně očekávaně rozhodla zvýšit svou referenční úrokovou sazbu.

Japonský výbor pro měnovou politiku jednomyslně odhlasoval zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů na 0,75 %, což je nejvyšší úroveň od září 1995. Jedná se o druhé zvýšení sazeb v roce 2025 po předchozím zvýšení v lednu.

Japonská centrální banka uvedla, že reálné úrokové sazby by měly zůstat nízké, což vedlo trhy k tomu, že později během dne čekají na další objasnění od guvernéra Kazua Uedy, zda centrální banka hodlá pokračovat ve zvyšování sazeb i v příštím roce.

Přehled cen

• Japonský jen dnes: Dolar vůči jenu vzrostl o 0,45 % na 156,18, což je nejvyšší úroveň od 10. prosince, z otevírací úrovně 155,46. Minimum seance bylo zaznamenáno na 155,45.

• Jen ve čtvrtek zakončil obchodování s 0,1% růstem vůči dolaru, poté, co předchozí den ztratil 0,6 % v důsledku korekčních pohybů a výběru zisků z dvoutýdenního maxima poblíž 154,39.

Japonská banka

Na závěr svého posledního zasedání o měnové politice v roce 2025 zvýšila Bank of Japan v pátek svou referenční úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 0,75 %, což je nejvyšší úroveň od září 1995, v souladu s očekáváním trhu. Jedná se o druhý krok japonské centrální banky k utahování úrokové sazby v tomto roce.

Rozhodnutí bylo jednomyslně schváleno členy výboru pro měnovou politiku a odráží pokračování postupné normalizace měnové politiky Japonska po desetiletích téměř nulových úrokových sazeb.

Aktualizace zásad

Ve svém prohlášení o politice Bank of Japan uvedla, že na základě nedávných údajů a průzkumů je vysoká pravděpodobnost, že mechanismus mírného a synchronizovaného růstu mezd a inflace bude pokračovat.

Centrální banka dodala, že vzhledem k extrémně nízké úrovni reálných úrokových sazeb bude sazby nadále zvyšovat, pokud se naplní její ekonomické a cenové výhledy.

Banka rovněž poznamenala, že navzdory oslabení ekonomiky zůstanou firemní zisky pravděpodobně silné a očekává se, že firmy budou i nadále zvyšovat mzdy až do roku 2026.

Dále uvedla, že umírněný cyklus mezd a cen bude velmi pravděpodobně přetrvávat a že pravděpodobnost, že základní inflace dosáhne cílové hodnoty 2 %, se zvyšuje.

Japonské úrokové sazby

• Po schůzi zůstaly tržní ceny pro další zvýšení sazeb o 25 bazických bodů, které provedla Japonská centrální banka na svém lednovém zasedání, pod úrovní 20 %.

• Investoři budou i nadále sledovat nadcházející data o inflaci, nezaměstnanosti a mzdách v Japonsku, aby tato očekávání přehodnotili.

Kazuo Ueda

Guvernér Bank of Japan Kazuo Ueda by měl dnes později promluvit o výsledcích zasedání o měnové politice a očekává se, že jeho slova poskytnou silnější signály o budoucím směřování k normalizaci měnové politiky a zvyšování úrokových sazeb do roku 2026.

Názory a analýzy

• Šigeto Nagai, vedoucí oddělení japonské ekonomie na Oxford Economics, uvedl, že banka pravděpodobně znovu zvýší svou základní sazbu kolem poloviny roku 2026 a po tomto posledním zvýšení dosáhne konečné úrovně 1 %.

• Nagai definuje terminální neboli neutrální úrokovou sazbu jako úroveň, která vyvažuje inflaci a ekonomický růst, aniž by ekonomiku přehřívala, ani ji nadměrně zpomalovala.

• Varoval, že další zvýšení sazeb ze strany Bank of Japan by mohlo vyvolat politické napětí, pokud se inflace v první polovině roku 2026 plynule sníží směrem k cílové hodnotě 2 %.

• Norihiro Yamaguchi, hlavní japonský ekonom v Oxford Economics v Tokiu, uvedl, že ačkoliv guvernér Ueda vzhledem k dosavadnímu postoji banky pravděpodobně nebude explicitně diskutovat o neutrální sazbě, očekává se, že zdůrazní, že k potlačení tlaků na oslabení jenu může být nutné další zvýšení sazeb. V opačném případě by jen mohl dále oslabit a výnosy dluhopisů by mohly klesnout.

Zdá se, že návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina u indického premiéra Nárendry Módího před něco málo přes týdnem proběhla s překvapivě malou pozorností mnoha geopolitických pozorovatelů. To je pozoruhodné, protože tato návštěva představuje jednu z nejvýznamnějších rekalibrací indicko-ruských vztahů za poslední roky, která kombinuje rozšířenou obrannou spolupráci, energetické záruky a silnou diplomatickou symboliku v době, kdy se globální vztahy mění nebývalým tempem.

Ústředním bodem návštěvy byla ratifikace dohody o vzájemné výměně logistické podpory (RELOS), která nenápadně rozšiřuje vojenskou spolupráci mezi Indií a Ruskem o ruské arktické přístavy a Severní námořní cestu (NSR).

Na poloostrově Kola v tomto odlehlém regionu se nachází zhruba polovina ruské flotily jaderných ponorek s balistickými raketami, včetně 12 strategických ponorek nesoucích až 192 balistických raket schopných nést jaderné hlavice, a desítky dalších jaderných ponorek vybavených střelami s plochou dráhou letu a speciálními misemi. Arktida v podstatě funguje jako ruská jaderná kapacita pro druhý úder v případě, že by jeho primární jaderné síly na jeho území byly zničeny.

Region je také klíčovým testovacím poli pro pokročilé zbraňové systémy, včetně hypersonických raket, torpéd s jaderným pohonem a střel s plochou dráhou letu. Ruská státní jaderná společnost Rosatom provozuje jaderná energetická zařízení v Arktidě, což dále prohlubuje ruskou jadernou stopu v regionu.

Kromě jaderných zdrojů se v ruské Arktidě nacházejí jedny z největších nevyužitých zásob ropy, plynu a kritických nerostných surovin na světě. Odhady naznačují, že region má více než 35,7 bilionů metrů krychlových zemního plynu a přes 2,3 miliardy tun ropy a kondenzátů, převážně soustředěných na poloostrovech Jamal a Gydan jižně od Karského moře. Oblast se také nachází v rozsáhlých ložiskách niklu, kobaltu a prvků vzácných zemin, které jsou nezbytné pro moderní průmysl.

Pro Kreml není využívání těchto zdrojů pouze ekonomickou nutností, ale strategickou prioritou, protože příjmy z arktických energetických projektů podporují financování modernizace ruské armády a její schopnost odolávat západním sankcím.

V rámci dohody RELOS mohou ozbrojené síly obou zemí vzájemně využívat základny, přístavy a letiště pro doplňování paliva, opravy, doplňování zásob a údržbu. Dohoda se rovněž vztahuje na společná cvičení, výcvikové mise, humanitární pomoc a odstraňování následků katastrof. Její strategické důsledky však sahají daleko za tato formální ustanovení.

Dohoda Indii umožňuje jejím válečným lodím doplňovat palivo a zásoby v ruských přístavech, jako je Murmansk a Vladivostok, což Novému Dillí fakticky poskytuje oporu podél Severní námořní trasy. Tento koridor by mohl zkrátit přepravní vzdálenosti mezi Evropou a Asií zhruba o 40 %, což by zvýšilo efektivitu obchodu i dosah námořnictva.

V praxi umožňuje přístup k ruským zařízením indickým silám udržovat předsunuté nasazení, aniž by se musely spoléhat výhradně na západní partnery. Ještě před touto dohodou se indické síly podle ruské státní tiskové agentury TASS účastnily vojenských cvičení ZAPAD vedených Ruskem mezi 12. a 16. zářím po boku Běloruska. Tato cvičení údajně poprvé zahrnovala simulace použití taktických jaderných zbraní.

Dohoda RELOS symbolicky integruje Indii do ruského arktického projektu, což signalizuje vstup Nového Dillí jako hráče v arktické geopolitice a rozšiřuje jeho vliv do regionu, který byl dlouho ústředním bodem strategických ambicí Moskvy.

Na druhé straně rovnice, reciproční přístup k indickým základnám a zařízením poskytuje Rusku spolehlivou přítomnost v Indickém oceánu, oblasti, kde se Moskva dlouhodobě snaží rozšířit svou námořní přítomnost, ale postrádá spolehlivé partnery. Schopnost tankovat a opravovat zbraně v indických přístavech posiluje ruskou schopnost prosazovat sílu v celém Indo-Pacifiku a aktivněji se účastnit společných vojenských cvičení.

Z politického hlediska dodává indická spolupráce s Ruskem v Arktidě legitimitu regionálním ambicím Moskvy a vysílá širší signál, že Kreml není izolován navzdory stupňujícím se západním sankcím. Užší spolupráce s Indií také otevírá kanály pro marketing arktických uhlovodíků a nerostů asijským kupcům a zároveň posiluje Severní mořskou cestu jako budoucí obchodní tepnu pro Rusko.

Z vojenského hlediska dohoda prohlubuje ofenzivní a obrannou interoperabilitu mezi oběma mocnostmi a integruje Rusko do širší indické logistické podpůrné sítě, čímž zajišťuje větší operační flexibilitu pro ruské námořní prostředky. Strategicky upevnění vazeb s Indií pomáhá Moskvě čelit západním snahám o omezení jejího vlivu a zajišťuje si významného asijského partnera ochotného institucionalizovat obrannou spolupráci v době, kdy se ruské možnosti jinde zužují.

V blízké budoucnosti by jednou z nejbezprostřednějších výhod pro Putina mohlo být implicitní ujištění od Modiho, že klíčové energetické vztahy mezi oběma zeměmi zůstávají navzdory rostoucímu tlaku Západu nedotčené.

Od vypuknutí války na Ukrajině se Indie stala jedním z největších odběratelů ruské ropy, hned po Číně. V roce 2024 Rusko dodalo zhruba 36 % celkového dovozu ropy do Indie, tedy asi 1,8 milionu barelů denně, za ceny výrazně nižší než globální benchmarky.

Přestože Spojené státy uvalily cla až do výše 50 % na indické zboží, aby donutily Nové Dillí omezit nákupy, Indie si zachovala závislost na ruské energii s argumentem, že levné dodávky jsou pro její rychle rostoucí ekonomiku nezbytné. Během své prosincové návštěvy Putin slíbil nepřetržité dodávky paliva a označil Rusko za spolehlivého dodavatele ropy, plynu a uhlí.

V reakci na to a po zpřísnění sankcí, které měly Indii odradit od využívání ruské ropy a plynu, Washington nedávno zvýšil své vlastní nabídky dodávek energie Indii. Tyto kroky jsou součástí širšího úsilí o prosazování klíčových prvků „komplexního globálního strategického partnerství mezi USA a Indií“, které bylo nastíněno během únorových setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a premiéra Modiho.

Tyto plány, které odrážejí aspekty ruského přístupu k Indii, zahrnují vojenské komponenty formalizované prostřednictvím nové americko-indické iniciativy známé jako COMPACT, což je zkratka pro Catalyzing Opportunities for Military Partnership, Accelerated Commerce, and Technology for 21st Century (Katalyzování příležitostí pro vojenské partnerství, zrychlený obchod a technologie pro 21. století). Iniciativa si klade za cíl rozšířit prodej a koprodukci obranného materiálu s cílem posílit interoperabilitu a spolupráci v oblasti průmyslové obrany.

V širší obchodní oblasti si obě strany stanovily nový cíl více než zdvojnásobit bilaterální obchod na 500 miliard dolarů do roku 2030. Implementace těchto rozsáhlých a vzájemně propojených dohod však představuje další velkou výzvu Washingtonu v jeho snaze udržet Indii v souladu se Spojenými státy. Hluboké vojenské, politické, ekonomické a energetické vazby Indie s Ruskem se mohou ukázat jako mimořádně obtížné narušit.

Globální ceny mědi se podle zpráv agentury Bloomberg obchodovaly poblíž zvýšených úrovní, a to uprostřed přetrvávajících obav z omezené nabídky a rostoucí poptávky ze strany průmyslového a energetického sektoru.

Podle nejnovějších údajů se ceny mědi na Londýnské burze kovů (London Metal Exchange) jen málo změnily, přičemž cena červeného kovu se v ranním obchodování držela poblíž 11 727,50 USD za metrickou tunu, jelikož se ceny stabilizovaly ve srovnání s předchozími seancemi i přes širší volatilitu trhu.

Data o futures kontraktech na burze COMEX ukázala pokles objemů obchodování a mírný pokles otevřených pozic, což odráží sníženou aktivitu na trhu ve srovnání s nedávnými seancemi, zatímco investoři nadále sledují dynamiku globální nabídky a poptávky.

Ceny se drží blízko historických maxim, v posledních seancích se přiblížily hranici 12 000 dolarů za tunu, a to díky silnější globální poptávce – zejména ze sektoru digitální transformace a obnovitelných zdrojů energie – a obavám investorů z hromadění zásob a snižování nabídky.

Agentura Bloomberg rovněž uvedla, že vyšší ceny mědi posilují výkonnost evropských těžebních akcií, které jsou na cestě k jednomu z nejsilnějších let od roku 2016, a to díky růstu ceny tohoto klíčového kovu. Měď i nadále přitahuje pozornost globálních trhů jakožto hlavní ukazatel ekonomického zdraví a průmyslové poptávky, a to vzhledem k jejímu rozsáhlému využití v oblasti elektřiny, infrastruktury, elektromobilů a datových center, což činí její cenové pohyby ovlivňujícími trhy s komoditami a kovy v širším smyslu.