Euro ve středu v evropském obchodování oslabilo vůči koši světových měn, čímž prohloubilo své ztráty vůči americkému dolaru již druhý den po sobě a dosáhlo týdenního minima, a to uprostřed relativně aktivní poptávky po americké měně, zejména po zveřejnění zápisu z posledního zasedání Federálního rezervního systému, který odhalil ostré rozdělení názorů úředníků na prosincové snížení úrokových sazeb.

Navzdory tomuto poklesu je jednotná evropská měna euro na cestě k dosažení svého největšího ročního zisku od roku 2017. Tyto zisky jsou podporovány kombinací faktorů, z nichž nejvýznamnější jsou zlepšující se ukazatele hospodářského růstu v celé eurozóně, relativně ostrá měnová politika Evropské centrální banky přijatá v druhé polovině roku a celková slabost, která dominovala výkonnosti amerického dolaru na světových trzích.

Přehled cen

• Kurz eura dnes: euro vůči dolaru kleslo o 0,15 % na 1,1733, což je jeho nejnižší úroveň od 22. prosince, z otevírací úrovně 1,1748, poté, co dosáhlo denního maxima 1,1749.

• Euro zakončilo úterní seanci o 0,2 % méně vůči dolaru, což je jeho třetí ztráta za poslední čtyři dny, a to pod tlakem zápisů z jednání Federálního rezervního systému.

Americký dolar

Index amerického dolaru ve středu vzrostl o více než 0,1 %, čímž si udržel zisky již druhou seanci po sobě a dosáhl týdenního maxima 98,33 bodu, což odráží pokračující sílu americké měny vůči koši světových měn.

Podle zápisu z posledního zasedání Federálního rezervního systému, které se konalo 9. a 10. prosince, americká centrální banka souhlasila se snížením úrokových sazeb po důkladných diskusích o rizicích, kterým čelí americká ekonomika.

Zápis ukázal, že rozhodnutí snížit sazby o 25 bazických bodů na 3,75 %, což je nejnižší hodnota od roku 2022, se setkalo s výrazným odporem, přičemž devět členů hlasovalo pro a tři proti – což je nejvyšší počet nesouhlasných hlasů od roku 2019.

Zápis rovněž poukázal na tendenci k opatrnosti na nadcházejících schůzích, jelikož někteří účastníci naznačili, že nejvhodnějším postupem by bylo ponechat sazby beze změny „po nějakou dobu“ po prosincovém snížení.

Federální výbor pro operace na volném trhu (Fed) předpověděl v průběhu roku 2026 pouze jedno další snížení úrokových sazeb, což ve srovnání s dřívějšími očekáváními signalizuje opatrnější a jestřábí přístup.

Podle nástroje CME FedWatch Tool je tržní pravděpodobnost ponechání amerických úrokových sazeb beze změny na lednovém zasedání v roce 2026 84 %, zatímco pravděpodobnost snížení o 25 bazických bodů je odhadována na 16 %.

Evropské úrokové sazby

• Oceňování na peněžním trhu pro snížení úrokové sazby o 25 bazických bodů Evropskou centrální bankou v únoru 2026 zůstává stabilní pod 10 %.

• Aby investoři mohli tato očekávání přehodnotit, čekají na další ekonomická data z eurozóny týkající se inflace, nezaměstnanosti a mezd.

Úrokový diferenciál

Po posledním rozhodnutí Federálního rezervního systému se úrokový rozdíl mezi Evropou a Spojenými státy zmenšil na 160 bazických bodů ve prospěch amerických sazeb, což je nejmenší rozdíl od května 2022, což podporuje růstový potenciál eura vůči americkému dolaru.

Roční výkonnost

V průběhu roku 2025, který oficiálně končí dnešním vypořádáním, posílila jednotná evropská měna euro vůči americkému dolaru o více než 13 % a je na cestě k dosažení druhého meziročního zisku za poslední tři roky a největšího meziročního nárůstu od roku 2017.

Faktory, které stály za tímto historickým nadprůměrným výkonem

• Odolnost evropské ekonomiky: eurozóna v roce 2025 zaznamenala silnější než očekávaný hospodářský růst, zejména díky oživení průmyslové a obchodní aktivity v Německu, největší ekonomice regionu.

• Politika Evropské centrální banky: Na rozdíl od očekávání si ECB udržela v porovnání s Federálním rezervním systémem relativně jestřábí postoj, zejména v druhé polovině roku, a zachovala tak atraktivitu eura jakožto měny s vyšším výnosem a stabilnější.

• Oslabení amerického dolaru: způsobeno snižováním sazeb Federálního rezervního systému, rostoucími obavami o finanční stabilitu ve Spojených státech, volatilní obchodní politikou za Donalda Trumpa a rostoucími obavami o nezávislost Federálního rezervního systému za Trumpovy administrativy.

Japonský jen ve středu v asijském obchodování oslabil vůči koši hlavních i vedlejších měn a vůči americkému dolaru se již druhou seanci v řadě udržel v záporném teritoriu. To se děje uprostřed obnovené poptávky po dolaru, který po zveřejnění zápisu z jednání Federálního rezervního systému, které ukázalo ostrý rozkol mezi úředníky ohledně prosincového snížení úrokových sazeb, zvýšil své zisky na týdenní maximum.

V závěrečných obchodních seancích roku 2025 jsou měnové trhy víceméně klidné kvůli nízké likviditě způsobené novoročními svátky, protože obchodníci se dívají dopředu po obtížném roce pro některé hlavní měny, v čele s americkým dolarem.

Přehled cen

• Japonský jen dnes: dolar vůči jenu vzrostl o 0,2 % na 156,64 z otevírací úrovně 156,33, přičemž denní minimum bylo zaznamenáno na 156,30.

• Jen zakončil úterní obchodování s poklesem o 0,2 % vůči dolaru, což je jeho druhá ztráta za poslední tři seance, pod tlakem zápisů z jednání Federálního rezervního systému.

Americký dolar

Index amerického dolaru ve středu vzrostl o více než 0,1 %, čímž si udržel zisky již druhou seanci po sobě a dosáhl týdenního maxima 98,33 bodu, což odráží pokračující sílu americké měny vůči koši světových měn.

Podle zápisu z posledního zasedání Federálního rezervního systému, které se konalo 9. a 10. prosince, americká centrální banka souhlasila se snížením úrokových sazeb po důkladných diskusích o rizicích, kterým čelí americká ekonomika.

Zápis z jednání odhalil, že rozhodnutí snížit sazby o 25 bazických bodů na úroveň 3,75 %, což je nejnižší úroveň od roku 2022, se setkalo s výrazným odporem, přičemž devět členů hlasovalo pro a tři proti – což je nejvyšší počet nesouhlasných hlasů od roku 2019.

Zápis rovněž poukázal na opatrnější postoj Fedu na nadcházejících zasedáních, přičemž někteří účastníci naznačili, že nejvhodnější možností by bylo ponechat sazby beze změny „nějakou dobu“ po prosincovém snížení.

Federální výbor pro operace na volném trhu (Fed) předpokládal v průběhu roku 2026 pouze jedno další snížení sazeb, což ve srovnání s dřívějšími očekáváními signalizuje opatrnější a jestřábí přístup.

Podle nástroje CME FedWatch Tool je tržní pravděpodobnost ponechání amerických úrokových sazeb beze změny na lednovém zasedání v roce 2026 84 %, zatímco pravděpodobnost snížení o 25 bazických bodů je odhadována na 16 %.

Japonské úrokové sazby

• V pondělí bylo v Tokiu zveřejněno shrnutí stanovisek z posledního zasedání Bank of Japan o měnové politice – konaného ve dnech 18. a 19. prosince – které potvrdilo zvýšení sazeb na 0,75 %, což je nejvyšší úroveň od roku 1995.

• Shrnutí ukázalo jasný posun v postoji většiny členů představenstva k „jestřábím“ postojům, přičemž mnozí zdůraznili potřebu dalšího zvyšování sazeb. Shodli se na tom, že postupné zvyšování sazeb a omezování měnových stimulů je nezbytné pro zajištění dlouhodobé cenové stability.

• Tržní ocenění pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu ze strany Bank of Japan na lednovém zasedání zůstává stabilní na úrovni kolem 20 %.

• Investoři čekají na další japonská data o inflaci, nezaměstnanosti a růstu mezd, aby tato očekávání přehodnotili.

Americký Federální rezervní systém v úterý zveřejnil zápis ze svého ostře rozděleného zasedání z počátku tohoto měsíce, které skončilo hlasováním o opětovném snížení úrokových sazeb – rozhodnutí, které se zdá být mnohem těsnější, než naznačovalo konečné hlasování.

Zápis ze schůze, zveřejněný o den dříve než obvykle kvůli novoročním svátkům, ukázal, že úředníci během schůze konané 9. a 10. prosince vyjádřili širokou škálu názorů.

Federální výbor pro operace na volném trhu (FOMC) nakonec hlasoval v poměru 9:3 pro snížení úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, což představuje nejvyšší počet hlasů proti od roku 2019, a to uprostřed intenzivní debaty o potřebě podpory trhu práce oproti obavám z inflace. Rozhodnutí snížilo referenční úrokovou sazbu na rozmezí 3,5 %–3,75 %.

Podle zápisu z jednání „většina účastníků usoudila, že další úpravy cílového rozmezí sazby federálních fondů směrem dolů by pravděpodobně byly vhodné, pokud by inflace v průběhu času nadále klesala podle očekávání.“

Tento názor však doprovázely jasné výhrady k tempu a načasování jakýchkoli dalších kroků.

V zápisu se dále uvádí: „Pokud jde o rozsah a načasování dalších úprav cílového rozpětí, někteří účastníci poznamenali, že vzhledem k jejich ekonomickým výhledům by mohlo být vhodné ponechat cílové rozpětí na současné úrovni po určitou dobu po snížení na tomto zasedání.“

Úředníci vyjádřili důvěru, že ekonomika bude i nadále růst „mírným“ tempem, a zároveň identifikovali rizika poklesu zaměstnanosti a rizika růstu inflace. Rozdílná hodnocení těchto rizik přispěla k rozdělení názorů ve výboru a naznačovala, že výsledek mohl skončit oběma směry, a to i přes většinu ve prospěch škrtů.

Zápis z jednání odhalil, že „několik účastníků, kteří na této schůzi podpořili snížení cílového rozpětí, uvedlo, že rozhodnutí bylo velmi vyvážené, nebo že mohli podpořit ponechání cílového rozpětí beze změny“.

Hlasování se shodovalo s čtvrtletní aktualizací Souhrnu ekonomických projekcí, včetně bedlivě sledovaného bodového grafu zobrazujícího očekávání jednotlivých úředníků ohledně vývoje úrokových sazeb.

Projekce 19 úředníků, kteří se zúčastnili prosincového zasedání – včetně 12 hlasujících členů – poukazovaly na pravděpodobnost jednoho dalšího snížení sazeb v roce 2026 a následného dalšího v roce 2027, což by potenciálně mohlo snížit úrokovou sazbu na přibližně 3 %, což je úroveň, kterou úředníci považují za „neutrální“, což znamená, že není ani omezující, ani stimulující pro hospodářský růst.

Ti, kteří podporovali ponechání sazeb beze změny, „vyjádřili obavy, že pokrok směrem k 2% inflačnímu cíli Výboru se mohl v roce 2025 zastavit, nebo naznačili potřebu větší důvěry v to, že inflace se udržitelně pohybuje směrem k cíli“.

Úředníci uznali, že cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem přispěla k vyšší inflaci, ale do značné míry se shodli, že tento účinek bude dočasný a pravděpodobně v průběhu roku 2026 odezní.

Ekonomická data od hlasování ukazují, že trh práce nadále zažívá pomalejší nábor bez prudkého zrychlení propouštění. Inflace se sice nadále postupně zpomaluje, ale zůstává nad 2% cílem Federálního rezervního systému.

Zároveň si širší ekonomika nadále vedla silně. Hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí rostl ročně o 4,3 %, čímž překonal očekávání a zrychlil se přibližně o půl procentního bodu oproti již tak solidnímu tempu zaznamenanému ve druhém čtvrtletí.

Většina dat však má jednu důležitou výhradu. Některé zprávy zůstávají zpožděny, protože vládní agentury dokončují sběr dat po období uzavření, a i novější zprávy jsou kvůli těmto mezerám považovány za opatrné.

V důsledku toho trhy do značné míry očekávají, že výbor ponechá úrokové sazby na několika příštích zasedáních beze změny, zatímco čeká na další data. Období svátků bylo poznamenáno omezeným veřejným komentářem představitelů Fedu a těch několik dostupných komentářů odráželo vysokou míru opatrnosti před novým rokem.

Složení výboru se také má změnit, přičemž hlasovací role budou mít čtyři noví regionální prezidenti bank:

Beth Hammacková, prezidentka Clevelandského federálního rezervního systému, která se postavila nejen proti jakýmkoli dalším škrtům, ale i proti předchozímu snížení;

Anna Paulsonová, prezidentka filadelfského Fedu, která vyjádřila obavy ohledně inflace;

Lorie Logan, prezidentka dallaského Fedu, která vyjádřila výhrady ke snižování sazeb;

Neel Kashkari, prezident minneapoliského Fedu, uvedl, že by nehlasoval pro říjnové snížení sazeb.

Na stejném zasedání výbor také hlasoval pro obnovení nákupů dluhopisů. Podle nového uspořádání bude Fed nakupovat krátkodobé státní pokladniční poukázky ve snaze zmírnit tlak na trzích krátkodobého financování.

Centrální banka zahájila program měsíčními nákupy státních pokladničních poukázek v hodnotě 40 miliard dolarů a plánovala toto tempo udržet několik měsíců, než jej postupně sníží. Předchozí snaha o zmenšení rozvahy snížila objem dluhopisů Fedu přibližně o 2,3 bilionu dolarů, čímž je snížila na současnou úroveň 6,6 bilionu dolarů.

V zápise se uvádí, že neobnovení nákupů – na trzích označované jako kvantitativní uvolňování – by mohlo vést k „významnému poklesu rezerv“ na úrovně pod úrovní, které Federální rezervní systém považuje za „dostatečné“ pro bankovní systém.

Jantarově zbarvený „bratranec zlata“ tiše stoupá v žebříčku nejvýkonnějších komodit letošního roku. Měď, která je stále více vnímána jako klíčový vstup při výstavbě datových center umělé inteligence, je na cestě k nejsilnějšímu ročnímu výkonu od globální finanční krize.

Tříměsíční kontrakt na měď na Londýnské burze kovů (London Metal Exchange) se v úterý pohyboval kolem 12 222 dolarů za metrickou tunu, což je mírně pod pondělním rekordním maximem 12 960 dolarů za tunu. Díky tomu cena mědi od začátku roku vzrostla zhruba o 42 %, což představuje nejlepší roční nárůst od roku 2009.

Podle analýzy hlavního ekonoma Davida Rosenberga zaznamenal kov v úterý osm po sobě jdoucích seancí růstu – což je jeho nejdelší vítězná série za osm let.

U mědi – průmyslového kovu, který v posledních letech ustoupil drahým kovům do pozadí – tento prudký růst vysvětluje několik faktorů.

Zaprvé, dynamika spojená s umělou inteligencí. Měď je klíčovou součástí datových center a je stále více vnímána jako doplňková investice k širšímu tématu umělé inteligence.

Za druhé, nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Toto odvětví čelí omezením dodávek v době rostoucí poptávky poháněné elektrifikací a energetickou transformací. Spojené státy navíc agresivně hromadí měď v očekávání potenciálních cel, což dále zvyšuje tlak na růst cen.

Za třetí, narušení související s cly. Ceny mědi letos v létě výrazně vzrostly poté, co americký prezident Donald Trump oznámil 50% clo na některé měděné výrobky a zboží s vysokým obsahem mědi.

Rosenberg v nedávné zprávě pro klienty poznamenal, že výjimečný rok mědi je do značné míry poháněn „přetrvávajícími a nevyřešenými obavami z nedostatku dodávek“.

Měď také těžila z širšího růstu napříč kovy. Zlato od začátku roku vzrostlo přibližně o 64 % a často s sebou táhne i další kovy, jako je stříbro a měď, uvedl Art Hogan, hlavní tržní stratég společnosti B. Riley Wealth Management, v rozhovoru pro Business Insider.

„Když se skupina začne hýbat, mají tendenci se všichni pohybovat společně,“ řekl Hogan s odkazem na širokou sílu napříč trhy s kovy.

Wall Street neočekává, že tato dynamika v dohledné době vyprchá.

Analytici z týmu pro tržní informace společnosti JPMorgan uvedli, že očekávají, že ceny mědi v první polovině příštího roku vzrostou na 12 500 dolarů za metrickou tunu, a to díky poptávce poháněné umělou inteligencí a možnému zrušení některých cel.

Goldman Sachs mezitím předpovídá, že ceny mědi v příštím desetiletí dosáhnou 15 000 dolarů za metrickou tunu, což znamená nárůst zhruba o 22 % oproti současným úrovním.

V poznámce pro klienty banka napsala: „Měď zůstává naším preferovaným průmyslovým kovem z dlouhodobého hlediska, a to vzhledem k její jedinečně omezené nabídce a silnému strukturálnímu růstu poptávky.“