Euro v pondělí na evropském trhu oslabilo vůči koši světových měn a prodloužilo tak své ztráty vůči americkému dolaru již pátý den po sobě, jelikož se investoři zaměřili na nákupy americké měny poté, co se snížila pravděpodobnost krátkodobého snížení úrokových sazeb amerického Federálního rezervního systému.

S uvolněním inflačních tlaků na tvůrce politik Evropské centrální banky se zvýšila pravděpodobnost alespoň jednoho snížení sazeb v Evropě v tomto roce a trhy čekají na další ekonomická data z eurozóny, aby mohly tato očekávání přehodnotit.

Přehled cen

• Kurz eura dnes: Euro vůči dolaru kleslo o více než 0,1 % na (1,1859 $) z dnešní otevírací úrovně (1,1873 $) a dosáhlo denního maxima (1,1875 $).

Euro uzavřelo páteční obchodování vůči dolaru se ztrátou necelých 0,1 %, což představuje již čtvrtou denní ztrátu v řadě.

Americký dolar

Dolarový index v pondělí vzrostl o více než 0,1 %, což odráží silnější úrovně americké měny vůči koši hlavních i vedlejších měn.

Silná data z amerického trhu práce zveřejněná minulý týden snížila pravděpodobnost, že Federální rezervní systém v březnu sníží americké úrokové sazby.

Podle nástroje FedWatch agentury CME: cena za ponechání amerických úrokových sazeb beze změny na březnovém zasedání je v současné době 90 %, zatímco cena za snížení sazeb o 25 bazických bodů je 10 %.

Evropské úrokové sazby

• Nedávné údaje zveřejněné v Evropě ukázaly zpomalení celkové inflace v prosinci, což zdůrazňuje slábnoucí inflační tlak na Evropskou centrální banku.

• V návaznosti na tato data peněžní trhy zvýšily ceny pro snížení sazby Evropské centrální banky o 25 bazických bodů v únoru z 10 % na 25 %.

• Obchodníci upravili svá očekávání z ponechání sazeb Evropské centrální banky beze změny po celý tento rok na alespoň jedno snížení o 25 bazických bodů.

• Pro přehodnocení výše uvedených pravděpodobností investoři očekávají další ekonomická data z eurozóny týkající se inflace, nezaměstnanosti a mezd.

Japonský jen v pondělí na začátku týdne v asijském obchodování oslabil vůči koši hlavních i vedlejších měn, a to z dvoutýdenního maxima vůči americkému dolaru. Kvůli korekcím a výběrům zisků a po slabších než očekávaných datech o růstu japonské ekonomiky v posledním čtvrtletí loňského roku se tak odtáhl od dvoutýdenního maxima vůči americkému dolaru.

Tento pokles přichází před očekávanou schůzkou japonského premiéra Sanae Takaičiho a guvernéra Bank of Japan Kazua Uedy, na které se bude diskutovat o směřování politiky centrální banky a výhledu úrokových sazeb.

Přehled cen

• Směnný kurz japonského jenu dnes: Americký dolar vůči jenu vzrostl o 0,4 % na 153,25 ¥ z dnešní otevírací úrovně 152,66 ¥ a dosáhl minima 152,58 ¥.

• Jen zakončil páteční seanci o necelých 0,1 % vyšší vůči dolaru, což je jeho pátý denní zisk v řadě, a v předchozí seanci dosáhl dvoutýdenního maxima 152,27 jenů, čemuž napomohlo zmírnění finančních obav v Japonsku.

• Japonský jen minulý týden posílil vůči americkému dolaru o 2,9 %, což představuje největší týdenní zisk od listopadu 2024, a to uprostřed silné vlny nákupů po drtivém vítězství vládnoucí strany v Japonsku.

Japonská ekonomika

Oficiální data zveřejněná dnes v Tokiu ukázala, že japonská ekonomika, čtvrtá největší ekonomika světa, se „s obtížemi“ vrátila k růstu a vykázala čísla, která výrazně zaostala za očekáváním trhu.

Japonská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 vzrostla o 0,1 %, což je méně než očekávaných 0,4 % růstu. Tento údaj však Japonsku umožnil vyhnout se technické recesi – definované jako dvě po sobě jdoucí čtvrtletí poklesu – poté, co ve třetím čtvrtletí zaznamenalo pokles o 0,7 %.

Tato slabá čísla představují první vážnou ekonomickou zkoušku pro vládu Sanae Takaichi po jejím drtivém volebním vítězství a mohou posílit argumenty pro zvýšení stimulačních výdajů.

Setkání Takaichi – Ueda

Očekávané setkání premiéra Sanae Takaičiho a guvernéra Bank of Japan Kazua Uedy je naplánováno na dnes v 17:00 tokijského času (20:00 GMT).

Schůze se koná ve velmi citlivé době z několika důvodů:

• První setkání po drtivé provale: Je to jejich první bilaterální setkání od historického vítězství Takaiči ve všeobecných volbách 8. února. Trhy sledují, zda bude tlačit na centrální banku, aby zachovala akomodativní měnovou politiku na podporu jejích stimulačních plánů.

• Slabé údaje o růstu: Schůze přichází jen několik hodin poté, co údaje o HDP ukázaly velmi mírný růst v posledním čtvrtletí loňského roku, což by mohlo dát Takaichimu další důvod k výzvě k odložení jakéhokoli zvýšení sazeb.

• Očekávání úrokových sazeb: Trhy v současnosti odhadují zhruba 80% pravděpodobnost, že Japonská centrální banka do dubna opět zvýší úrokové sazby, zejména s ohledem na to, že inflace je stále nad cílovou hodnotou.

• Nová jmenování: Takaiči má letos pravomoc obsadit dvě volná místa v radě centrální banky, což by mohlo být klíčovým tématem v diskusích s Uedou o budoucím směřování měnové politiky.

Japonské úrokové sazby

• Peněžní trhy v současné době odhadují pravděpodobnost zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu ze strany Bank of Japan na březnovém zasedání na méně než 10 %.

• Aby investoři přehodnotili tato očekávání, čekají na další údaje o inflaci, nezaměstnanosti a mzdách v Japonsku.

Umělá inteligence je často vnímána jako hnací síla vyšší spotřeby elektřiny a v širším smyslu i rychlejší dekarbonizace. Jeden z jejích nejbezprostřednějších dopadů však může být opakem toho, co mnozí předpokládají. Rychlé rozšíření infrastruktury umělé inteligence zvyšuje poptávku po spolehlivé energii a tato skutečnost by mohla na mnoho let posílit roli zemního plynu a dalších dispečersky dostupných zdrojů energie.

Investoři zaměření na oceňování polovodičů a softwaru mohou přehlížet zásadní omezení. Umělá inteligence běží na elektřině a energetické systémy fungují v rámci fyzikálních a ekonomických limitů.

Umělá inteligence pohání novou vlnu poptávky po energii

Energetický sektor se po většinu uplynulého desetiletí potýkal s pomalým růstem spotřeby elektřiny. To se nyní mění, a to způsobem připomínajícím prudký nárůst poptávky po ropě – a poté i cen – na počátku 21. století.

Trénování rozsáhlých jazykových modelů a provozování pokročilých systémů umělé inteligence vyžaduje obrovské výpočetní zdroje. Hyperscale datová centra se rychle rozšiřují a vývojáři požadují od energetických společností připojení k síti v gigawattovém měřítku. V několika regionech byly prognózy poptávky po elektřině po letech stagnace revidovány směrem nahoru.

Význam tohoto posunu spočívá v tom, že úlohy umělé inteligence generují nepřetržitou, vysoce hustou poptávku, nikoli přerušované využití. Datová centra se nemohou jednoduše vypnout, když se vyčerpá dodávka energie. Spolehlivost se stává kritickou.

Požadavky na spolehlivost mění skladbu zdrojů energie

Kapacita větrné a solární energie se nadále rozšiřuje, ale přerušovaná výroba sama o sobě nemůže uspokojit potřeby stabilní kapacity infrastruktury umělé inteligence bez rozsáhlého úložiště nebo záložní výroby.

Skladování energie v bateriích se zlepšuje, ale dlouhodobé skladování zůstává ve velkém měřítku drahé. Jaderné projekty čelí dlouhým časovým harmonogramům vývoje a složitosti regulace. Rozšiřování přenosové soustavy v mnoha regionech také zaostává za růstem poptávky.

Tato omezení činí dispečersky dostupné zdroje energie nezbytnými. Elektrárny na zemní plyn mohou rychle zvyšovat produkci, fungovat nepřetržitě a být nasazeny rychleji než mnoho alternativ. V důsledku toho je výroba energie z plynu stále více vnímána jako praktické řešení pro podporu růstu zátěže řízeného umělou inteligencí.

To však nevylučuje roli obnovitelných zdrojů energie. Na mnoha trzích je nová kapacita obnovitelných zdrojů energie spojena s výrobou plynu, aby se udržela stabilita sítě. Klíčovým bodem je, že elektrifikace poptávky řízená umělou inteligencí pravděpodobně v blízké budoucnosti zvýší spotřebu fosilních paliv.

Zemní plyn může být jedním z největších vítězů v oblasti umělé inteligence

Několik faktorů podporuje zemní plyn jakožto krátkodobého beneficienta.

Časové harmonogramy výstavby zvýhodňují plynárenské elektrárny, když poptávka rychle roste. Stávající potrubní infrastruktura snižuje bariéry pro expanzi. Pro provozovatele datových center obvykle spolehlivost převažuje nad ideologickými preferencemi, protože výpadky jsou extrémně nákladné.

Dopravci také revidují plány zdrojů s rostoucími prognózami zatížení. Tato změna by mohla vést k vyšším investicím do přenosových sítí, modernizace sítí a flexibilních výrobních aktiv.

Příběh dekarbonizace je složitější

Běžný názor tvrdí, že umělá inteligence urychluje odklon od fosilních paliv, protože zvyšuje elektrifikaci. Realita je však poněkud odlišnější.

Pokud poptávka po elektřině poroste rychleji než nízkouhlíková kapacita, může se výroba fosilních paliv v absolutních číslech zvýšit, i když obnovitelné zdroje získají podíl na trhu. Celkové emise by se mohly zvýšit, zatímco uhlíková náročnost by se snížila, jelikož čistší zdroje budou mít větší podíl na dodávce.

Energetické systémy se nakonec vyvíjejí na základě inženýrství a ekonomiky, nikoli pouze politických cílů nebo tržních narativů.

Co investoři mohou přehlížet

O umělé inteligenci se často hovoří jako o technologickém příběhu, ale je to také příběh infrastruktury.

Rostoucí poptávka po elektřině by mohla prospět dodavatelům energií investujícím do přenosových a výrobních kapacit. Producenti zemního plynu a společnosti provozující infrastrukturu pro střední proudy by mohli zaznamenat strukturální podporu poptávky z vyšší spotřeby v energetickém sektoru. Profitovat by mohli i dodavatelé vázaní na zařízení pro spolehlivost sítě a plynové turbíny.

Z dlouhodobého hlediska by pokrok v jaderné energii, skladování energie nebo účinnosti mohl tuto trajektorii změnit. Prozatím se okamžitá reakce na prudký nárůst poptávky po elektřině pravděpodobně bude spoléhat na technologie, které lze nasadit rychle a spolehlivě.

Umělá inteligence může zásadním způsobem změnit ekonomiku. Jedním z jejích nejméně doceněných dopadů je, že by mohla rozšířit význam zemního plynu, zatímco svět buduje energetickou páteř potřebnou pro příští generaci výpočetní techniky.

Ceny niklu během pátečního obchodování vzrostly a prodloužily si tak zisky již pátou seanci po sobě poté, co největší niklový důl na světě v Indonésii obdržel pro letošní rok mnohem menší produkční kvótu, což zvýšilo obavy o dodávky.

Referenční tříměsíční kontrakt na nikl na Londýnské burze kovů (London Metal Exchange) ve středu dosáhl 17 980 dolarů, což je nejvyšší úroveň od 30. ledna.

Francouzská těžební společnost Eramet uvedla, že její projekt PT Weda Bay Nickel – společný podnik s čínskou společností Tsingshan a indonéskou společností PT Antam – obdržel počáteční produkční kvótu ve výši 12 milionů tun ropy pro rok 2026, což je pokles z 32 milionů tun ropy v roce 2025, a dodala, že požádá o přezkum zvýšení kvóty.

Po delším období nízkých cen nikl za poslední tři měsíce vyskočil přibližně o 18,6 % a 25. ledna dosáhl nejvyšší úrovně za více než tři roky poté, co se Indonésie – největší světový producent niklové rudy – zavázala omezit dodávky.

Nitesh Shah, stratég pro komodity ve společnosti WisdomTree, uvedl, že Indonésie „jasně uznává svou cenovou sílu“ a poznamenal, že její kontrola nad přibližně 60 % světové produkce ji činí „vlivnější na trhu s ropou než OPEC“. Dodal, že Jakarta si uvědomila, že k zajištění silných příjmů nemusí produkovat nadměrně.

Navzdory tomu Mezinárodní studijní skupina pro nikl očekává letos přebytek 261 000 tun, zatímco zpráva o pozicích na futures kontraktech na LME ukázala, že jeden účastník drží v únorovém kontraktu krátkou pozici, která představuje 20 % až 29 % celkového otevřeného zájmu.

Slabší americký dolar podpořil i další základní kovy, což komodity denominované v dolarech učinilo atraktivnějšími pro držitele jiných měn.

V obchodování k 16:26 GMT klesly spotové kontrakty na nikl o 3,3 % na 16,8 tisíce dolarů za tunu.