Euro ve středu na evropských trzích oslabilo vůči koši světových měn a odstoupilo z dvoutýdenního maxima vůči americkému dolaru. Měna je na cestě k první ztrátě za čtyři seance, která je způsobena realizací zisků a oživením amerického dolaru po významné obchodní dohodě mezi USA a Japonskem.

Později dnes trhy očekávají začátek velmi očekávaného zasedání Evropské centrální banky (ECB) o měnové politice, přičemž očekávání naznačují nezměněnou úrokovou sazbu. Obchodníci hledají indicie, zda by ECB mohla v průběhu tohoto roku obnovit svůj cyklus uvolňování.

Cena

Kurz EUR/USD klesl o 0,2 % na 1,1731 USD, z otevírací ceny 1,1754 USD, poté, co dosáhl denního maxima 1,1756 USD.

V úterý euro vůči dolaru posílilo o 0,55 %, což je jeho třetí denní zisk v řadě a dvoutýdenní maximum 1,1761 USD, a to v důsledku rostoucí pravděpodobnosti snížení amerických sazeb v září.

Americký dolar

Index amerického dolaru ve středu vzrostl o 0,15 % a pokusil se tak zotavit z dvoutýdenního minima 97,31 bodu. Je na cestě k prvnímu zisku za čtyři seance, což odráží mírné oživení dolaru vůči hlavním měnám.

Kromě technických nákupů na nižších úrovních bylo oživení dolaru podpořeno významnou obchodní dohodou mezi USA a Japonskem, která zmírnila obavy z možné recese v největší světové ekonomice.

Prezident Donald Trump v úterý oznámil „rozsáhlou“ obchodní dohodu s Japonskem, která zahrnuje reciproční cla ve výši 15 % na japonský vývoz do USA a snížení cel na japonská vozidla z 25 % na 15 %.

Evropská centrální banka

ECB se dnes a zítra schází, aby zhodnotila svou měnovou politiku v kontextu nedávného ekonomického vývoje v eurozóně.

Očekává se, že banka ponechá klíčovou úrokovou sazbu beze změny na 2,15 %, což je nejnižší úroveň od října 2022.

Trhy pozorně sledují známky dalšího uvolňování a možného snížení sazeb koncem tohoto roku.

Výhled sazeb v eurozóně

Podle zdrojů agentury Reuters jasná většina na posledním zasedání ECB pro ponechání sazeb v červenci beze změny, někteří členové volali po delší pauze.

Peněžní trhy v současnosti počítají s 30% pravděpodobností snížení sazeb ECB o 25 bazických bodů v červenci.

Japonský jen ve středu na asijských trzích oslabil vůči koši hlavních i vedlejších měn a odtáhl se tak z dvoutýdenního maxima vůči americkému dolaru, kterého dosáhl dříve během seance. Jednalo se o první ztrátu za tři dny uprostřed aktivní realizace zisků a korekčních pohybů.

Pokles následoval po oznámení významné obchodní dohody mezi Tokiem a Washingtonem, která zahrnuje snížení cel USA na japonský dovoz a závazek Japonska investovat ve Spojených státech přibližně 550 miliard dolarů.

Cena

Kurz USD/JPY vzrostl o 0,4 % na 147,20 jenu, oproti otevíracímu kurzu 146,59 jenu, poté, co dosáhl denního minima 146,19 jenu – nejnižší úrovně od 11. července.

V úterý jen posílil vůči dolaru o 0,55 %, což je již druhý denní zisk v řadě uprostřed klesajících výnosů desetiletých amerických státních dluhopisů.

Hlavní obchodní dohoda

Prezident Donald Trump v úterý oznámil podpis „rozsáhlé“ obchodní dohody s Japonskem, která zahrnuje reciproční cla ve výši 15 % na japonský vývoz do USA a snížení cel na japonská auta na 15 % ze současných 25 %.

V příspěvku na Truth Social Trump označil dohodu za „možná největší v historii“ a poznamenal, že Japonsko investuje do Spojených států 550 miliard dolarů, přičemž Amerika by měla získat 90 % zisku.

Trump dodal, že dohoda otevře japonské trhy americkému zboží, včetně automobilů, nákladních automobilů, rýže a dalších zemědělských produktů, a prohlásil, že vytvoří „statisíce pracovních míst“.

Japonský premiér Šigeru Išiba prohlásil, že americká cla na japonská vozidla budou snížena z 25 % na 15 %, což je významný krok vzhledem k tomu, že automobilový sektor tvoří páteř japonského exportu do USA a podle celních údajů v roce 2024 představoval 28,3 % celkových zásilek.

Japonský automobilový export (včetně osobních automobilů, autobusů a nákladních automobilů) do USA klesl v červnu o 26,7 % po poklesu o 24,7 % v květnu.

Celkový japonský export do USA – jeho druhého největšího obchodního partnera – dosáhl mezi lednem a červnem 10,3 bilionu jenů (70,34 miliardy dolarů), což představuje meziroční pokles o 0,8 %.

Ishibova politická budoucnost

Úterní oznámení přichází jen několik dní poté, co vládnoucí koalice premiéra Išiby ztratila většinu v japonských volbách do horní komory, což vyvolalo obavy z oslabení vlivu v jednáních s USA.

Podle HSBC by příznivá obchodní dohoda s USA mohla Ishibě pomoci odrazit hlasování o nedůvěře nebo vnitřní výzvy ze strany Liberálně demokratické strany.

Zatímco Ishiba prohlásil, že po volební prohře hodlá zůstat premiérem, japonská média Yomiuri ve středu brzy ráno informovala, že se o svém zůstanou v úřadu rozhodne na základě pokroku v jednáních o celních tarifech.

Japonské úrokové sazby

Data z minulého týdne ukázala, že jádrová inflace v Japonsku v červnu zpomalila více, než se očekávalo, což naznačuje oslabující cenový tlak na Bank of Japan.

Po zveřejnění informací klesla tržní očekávání ohledně zvýšení sazeb o 25 bazických bodů na červencovém zasedání BoJ z 45 % na 35 %.

Investoři nyní čekají na další data o inflaci, nezaměstnanosti a mzdách, aby mohli tyto pravděpodobnosti přehodnotit.

Velcí producenti energie, jako je Shell, se stáhli z prominentní iniciativy zaměřené na zavedení globálního standardu pro „nulové čisté emise“ poté, co návrh fakticky požadoval zákaz rozvoje nových ropných a plynárenských projektů, jak vyplývá z dokumentů, které recenzoval deník Financial Times.

Mezi odcházejícími společnostmi jsou Shell, BP, norská Aker BP a kanadská Enbridge, které všechny opustily poradní skupinu expertů zřízenou iniciativou Science Based Targets (SBTi). SBTi je široce uznávaný orgán pro klimatické standardy, o jehož certifikaci usilují globální korporace jako Apple a AstraZeneca.

Tato vlna odstoupení od smlouvy zdůrazňuje rostoucí napětí mezi průmyslem fosilních paliv a vyvíjejícími se rámci odpovědnosti za klima.

Spor o nové ropné a plynové projekty

Kontroverzní návrh stanovil zákaz jakéhokoli vývoje nových ropných a plynárenských projektů společnostmi, které předkládají klimatické plány SBTi – buď okamžitě, nebo do roku 2027, podle toho, co nastane dříve. Také požadoval prudký pokles produkce fosilních paliv, což vyvolalo obavy v celém energetickém sektoru, že navrhované normy by mohly zavést neproveditelnou cestu k cílům nulových čistých emisí.

Společnost Shell, která se od roku 2019 s přestávkami účastnila procesů SBTi, uvedla, že odstoupila poté, co zjistila, že návrh „smysluplným způsobem neodráží perspektivu odvětví“.

Společnost Shell nicméně zopakovala svůj závazek dosáhnout nulových čistých emisí do roku 2050, ale zdůraznila, že jakýkoli důvěryhodný standard musí nabízet „dostatečnou flexibilitu“ a odrážet „realistickou cestu“ pro společnost.

Společnost Aker BP jako důvod svého odstoupení uvedla omezenou možnost ovlivnit vyvíjející se standard a trvala na tom, že to „nemá vůbec žádný vliv“ na její klimatické ambice. Společnost Enbridge se podle deníku FT odmítla vyjádřit.

SBTi pozastavuje práce na standardu pro ropu a plyn

Po těchto významných odchodech společnost SBTi oznámila, že „dočasně pozastavila“ práci na svém standardu pro ropu a plyn s odvoláním na „ohledy na interní kapacitu“.

Skupina však popřela, že by rozhodnutí bylo ovlivněno tlakem průmyslu, a listu Financial Times sdělila, že pro taková tvrzení „neexistuje žádný základ“.

Mezitím se objevily zprávy, že SBTi také odložila a zmírnila plánované pokyny pro finanční instituce týkající se financování fosilních paliv.

Podle informovaných zdrojů byl termín pro omezení financování nebo pojištění pro společnosti rozvíjející nové ropné a plynárenské projekty posunut z roku 2025 na rok 2030 poté, co se v březnu stal výkonným ředitelem SBTi David Kennedy, bývalý partner EY.

Rostoucí propast mezi průmyslovými a klimatickými normami

Tento vývoj podtrhuje prohlubující se propast mezi klimatickými cíli a realitou v tomto odvětví. Zatímco spalování fosilních paliv zůstává hlavní příčinou globálního oteplování – a vědci zdůrazňují potřebu omezit nárůst teploty na 1,5 °C, aby se zabránilo nevratné katastrofě – ropný a plynárenský průmysl je i nadále opatrný ohledně klimatických norem, které v podstatě vyžadují zastavení průzkumu a těžby, a odkazuje na obavy o energetickou bezpečnost, zájmy investorů a globální schopnost uspokojit poptávku během energetické transformace.

Zdroj zapojený do tvorby standardů pro ropný a plynárenský sektor a finanční sektor uvedl: „Čím déle budeme otálet, tím více krytí poskytneme ropným gigantům.“

Navzdory těmto sporům se společnost Shell a další společnosti nadále veřejně zavazují k dosažení nulových čistých emisí do roku 2050. Rámce a standardy, které mají jasně definovat, co „nulový čistý emisní limit“ ve skutečnosti znamená, však zůstávají předmětem kontroverzí.

Většina amerických akciových indexů v úterý klesla (s výjimkou Dow Jonesova indexu), protože investoři očekávali další čtvrtletní výsledky hospodaření a sledovali vývoj obchodních jednání mezi Spojenými státy a jejich partnery před zavedením recipročních cel, která mají vstoupit v platnost začátkem srpna.

Ministr obchodu Howard Lutnick potvrdil, že 1. srpen je pevným termínem pro zahájení zavádění cel, ačkoli poznamenal, že dialog se zeměmi by mohl pokračovat i po tomto datu.

Investoři pozorně sledují výsledky hospodaření za 2. čtvrtletí. Podle údajů FactSetu dosud zveřejnilo své výsledky 88 společností z indexu S&P 500, přičemž 82 % z nich překonalo očekávání analytiků.

Koncem tohoto týdne by mělo několik velkých amerických technologických firem zveřejnit své výsledky, přičemž Alphabet a Tesla je obě oznámí ve středu.

K 16:22 GMT vzrostl index Dow Jones Industrial Average o 0,1 % (42 bodů) na 44 365 bodů. Širší index S&P 500 klesl o 0,1 % (8 bodů) na 6 297 bodů, zatímco index Nasdaq Composite klesl o 0,5 % (102 bodů) na 20 872 bodů.