Euro v pátek v evropském obchodování vzrostlo vůči koši světových měn a pokoušelo se zotavit z dvoutýdenního minima vůči americkému dolaru, jelikož se na nižších úrovních objevilo hledání výhodných nabídek. Tento krok přichází před zveřejněním klíčových ekonomických zpráv z Evropy, které se týkají aktivity v hlavních sektorech v listopadu.

Navzdory růstu jednotná evropská měna stále směřuje k týdenní ztrátě, protože investoři nadále upřednostňují americký dolar jako nejatraktivnější aktivum – zejména poté, co se snížila pravděpodobnost snížení sazeb Federálním rezervním systémem v prosinci.

Přehled cen

• EUR/USD dnes: Euro vzrostlo o více než 0,1 % na 1,1542 dolaru, oproti otevírací úrovni 1,1528 dolaru, poté, co dosáhlo minima 1,1521 dolaru.

Euro ve čtvrtek zakončilo se ztrátou 0,1 % vůči dolaru – což je již pátá denní ztráta v řadě – a dosáhlo dvoutýdenního minima 1,1502 dolaru po zveřejnění silnějších než očekávaných dat z amerického trhu práce.

Týdenní výkon

Euro v tomto týdnu – končící dnešním vypořádáním – kleslo vůči americkému dolaru zhruba o 0,75 % a je na cestě k první týdenní ztrátě za tři týdny.

americký dolar

Dolarový index v pátek klesl o 0,1 %, čímž se odklonil od dvoutýdenního maxima 100,36 a směřuje k první ztrátě za šest seancí, což odráží pozastavení nedávného růstu americké měny vůči hlavním i menším konkurentům.

Kromě realizace zisků dolar oslabil, protože investoři se zdrželi budování dalších dlouhých pozic před zveřejněním klíčových dat z amerického sektoru a dalších komentářů představitelů Federálního rezervního systému.

Jestřábí výroky politik Fedu spolu s lepšími než očekávanými údaji o tvorbě pracovních míst v USA za září snížily pravděpodobnost snížení sazeb v prosinci.

Podle nástroje FedWatch společnosti CME klesla trhem implikovaná pravděpodobnost snížení sazeb o 25 bazických bodů v prosinci tento týden ze 48 % na 30 %, zatímco pravděpodobnost nezměny vzrostla z 52 % na 70 %.

Evropské sazby

• Ceny na peněžním trhu odhadují pravděpodobnost snížení sazeb ECB o 25 bazických bodů v prosinci na zhruba 25 %.

• Aby investoři přehodnotili tato očekávání, očekávají dnes sérii klíčových dat z evropských sektorů, která poskytnou silnější důkazy o dynamice růstu eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí.

Výhled eura

• Na Economies.com očekáváme, že pokud budou příchozí evropská data zklamáním, pravděpodobnost snížení sazeb ECB v prosinci vzroste, což vyvine další tlak na pokles eura vůči koši měn.

Japonský jen v pátek v asijském obchodování vzrostl vůči koši hlavních i vedlejších měn a pokusil se zotavit z nejnižší úrovně za deset měsíců vůči americkému dolaru. Oživení bylo způsobeno výhodnými nákupy na nižších úrovních a údaji, které ukazují, že jádrová inflace v Japonsku v říjnu vzrostla na nejvyšší úroveň za poslední tři měsíce.

Čísla signalizují, že základní inflační tlaky na japonskou centrální banku nadále přetrvávají, což udržuje při životě možnost zvýšení sazeb v prosinci.

Jen také získal podporu z komentářů ministryně financí Satsuki Katajamy, která uvedla, že intervence na devizovém trhu zůstává možností v reakci na nadměrně volatilní a spekulativní pohyby.

Navzdory pátečním ziskům zůstává japonská měna na cestě k druhé týdenní ztrátě v řadě – a nejhoršímu týdnu od července – jelikož trhy očekávají, že nová vláda vedená Sanae Takaiči představí rozsáhlý stimulační balíček s nízkými úrokovými sazbami na podporu slabé japonské ekonomické aktivity.

Krátce poté japonská vláda oznámila rozsáhlý balíček ekonomických stimulů v hodnotě 135 miliard dolarů, jehož cílem je řešit rostoucí ceny, posílit hospodářský růst a posílit obranu a diplomatické schopnosti.

Přehled cen

• USD/JPY dnes: Dolar klesl přibližně o 0,25 % na 157,08 jenu, z otevírací úrovně 157,44 jenu, poté, co dosáhl maxima 157,54 jenu.

Jen ve čtvrtek uzavřel obchodování o 0,2 % slabší vůči dolaru – což je již pátá denní ztráta v řadě – a klesl na desetiměsíční minimum 157,89 za dolar, zatížený Takaičiho stimulačními plány.

Jádrová inflace

Data zveřejněná v pátek v Tokiu ukázala, že základní index spotřebitelských cen v Japonsku v říjnu vzrostl o 3,0 %, což je nejrychlejší tempo za tři měsíce a v souladu s očekáváním trhu. V září index vzrostl o 2,9 %.

Čísla poukazují na přetrvávající inflační tlak na tvůrce politik Bank of Japan a posilují očekávání zvýšení sazeb v prosinci.

Ministr financí Katayama

Ministr financí Satsuki Katajama v pátek uvedl, že intervence na devizovém trhu je možná k potlačení prudkých a spekulativních kroků, což obchodníky vyzývá, aby byli ostražití ohledně potenciálních nákupů jenu ze strany úřadů.

Týdenní výkon

Tento týden – který končí dnešním vypořádáním – jen zatím klesl vůči americkému dolaru o přibližně 1,7 %, což je na cestě k druhé týdenní ztrátě v řadě a nejhoršímu týdennímu výkonu od července.

Velký stimulační balíček

Japonská vláda vedená Sanae Takaičiem v pátek schválila balíček ekonomických stimulů v hodnotě 21 bilionů jenů (135 miliard dolarů), což je první velká politická iniciativa nového vůdce. Takaiči se zavázal k expanzivním fiskálním opatřením na podporu slabé ekonomiky země.

Balíček zahrnuje 17,7 bilionu jenů na výdaje na všeobecný účet, což výrazně převyšuje loňských 13,9 bilionu jenů a představuje největší stimul od pandemie COVID-19. Zahrnuje také daňové škrty v celkové výši 2,7 bilionu jenů.

Vláda plánuje schválit dodatek k rozpočtu na financování nového stimulu 28. listopadu s cílem zajistit schválení parlamentem do konce roku.

Kazuo Ueda

Guvernér Bank of Japan Kazuo Ueda v pátek parlamentu řekl, že BOJ si musí uvědomit, že slabý jen může ovlivnit jádrovou inflaci – klíčový ukazatel pro načasování zvyšování sazeb – zvýšením dovozních nákladů a tlačením cen výše.

Ueda uvedl, že dopad pohybů měn na inflaci může být nyní větší než v minulosti, protože firmy jsou ochotnější zvyšovat ceny a mzdy.

Dodal, že centrální banka Japonska ponechala minulý měsíc sazby beze změny, aby měla „více času“ na posouzení, zda budou firmy v příštích jednáních s odbory pokračovat ve zvyšování mezd.

Americký dolar ve čtvrtek mírně oslabil vůči většině hlavních měn, protože rostla očekávání, že Federální rezervní systém ponechá úrokové sazby beze změny.

K tomuto kroku došlo po zveřejnění zářijové zprávy o počtu pracovních míst v mimozemědělském sektoru, která ukázala, že americká ekonomika vytvořila 119 000 nových pracovních míst – což výrazně překročilo očekávání 50 000 a ve srovnání se ztrátou 4 000 pracovních míst v srpnu.

Několik představitelů Federálního rezervního systému vyjádřilo opatrný tón ohledně nadcházejícího rozhodnutí centrální banky a uvedlo, že vidí potřebu udržet sazby stabilní, spíše než je na prosincovém zasedání snižovat.

Během obchodování klesl dolarový index k 19:48 GMT o méně než 0,1 % na 100,1 bodu, poté, co dosáhl maxima 100,3 a minima 100,03.

Australský dolar

Australský dolar k 19:59 GMT oslabil vůči americkému dolaru o 0,4 % na 0,6455.

Kanadský dolar

Kanadský dolar k 19:59 GMT oslabil vůči americkému dolaru o 0,3 % na 0,7096.

Boom umělé inteligence se může zdát nezastavitelný, ale stále více investorů a pozorovatelů se obává, že tento nárůst připomíná bublinu na pokraji prasknutí.

Poté, co technologický index Nasdaq vzrostl o více než 50 % oproti dubnovým minimům, tento měsíc klesl o téměř 5 %. Investoři se obávají, že generování velkých zisků, v které doufali po investicích bilionů dolarů do další vlny technologického rozvoje, může trvat déle, než se očekávalo.

Ti, kteří byli svědky dot-com bubliny a jejího kolapsu na začátku roku 2000, říkají, že části dnešního nadšení jim připadají povědomé. Optimisté se však domnívají, že situace je tentokrát jiná.

Nvidia, výrobce čipů zaměřených na umělou inteligenci, vedla růst akciového trhu a stala se nejhodnotnější společností na světě díky nadšení investorů ohledně umělé inteligence. Firma se sídlem v Santa Clara vyrábí pokročilé čipy používané technologickými společnostmi k trénování modelů umělé inteligence, napájení datových center, robotiky a dalších zařízení.

Býčí i medvědí investoři čekali, co Nvidia odhalí o stavu svého podnikání ve středeční zprávě o hospodaření. Společnost si udržela optimismus i poté, co oznámila čtvrtletní hospodaření a výhled, které překonaly očekávání analytiků. Její akcie v raném obchodování po zavírací době vzrostly o více než 4 %.

Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang během telefonátu po zveřejnění výsledků uvedl: „Hodně se mluví o bublině umělé inteligence. Z našeho pohledu vidíme něco úplně jiného… a jen abych vám připomněl, Nvidia není jako žádný jiný akcelerátor. V každé fázi umělé inteligence překonáváme očekávání.“

Huang zdůraznil, že umělá inteligence schopná generovat obsah a vykonávat úkoly bez lidského zásahu ovlivní každé odvětví, od sociálních médií až po autonomní vozidla.

Výsledky společnosti Nvidia by mohly pomoci oživit trh spojený s umělou inteligencí. Investoři a analytici se však nadále obávají, zda je současné ocenění akcií opodstatněné pro všechny společnosti vstupující do závodu o umělou inteligenci. Po internetové bublině mnoho společností zaniklo, ale ty, které přežily, nyní patří mezi největší a nejziskovější firmy na světě.

Extrémně vysoké ocenění technologických gigantů ze Silicon Valley a dalších významných hráčů v oblasti umělé inteligence přimělo investory k otázce, kdy a jak se jejich sázky na budoucnost technologií vyplatí. Technologické firmy se propojily více, protože investují stovky miliard dolarů do sebe navzájem, stejně jako do datových center, výzkumu umělé inteligence a štědrých balíčků odměňování zaměstnanců.

V září společnost Nvidia oznámila, že plánuje investovat až 100 miliard dolarů do společnosti OpenAI – tvůrce platformy ChatGPT – na financování rozsáhlé výstavby datových center, která budou hostovat zařízení používaná k ukládání a zpracování obrovského množství informací potřebných k provozování systémů umělé inteligence. OpenAI se také zavázala k nákupu nejméně deseti gigawattů čipů umělé inteligence od společnosti Nvidia pro svá datová centra.

Podle říjnové výzkumné zprávy společnosti New Street Research by kapitálové výdaje potřebné k uspokojení výpočetních požadavků OpenAI mohly do roku 2027 dosáhnout 130 miliard dolarů, což znamená, že samotná OpenAI by mohla za technologii Nvidia vynaložit 52 miliard dolarů.

Navzdory masivnímu ocenění ve výši přibližně 500 miliard dolarů OpenAI nadále ztrácí miliardy, protože vynakládá značné prostředky na infrastrukturu, výpočetní kapacitu a další výdaje.

Generální ředitel OpenAI Sam Altman v loňském projevu na Stanfordské univerzitě řekl: „Je jedno, jestli ročně ztratíme 500 milionů dolarů, 5 miliard nebo 50 miliard. Je mi to opravdu jedno. Bude to drahé… ale rozhodně to stojí za to.“

S narůstajícími ztrátami však rostou i obavy investorů.

Přibližně 45 % globálních správců fondů, kteří byli osloveni Bank of America, uvedlo, že existuje „bublina umělé inteligence“, která by mohla negativně ovlivnit ekonomiku a trhy.

Debata o tom, zda bublina skutečně existuje, bude pokračovat.

Samuel Hammond, hlavní ekonom Americké inovační nadace, uvedl, že se nedomnívá, že investice do umělé inteligence jsou v bublině, i když očekává vítěze a poražené: „Společnosti, které dosáhnou masivního ocenění jen proto, že do své prezentace přidaly slovo ‚AI‘, ale neprovedou ji, by mohly vést k pádu jejich hodnoty na nulu. Většinu zisků na akciovém trhu však pohánějí velké technologické společnosti, jako jsou Nvidia a Google.“

Hammond poznamenal, že technologické firmy financují tyto obrovské projekty datových center prostřednictvím vlastního kapitálu, nikoli dluhu, což snižuje pravděpodobnost, že bublina brzy praskne.

Stratégové z Goldman Sachs v říjnové výzkumné práci napsali, že ačkoli existují rizika nadměrných investic, technologické společnosti dosáhly růstu zisků a udržují si silné rozvahy: „Ačkoli je úspěch dominantních technologických firem zřejmý, nemusí to nutně znamenat, že tržní bublina brzy praskne.“

Gary Smith, profesor ekonomie na Pomona College a autor, však varoval před bublinou umělé inteligence a poukázal na ztráty OpenAI, cirkulární financování mezi technologickými firmami a omezené možnosti umělé inteligence.

V článku pro MarketWatch, který napsal společně s Jeffreym Funkem, napsal: „OpenAI je ve velmi křehké pozici… a až bublina umělé inteligence praskne, bude mezi prvními oběťmi.“

Někteří analytici přirovnávají současný boom datových center k boomu telekomunikačních technologií v 90. letech, kdy společnosti investovaly 500 miliard dolarů do pokládky optických kabelů, aby se vyrovnaly s rychlým růstem používání internetu, což vedlo k masivnímu přebytku nevyužitých „temných vláken“, která po léta ležela ladem.

Generální ředitel Googlu Sundar Pichai v rozhovoru pro BBC uvedl, že technologický sektor prošel obdobími excesů: „Můžeme se ohlédnout za internetem. Je zřejmé, že docházelo k nadměrným investicím… ale nikdo dnes nepochybuje o tom, že internet znamenal hlubokou transformaci.“