Americký dolar v pondělí klesl, protože investoři, znepokojeni nejnovějšími celními hrozbami amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropě kvůli Grónsku, se vrhli na nákupy japonského jenu a švýcarského franku v rámci širokého pohybu napříč trhy, aby se vyhnuli rizikům.

Trump o víkendu oznámil, že od 1. února zavede dodatečná cla ve výši 10 % na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska, Finska a Velké Británie, dokud Spojené státy nebudou moci nakupovat Grónsko.

Velvyslanci Evropské unie se v neděli dohodli, že zintenzivní úsilí s cílem odradit Trumpa od zavedení cel a zároveň připraví odvetná opatření, pokud by cla byla zavedena, uvedli diplomaté EU.

Po krátkém poklesu v nočním obchodování se evropské měny, včetně eura, libry a severských měn, odrazily od růstu. Švýcarský frank, tradiční bezpečný přístav, byl také na cestě k největšímu dennímu zisku vůči dolaru za poslední měsíc.

Euro těží z averze k dolaru

Euro obrátilo kurz oproti rannímu asijskému obchodování a do poloviny dopoledního evropského obchodování vzrostlo o 0,2 % na 1,1627 USD, zatímco libra se zotavila podobným způsobem, a to o 0,1 % na 1,339 USD.

Khoon Goh, vedoucí výzkumu pro Asii ve společnosti ANZ, uvedl, že se za normálních okolností očekává, že hrozby cel oslabí euro.

„Ale jak jsme viděli i loni, když byla zavedena tzv. cla ‚Den osvobození‘, dopad na devizové trhy ve skutečnosti spíše vedl k oslabení dolaru, kdykoli se zvýšila nejistota ohledně politiky USA,“ dodal.

Investoři dříve zbavovali dolaru poté, co Trump v dubnu odhalil rozsáhlá globální cla, což vyvolalo krizi důvěry v americká aktiva.

Přestože se v pondělí část kapitálu přesunula z dolaru – zejména do švýcarského franku jako bezpečného útočiště – analytici uvedli, že prudší eskalace napětí pravděpodobně investory přiměje zpět k americké měně.

Jane Foleyová, vedoucí devizové strategie v Rabobank, uvedla, že je pochopitelné, že se trhy od dubna obávají poklesu dolaru, ale varovala před předpokladem, že status dolaru jako bezpečného útočiště skončil.

„I když se investoři mimo USA rozhodnou vybrat peníze, kam půjdou?“ řekla. „Ostatní trhy nejsou dostatečně velké, aby je absorbovaly. Samotná velikost amerického trhu znamená, že s americkými aktivy je vždy spojena určitá hodnota bezpečného útočiště.“

Jen zůstává v intervenčním území

Dolar klesl za den o 0,5 % vůči švýcarskému franku na 0,7982 a vůči japonskému jenu, dalšímu bezpečnému útočišti mimo USA, mírně oslabil na 158,055 jenu.

Domácí politika v Japonsku v posledních týdnech negativně ovlivnila jen, jelikož vyhlídka na předčasné volby zvýšila očekávání dalších fiskálních stimulů. Vzhledem k tomu, že se jen obchoduje poblíž nejslabších úrovní od poloviny roku 2024, zvýšilo se riziko oficiální intervence, zejména po ústních varováních z Tokia v posledních dvou týdnech.

Derek Halpenny, vedoucí průzkumu globálních trhů pro region EMEA ve společnosti MUFG, ve své poznámce uvedl, že banka zůstává skeptická ohledně schopnosti intervence uspět na trvalém základě bez podpůrných fundamentálních ukazatelů.

„Pohyby jenu jsou dnes jistě omezenější,“ dodal.

Kryptoměny, často vnímané jako ukazatel rizikové chuti, poklesly, přičemž Bitcoin klesl o přibližně 3 % na 92 740 dolarů, zatímco Ethereum kleslo o více než 4 % na 3 205 dolarů.

Data zveřejněná v pondělí ukázala, že čínská ekonomika loni vzrostla o 5,0 %, čímž splnila vládní cíl. Tomu pomohl rekordní podíl globální poptávky po zboží, který kompenzoval slabou domácí spotřebu.

Čínská centrální banka (CAD) v onshore obchodování vzrostla na 32měsíční maximum 6,9630 za dolar, a to i přes smíšená data, poté, co čínská centrální banka stanovila nejsilnější denní fixing za více než dva roky.

Ceny zlata na evropských trzích v pondělí vzrostly a obnovily tak dvoudenní růst, dosáhly nového rekordního maxima a poprvé v historii se prudce přiblížily k obchodování nad 4 700 dolary za unci, a to díky současnému poklesu amerického dolaru.

Poptávka investorů po bezpečných aktivech se zvýšila uprostřed rostoucího napětí poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením dalších cel evropským zemím kvůli sporu o Grónsko.

Přehled cen

• Ceny zlata dnes: Ceny zlata vyskočily přibližně o 2,05 % na 4 690,80 USD, což je nejvyšší úroveň v historii, z úrovně 4 596,69 USD na začátku obchodování. Ceny zaznamenaly minimum na 4 596,69 USD.

• V pátek při vypořádání drahý kov klesl o 0,4 %, což znamenalo druhou denní ztrátu v řadě, a to v důsledku korekce a výběru zisků.

• Ceny zlata minulý týden vzrostly o 1,95 % a zaznamenaly tak druhý týdenní růst v řadě uprostřed stupňujícího se globálního geopolitického napětí.

Americký dolar

Dolarový index v pondělí klesl o 0,3 %, čímž se vzdálil od šestitýdenního maxima a odrážel tak širší oslabení americké měny vůči koši hlavních a vedlejších měn.

Kromě realizace zisků se americký dolar dostal pod tlak kvůli obavám investorů po hrozbách prezidenta Trumpa uvalením dalších cel na Evropu.

Jak je dobře známo, slabší americký dolar činí zlaté slitky s cenou v dolarech atraktivnějšími pro držitele jiných měn.

Trumpovy celní hrozby

Trump o víkendu oznámil, že od 1. února zavede dodatečné 10% clo na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska, Finska a Velké Británie, dokud Spojené státy nebudou moci Grónsko koupit.

Hlavní země Evropské unie v neděli odsoudily hrozby zavedením cel ohledně Grónska a označily je za vydírání. Francie navrhla reagovat souborem bezprecedentních ekonomických protiopatření.

Diplomaté EU uvedli, že velvyslanci bloku v neděli dosáhli předběžné dohody o zintenzivnění úsilí zaměřeného na odrazení Trumpa od uvalení cel na evropské spojence.

Úrokové sazby v USA

• Podle nástroje CME FedWatch od skupiny CME Group je pravděpodobnost ponechání amerických úrokových sazeb beze změny na zasedání v lednu 2026 v současné době stanovena na 95 %, zatímco pravděpodobnost snížení sazeb o 25 bazických bodů zůstává na 5 %.

• Investoři v současné době počítají se dvěma sníženími úrokových sazeb v USA v příštím roce, zatímco prognózy Federálního rezervního systému ukazují na jedno snížení o 25 bazických bodů.

• Investoři bedlivě sledují nadcházející zveřejnění ekonomických dat z USA, aby tato očekávání přehodnotili.

Výhled na zlato

Matt Simpson, hlavní analytik společnosti StoneX, uvedl, že geopolitické napětí dalo investorům do zlata další impuls a posunulo žlutý kov na nové rekordní úrovně.

Simpson dodal, že s Trumpovým přidáním cel se ukázalo, že jeho hrozba ohledně Grónska je reálná a že trhy mohou být o krok blíže k narušení soudržnosti NATO a prohloubení politické nerovnováhy v Evropě.

Fond SPDR

Objem zlata v SPDR Gold Trust, největším světovém burzovně obchodovaném fondu krytém zlatem, se ve čtvrtek zvýšil o přibližně 10,87 metrických tun, což představuje druhý denní nárůst v řadě a největší denní příliv od 22. prosince. Celkové zásoby tak dosáhly 1 085,67 metrických tun – nejvyšší úrovně od 3. května 2022.

Euro v pondělí na začátku týdne na evropských trzích posílilo vůči koši světových měn a začalo se zotavovat z dvouměsíčního minima, kterého dosáhlo v asijském obchodování vůči americkému dolaru dříve. Tento krok podpořil negativní tlak na americkou měnu poté, co prezident Donald Trump pohrozil zavedením cel na Evropu v rámci snahy o převzetí kontroly nad Grónskem.

S uvolněním inflačních tlaků na tvůrce politik v Evropské centrální bance se posílila očekávání alespoň jednoho snížení úrokových sazeb v Evropě v tomto roce. Aby trhy mohly tato očekávání přehodnotit, čekají na další ekonomická data z eurozóny.

Přehled cen

• Směnný kurz eura dnes: Euro vůči dolaru vzrostlo přibližně o 0,4 % na 1,1638 USD z páteční uzavírací úrovně 1,1595 USD poté, co dosáhlo minima 1,1576 USD – nejnižší hodnoty od 28. listopadu.

• Euro zakončilo páteční obchodování s poklesem o 0,1 % vůči dolaru, což představuje druhou denní ztrátu v řadě po zveřejnění silných ekonomických dat z USA.

• Euro minulý týden ztratilo vůči dolaru 0,35 %, což je třetí týdenní ztráta v řadě, a to uprostřed rostoucích očekávání snížení evropských úrokových sazeb v letošním roce.

Americký dolar

Dolarový index v pondělí klesl o 0,3 %, čímž se vzdálil od šestitýdenního maxima a odrážel tak celkové oslabení americké měny vůči koši hlavních a vedlejších měn.

Kromě realizace zisků se dolar dostal pod tlak kvůli obavám investorů po hrozbách amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit na Evropu další cla.

Trump o víkendu oznámil, že od 1. února zavede dodatečné 10% clo na dovoz zboží z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska, Finska a Velké Británie, dokud Spojené státy nebudou moci Grónsko koupit.

Hlavní země Evropské unie v neděli odsoudily hrozby zavedením cel ohledně Grónska a označily je za vydírání. Francie navrhla reagovat souborem ekonomických protiopatření, která dosud nebyla použita.

Evropské úrokové sazby

• Nedávná data z Evropy ukázala zpomalení celkové inflace v prosinci, což podtrhuje slábnoucí inflační tlaky na Evropskou centrální banku.

• Po zveřejnění těchto dat se odhady pravděpodobnosti snížení evropských úrokových sazeb ECB v únoru o přibližně 25 bazických bodů na peněžním trhu zvýšily z 10 % na 25 %.

• Obchodníci revidovali svá očekávání ohledně toho, že ECB ponechá úrokové sazby beze změny po celý rok, na alespoň jedno snížení sazeb o 25 bazických bodů.

• Aby investoři mohli tato očekávání přehodnotit, čekají na další ekonomické údaje eurozóny o inflaci, nezaměstnanosti a mzdách.

Názory a analýzy

Khoon Goh, vedoucí výzkumu pro Asii ve společnosti ANZ, uvedl, že se za normálních okolností očekává, že hrozby zavedením cel euro oslabí. Nicméně, jak bylo vidět i v loňském roce, když byla zavedena cla ke „Dni osvobození“, dopad na devizové trhy měl tendenci se více přiklánět k oslabení dolaru, protože se zvýšila nejistota ohledně politiky USA.

Goh dodal, že ačkoli někteří mohou tvrdit, že cla ohrožují Evropu, americký dolar nese větší zátěž, protože trhy započítávají vyšší politickou rizikovou prémii spojenou s americkou měnou.

Japonský jen v pondělí na asijských trzích posílil vůči koši hlavních a sekundárních měn, čímž druhý den po sobě prodloužil své zisky vůči americkému dolaru a dosáhl dvoutýdenního maxima. Podporovala ho varování a kroky japonských úřadů zaměřené na podporu problematické místní měny.

Růst podpořily také zprávy, že několik úředníků Bank of Japan podporuje opětovné zvýšení úrokových sazeb, přičemž někteří nevylučují, že by k tomu došlo již v dubnu, jelikož oslabení jenu hrozí zhoršením rostoucích inflačních tlaků.

Přehled cen

• Směnný kurz japonského jenu dnes: Dolar vůči jenu klesl o 0,4 % na 157,43 ¥, což je nejnižší úroveň od 9. ledna, z pátečního uzavření na 158,06 ¥. Dolar dosáhl denního maxima na 157,95 ¥.

• Jen zakončil páteční obchodování s 0,35% růstem vůči dolaru, což je jeho druhý zisk za poslední tři dny, a je součástí zotavení z 18měsíčního minima na úrovni 159,45 jenů za dolar.

• Kromě výhodných nákupů jen také posílil díky náznakům koordinované intervence mezi Japonskem a Spojenými státy na podporu oslabené měny.

Japonské úřady

Japonská ministryně financí Satsuki Katajama v pátek prohlásila, že vláda „nevyloučí žádné možnosti“, jak se vypořádat s nadměrnými a neodůvodněnými pohyby na devizovém trhu, což je jasným signálem o možnosti přímé intervence na podporu jenu.

Katayama uvedla, že současná slabost jenu neodráží ekonomické fundamenty Japonska a poškozuje kupní sílu domácností. Dodala, že Japonsko je i nadále v úzkém kontaktu se svými mezinárodními partnery, zejména se Spojenými státy, aby zajistilo, že jakákoli opatření na měnových trzích bude v souladu s mezinárodními dohodami o stabilitě směnného kurzu.

Katayama na své pravidelné tiskové konferenci uvedla, že společné prohlášení podepsané se Spojenými státy v září loňského roku „bylo extrémně důležité“ a obsahovalo ustanovení týkající se intervencí na devizovém trhu.

Felix Ryan, devizový stratég společnosti ANZ, uvedl, že blížící se fázi intervence často doprovázejí prohlášení japonského ministerstva financí nebo vládních úředníků ohledně úrovní jenu, případně dotazy adresované protistranám.

Ryan dodal, že význam takových prohlášení závisí hlavně na úrovni dolaru vůči jenu a také na rychlosti jeho pohybů během 24 hodin.

Japonské úrokové sazby

• Čtyři zdroje obeznámené s touto záležitostí agentuře Reuters sdělily, že někteří úředníci pro měnovou politiku v Bank of Japan vidí prostor pro zvýšení úrokových sazeb dříve, než trhy v současnosti očekávají.

• Tyto zdroje poukazují na možné rozhodnutí o zvýšení sazeb na dubnovém zasedání, a to vzhledem k obavám, že pokračující pokles jenu by mohl zesílit inflační tlaky.

• Zdroje, které si nepřály být jmenovány, protože nejsou oprávněny hovořit s médii, uvedly, že Japonská centrální banka nevylučuje včasné kroky, pokud se objeví dostatečné důkazy o tom, že ekonomika může udržitelným způsobem dosáhnout 2% inflačního cíle.

• Ekonomové agentuře Reuters sdělili, že Japonská centrální banka by s dalším zvýšením klíčové úrokové sazby s největší pravděpodobností raději počkala do července, přičemž více než 75 % respondentů očekává, že do září vzroste na 1 % nebo více.

• Očekávání pravděpodobnosti zvýšení úrokových sazeb japonské centrální banky o čtvrt procentního bodu na lednovém zasedání zůstává stabilní pod 10 %.

• Japonská centrální banka se tento týden schází ve čtvrtek a v pátek, aby zhodnotila ekonomický vývoj a určila vhodné měnové nástroje pro tuto citlivou fázi, které čelí čtvrtá největší ekonomika světa.