Americký dolar se ve středu odrazil od třítýdenních minim vůči euru i švýcarskému franku, protože investoři očekávali projev amerického prezidenta Donalda Trumpa na fóru v Davosu poté, co jeho hrozby zavedením cel spustily rozsáhlý výprodej amerických aktiv.

Americký ministr financí Scott Bessent ve středu prohlásil, že růst bude prioritou předsednictví Spojených států v G20, poté co vyzval evropské partnery, aby počkali na prohlášení prezidenta Trumpa.

Spojené státy v pondělí obnovily své celní hrozby vůči evropským spojencům kvůli otázce Grónska a oživily takzvané obchody „Sell America“, které se poprvé objevily po oznámení cel USA v dubnu loňského roku.

Euro sice za předchozí dvě obchodní seance posílilo o více než 1 %, ale ve středu kleslo o 0,15 % na 1,1710 USD. V úterý se dotklo 1,1770 USD, což je nejvyšší úroveň od 30. prosince.

Švýcarský frank, tradiční bezpečný přístav, klesl o 0,30 % na 0,7922 za dolar poté, co mezi pondělím a úterý vzrostl o přibližně 1,5 %.

Thierry Wizman, globální devizový a sazbový stratég společnosti Macquarie Group, uvedl: „Dalším krokem v sáze ‚Grónsko, nebo nic‘ je zjistit, zda lze nalézt společnou řeč, jako je společná správa Grónska pod záštitou NATO, počínaje schůzkami v Davosu tento týden.“

Dodal, že do té doby zůstává takzvaný příběh americké výjimečnosti zranitelný vůči další erozi, spolu s rizikem přetváření geopolitických uspořádání, která v posledních letech podporovala trhy, a poznamenal, že Evropská unie by se mohla uchýlit k významným obchodním opatřením.

Francouzský prezident Emmanuel Macron naléhal na Evropskou unii, aby zvážila první použití svého mocného obchodního nástroje, neformálně známého jako „obchodní bazooka“, který by mohl omezit přístup USA k veřejným zakázkám nebo zavést omezení obchodu se službami, jako jsou technologické platformy. Macron v úterý prohlásil, že „je šílené“, že situace dospěla do tohoto bodu.

Spekulace o dalším prodeji amerických aktiv v zahraničí byly také podníceny úterním oznámením dánského penzijního fondu AkademikerPension, že plánuje do konce měsíce prodat své americké státní dluhopisy v hodnotě přibližně 100 milionů dolarů.

Japonský jen se také dostal pod tlak

Japonský jen čelil silnému tlaku, jelikož výnosy japonských státních dluhopisů prudce vzrostly na rekordní úrovně uprostřed obav investorů z rostoucích fiskálních výdajů, jelikož premiérka Sanai Takaičiová se snaží rozšířit svůj mandát prostřednictvím předčasných voleb příští měsíc.

Dolar se vůči jenu držel stabilně, jenu se však dostal pod vlnu prodejů poté, co Takaiči v pondělí vyzval k předčasným volbám na 8. února a slíbil řadu opatření k uvolnění fiskální politiky.

Nejvíce byly zasaženy dlouhodobé japonské státní dluhopisy, jejichž 40letý výnos v úterý vzrostl o 27,5 bazických bodů na rekordních 4,215 %, než ve středu mírně klesl na 4,1 %.

Jen v úterý klesl na rekordní minimum 200,19 za švýcarský frank a ve středu se udržel poblíž této úrovně, když se obchodoval za 199,21.

Jen také zůstal slabý na 184,90 za euro, což je blízko rekordního minima 185,575 dosaženého o týden dříve.

Japonská centrální banka (Bank of Japan) má v pátek oznámit své rozhodnutí o měnové politice, ale po zvýšení úrokových sazeb na svém předchozím lednovém zasedání se tentokrát neočekává žádná změna.

Stratégové ze společnosti Mizuho Securities ve výzkumné zprávě napsali, že komunikace ze schůzky si pravděpodobně zachová jestřábí náklon.

Čínský juan v on-shore obchodování klesl o 0,1 % na 6,9659 za dolar poté, co v úterý dosáhl 6,9570, což je jeho nejsilnější úroveň od května 2023.

Před zahájením středečního zasedání překvapila Čínská lidová banka trhy stanovením denního fixingu na 7,0014 za dolar, což je o 8 bazických bodů slabší než předchozí fixing na 7,0006 – krok, který někteří interpretovali jako vytyčení obranné linie na psychologicky důležité úrovni 7 za dolar.

Britská libra ve středu v evropském obchodování vzrostla vůči koši světových měn a vůči americkému dolaru si udržela zisky již třetí den po sobě. Obchoduje se poblíž týdenního maxima. Libra je podporována pokračujícím oslabením americké měny, kterou zasáhly hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska.

Investoři dnes očekávají zveřejnění údajů o celkové inflaci ve Spojeném království za prosinec, které by měly poskytnout klíčové signály o pravděpodobnosti snížení úrokových sazeb Bank of England na jejím prvním zasedání v tomto roce v únoru.

Přehled cen

Libra šterlinků dnes: Libra vůči dolaru vzrostla o 0,1 % na 1,3457 USD z otevírací úrovně 1,3445 USD, zatímco denní minimum bylo zaznamenáno na 1,3435 USD.

V úterý libra vůči dolaru posílila o přibližně 0,15 %, což je druhý denní růst v řadě, a dosáhla týdenního maxima 1,3492 USD, k čemuž přispěl rozsáhlý výprodej amerických aktiv.

Americký dolar

Index amerického dolaru ve středu klesl o 0,1 %, čímž si prodloužil ztráty již třetí den v řadě a odráží pokračující slabost americké měny vůči koši hlavních a vedlejších měn.

Obnovené hrozby prezidenta Trumpa zavedením cel vůči evropským spojencům oživily tzv. obchod „Sell America“, který se poprvé objevil po oznámení cel ke Dni osvobození v dubnu loňského roku, kdy americké akcie, státní dluhopisy i dolar poklesly.

Tony Sycamore, analytik trhu ze společnosti IG v Sydney, uvedl, že ústup investorů od aktiv denominovaných v dolarech pramení ze ztráty důvěry v americkou administrativu a rostoucího napětí v mezinárodních aliancích po Trumpových posledních hrozbách.

Sycamore dodal, že ačkoli existuje naděje, že americká administrativa brzy zmírní svou rétoriku, jak to udělala po předchozích oznámeních cel, je jasné, že zajištění kontroly nad Grónskem zůstává pro současnou administrativu klíčovým cílem národní bezpečnosti.

Úrokové sazby ve Spojeném království

Po zasedání Bank of England v prosinci loňského roku obchodníci omezili své sázky na pokračující uvolňování monetární politiky a další snižování úrokových sazeb.

Tržní ocenění pro snížení úrokových sazeb ve Spojeném království o 25 bazických bodů na únorovém zasedání zůstává pod 20 %.

Údaje o inflaci ve Spojeném království

Aby investoři přehodnotili očekávání ohledně úrokových sazeb ve Spojeném království, čekají na zveřejnění údajů o celkové inflaci ve Spojeném království za prosinec, které budou mít významný dopad na výhled měnové politiky Bank of England.

V 7:00 GMT se očekává, že hlavní index spotřebitelských cen v prosinci meziročně vzroste o 3,3 %, oproti 3,2 % v listopadu, a zároveň se očekává, že jádrový index spotřebitelských cen vzroste meziročně o 3,3 %, oproti 3,2 % v předchozím čtení.

Výhled na libru šterlinků

Na Economies.com očekáváme, že pokud údaje o inflaci ve Spojeném království překonají očekávání trhu, pravděpodobnost snížení úrokových sazeb ve Spojeném království v únoru se sníží, což by mohlo vést k dalšímu růstu libry šterlinků.

Ceny zlata během středečního obchodování víceméně vzrostly, prodloužily si tak zisky již třetí seanci po sobě a nadále překonávaly rekordní maxima poté, co poprvé v historii překonaly hranici 4 800 dolarů za unci.

Drahý kov se nyní prudce blíží k další klíčové psychologické hranici 4 900 dolarů za unci, a to díky pokračujícímu oslabení amerického dolaru, na který vyvíjejí silný tlak hrozby cel prezidenta Donalda Trumpa.

Toto rekordní oživení je také poháněno zrychlením nákupů bezpečných investic, jelikož se stupňuje geopolitické napětí mezi Spojenými státy a Evropou ohledně kontroly nad Grónskem.

Přehled cen

Ceny zlata dnes: Ceny zlata vzrostly o 2,3 % na 4 874,21 USD, což představuje nové historické maximum z otevírací úrovně 4 763,54 USD, zatímco seanční minimum bylo zaznamenáno na 4 757,95 USD.

Při úterním vypořádání drahý kov posílil o přibližně 2,0 %, což představuje druhý denní růst v řadě, jelikož investoři se uprostřed stupňujícího se globálního geopolitického napětí hrnuli do bezpečných aktiv.

Americký dolar

Index amerického dolaru ve středu klesl o 0,1 %, čímž si prodloužil ztráty již třetí den v řadě a odráží pokračující slabost americké měny vůči koši hlavních a vedlejších měn.

Jak je dobře známo, slabší americký dolar činí zlaté slitky v dolarové ceně atraktivnějšími pro kupující, kteří drží jiné měny.

Obnovené hrozby prezidenta Trumpa zavedením cel vůči evropským spojencům oživily tzv. obchod „Sell America“, který se poprvé objevil po oznámení cel ke Dni osvobození v dubnu loňského roku, kdy akcie, státní dluhopisy i dolar klesly.

Tony Sycamore, tržní analytik společnosti IG v Sydney, uvedl, že zbavování se aktiv denominovaných v dolarech ze strany investorů odráží ztrátu důvěry v americkou administrativu a rostoucí napětí v mezinárodních aliancích po Trumpových posledních hrozbách.

Sycamore dodal, že ačkoli existuje naděje, že americká administrativa by mohla tyto hrozby brzy zmírnit, jak to udělala po předchozích oznámeních cel, je jasné, že zajištění kontroly nad Grónskem zůstává pro současnou administrativu klíčovým cílem národní bezpečnosti.

Geopolitické napětí

Americký prezident Donald Trump v úterý zopakoval, že od svého deklarovaného cíle kontroly nad Grónskem „neustoupí“, a zdůraznil, že nevylučuje použití síly k dobytí arktického ostrova, což je bezprecedentní eskalace, která vyvolala mezi spojenci USA všeobecné znepokojení.

Trump také ostře kritizoval Severoatlantickou alianci (NATO) s tím, že někteří spojenci nenesou svůj spravedlivý díl bezpečnostního břemene, a později prohlásil, že Spojené státy „dosáhnou řešení, které uspokojí NATO a všechny“, ve zjevné snaze zmírnit rostoucí obavy.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci zaujal pevný tón a prohlásil, že se Evropa nepoddá tyranům a nepoddá se zastrašování, čímž přímo reagoval na Trumpovy hrozby uvalení vysokých cel na evropské země – hrozby, které zopakoval během své účasti na fóru v Davosu – pokud Evropa odmítne dovolit Spojeným státům anektovat Grónsko.

Tato prohlášení odrážejí prudkou eskalaci napětí mezi Washingtonem a evropskými hlavními městy a otevírají dveře politické a obchodní konfrontaci, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro transatlantické vztahy a globální trhy.

Úrokové sazby v USA

Podle nástroje CME FedWatch Tool od skupiny CME Group ukazuje tržní oceňování 95% pravděpodobnost, že americké úrokové sazby zůstanou na lednovém zasedání v roce 2026 ponechány beze změny, zatímco pravděpodobnost snížení sazeb o 25 bazických bodů je 5 %.

Investoři v současné době počítají se dvěma sníženími sazeb v USA v průběhu nadcházejícího roku, zatímco prognózy Federálního rezervního systému ukazují pouze na jedno snížení o 25 bazických bodů.

Aby investoři přehodnotili tato očekávání, bedlivě sledují zveřejnění dalších ekonomických údajů z USA.

Nejvyšší soud USA by měl tento týden projednávat také případ související s Trumpovým pokusem odvolat guvernérku Federálního rezervního systému Lisu Cookovou.

Očekává se, že Federální rezervní systém na svém zasedání plánovaném na 27. a 28. ledna ponechá úrokové sazby beze změny, a to i přes opakované Trumpovy výzvy ke snížení sazeb.

Zlatý výhled

Kyle Rodda, analytik společnosti Capital.com, uvedl, že důvěra ve Spojené státy byla narušena Trumpovými kroky o víkendu, včetně uvalení cel na evropské země a stupňování tlaku na jeho snahu o anexi Grónska.

Rodda dodal, že investoři evidentně prodávají dolar a americké státní dluhopisy, zejména dlouhodobé dluhopisy, a místo toho nakupují zlato, protože důvěra ve zlato v současné době převyšuje důvěru v americký dolar.

Fond SPDR

Objem zlata v SPDR Gold Trust, největším světovém burzovně obchodovaném fondu krytém zlatem, v úterý klesl o přibližně 4,01 metrické tuny, čímž se celkové zásoby snížily na 1 081,66 metrické tuny z 1 085,67 metrické tuny, což byla nejvyšší úroveň od 3. května 2022.

Evropští lídři se seřadili, aby odsoudili to, co označili za „nový kolonialismus“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, a varovali, že kontinent je na křižovatce poté, co prohlásil, že od svého cíle převzít kontrolu nad Grónskem neustoupí.

Po týdnech agresivních Trumpových hrozeb zabráním rozsáhlého arktického ostrova – autonomního území v rámci Dánského království – francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý prohlásil, že dává přednost „respektu před šikanou“ a „právnímu státu před brutalitou“.

Macron na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ve Švýcarsku prohlásil, že současná situace „není časem pro nový imperialismus ani nový kolonialismus“, a kritizoval Trumpův slib zavést cla na země, které se staví proti americké akvizici Grónska, a označil ho za „neproduktivní agresi“.

Macron dodal, že Spojené státy se snaží „oslabit a podmanit si Evropu“ tím, že požadují „maximální ústupky“ a zavádějí cla, která jsou „zásadně nepřijatelná – tím spíše, když jsou použita jako páka proti územní suverenitě“, jelikož se kvůli očnímu problému objevil v slunečních brýlích.

Trumpovo úsilí o kontrolu nad Grónskem se v posledních týdnech zintenzivnilo poté, co prohlásil, že Spojené státy arktický ostrov obsadí „tak či onak“, a dodal: „Teď je ta správná chvíle a stane se to!!!“ Očekává se, že Trump ve středu navštíví Davos a přednese tam projev.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že Trumpova hrozba uvalením 10% cel na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Spojeného království, Nizozemska a Finska – pokud tyto země nestáhnou své námitky – byla „chybou“.

Zdálo se, že zpochybňuje Trumpovu spolehlivost a poznamenala, že EU a Spojené státy „se v červenci loňského roku dohodly na obchodní dohodě a v politice stejně jako v podnikání je dohoda dohoda. Když si přátelé podávají ruce, mělo by to něco znamenat.“

Von der Leyenová dodala, že Evropané „nevidí v lidech Spojených států jen spojence, ale i přátele“, a varovala před tlačením vztahů do „sestupné spirály“, přičemž zdůraznila, že jakákoli reakce EU, pokud bude nutná, bude „pevná, jednotná a přiměřená“.

Belgický premiér Bart De Wever prohlásil, že Evropa je „na křižovatce“ a argumentoval, že Trump „překračuje tolik červených čar“, že se kontinent musí bránit, jinak „ztratí svou důstojnost… nejcennější věc, kterou jakákoli demokracie může mít“.

„Chci zdůraznit, že [Spojené státy] jsou spojencem – ale musí se tak chovat,“ řekl De Wever a dodal, že 80 let atlantismu se možná blíží ke konci, protože „jeden členský stát NATO vyhrožuje jinému členovi NATO vojenskou invazí“.

Trump v úterý na sociálních sítích napsal, že během telefonátu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem „dal jasně najevo, že Grónsko je nevyhnutelné pro národní i globální bezpečnost. Od toho nelze ustoupit.“

Trump také zveřejnil obrázek vygenerovaný umělou inteligencí, na kterém je po boku viceprezidenta J. D. Vance a ministra zahraničí Marca Rubia, jak zasazují americkou vlajku vedle cedule s nápisem: „Grónsko, území USA – Založeno 2026.“ Další obrázek zobrazoval mapu zahrnující Kanadu a Grónsko jako součást Spojených států.

V samostatném příspěvku Trump sdílel zprávu, o které uvedl, že je od Macrona a v níž tvrdí, že francouzský prezident „nechápe, co dělá s Grónskem“. Trump dříve pohrozil zavedením 200% cel na francouzské víno a šampaňské, pokud Macron nepřijme pozvání k účasti v tom, co Trump nazval „Mírovou radou“.

Eskalace sporu uvrhla obchodní vztahy mezi EU a USA do nových chaotických situací, donutila blok zvážit odvetná opatření a hrozí rozpadem transatlantické aliance v rámci NATO, která po desetiletí podpírala bezpečnost Západu.

Kanadský premiér Mark Carney po návratu z návštěvy Pekingu, kde se nastolilo nové partnerství mezi Kanadou a Čínou, prohlásil, že „střední mocnosti“ musí spolupracovat na vybudování lepšího globálního řádu.

„Zdá se, že si každý den připomínáme, že žijeme v éře soutěže velmocí a že řád založený na pravidlech slábne,“ řekl Carney v projevu, který v Davosu sklidil vřelý potlesk.

Dodal, že svět čelí „konci uklidňující iluze a začátku drsné geopolitické reality“ a poznamenal, že velké mocnosti již nejsou nijak omezeny. „Víme, že starý systém se nevrátí. Neměli bychom ho truchlit. Nostalgie není strategie.“

Trump se má zúčastnit Světového ekonomického fóra spolu s lídry EU, kteří zvažují odvetné kroky, jež by mohly zahrnovat balíček cel na dovoz z USA v hodnotě 93 miliard eur (100 miliard dolarů), přičemž platnost tohoto balíčku je v současné době pozastavena na šest měsíců.

Další diskutovanou možností je nástroj EU proti nátlaku (ACI), který nebyl nikdy použit a mohl by omezit přístup USA k veřejným zakázkám, investicím, bankovním činnostem a obchodu se službami, včetně digitálních služeb.

Podle parlamentního zdroje se očekává, že vysoce postavení členové Výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu ve středu formálně pozastaví ratifikaci obchodní dohody mezi EU a USA podepsané v červenci, a to na základě dohody mezi největšími politickými skupinami.

Dánská ministryně hospodářství Stephanie Lose v Bruselu prohlásila: „Toto není jen otázka Dánského království, ale celého transatlantickém vztahu. V této fázi si nemyslíme, že by měla být vyloučena jakákoli možnost.“

Naproti tomu americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že vztahy mezi USA a Evropou zůstávají silné, a vyzval partnery, aby se „zhluboka nadechli“ a nechali napětí ohledně Grónska „probíhat svou cestou“.

Bessent uvedl, že řešení bude nalezeno, a označil „evropskou hysterii“ za neopodstatněnou a dodal: „Uplynulo jen 48 hodin. Uvolněte se. Jsem si jistý, že lídři to nebudou eskalovat a že to dopadne velmi dobře pro všechny.“

Trump otřásl EU a NATO tím, že odmítl vyloučit použití vojenské síly k dobytí Grónska – strategicky důležitého ostrova bohatého na nerostné suroviny, který je chráněn řadou dohod NATO a EU díky členství Dánska v obou.

Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v hlavním městě Nuuk prohlásil, že použití vojenské síly je „nepravděpodobné“, ale možné. „Grónsko je součástí NATO a jakákoli eskalace by měla důsledky pro okolní svět,“ řekl.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová v parlamentu prohlásila, že „to nejhorší může teprve přijít“, a dodala, že Dánsko „nikdy neusilovalo o konflikt, ale důsledně usilovalo o spolupráci“.

Trump opakovaně argumentoval, že Spojené státy potřebují kontrolovat Grónsko z důvodů „národní bezpečnosti“, a to i přesto, že na ostrově již provozují vojenskou základnu a mají bilaterální dohodu s Dánskem, která umožňuje výrazné rozšíření jejich přítomnosti.

Von der Leyenová uvedla, že EU pracuje na balíčku bezpečnostních opatření pro Arktidu, který bude založen na respektování grónské a dánské suverenity, podstatném zvýšení investic v Grónsku a spolupráci se Spojenými státy v regionu.

Dánská veřejnoprávní televize TV2 Denmark informovala, že v úterý do Grónska dorazilo 58 dánských vojáků, kteří se připojili k přibližně 60 jednotkám, které byly dříve nasazeny v rámci mnohonárodního vojenského cvičení známého jako Operace Arctic Endurance.

Švédský ministr obrany Pål Jonson uvedl, že evropští lídři zvažují zřízení trvalejší vojenské přítomnosti na Dálném severu, aby pomohli zajistit bezpečnost Arktidy – což je dlouhodobý požadavek USA.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odděleně uvedl, že v současné době neplánuje cestu do Davosu, ale mohl by změnit kurz, pokud jeho delegace a američtí představitelé dosáhnou pokroku v mírovém úsilí zaměřeném na ukončení války na Ukrajině.