Japonský jen v pátek na asijském trhu oslabil vůči koši hlavních i vedlejších měn a prodloužil tak své ztráty vůči americkému dolaru již třetí den po sobě. K tomu dochází v době, kdy se americká měna nadále zotavuje z nedávných minim, poháněná averzí investorů k riziku v důsledku nejasností ohledně mírových jednání mezi Spojenými státy a Íránem.

Vzhledem k současnému růstu světových cen ropy se zvyšují známky rostoucího inflačního tlaku na tvůrce politik v Bank of Japan (BoJ), což posiluje pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb v Japonsku v blízké budoucnosti.

Přehled cen

- Kurz japonského jenu dnes: Dolar vůči jenu vzrostl o více než 0,2 % na (159,47 ¥) z dnešní otevírací ceny (159,12 ¥) a dosáhl minima (159,02 ¥).

Jen uzavřel čtvrteční obchodování o 0,1 % méně vůči dolaru, což je jeho druhá denní ztráta v řadě, jelikož trhy vyhodnocovaly vývoj mírových rozhovorů na Blízkém východě.

Americký dolar

Dolarový index v pátek vzrostl o 0,1 %, čímž si udržel zisky již druhou seanci v řadě a nadále se zotavuje z šestitýdenního minima, které odráží pokračující růst americké měny vůči koši světových měn.

Kromě klesajících nákupů dolar posiluje i obnovená poptávka po něm jako po alternativní investici, a to vzhledem k současné nejistotě, která dominuje mírovým rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem.

Podle některých zpráv v médiích američtí a íránští vyjednavači snížili své ambice ohledně komplexní mírové dohody a nyní usilují o dočasné memorandum o porozumění, aby se zabránilo návratu ke konfliktu, přičemž jaderný program zůstává hlavní překážkou.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že další kolo mírových rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem by se mohlo uskutečnit o víkendu.

Globální ceny ropy

Globální ceny ropy v pátek vzrostly v průměru o 0,75 % a pokračovaly v růstu již druhou seanci po sobě. Jelikož se zotavují z několikatýdenních minim, a to uprostřed obav z pokračujícího uzavření Hormuzského průlivu pro supertankery.

Růst světových cen ropy nepochybně obnovuje obavy z urychlující se inflace, která by mohla v blízké budoucnosti přimět globální centrální banky ke zvýšení úrokových sazeb – což je prudký posun od předválečných očekávání, že sazby budou dlouhodobě snižovány nebo se budou držet stabilní.

Japonské úrokové sazby

- Pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu ze strany Bank of Japan na dubnovém zasedání je v současné době stabilní kolem 10 %.

- Aby investoři mohli tyto pravděpodobnosti přehodnotit, čekají na zveřejnění dalších údajů o úrovni inflace, nezaměstnanosti a mezd v Japonsku.

Asie se ocitá v pasti mezi energetickým trhem, jehož růst si nemůže dovolit, a dodavatelskými řetězci, jejichž návrat k normálnímu provozu může trvat týdny – a to i v nejlepším případě.

Jednání pokračují, ačkoli již neprobíhají přímo v Islámábádu. Čeká nás složitá a nestálá cesta postavená na politické eskalaci, diplomatických manévrech a teoriích „vyvažování“ mezi stranami, dokud jedna strana nebude nucena mrknout. Očekává se, že tento proces bude chaotický a mohl by zanechat značné stopy na ekonomikách asijsko-pacifického regionu.

I s postupným obnovováním zásilek přes Hormuzský průliv bude potřebovat nové náklady tři až šest týdnů, než se dostanou do asijských přístavů. Navíc je regionální infrastruktura pro ropu, primárně určená pro manipulaci s ropou z Perského zálivu, stále prakticky narušena. Naproti tomu ropa z atlantické pánve se stala ekonomicky nerentabilní a dodávky z Perského zálivu již nepřicházejí normálně.

Dvoutýdenní příměří proto tyto nerovnováhy nevyřeší a důsledky pro naftu, benzín, zkapalněný ropný plyn (LPG) a naftu budou hluboké a rozsáhlé.

Scénář tvrdého přistání

V nejhorším případě – pokud by se konflikt znovu rozhořel a Hormuzský průliv by se fakticky uzavřel na šest měsíců, čímž by se cena ropy Brent zvýšila na 200 dolarů za barel – by Asie čelila krizi zcela jiného rozsahu.

Tento scénář je často přirovnáván k asijské finanční krizi z roku 1997, která byla v podstatě krizí měnových nerovnováh, slabých rezerv a hospodářských politik nepřipravených na prudké vnější otřesy. Přestože je dnes mnoho asijských ekonomik silnějších, s většími rezervami, lepším řízením měn a odolnějšími dluhovými strukturami, nelze ignorovat rizika.

Dlouhodobý energetický šok tohoto rozsahu by zatížil národní rozpočty, prohloubil deficity běžného účtu a zvýšil tlak na měny, zejména v rozvíjejících se asijských ekonomikách dovážejících energii s vysokým dluhem a omezenými rezervami.

Asijské země by mohly být nuceny vrátit se k nástrojům krizového řízení používaným během pandemie COVID-19: snižování poptávky, využívání strategických rezerv, přídělové systémy a urychlení přechodu na jiná paliva. Tato opatření jsou však politicky obtížná a nesou vysoké sociální a ekonomické náklady.

Energetická bezpečnost a kontinuita dodávek

Ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) v Asii zaznamenaly s příměřím relativní pokles. Pokud se však konflikt obnoví, ceny přesahující 20 dolarů za milion britských tepelných jednotek (MMBtu) se stanou pravděpodobným scénářem, což donutí region zvrátit předchozí trend přechodu z uhlí na plyn a opětovného návratu od plynu k uhlí.

To vyvolává dvě klíčové otázky pro tvůrce politik:

- Které trhy v Asii a Tichomoří mohou skutečně přecházet mezi uhlím a plynem?

- Urychlí přehodnocení LNG jako geopoliticky křehkého zdroje odklon od něj, a to i přes klimatické závazky?

Od krizového řízení ke strukturálním reformám

Zatímco zvládnutí šoku z íránské krize donutí tvůrce politik k obtížným krátkodobým opatřením, nejkritičtější výzvou je proměnit tyto tlaky v dlouhodobé reformy, které posílí energetickou bezpečnost.

To zahrnuje zvýšení diverzifikace zdrojů energie, rozvoj domácí produkce a budování větší flexibility poptávky, a to vše při současném vyhýbání se odvetným opatřením mezi národy.

Jako významné modely jsou zdůrazněny tři mezinárodní zkušenosti:

- Brazílie: Vypracovala komplexní rámec pro biopaliva prostřednictvím politik pro mísení výroby a investičních pobídek, čímž snížila závislost na dovážené ropě a vytvořila udržitelnou konkurenční výhodu.

- Čína: Přijala širokou strategii pro relativní energetickou soběstačnost prostřednictvím masivních investic do uhlí, solární, větrné a jaderné energie, spolu s rozšiřováním elektromobility a správou strategických rezerv, čímž snížila svou relativní závislost na dovozu.

- Norsko: Úspěšně nasměrovalo příjmy z ropy a plynu do masivního státního investičního fondu na podporu finanční stability, přičemž domácí elektrizační systém se téměř výhradně spoléhá na vodní energii, čímž se snižuje vystavení šokům z cen fosilních paliv.

Energetický pragmatismus jako budoucí volba

Společným jmenovatelem těchto modelů je, že energetická bezpečnost nevznikla náhodou; bylo jí dosaženo díky dlouhodobým politikám, trpělivým investicím a strategické vizi, která snese krátkodobé náklady.

Asijské vlády dnes čelí rozhodujícímu okamžiku, který odhaluje, že závislost na dovážené energii spolu se slabými rozpočty a měnovými rezervami vytváří zranitelnost, kterou je obtížné řešit pouze diplomatickou cestou.

Vhodná reakce nespočívá jen v řízení současné krize, ale také v budování odolnější infrastruktury, rozvoji flexibility poptávky, zvyšování strategických zásob a podpoře větší integrace mezi asijskými energetickými trhy.

Okno pro akci zůstává během krizových období otevřené, ale jeho využití vyžaduje rychlá a radikální rozhodnutí. Země, které se nyní zaměří na posílení energetické bezpečnosti, vstoupí do další krize z pozice větší síly a stability.

Ceny hliníku ve čtvrtek vzrostly na čtyřleté maximum, podpořené očekáváními omezeními dodávek a zároveň zlepšenými výhledy poptávky v případě, že Spojené státy a Írán dosáhnou dohody o znovuotevření Hormuzského průlivu.

Referenční tříměsíční cena hliníku na Londýnské burze kovů (LME) vzrostla do 06:47 ET (10:47 GMT) o 0,5 % na 3 636,60 USD za metrickou tunu, což je nejvyšší úroveň od března 2022.

Podobně nejobchodovanější kontrakt na hliník na Šanghajské burze futures uzavřel o 2,9 % výše na 25 635 juanech za tunu, což je nejsilnější úroveň od 9. března, uvedla agentura Reuters.

Agentura citovala analytiky společnosti JPMorgan Chase, kteří předpovídají deficit dodávek primárního hliníku ve výši přibližně 1,9 milionu tun pro tento rok – největší od roku 2000 – v důsledku odhadované ztráty 2,4 milionu tun dodávek z Blízkého východu.

Zásoby hliníku také klesly ve skladech schválených LME a ve třech hlavních japonských přístavech, spolu s poklesem čínských akcií, uprostřed rostoucích očekávání nárůstu zahraničních objednávek čínského hliníku, uvádí zpráva agentury Reuters.

Na amerických akciových trzích akcie společnosti Alcoa v předobchodním období vzrostly a vzrostly i akcie společnosti Century Aluminum.

Z politického hlediska zprávy deníku Wall Street Journal naznačují, že se Washington a Teherán v zásadě dohodly na nových rozhovorech po prvním kole jednání, které se minulý týden konalo v Pákistánu a skončilo bez okamžité dohody. Deník s odvoláním na zdroje obeznámené s touto záležitostí dodal, že datum ani místo konání schůzky dosud nebylo stanoveno.

Křehké příměří mezi oběma stranami má vypršet 21. dubna. Americký prezident Donald Trump navíc prohlásil, že rozhovory mezi Izraelem a Libanonem se uskuteční později dnes, aniž by poskytl další podrobnosti, zatímco agentura Associated Press uvedla, že Libanon o takových rozhovorech neví.

Nicméně přetrvávají známky napětí na Blízkém východě, zejména pokud jde o probíhající americkou námořní blokádu íránských přístavů. Vysoký íránský vojenský velitel varoval Spojené státy před pokračováním blokády, zatímco americké ústřední velení potvrzuje, že se žádným obchodním plavidlům ani ropným tankerům spojeným s Íránem nepodařilo blokádu prolomit.

Bitcoin ve čtvrtek vzrostl a přiblížil se k úrovni 75 000 dolarů, čímž navázal na silné zisky zaznamenané začátkem týdne. Poptávku po této kryptoměně posílila zvýšená globální chuť k riziku a rostoucí naděje na obnovení diplomatických vztahů mezi Spojenými státy a Íránem.

Největší kryptoměna na světě, Bitcoin, se k 9:23 ET (13:23 GMT) obchodovala o 1,1 % výše na 74 890 USD.

Začátkem týdne ceny bitcoinu vyskočily na čtyřtýdenní maximum poblíž 76 000 dolarů, než kvůli výběru zisků některé zisky snížily.

Analytici společnosti IG Group v nedávné zprávě poznamenali: „Tento vzorec – rally následované rychlými poklesy – se stal charakteristickým znakem nedávného obchodování a odráží trh schopný generovat vzestupný momentum, ale stále se potýká s jeho udržením.“

Bitcoin roste v kombinaci s vysoce rizikovými aktivy

Nedávné zisky bitcoinu se shodovaly s širším růstem vysoce rizikových aktiv po celém světě. Wall Street ve středu uzavřela na rekordních úrovních, tažená silnými firemními výsledky a zisky z technologických odvětví, zatímco asijské akcie ve čtvrtek pokračovaly v růstu.

Zájem investorů byl poháněn rostoucím optimismem, že Spojené státy a Írán by mohly obnovit jednání o prodloužení křehkého příměří, což pomohlo uklidnit obavy z prodlouženého konfliktu.

Zprávy naznačují, že diplomatické úsilí pokračuje, a to i přesto, že Washington pokračuje v námořní blokádě íránských přístavů a napětí kolem Hormuzského průlivu přetrvává.

Analytici skupiny IG Group dodali: „Část nedávného posílení souvisí se zlepšeným makroekonomickým sentimentem a obnovenou chutí riskovat. Relativně slabší ekonomická data a stabilní úroveň volatility uprostřed naděje na trvalou dohodu o příměří mezi USA a Íránem podpořily poptávku po vysoce rizikových aktivech, včetně kryptoměn.“

Pokračovali: „Technický průlom nad přibližně 76 100 USD by signalizoval pokračování vzestupného trendu, zatímco pokud se tak nestane, obchodování se udrží v určitém rozmezí.“

Zprávy v médiích rovněž poukazovaly na pokračující institucionální akumulaci a silný příliv do kryptoměnových trhů, ačkoli zisky zůstávají omezeny občasným vybíráním zisků v blízkosti nedávných maxim.

Ceny kryptoměn dnes: Omezené zisky pro altcoiny

Většina altcoinů ve čtvrtek také zaznamenala omezené zisky v pozitivním rizikovém prostředí.

Ethereum, druhá největší kryptoměna na světě, vzrostla o 0,8 % na 2 344 dolarů.

Mezitím Ripple, třetí největší kryptoměna, vyskočil o přibližně 4 % a dosáhl 1,422 USD.