Japonský jen v úterý na asijských trzích oslabil a smazal tak některé ze silných zisků, kterých vůči americkému dolaru dosáhl v předchozím obchodování, jelikož investoři vstřebávali výsledky voleb do horní komory japonského parlamentu. Širší japonské trhy mezitím po znovuotevření od pondělního státního svátku vykázaly tlumenou reakci.

Údaje o inflaci z Tokia z minulého týdne ukázaly zmírnění cenových tlaků, což následně snížilo očekávání zvýšení sazeb ze strany Bank of Japan v červenci.

Cena

USD/JPY dnes: Americký dolar vzrostl vůči jenu o 0,25 % na 147,71 ¥, což je nárůst z úvodní úrovně 147,37 ¥ na začátku obchodování. Denní minimum páru bylo 147,20 ¥.

Pondělní uzavření: Jen v pondělí posílil vůči dolaru o téměř 1 % – což byl jeho první denní zisk za tři seance – poté, co vládnoucí strana utrpěla v japonských volbách prohry.

Volby do horní komory japonského parlamentu

Liberálně demokratická strana (LDP) premiéra Šigerua Išiby získala ve volbách, kde se bojovalo o polovinu křesel, 47 křesel – méně než 50 potřebných k dosažení většiny v 248členné horní komoře.

Výsledky nebyly horší, než se očekávalo, což přesunulo pozornost investorů na schopnost Tokia dosáhnout včasné obchodní dohody s Washingtonem a na politický osud premiéra Išiby.

Trhy reagovaly na ztrátu LDP jen mírně, japonské akcie vykazovaly omezený pohyb, jelikož obchodování bylo obnoveno po pondělním svátku.

Komentář analytika

Hardman, hlavní devizový stratég banky MUFG, uvedl: „Počáteční oživení jenu bude pravděpodobně krátkodobé, protože vládnoucí koalice se vyhnula vážnější porážce a Ishiba se zdá být odhodlána udržet si moc.“

Dodal: „Rostoucí politická nejistota by však mohla zkomplikovat úsilí Japonska o uzavření obchodní dohody s USA, což by představovalo riziko poklesu jak pro ekonomiku, tak pro jen.“

Výhled úrokových sazeb BOJ

Údaje o inflaci zveřejněné v pátek ukázaly, že jádrová inflace v Japonsku v červnu zpomalila více, než se očekávalo, což naznačuje slabší cenový tlak na centrální banku.

V důsledku toho klesla tržní cena zvýšení sazeb o 25 bazických bodů ze strany Bank of Japan v červenci z 45 % na 35 %.

Investoři nyní čekají na další data o inflaci, zaměstnanosti a růstu mezd, aby mohli přehodnotit pravděpodobnost budoucího zpřísnění politiky.

Navzdory letům amerických obchodních omezení se čínský telekomunikační gigant Huawei tiše stal jedním z nejsilnějších čínských konkurentů v oblasti umělé inteligence.

Společnost se sídlem v Šen-čenu je vnímána nejen jako čínská odpověď na amerického lídra v oblasti čipů pro umělou inteligenci, společnost Nvidia, ale byla také mezi prvními, kdo zpeněžil modely umělé inteligence prostřednictvím průmyslových aplikací.

„Společnost Huawei byla v posledním desetiletí kvůli řadě vnějších tlaků nucena změnit a rozšířit své hlavní zaměření,“ uvedl Paul Triolo, partner a senior viceprezident pro Čínu v konzultační společnosti DGA-Albright Stonebridge Group.

Tato expanze zavedla společnost do rozmanitých oblastí – od chytrých automobilů a operačních systémů až po klíčové technologie, které pohánějí revoluci umělé inteligence, včetně pokročilých polovodičů, datových center, čipů a modelů velkých programovacích jazyků.

„Žádná jiná technologická společnost neprokázala takovou úroveň kompetencí v tolika složitých a vysoce rizikových odvětvích,“ dodal Triolo.

Dokonce i generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang nedávno uznal pokrok společnosti Huawei, kterou popsal jako „jednu z nejmocnějších technologických společností na světě“ a varoval, že Huawei by mohl Nvidii na čínském trhu nahradit, pokud Washington bude pokračovat v omezeních vývozu pokročilých čipů.

Tržní kapitalizace společnosti Nvidia minulý týden překročila 4 biliony dolarů, což z ní činí nejhodnotnější společnost na světě, a to díky jejím špičkovým procesorům a výpočetní platformě CUDA, která je průmyslovým standardem pro trénování modelů umělé inteligence.

Tato dominance je však nyní zpochybňována, protože Huawei prokazuje schopnost poskytovat vysoce kvalitní výkon v širokém spektru.

Od malého distributora k národnímu hrdinovi

Společnost Huawei, založená v roce 1987 ambiciózním podnikatelem Renem Zhengfeiem, začínala jako malý distributor telefonních ústředen z bytu v Šen-čenu.

Postupem času se rozrostla v významného hráče v telekomunikačním prostoru a expandovala nejprve na rozvíjející se trhy, jako je Afrika, Blízký východ, Rusko a Latinská Amerika, a teprve poté pronikla do Evropy.

Do roku 2019 byla společnost Huawei v dobré pozici k tomu, aby mohla těžit z globálního spuštění sítí 5G, a stala se jedním z předních výrobců chytrých telefonů. Společnost také začala navrhovat vlastní čipy prostřednictvím své jednotky HiSilicon.

Jeho úspěch však přitáhl pozornost – zejména ze strany Spojených států, které Huawei opakovaně obviňovaly z ohrožení národní bezpečnosti, což společnost důsledně popírá.

V roce 2019 USA zasadily Huawei těžkou ránu tím, že ji zařadily na obchodní černou listinu a zakázaly americkým firmám s ní obchodovat.

To snížilo tržby z jeho spotřebitelské jednotky – tehdy největší – na přibližně 34 miliard dolarů v roce 2021, což je polovina celkové částky z předchozího roku.

Společnost přesto pokračovala ve vývoji čipů pro umělou inteligenci, a to i poté, co další sankce v roce 2020 přerušily její vazby s tchajwanskou společností TSMC.

V roce 2019 společnost Huawei uvedla na trh svůj procesor s umělou inteligencí Ascend 910 jako součást strategie budování komplexního ekosystému umělé inteligence od začátku do konce.

Ačkoli sankce měly Huawei ochromit, místo toho pomohly proměnit ho v národní symbol, zejména po zatčení finanční ředitelky a dcery zakladatele Meng Wanzhou v Kanadě v roce 2018 kvůli údajnému porušování sankcí souvisejících s Íránem.

„Americká omezení vtlačila Huawei do náruče čínské vlády způsobem, kterému se Ren Zhengfei dlouho snažil vyhnout,“ řekl Triolo, „ale nakonec urychlila pokrok společnosti v oblasti umělé inteligence.“

Návrat

V roce 2023 zaznamenal spotřebitelský segment společnosti Huawei silný oživení díky uvedení smartphonu na trh s čipem, který analytici označují za pokročilý čip vyrobený v Číně.

Tento překvapivý čip byl nepřímo spojen s čínskou firmou SMIC, která je rovněž pod americkými sankcemi.

Ačkoli analytici polovodičů se domnívají, že výrobní kapacita čipu je omezená, Huawei dokázal, že je zpět ve hře.

Brzy se objevily zprávy o novém čipu s umělou inteligencí, Ascend 910B, a společnost se nyní připravuje na masovou výrobu nové generace 910C.

„Společnost Huawei dosáhla významného pokroku v emulaci vysoce výkonných GPU s využitím clusterů méně pokročilých čipů,“ uvedl Jeffrey Towson, řídící partner společnosti TechMoat Consulting.

V dubnu společnost Huawei představila svůj systém CloudMatrix 384, který propojuje 384 čipů Ascend 910C v jednom clusteru datového centra.

Analytici poznamenali, že systém v některých benchmarkech překonává Nvidia GB200 NVL72.

„Huawei nejen dohání – nově definuje, jak by měla infrastruktura umělé inteligence fungovat,“ uvádí se v nedávné zprávě společnosti Forrester.

Společnost také vyvinula vlastní softwarový balík, který nahrazuje CUDA, s názvem CANN, čímž posílila své vlastní softwarové možnosti.

„Závod v oblasti umělé inteligence se netýká jen rychlejších čipů – jde také o vývojové nástroje a Huawei buduje full-stack řešení,“ dodává zpráva.

Ambice Huawei ale jdou dál než jen proti Nvidii. Čipy jsou pouze jedním ze stavebních kamenů v jeho širší strategii v oblasti umělé inteligence.

Společnost Huawei dnes pokrývá celý hodnotový řetězec umělé inteligence – od čipů a výpočetního výkonu až po modely a aplikace.

V roce 2023 se její jednotka ICT infrastruktury – která zahrnuje sítě 5,5G a průmyslové systémy umělé inteligence – stala jejím největším zdrojem příjmů a vygenerovala 362 miliard juanů.

Prostřednictvím své cloudové divize Huawei Cloud (založené v roce 2017 jako konkurence s AWS a Oracle) společnost provozuje datová centra poháněná čipy Ascend a systémy CloudMatrix.

Tyto modely využívá k trénování své řady modelů umělé inteligence Pangu, které jsou přizpůsobeny pro odvětví, jako je zdravotnictví, finance, vláda, průmysl a automobilový průmysl. V uplynulém roce byly tyto modely nasazeny ve více než 20 odvětvích.

„Naši inženýři často zůstávají na místě celé měsíce – a to i v odlehlých dolech – aby implementovali řešení s využitím umělé inteligence,“ řekl Jack Chen, viceprezident pro marketing divize Huawei pro ropu, plyn a těžbu.

V květnu společnost nasadila přes 100 autonomních elektrických nákladních vozidel poháněných 5G, umělou inteligencí a cloudovou infrastrukturou Huawei pro přepravu uhlí a zeminy.

Chen dodal, že tato technologie „lze široce replikovat ve Střední Asii, Latinské Americe, Africe a asijsko-pacifickém regionu“.

Společnost Huawei také zpřístupnila své modely Pangu ve snaze rozšířit svůj globální dosah a posílit to, co nazývá „ekosystémem Ascend“ – kompletní sadu inteligentních produktů postavených na čipech Ascend.

Patrick Moorhead, generální ředitel společnosti Moor Insights & Strategy, televizi CNBC řekl: „Očekávám, že Huawei prosadí čipy Ascend do zemí iniciativy Pásmu a Stezky.“

Došel k závěru, že během 5 až 10 let by si společnost mohla v těchto zemích vybudovat významný podíl na trhu – stejně jako to dříve udělala v telekomunikacích.

Americké akciové indexy během pondělního obchodování vzrostly, protože investoři bedlivě sledovali nadcházející sezónu firemních výsledků hospodaření.

Ministr obchodu Howard Lutnick znovu potvrdil, že 1. srpen zůstává pevným termínem pro zavedení cel, ačkoli naznačil, že dialog s dotčenými zeměmi by mohl pokračovat i po tomto datu.

Koncem tohoto týdne se očekávají výsledky hospodaření několika velkých amerických technologických společností, přičemž Alphabet a Tesla by měly zveřejnit zprávy ve středu.

Pokud jde o výkonnost trhu, index Dow Jones Industrial Average k 16:33 GMT vzrostl o 0,5 % (224 bodů) na 44 566 bodů. Širší index S&P 500 získal 0,6 % (38 bodů) na 6 335 bodů, zatímco index Nasdaq Composite vzrostl o 0,7 % (160 bodů) na 21 054 bodů.

Ceny zinku během pondělního obchodování na Londýnské burze kovů (London Metal Exchange) vzrostly a dosáhly nejvyšší úrovně za čtyři měsíce poté, co data ukázala, že více než polovina zásob registrovaných na burze byla určena k prodeji.

Data ze skladů LME odhalila, že celkové zásoby zinku dosahují 118 200 tun, přičemž téměř 50 % – přibližně 59 900 tun – je již alokováno k dodání, což zvyšuje očekávání zhoršení nabídky.

Natalie Scott-Gray, hlavní analytička pro kovy ve společnosti StoneX, uvedla, že zatím není jasné, zda je nedávný pohyb zásob způsoben skutečnou poptávkou, nebo obchodními dohodami o využití výnosů ze skladování.

V komentáři pro agenturu Reuters dodala, že pokud se v nadcházejících týdnech na burzu nevrátí podobné množství, mohlo by to naznačovat skutečnou poptávku ze strany evropského trhu.

Index amerického dolaru mezitím k 16:19 GMT klesl o 0,7 % na 97,7 bodu poté, co dosáhl maxima 98,5 a minima 97,7.

V obchodování nejaktivnější futures kontrakty na zinek na Londýnské burze kovů vzrostly o 0,4 % na 2 834 dolarů za tunu poté, co dosáhly 2 876 dolarů – nejvyšší úrovně od 28. března.