Japonský jen v pátek v asijském obchodování oslabil vůči koši hlavních i vedlejších měn a vůči americkému dolaru je na cestě k první ztrátě za tři dny, a to uprostřed rostoucí chuti k riziku na globálních finančních trzích a slabší poptávky po japonské měně jako bezpečném přístavu.

Japonská centrální banka se má sejít příští týden a trhy obecně očekávají zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Investoři pozorně sledují prohlášení guvernéra Kazuo Uedy, aby získali jasnější signály o směřování měnové politiky v roce 2026.

Přehled cen

• Směnný kurz japonského jenu dnes: Americký dolar vůči jenu vzrostl přibližně o 0,15 % na 155,77 z otevírací úrovně 155,58, zatímco minimum seance bylo zaznamenáno na 155,45.

• Jen zakončil čtvrteční obchodování s růstem přibližně 0,3 % vůči dolaru, což představuje druhý denní zisk v řadě. Podporu mu přinesly i prodeje amerických dolarů po méně optimistickém zasedání Federálního rezervního systému.

Globální trhy

Americké akciové trhy na Wall Street zaznamenaly nová rekordní maxima v celkově pozitivním prostředí, zejména poté, co Federální rezervní systém provedl již třetí snížení amerických úrokových sazeb v řadě.

Fed rovněž oznámil, že od 12. prosince zahájí nákup krátkodobých státních dluhopisů s cílem řídit úroveň likvidity na trhu, přičemž první kolo nákupu bude mít objem zhruba 40 miliard dolarů v podobě státních pokladničních poukázek.

To přichází navíc k přibližně 15 miliardám dolarů, které Federální rezervní systém od tohoto měsíce reinvestuje do státních dluhopisů z dluhopisů krytých hypotékami s dobou splatnosti.

americký dolar

Index amerického dolaru v pátek vzrostl přibližně o 0,1 %, čímž se zotavil z dvouměsíčního minima 98,13 bodu, což odráží oživení americké měny vůči koši světových měn.

Kromě výhodných nákupů na nižších úrovních přichází oživení dolaru v době, kdy investoři očekávají jasnější a silnější signály ohledně vývoje amerických úrokových sazeb v roce 2026.

Japonská banka

Japonská centrální banka (Bank of Japan) uspořádá příští týden své zasedání k otázce měnové politiky uprostřed silných očekávání zvýšení sazeb o 25 bazických bodů na 0,75 %, což je nejvyšší úroveň od roku 2008, kdy vypukla globální finanční krize.

Trhy pozorně sledují komentáře guvernéra Kazua Uedy k výhledu měnové politiky v roce 2026, a to v době, kdy rostou očekávání, že by se japonská vláda mohla uchýlit k dalším expanzivním fiskálním opatřením, což dále zvyšuje složitost politické situace, které čelí Bank of Japan.

Japonské úrokové sazby

• Po zveřejnění nedávných údajů o inflaci a mzdách v Japonsku se tržní ocenění pro čtvrtprocentní zvýšení úrokových sazeb ze strany Bank of Japan na prosincovém zasedání stabilizovalo nad 80 %.

• Guvernér Bank of Japan Kazuo Ueda minulý týden představil optimističtější výhled pro japonskou ekonomiku a uvedl, že centrální banka na svém příštím zasedání k měnovým otázkám posoudí výhody a nevýhody zvýšení úrokových sazeb.

• Tři vládní úředníci agentuře Reuters sdělili, že japonská centrální banka pravděpodobně koncem prosince zvýší úrokové sazby.

Jak je zdůrazněno v nově zveřejněné Národní bezpečnostní strategii, administrativa prezidenta Donalda Trumpa se znovu zaměřila na udržení vlivu a kontroly v Latinské Americe. Rostoucí tlak Washingtonu na Venezuelu je jasným projevem této nové zahraničněpolitické doktríny, přičemž nedávné zabavení ropného tankeru u venezuelského pobřeží představuje nejnovější eskalaci. V tomto kontextu je důležité pochopit, jak se ropný sektor země stal součástí většího geopolitického souboje.

Od roku 2015, kdy Spojené státy uvalily sankce na venezuelskou ropu, se produkce ropy v zemi dramaticky zhoršila. Léta klesajících příjmů z ropy způsobila masivní pokles investic do energetické infrastruktury, což znamená, že i úplné zrušení sankcí by extrémně ztížilo oživení produkce do úrovně připomínající její „zlatá léta“. Nicméně určité uvolnění sankcí v posledních letech umožnilo Venezuele znatelně zvýšit produkci. Nejnovější eskalace ze strany Bílého domu – včetně útoků na lodě podezřelé z pašování drog a zabavení tankeru – však vnesla do výhledu venezuelské produkce novou nejistotu.

Venezuela drží největší zásoby ropy na světě, přesto dnes přispívá pouze 1 % k celosvětovým dodávkám. Země se podílí zhruba 17 % na celosvětových prokázaných zásobách s více než 300 miliardami barelů. Pro srovnání, Spojené státy vlastní asi 81 miliard barelů. V polovině 90. let Venezuela produkovala přibližně 5 % světové ropy.

Léta špatného hospodaření, nedostatečných investic a amerických sankcí však způsobily kolaps produkce. Extrémně těžká povaha venezuelské ropy také činí těžbu nákladnou a technicky složitou. Vzhledem k tomu, že americké sankce stále platí, většina venezuelské ropy nyní proudí do Číny prostřednictvím „stínových flotil“, což oběma zemím umožňuje obcházet omezení.

V posledních měsících Trumpova administrativa rozšířila svou vojenskou přítomnost poblíž Venezuely. Trump nařídil zničení několika malých lodí v regionu a obvinil ty na palubě z obchodování s drogami pro velké kartely. Administrativa uvedla, že americké síly od začátku září zabily při 22 potvrzených úderech v Karibiku a východním Pacifiku nejméně 87 lidí. Jedná se o největší americkou vojenskou přítomnost v Latinské Americe za poslední desetiletí, což vyvolává spekulace, že dalším krokem by mohly být pozemní operace.

V prosinci venezuelský prezident Nicolás Maduro prohlásil, že skutečnou motivací americké vojenské akce je ropa, což americké ministerstvo zahraničí rychle popřelo. Kolumbijský prezident Gustavo Petro s Madurovým hodnocením souhlasil a prohlásil, že tříměsíční vojenská kampaň proti Caracasu se nerovná ničemu jinému než „vyjednávání o ropě“. Petro dodal, že Trump „nemyslí na venezuelskou demokracii, a dokonce ani na obchodování s drogami“.

Trump jasně vyjádřil svůj postoj k Madurovi a otevřeně prosazuje změnu režimu. Koncem listopadu se objevily zprávy, které naznačovaly, že Trump dal Madurovi lhůtu k odstoupení. Maduro údajně požadoval pro sebe a své spojence „globální amnestii“. Podle informací uniklých do Miami Herald Trump Madurovi řekl: „Můžeš zachránit sebe a své nejbližší okolí, ale musíš zemi opustit hned teď.“ Stejné zprávy uvádějí, že Trump nabídl Madurovi, jeho manželce a synovi bezpečný průchod, „pouze pokud souhlasí s okamžitou rezignací“.

I přes Trumpovu jasnou touhu odstranit Madura zůstává nejistá otázka, zda usiluje o přímou kontrolu nad venezuelskou ropou. Vzhledem k výzvám spojeným s těžbou venezuelské ultratěžké ropy a vážnému zhoršení stavu energetické infrastruktury země by oživení produkce nebylo zdaleka snadné. Francisco J. Monaldi, ředitel Latinskoamerického energetického programu na Bakerově institutu Riceovy univerzity, odhaduje venezuelskou produkci na necelých milion barelů denně a naznačuje, že by se mohla zvýšit na 4–5 milionů barelů denně pouze v případě investic 100 miliard dolarů během deseti let.

Právní znalec a venezuelský expert na ropný průmysl José Ignacio Hernández poznamenal, že „venezuelský ropný sektor je zničený… Není to atraktivní krátkodobý trh, zejména pro zemi, jako jsou Spojené státy, které již mají největší produkci ropy na světě.“ Dodal, že Maduro již nabídl americkým firmám přístup k ropným a zlatým projektům ve Venezuele. „Kdyby Trump chtěl exkluzivní dohodu o kontrole venezuelské ropy, Madurovu nabídku by přijal,“ řekl Hernández.

Ropné operace ve Venezuele jsou pravděpodobně rozděleny zhruba takto: PDVSA drží asi 50 %, Chevron kolem 25 %, čínské společné podniky 10 %, ruské společnosti 10 % a evropské firmy 5 %. Od doby, kdy Trump uvolnil omezení operací Chevronu ve Venezuele, americká firma do Spojených států dováží zhruba 150 000–160 000 barelů denně.

Odborníci rovněž poznamenávají, že i kdyby byl režim nahrazen, Venezuela pravděpodobně svá ropná aktiva přímo neodevzdá Spojeným státům. Jakákoli nová vláda by se vyhnula zdánlivému vzdání se klíčových zdrojů země, což by mohlo vyvolat domácí reakci. Mohla by však umožnit větší účast globálních ropných společností výměnou za masivní investice potřebné k obnově zhroucené energetické infrastruktury země.

Vzhledem k tomu, že se opoziční vůdce vynořil z úkrytu, aby přijal Nobelovu cenu míru, a Spojené státy zabavily ropný tanker u venezuelského pobřeží, zdá se, že washingtonské úsilí o sesazení Madura zdaleka nekončí.

Americké akciové indexy ve čtvrtek klesly, protože trhy reagovaly na prohlášení Federálního rezervního systému a zároveň byl technologický sektor vystaven tlaku po zveřejnění neuspokojivých výsledků hospodaření společnosti Oracle.

Federální rezervní systém ve středu snížil úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, čímž ji dostal do rozmezí 3,5 % až 3,75 %, což bylo všeobecně očekávané jako „jestřábí snížení“.

Tento krok však doprovázely varovné signály ohledně budoucího směřování měnové politiky, přičemž Federální výbor pro operace na volném trhu vyjádřil tři protichůdné hlasy – což se nestalo od září 2019.

Výbor také zvýšil svou prognózu hospodářského růstu (HDP) v roce 2026 o půl procentního bodu na 2,3 % ve srovnání se zářijovou prognózou. Nadále také očekává, že inflace zůstane nad cílem 2 % až do roku 2028.

Na tiskové konferenci po rozhodnutí předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell uvedl, že inflace zůstává „poněkud zvýšená“ kvůli dopadům cel a vyjádřil naději, že nadcházející ekonomická data poskytnou jasnější obraz.

Poznamenal, že Fed od září loňského roku snížil sazby o 175 bazických bodů a že tato politika se nyní blíží neutrálnímu pásmu.

Pokud jde o obchodování, index Dow Jones Industrial Average k 16:06 GMT vzrostl o 1 % (ekvivalent 484 bodů) na 48 541 bodů, zatímco širší index S&P 500 klesl o 0,3 % (ekvivalent 22 bodů) na 6 864 bodů a index Nasdaq Composite klesl o 1,1 % (ekvivalent 240 bodů) na 23 411 bodů.

Ceny mědi tento týden dosáhly nových rekordních maxim, a to díky dvěma dominantním silám: posunu Číny směrem k silnější ekonomické podpoře a rostoucím očekáváním, že americký Federální rezervní systém brzy začne snižovat úrokové sazby. Tyto faktory společně přiměly investory k tomuto kovu a zároveň zesílily obavy z možného deficitu nabídky do roku 2026.

Na Londýnské burze kovů (London Metal Exchange) dosáhl referenční tříměsíční kontrakt na měď hodnoty 11 771 dolarů za tunu, zatímco kontrakty v Šanghaji vystoupaly k 93 300 juanům za tunu. Futures kontrakty v New Yorku a Bombaji se pohybovaly stejným směrem, což podtrhuje globální rozsah růstu.

Čínská snaha o růst podnítila prudký růst mědi

Nejnovější oživení začalo po klíčovém setkání v Pekingu, kde čínští představitelé prohlásili, že podpora hospodářského růstu bude pro rok 2026 nejvyšší prioritou, a zavázali se k „proaktivnější“ fiskální politice a „mírně akomodativní“ měnové politice. Investoři to interpretovali jako jasný signál obnovení stimulů.

Očekává se, že významná část těchto výdajů půjde do modernizace energetických sítí, systémů obnovitelných zdrojů energie, datových center a vysoce výkonných výpočtů – odvětví, která spotřebovávají obrovské množství mědi.

Silnější čínská obchodní data přispěla k dynamice, kdy export v listopadu vzrostl a poprvé v historii posunul roční obchodní přebytek nad 1 bilion dolarů. Šanghajská měď zakončila seanci s růstem přibližně o 1,5 %, čímž dosáhla nového uzavíracího rekordu.

Dlouhodobé trendy posilují optimismus. Mezinárodní energetická agentura očekává, že spotřeba rafinované mědi dosáhne do roku 2035 33 milionů tun a do roku 2050 37 milionů tun, oproti přibližně 27 milionům tun v roce 2024, což naznačuje, že v nadcházejících letech by se mohl objevit strukturální nedostatek.

Snížení sazeb v USA dále posiluje

Klíčovou roli sehrála i měnová očekávání. Federální rezervní systém ve středu snížil úrokové sazby o 25 bazických bodů.

Snížení sazeb obvykle oslabuje americký dolar, čímž se komodity denominované v dolarech, jako je měď, stávají pro globální kupce levnějšími. Zároveň obavy, že by USA mohly uvalit cla na rafinovanou měď, přiměly americké kupce k urychlení hromadění zásob.

Odběry ze skladů LME nadále rostou, zatímco zásoby na americké burze Comex dosáhly rekordních úrovní. Mimo USA se však napětí v dodávkách zhoršuje.

Čínské hutě plánují snížit produkci rafinované mědi zhruba o 10 % kvůli klesajícím poplatkům za zpracování a nedostatku dodávek koncentrátu. Analytici společností GF Futures a Citic Securities varují před potenciálním deficitem 450 000 tun do roku 2026. Citic také očekává, že trh bude v roce 2026 vyžadovat průměrné ceny nad 12 000 dolarů za tunu, aby stimuloval nové investice do těžby.

Napětí v dodávkách v Chile a Peru zvyšuje tlak na trh

Dodávky mědi jsou i nadále pod viditelným tlakem. Poruchy výroby v Chile a Peru – které dohromady dodávají téměř 40 % celosvětově vytěžené mědi – zpomalily produkci. Několik dolů čelí klesajícímu obsahu rudy, nedostatku vody a zpoždění ve schvalování ze strany vlády.

Data Mezinárodní studijní skupiny pro měď (ICSG) ukazují, že celosvětová nabídka rafinované mědi v roce 2024 vzrostla pouze o 1 %, zatímco produkce dolů vzrostla o méně než 2 %, což zdůrazňuje pomalé tempo nové nabídky.

Tato omezení zvýšila pozornost věnovanou budoucím projektům, včetně projektů v rané fázi vývoje společností Filo Corp v Argentině, Ivanhoe Electric v USA a projektu Hudbay Copper World v Arizoně. Ačkoli jsou stále ještě roky daleko, tvoří důležitou součást dlouhodobého výhledu dodávek.

Výhled trhu: v roce 2026 nás čeká prudká volatilita

Trhy s mědí se připravují na období zvýšené volatility. I přes rekordní ceny zůstávají základní faktory křehké.

Zásoby na LME klesly ve srovnání s posledním desetiletím na extrémně nízkou úroveň, zatímco poptávka z klíčových průmyslových odvětví zůstává silná. Trh je tak zranitelný vůči náhlým cenovým výkyvům i v důsledku drobných změn v nabídce nebo poptávce.

Analytici varují, že podmínky v roce 2026 by mohly být ještě přísnější, jelikož poptávka po elektromobilech, systémech obnovitelných zdrojů energie, rozšiřování rozvodné sítě a výstavbě datových center prudce vzroste. Jeden elektromobil může spotřebovat až čtyřikrát více mědi než automobil na benzínový pohon.

Solární a větrné instalace vyžadují velké množství kabeláže a transformátorů s vysokým podílem mědi, zatímco datová centra s umělou inteligencí a cloudová výpočetní infrastruktura se stávají rychle rostoucím zdrojem poptávky.

Na straně nabídky zůstává růst příliš pomalý. Mnoho dolů v Chile a Peru se potýká s klesající kvalitou rudy, což vyžaduje zpracování většího množství horniny k výrobě stejného množství kovu.

Nové projekty zpožďují také environmentální předpisy, překážky ve schvalování komunitou a nedostatek vody, což stále více ztěžuje reakci dodávek na šoky v poptávce.

Finanční podmínky přidávají další vrstvu rizika, jelikož další snížení amerických sazeb nebo slabší dolar by mohly přilákat více investic do mědi, zatímco globální zpomalení nebo slabší čínská poptávka by mohly vyvolat prudké korekce cen.

Mnoho analytiků očekává, že měď bude jednou z nejvolatilnějších komodit do roku 2026, a to vzhledem k silné dlouhodobé poptávce a křehkým krátkodobým tržním podmínkám.

Výzkumné prognózy naznačují, že trh s rafinovanou mědí zůstane v deficitu po několik let. JP Morgan předpovídá v roce 2026 deficit ve výši 330 000 tun, přičemž ceny dosáhnou ve druhém čtvrtletí roku 2026 přibližně 12 500 dolarů za tunu a roční průměr se bude blížit 12 075 dolarům.

Banka očekává rostoucí poptávku – zejména ze strany datových center, elektrifikace a modernizace elektrické sítě – která poskytuje významnou podporu růstu, zatímco omezená nabídka a nízké zásoby udržují cenový tlak.

Data ICSG mezitím ukazují pouze mírný růst dodávek těžené a rafinované mědi, což poukazuje na strukturálně napjatý trh, i když ceny mírně klesnou ze současných maxim.

Měď vstupuje do nové fáze

Prudký nárůst ceny mědi na rekordní maxima není krátkodobým jevem. Nové stimulační plány Číny, vyhlídky na další snižování sazeb v USA a přetrvávající problémy s dodávkami v hlavních producentských zemích, to vše současně žene trh vzhůru.

Vzhledem k nízkým zásobám a pomalému rozvoji projektů vstoupil trh do období trvalého napětí.

Vzhledem k významu mědi pro čistou energii, elektrifikaci a digitální infrastrukturu je pravděpodobné, že poptávka v nadcházejících letech bude i nadále růst. V důsledku toho by dnešní napjaté podmínky mohly přetrvávat až do roku 2026 a i déle.

Během obchodování v USA vzrostly prosincové futures kontrakty na měď o 1,6 % na 5,43 USD za libru k 14:57 GMT.