Japonský jen v pátek v asijském obchodování mírně oslabil vůči koši světových měn a posunul se do záporného teritoria vůči americkému dolaru poté, co slabá data ukázala zpomalení jádrové inflace v Tokiu za srpen, což snižuje pravděpodobnost zvýšení sazeb Bank of Japan v příštím měsíci.

V průběhu srpna si však jen udržuje cestu k měsíčnímu růstu, a to díky rostoucím očekáváním nejméně dvou snížení sazeb v USA do konce roku a obnoveným obavám o stabilitu Federálního rezervního systému.

Přehled cen

• Kurz USD/JPY vzrostl o více než 0,1 % na 147,11 ¥ z otevírací úrovně 146,93 ¥ poté, co dosáhl intradenního minima 146,76 ¥.

• Jen ve čtvrtek uzavřel o 0,3 % více vůči dolaru, což je jeho druhý zisk za poslední tři seance, a to díky nižším výnosům 10letých amerických státních dluhopisů.

Jádrová inflace v Tokiu

Data zveřejněná v pátek ukázala, že základní index spotřebitelských cen v Tokiu v srpnu vzrostl o 2,5 %, což je nejpomalejší tempo od března, v souladu s tržními prognózami. V červenci to bylo ve srovnání s nárůstem o 2,9 %.

Zpomalení cen snižuje inflační tlak na tvůrce politik v Bank of Japan, a tím snižuje pravděpodobnost dalšího zvyšování úrokových sazeb v letošním roce.

Japonské úrokové sazby

• Po zveřejnění údajů o inflaci klesly tržní odhady pro zvýšení sazeb o 25 bazických bodů ze strany Bank of Japan v září z 45 % na méně než 40 %.

• Člen představenstva BOJ Nakagawa varoval před riziky plynoucími z obchodní politiky a uvedl, že čeká na nadcházející Tankanův průzkum, který by mu poskytl vodítko k cestě k měnové normalizaci.

Měsíční výkon

S blížícím se koncem srpnového obchodování jen posílil vůči americkému dolaru přibližně o 2,4 % a je na cestě k prvnímu měsíčnímu zisku za čtyři měsíce.

Růst byl způsoben rostoucími očekáváními snížení sazeb Federálním rezervním systémem v září, zejména po opatrných výrocích předsedy Fedu Jeromea Powella na sympoziu v Jackson Hole.

Poptávka po bezpečných investičních aktivech také podpořila japonskou měnu uprostřed rostoucích obav o nezávislost Fedu po bezprecedentním kroku prezidenta Donalda Trumpa, kterým odvolal guvernérku Lisu Cookovou. Tento krok byl všeobecně vnímán jako podkopávání důvěry v centrální banku a americká aktiva.

Cena zlata ve čtvrtek vzrostla po zveřejnění ekonomických údajů z USA, které stlačily dolar níže vůči většině hlavních měn.

Podle vládních údajů vzrostl HDP USA ve druhém čtvrtletí roku 2025 ročně o 3,3 %, oproti poklesu o 0,5 % v prvním čtvrtletí.

HDP byl revidován o 0,3 procentního bodu výše ve srovnání s původním čtením, a to v důsledku silnějších investic, zatímco vládní výdaje oslabily.

Samostatná data ukázala, že počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v týdnu končícím 23. srpnem klesl o 5 000 na 229 000, oproti očekávání poklesu na 230 000.

Mezitím dolarový index klesl do 19:29 GMT o 0,4 % na 97,8 poté, co dosáhl maxima 98,2 a minima 97,7.

V obchodování vzrostla spotová cena zlata o 0,8 % na 3 477,3 dolarů za unci v 19:29 GMT.

Lithium-iontové baterie napájejí velkou část moderního světa a jejich význam v každodenním životě neustále roste, až do bodu, kdy nyní dodávají energii téměř 70 % všech dobíjecích zařízení. Od elektromobilů přes chytré telefony až po úložiště energie v užitkovém měřítku se lithium-iontové baterie staly páteří nesčetných průmyslových odvětví.

Přesto i přes svou dominanci čelí toto odvětví vážným problémům v dodavatelském řetězci, které z lithia činí neideální základ pro budoucnost. Těžba lithia je často environmentálně destruktivní, zatímco globální dodavatelské řetězce jsou hluboce spjaty s geopolitickými konflikty. Čína kontroluje významnou část světových dodávek lithia, takže trhy jsou vystaveny otřesům a politické vůli Pekingu. Tato dominance je obzvláště patrná u baterií pro elektromobily, což je výsledek desetileté čínské strategie předběhnout globální konkurenty.

EE Times uvedl: „Čína si více než deset let pečlivě připravovala strategický vzestup na globálním trhu s bateriemi pro elektromobily, což vedlo k dominanci, která nyní představuje obrovskou výzvu pro západní výrobce.“ Publikace dodala, že tento vliv funguje jako „příkop“ chránící čínský bateriový průmysl před mezinárodní konkurencí.

Vzhledem k těmto nevýhodám výrobci elektromobilů zintenzivňují výzkum alternativních technologií baterií. Vyvíjí se široká škála možností, včetně olověných, nikl-kadmiových, nikl-metalhydridových, sodno-niklchloridových, lithium-metalpolymerových, sodíko-iontových, lithium-sírových a polovodičových baterií.

Mezi nimi jsou za nejsilnějšího konkurenta považovány polovodičové baterie. Používají pevný elektrolyt mezi katodou a anodou. I když zcela neodstraňují lithium, mohly by snížit závislost na grafitu – dalším strategickém nerostu, který je z velké části kontrolován Čínou. Technologie polovodičových baterií je také považována za bezpečnější, protože nabízí vyšší hustotu energie a rychlejší nabíjení než běžné lithium-iontové baterie.

Ačkoli jsou stále ve vývoji, automobilky již zahájily testování v reálném provozu. Mercedes a BMW testují polovodičové baterie na veřejných komunikacích, i když masové uvedení na trh je stále ještě roky daleko. Subaru připravuje vlastní testy vozidel a menší verze této technologie již nasazují k pohonu továrních robotů.

Někteří odborníci však tvrdí, že humbuk kolem toho může být přehnaný. Generální ředitel společnosti Rivian RJ Scaringe v podcastu „Plugged-In Podcast“ uvedl: „Myslím, že se hodně mluví o tom, že polovodičové baterie jsou komerčně připraveny, a pravděpodobně se to přehání.“

Dalším slibným kandidátem jsou sodíkovo-iontové baterie. Sodík je tisíckrát hojnější než lithium. James Quinn, generální ředitel britské společnosti Faradion, vysvětlil: „Je dostupný po celém světě, což znamená, že jeho získávání je levnější a jeho těžba je mnohem méně náročná na vodu.“ Poznamenal, že výroba jedné tuny lithia vyžaduje 682krát více vody než výroba jedné tuny sodíku. Agentura Bloomberg předpovídá, že sodíkovo-iontové baterie by do roku 2035 mohly nahradit poptávku po lithiu až o 272 000 tun.

Přesto je nepravděpodobné, že by lithium zmizelo. Díky své vysoké energetické hustotě a silnému výkonu v chladném počasí zůstává tento kov životně důležitý pro vysoce výkonné aplikace. Jak uvedl EV World: „Budoucnost nebude patřit pouze lithiu nebo sodíku – ale oběma, strategicky rozmístěným napříč odvětvími. Výsledkem bude rozmanitější a odolnější ekonomika baterií.“

Ceny palladia ve čtvrtek vzrostly, protože americký dolar oslabil vůči většině hlavních měn a zvýšily se spekulace, že Federální rezervní systém směřuje ke snížení sazeb.

Těžařská společnost Sibanye-Stillwater kótovaná na americké burze usiluje o zavedení cel na dovoz ruského palladia, což by mohlo zvýšit volatilitu ceny tohoto kovu.

Společnost se sídlem v Johannesburgu uvedla, že její petice dále zvyšuje nejistotu ohledně výhledu kovů platinové skupiny (PGM) po růstu od začátku roku, který byl způsoben nižší produkcí v Jihoafrické republice v první polovině roku a nízkou likviditou na spotovém trhu.

„Domníváme se, že dovoz ruského palladia se prodává pod tržní ceny kvůli několika faktorům, které začaly po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022,“ uvedl generální ředitel Neal Froneman ve svém prohlášení na webových stránkách společnosti z 31. července.

Dodal: „Zajištění ochrany před subvencovaným a dumpingovým ruským dovozem umožní společnosti Sibanye-Stillwater, jejím zaměstnancům a celému americkému průmyslu PGM soutěžit ve spravedlivějším prostředí.“

Rozhodnutí o petici se očekává do 13 měsíců.

Norilsk Nickel, ruská společnost, která kontroluje zhruba 40 % celosvětové produkce palladia, se odmítla vyjádřit.

Společnost Sibanye-Stillwater, která provozuje výrobní aktiva v Jižní Africe a USA, vykázala loni druhou roční ztrátu v řadě poté, co v důsledku slabších cen odepsala 500 milionů dolarů ze svých amerických palladiových aktivit.

Spotové ceny palladia v roce 2025 vzrostly o 31 % a očekávání pro zbytek roku jsou pozitivní. Červencový průzkum agentury Reuters ukázal, že analytici očekávají, že ceny palladia v roce 2025 poprvé za čtyři roky vzrostou, a to díky růstu cen platiny.

Analytici společnosti Heraeus však varovali, že „cla na ruské kovy sice nemusí změnit rovnováhu na trhu, ale mohla by přesměrovat globální obchodní toky a zvýšit tak cenovou volatilitu“.

Podle Trade Data Monitor jsou Rusko a Jihoafrická republika hlavními dodavateli palladia do USA, zatímco Čína je po USA druhým největším odběratelem ruského kovu.

Podle společnosti Heraeus vzrostl americký dovoz ruského palladia mezi lednem a květnem meziročně o 42 % na více než 500 000 trojských uncí.

Palladium a platinové uhlíky (MPG) se široce používají v katalyzátorech benzinových vozidel a dosud se jim podařilo vyhnout se jak americkým sankcím vůči ruským firmám kvůli válce na Ukrajině, tak i jakýmkoli dovozním clům oznámeným prezidentem Donaldem Trumpem.

Samostatně podle nástroje FedWatch agentury CME trhy v současné době očekávají 86% pravděpodobnost, že Fed v září sníží sazby o 25 bazických bodů.

Mezitím dolarový index klesl do 16:02 GMT o 0,3 % na 97,9 bodu poté, co dosáhl maxima 98,2 a minima 97,8.

Co se týče obchodování, prosincové futures kontrakty na palladium vzrostly o 2 % na 1 125,5 dolarů za unci v 16:02 GMT.