Japonský jen ve čtvrtek na asijských trzích posílil a druhý den po sobě tak upevnil své zisky vůči americkému dolaru. Toto oživení jen dále oddálilo od dvoutýdenního minima, a to díky obnoveným nákupům na nižších úrovních a komentářům japonských představitelů ohledně výkonnosti měny na devizovém trhu.

Očekávání možného zvýšení úrokových sazeb ze strany Bank of Japan v červenci se zvýšila po zveřejnění silných ekonomických dat z Tokia z minulého týdne. Trhy nyní čekají na další ukazatele týkající se inflace, mezd a nezaměstnanosti ve třetí největší ekonomice světa.

Cena

Pár USD/JPY ve čtvrtek klesl o 0,4 % na 145,75 jenů, což je pokles z denní otevírací úrovně 146,30 jenů, poté, co dosáhl denního maxima 146,32 jenů.

Ve středu jen vůči dolaru posílil o 0,3 % – což byl jeho první zisk za tři dny – a zotavil se tak z dvoutýdenního minima 147,18 jenů.

Komentář japonských úřadů

Masatsugu Asakawa, bývalý nejvyšší japonský diplomat pro měnu, agentuře Reuters řekl, že Japonsko pravděpodobně nebude čelit tlaku USA na úmyslné posilování jenu, a to i přes kritiku prezidenta Donalda Trumpa ohledně velkého obchodního přebytku země s USA.

Asakawa zdůraznil, že status dolaru jako globální rezervní měny zůstává silný. Po Trumpově oznámení rozsáhlých „recipročních“ cel z 2. dubna se však dolar stal zranitelnějším vůči prodejnímu tlaku.

V rozhovoru ve středu večer Asakawa uvedl, že slabší dolar by mohl ve Spojených státech urychlit inflaci – což je riziko, o kterém si je podle něj ministr financí Scott Bessent dobře vědom.

Dodal, že pokud je mu známo, v rámci probíhajících obchodních jednání neprobíhají mezi Bessentem a japonským ministrem financí Katsunobu Katem žádná konkrétní měnová jednání.

Asakawa také poznamenal, že předvídat výsledek dvoustranných obchodních jednání je i nadále obtížné, zejména proto, že Trump projevil malý zájem o snahy Japonska o zajištění výjimek z automobilových cel.

Výhled úrokových sazeb

Data z Tokia z minulého týdne ukázala, že výdaje domácností v Japonsku v květnu meziročně vzrostly o 4,7 % – což je nejrychlejší tempo od srpna 2022. To výrazně překonalo očekávání trhu ohledně růstu o 1,3 % po poklesu o 0,1 % v dubnu.

V návaznosti na silné údaje o výdajích se tržní odhad zvýšení sazeb o 25 bazických bodů ze strany Bank of Japan v červenci zvýšil ze 40 % na 45 %.

Investoři nyní očekávají zveřejnění údajů o inflaci, mzdách a nezaměstnanosti, aby si lépe ujasnili svá očekávání ohledně červencového rozhodnutí o měnové politice.

Americké akciové indexy během středeční seance vzrostly a po zveřejnění zápisů ze zasedání Federálního rezervního systému si udržely své zisky. Index Nasdaq Composite dosáhl nového historického maxima, přičemž zisky na širším trhu vedla společnost Nvidia.

Prezident Donald Trump v úterý rozšířil rozsah své globální obchodní války oznámením 50% cla na dovoz americké mědi a dodal, že brzy budou následovat dlouho hrozící cla na polovodiče a léčiva.

Toto oznámení přišlo den poté, co Trump uvalil vysoká cla na 14 hlavních obchodních partnerů, včetně Jižní Koreje a Japonska – dvou hlavních dodavatelů do Spojených států. Obnovil také svou hrozbu zavedením 10% cel na dovoz z Brazílie, Indie a dalších zemí BRICS.

Trump zároveň vystupňoval kritiku předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella a vyzval k jeho okamžité rezignaci.

Zápis z červnového zasedání Federálního rezervního systému odhalil rozkol mezi úředníky ohledně toho, jak agresivně by měly být úrokové sazby snižovány, a to uprostřed obav z inflace způsobené cly oproti známkám oslabení trhu práce a pokračující ekonomické síly.

Zápis ze zasedání konaného ve dnech 17. a 18. června, zveřejněný ve středu, ukázal, že tvůrci politik z velké části zachovávají přístup „vyčkávací strategie“ ohledně budoucích pohybů sazeb. Schůze skončila jednomyslným rozhodnutím ponechat sazbu federálních fondů v rozmezí 4,25 % až 4,5 %, kde se nachází od prosince 2024.

V době zavírání obchodů vzrostl index Dow Jones Industrial Average o 0,5 % (217 bodů) na 44 458 bodů, poté, co dosáhl maxima 44 556 a minima 44 225.

Širší index S&P 500 vzrostl o 0,6 % (37 bodů) na 6 263 bodů a během seance se obchodoval v rozmezí 6 269 až 6 231 bodů.

Index Nasdaq Composite vzrostl o 0,9 % (193 bodů) na 20 611 bodů, čímž vytvořil nový rekord s denním maximem 20 645 bodů a minimem 20 486 bodů.

Ceny sóji během středečního obchodování na Chicagské burze klesaly, protože obchodníci očekávali klíčovou zprávu amerického ministerstva zemědělství, přičemž očekávání naznačovala vyšší zásoby obilí.

Futures kontrakty na sóju v blízkém okolí zaznamenaly ve středu ztráty v rozmezí 5 až 8 centů. Podle cmdtyView klesla průměrná celostátní cena sóji v hotovosti o 8 centů na 9,73 dolaru za bušl.

Na trhu s vedlejšími produkty klesly futures kontrakty na sójovou moučku o 1,20 USD za tunu, zatímco ceny sójového oleje klesly o 56 na 73 bodů. Kromě toho bylo přes noc vydáno dalších 139 dodacích listin k červencovým kontraktům na sójovou moučku, čímž se celkový objem dodávek v tomto měsíci dosáhl 4 047 kontraktů.

Vzhledem k tomu, že trhy očekávají páteční zprávy USDA, analytici předpovídají nárůst konečných zásob sóji ze staré sklizně o 10 milionů bušlů, čímž by se celkové zásoby zvýšily na 360 milionů bušlů.

Průzkum agentury Bloomberg ukázal, že obchodníci očekávají pokles produkce o 7 milionů bušlů v důsledku mírného snížení osevní plochy, přičemž celková produkce dosáhne 4,333 miliardy bušlů.

Konečné zásoby pro sezónu 2025/2026 by měly dosáhnout 302 milionů bušlů, což je o 7 milionů více než červnový odhad USDA.

Kukuřice

Futures kontrakty na kukuřici s dodáním v prosinci vzrostly o 0,4 % a uzavřely obchod na 4,15 USD za bušl.

Sójové boby

Futures kontrakty na sóju s dodáním v listopadu uzavřely o 1 % níže na 10,07 USD za bušl.

Pšenice

Futures kontrakty na pšenici s dodáním v září klesly o necelých 0,1 % a uzavřely na 5,47 dolaru za bušl.

Ceny zlata během středeční obchodní seance vzrostly, podpořeny stabilním americkým dolarem a zvýšeným zaměřením trhu na probíhající obchodní vývoj.

Americký prezident Donald Trump v úterý eskaloval svou globální obchodní válku oznámením 50% cla na dovoz mědi. Zároveň uvedl, že brzy budou zavedena dlouho hrozící cla na polovodiče a léčiva.

Toto oznámení následovalo po prudkém zvýšení cel zaměřeném na 14 obchodních partnerů jen o den dříve, včetně klíčových dodavatelů Jižní Koreje a Japonska. Trump také zopakoval hrozby zavedením 10% cla na dovoz z Brazílie, Indie a dalších zemí BRICS.

Trump zároveň zopakoval kritiku předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella a znovu vyzval k jeho okamžité rezignaci.

Zápis z červnového zasedání Federálního rezervního systému, zveřejněný ve středu, odhalil rozpor mezi tvůrci politik ohledně toho, jak agresivně by měly být úrokové sazby snižovány. I když přetrvávají obavy z inflace vyvolané cly, objevily se také známky oslabení trhu práce a základní ekonomické odolnosti.

Schůze, která se konala ve dnech 17. a 18. června, skončila jednomyslným rozhodnutím zachovat sazbu federálních fondů na úrovni 4,25–4,5 %, což je úroveň nezměněná od prosince 2024. Úředníci do značné míry zachovali postoj „vyčkávací strategie“, pokud jde o budoucí politické kroky.

Pokud jde o americký dolar, index dolaru se k 20:21 GMT ustálil na 97,5 bodu, přičemž za poslední den dosáhl maxima 97,7 bodu a minima 97,4 bodu.

Na komoditních trzích vzrostla spotová cena zlata do 20:23 GMT o 0,2 % na 3 324,20 USD za unci.