ECB ponechává úrokové sazby na 2,5 %, Lagardeová oznámila předčasný odchod

Evropská centrální banka ve čtvrtek 29. října ponechala úrokové sazby beze změny a zachovala tak opatrný postoj k měnové politice i přes zrychlující se inflaci a rostoucí obavy o ekonomický výhled eurozóny.

Rozhodnutí přišlo jen několik hodin poté, co prezidentka ECB Christine Lagardeová oznámila, že v únoru 2027 odstoupí, téměř devět měsíců před plánovaným koncem svého funkčního období.

Centrální banka ponechala depozitní sazbu na 2,50 %, hlavní refinanční sazbu na 2,65 % a mezní úrokovou sazbu pro zápůjčky na 2,90 %, a to po zvýšení o čtvrt procentního bodu v červnu a září.

Inflace komplikuje měnovou politiku

Meziroční inflace v eurozóně v září zrychlila na 3,8 % oproti 3,2 % v srpnu a dosáhla tak nejvyšší úrovně za poslední tři roky.

Hlavním tahounem byly vyšší ceny energií, přičemž konflikt na Blízkém východě vytlačil ceny ropy nad 100 dolarů za barel.

ECB varovala, že trvale zvýšené ceny energií představují riziko pro inflaci a zároveň ohrožují hospodářský růst.

Absence výrazného tlaku na mzdy však dala tvůrcům politik prostor k posouzení dopadů předchozích zvýšení sazeb před dalším zpřísněním.

Lagardeové odchod zvyšuje nejistotu

Lagardeová oznámila, že 7. února 2027 opustí úřad, čímž urychlila výběr svého nástupce před prezidentskými volbami ve Francii.

Její odchod přichází v době, kdy ECB čelí rostoucímu finančnímu tlaku, zejména ve Francii, kde rostoucí náklady na vládní dluhopisy rozšířily rozpětí výnosů oproti německým dluhopisům.

Změna vedení by mohla ovlivnit směřování evropské měnové politiky v roce 2027.

Prosincové zvýšení sazeb je stále možné

Investoři nadále očekávají v prosinci další nárůst o čtvrt procentního bodu, ačkoli se ECB vyhýbá závazku k předem stanovenému politickému směru.

Centrální banka musí vyvážit riziko přetrvávající inflace s oslabující poptávkou po úvěrech a stále restriktivnějšími podmínkami financování.

Další zpřísnění by mohlo podpořit euro, ale zároveň by mohlo vyvinout další tlak na evropské akcie a státní dluhopisy.

Další rozhodnutí bude silně záviset na vývoji inflace, cenách energií a důkazech o tom, zda vyšší náklady na půjčky zpomalují ekonomiku eurozóny.