Cenové spready mědi v Londýně po úterním nárůstu prudce poklesly, jelikož analytici uvedli, že nové dodávky tohoto kovu by mohly brzy vstoupit do burzovních skladů, čímž by se zmírnila omezení dodávek.

Kontrakty, které vyprší zítra, se uzavřely s prémií 2 dolarů za tunu oproti těm, které vyprší o den později, poté, co ostře sledovaný denní spread v úterý krátce vyskočil na neobvykle vysokou prémii 100 dolarů za tunu a zůstal na zvýšené úrovni po většinu středečního rána.

Prémie u blízkých kontraktů – známé jako backwardation – signalizují, že poptávka po kovu v rámci skladovacího systému London Metal Exchange převyšuje dostupnou nabídku. Pokles tzv. tom/next spreadu a vznik slev dále podél křivky však naznačují, že toto napětí může být krátkodobé.

Backwarding může způsobit obchodníkům, kteří přesouvají krátké pozice dopředu, velké ztráty a zároveň vytvářet pobídky k dodávání kovů do sítě skladů LME. Data z burzy ukazují značné soukromé zásoby, které lze relativně snadno převést do skladů v Asii, Spojených státech a Evropě.

Analytici uvedli, že zmenšování spreadů naznačuje, že se takové toky naplňují. Zásoby mědi sledované Londýnskou burzou kovů (London Metal Exchange) ve středu vzrostly o 3,8 % na 112 575 tun, což představuje šestý denní nárůst v řadě.

Al Munro, vedoucí strategie pro základní kovy ve společnosti Marex, telefonicky uvedl: „Už jsme zaznamenali nějaké dodávky a ve skutečnosti bude pravděpodobně dodáno více zásob, aby se využila výhoda zpětného trendu.“ Dodal: „Někteří lidé si myslí, že přesun zásob mezi burzami je jednoduchý, ale může to být těžkopádné a prodejci nakrátko někdy čelí zpožděním při dodávání kovů proti jejich pozicím.“

Narušení spreadů na LME mělo jen malý dopad na celkové ceny mědi. Tříměsíční benchmarkový kontrakt ve středu vzrostl až o 1,6 % a přiblížil se 13 000 dolarům za tunu, jelikož se globální akciové trhy po úterním výprodeji stabilizovaly. Zároveň Goldman Sachs uvedl, že očekává pokračování přílivu mědi do Spojených států – což je klíčový faktor nedávného nárůstu cen.

Tento průmyslový kov zaznamenal od konce loňského roku sérii rekordních maxim, a to uprostřed narušení dodávek z dolů a rostoucích zásilek do Spojených států před možnými cly, což zhoršuje dostupnost v jiných zemích. Investoři také očekávají prudký nárůst poptávky s tím, jak se rychle rozvíjí sektor umělé inteligence.

Vlévá se do Spojených států

Vzácná obchodní příležitost – přeprava rekordních objemů mědi do Spojených států – podnítila cenový růst v této oblasti. Ačkoli nejnovější růst na LME způsobil zlevnění blízkých amerických kontraktů, Goldman Sachs očekává, že toky budou pokračovat, protože arbitrážní příležitosti zůstávají otevřené i dále na křivce.

„Náš současný názor je, že hromadění zásob bude pokračovat, a to i přes dnešní cenové rozdíly mezi COMEX a LME,“ uvedl analytik Eoin Dinsmore během středečního briefingu.

Goldman Sachs předpovídá, že zásoby mědi v USA letos vzrostou přibližně o 600 000 tun, z toho 200 000 tun v prvním čtvrtletí. Očekává se, že tempo růstu se ve druhém a třetím čtvrtletí zpomalí a ke konci roku se opět zrychlí.

Spolu se zlatem – které vystoupalo na nový rekord – se uprostřed grónské krize a turbulencí na japonském trhu s vládními dluhopisy zotavily i další průmyslové kovy, což podpořilo poptávku po bezpečných investicích. Zisky v posledních týdnech podpořily horečné investiční toky do několika kovů, zatímco další podporu poskytly tzv. „obchody se znehodnocováním“, kdy se investoři odklánějí od tradičních finančních aktiv.

Měď naposledy na Londýnské burze kovů v 13:57 místního času vzrostla o 1,3 % na 12 920 dolarů za tunu. Hliník vzrostl o 0,6 % na 3 126 dolarů za tunu, zatímco cín prudce vzrostl až o 6,9 % na 52 810 dolarů za tunu.

Bitcoin ve středu klesl pod klíčové úrovně, protože se zesílily geopolitické obavy pramenící ze sporu mezi Spojenými státy a Grónskem, spolu s rostoucími obavami o fiskální výhled Japonska, což negativně ovlivnilo zájem investorů o vysoce riziková aktiva.

Největší kryptoměna na světě do 01:10 východního amerického času (06:10 GMT) klesla o 1,2 % na 89 801,1 USD a pohybovala se poblíž svých nejnižších úrovní v tomto roce.

Bitcoin měl pomalý start do roku 2026 a nedokázal si udržet žádné smysluplné zisky uprostřed širokého globálního poklesu rizikové chuti. Dynamiku trhu utlumilo také odložení významného amerického zákona zaměřeného na regulaci sektoru kryptoměn.

Ostatní kryptoměny víceméně poklesly a kopírovaly ztráty Bitcoinu během středeční seance.

Bitcoin je pod tlakem napětí v Grónsku a fiskálních rizik

Oslabení Bitcoinu a širšího kryptoměnového trhu bylo způsobeno především rostoucími obavami z požadavků amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska.

Trump pohrozil zavedením cel na osm evropských zemí, dokud nebude dosaženo dohody, a také uvedl, že nevylučuje použití vojenské síly k převzetí kontroly nad dánským územím.

Trump se má ve středu zúčastnit Světového ekonomického fóra v Davosu, kde podle jeho slov promluví s „různými stranami“ o Grónsku.

Zároveň rostoucí obavy z fiskální nestability v rozvinutých ekonomikách negativně ovlivnily sentiment ohledně rizika. Výnosy z globálních dluhopisů tento týden vzrostly, přičemž nejvýraznějším krokem bylo Japonsko, kde investoři stále více pociťují obavy z veřejného dluhu země – největšího mezi rozvinutými ekonomikami.

Obavy o fiskální situaci Japonska se zesílily poté, co premiér Sanae Takaiči vyzval k předčasným volbám začátkem února. Investoři se ptají, jak Tokio financuje Takaičiho plány, které zahrnují rozsáhlé stimulační balíčky a další daňové škrty.

Tyto geopolitické a fiskální obavy podnítily na trzích širokou náladu vyhýbání se riziku a odradily investory od spekulativních aktiv, jako jsou kryptoměny, a odvedly je k bezpečným přístavům, zejména ke zlatu, které tento týden dosáhlo série nových rekordních maxim.

Strategy nakupuje bitcoiny v hodnotě 2,1 miliardy dolarů

Ceny bitcoinů získaly jen malou podporu od oznámení společnosti Strategy Inc (Nasdaq: MSTR), největšího institucionálního držitele bitcoinů, která zveřejnila nákup přibližně 22 305 bitcoinů mezi 12. a 19. lednem v celkové hodnotě 2,13 miliardy dolarů.

Po nákupu se celkový objem bitcoinů držených společností Strategy zvýšil na 709 715 mincí, což posílilo její pozici největšího korporátního držitele bitcoinů na světě.

Akcie společnosti však po oznámení klesly o 7 %, zatímco samotný Bitcoin z toho neměl téměř žádný okamžitý prospěch.

Investoři v uplynulém roce z velké části ztratili důvěru ve strategii společnosti zaměřenou na bitcoiny, a to uprostřed dlouhodobé slabosti kryptoměnových trhů, která vedla k značným ztrátám na papírových cenných papírech.

Společnost Strategy začátkem ledna oznámila nerealizovanou ztrátu 17,44 miliardy dolarů na svých digitálních aktivech ve čtvrtém čtvrtletí, což vyvolalo další obavy investorů ohledně dlouhodobé životaschopnosti její agresivní strategie akvizice bitcoinů, která je z velké části financována prostřednictvím emise dluhopisů a akcií.

Akcie společnosti Strategy klesly během roku 2025 o téměř 50 %.

Ceny kryptoměn dnes: altcoiny následují Bitcoin níže

Ostatní kryptoměny zaznamenaly plošný pokles. Ethereum, druhá největší kryptoměna na světě, klesla o 4,8 % na 2 984,21 USD, což je nejnižší úroveň od konce prosince.

XRP a BNB klesly o 1,5 %, respektive 3,8 %, zatímco Solana a Cardano klesly přibližně o 2 %.

Ceny ropy ve středu klesly, protože investoři vyhodnocovali očekávání rostoucích zásob ropy v USA, spolu s dočasným zastavením produkce na dvou hlavních ropných polích v Kazachstánu a obnoveným geopolitickým napětím spojeným s americkými celními hrozbami spojenými s jejich snahou o převzetí kontroly nad Grónskem.

Futures kontrakty na ropu Brent do 11:25 GMT klesly o 12 centů, tj. o 0,2 %, na 64,80 USD za barel. Americká ropa West Texas Intermediate klesla o 11 centů, rovněž o 0,2 %, na 60,25 USD za barel.

Oba benchmarky se v předchozím obchodování usadily o přibližně 1,5 % výše poté, co Kazachstán, člen aliance OPEC+, v neděli zastavil produkci v ropných polích Tengiz a Koroljov kvůli problémům s distribučními systémy elektrické energie. Ceny podpořila i silná ekonomická data z Číny.

Tři zdroje z oboru agentuře Reuters sdělily, že těžba ropy na dvou kazašských polích by mohla zůstat mimo provoz dalších sedm až deset dní.

Tony Sycamore, tržní analytik společnosti IG, ve středu uvedl, že zastavení produkce v Tengizu – jednom z největších ropných polí na světě – spolu s Koroljovem bylo dočasné. Dodal, že tlak na pokles v důsledku očekávání vyšších zásob ropy v USA v kombinaci s geopolitickým napětím pravděpodobně přetrvá.

Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že od svého cíle převzít kontrolu nad Grónskem „neustoupí“. Minulý týden slíbil, že na evropské spojence zavede rostoucí cla, dokud Spojeným státům nebude dovoleno tento arktický ostrov koupit.

Giovanni Staunovo, analytik banky UBS, uvedl, že rostoucí geopolitické napětí zvyšuje tlak na trhy s ropou, jelikož cla by mohla zpomalit hospodářský růst a posílit širší averzi k riziku.

Předběžný průzkum agentury Reuters provedený v úterý ukázal, že zásoby ropy a benzinu v USA by se měly minulý týden zvýšit, zatímco zásoby destilátů pravděpodobně klesly.

Šest analytiků oslovených agenturou Reuters odhadlo, že zásoby ropy v týdnu končícím 16. lednem vzrostly v průměru o 1,7 milionu barelů.

Týdenní data o zásobách od Amerického ropného institutu (American Petroleum Institute) by měla být zveřejněna ve středu v 16:30 východního amerického času (21:30 GMT), zatímco údaje od Úřadu pro energetické informace (US Energy Information Administration), statistického útvaru Ministerstva energetiky, by měly být zveřejněny ve čtvrtek ve 12:00 východního času (17:00 GMT). Zveřejnění jsou zpožděna o jeden den kvůli americkému federálnímu svátku v pondělí.

Ačkoli je takový nárůst zásob obvykle negativní pro ceny ropy, Gregory Brew, hlavní analytik společnosti Eurasia Group, uvedl, že riziko obnovené eskalace napětí mezi Spojenými státy a Íránem by mohlo poskytnout určitou cenovou podporu.

Trump dříve pohrozil úderem na Írán kvůli jeho násilnému potlačení protivládních protestů začátkem tohoto měsíce.

Americký dolar se ve středu odrazil od třítýdenních minim vůči euru i švýcarskému franku, protože investoři očekávali projev amerického prezidenta Donalda Trumpa na fóru v Davosu poté, co jeho hrozby zavedením cel spustily rozsáhlý výprodej amerických aktiv.

Americký ministr financí Scott Bessent ve středu prohlásil, že růst bude prioritou předsednictví Spojených států v G20, poté co vyzval evropské partnery, aby počkali na prohlášení prezidenta Trumpa.

Spojené státy v pondělí obnovily své celní hrozby vůči evropským spojencům kvůli otázce Grónska a oživily takzvané obchody „Sell America“, které se poprvé objevily po oznámení cel USA v dubnu loňského roku.

Euro sice za předchozí dvě obchodní seance posílilo o více než 1 %, ale ve středu kleslo o 0,15 % na 1,1710 USD. V úterý se dotklo 1,1770 USD, což je nejvyšší úroveň od 30. prosince.

Švýcarský frank, tradiční bezpečný přístav, klesl o 0,30 % na 0,7922 za dolar poté, co mezi pondělím a úterý vzrostl o přibližně 1,5 %.

Thierry Wizman, globální devizový a sazbový stratég společnosti Macquarie Group, uvedl: „Dalším krokem v sáze ‚Grónsko, nebo nic‘ je zjistit, zda lze nalézt společnou řeč, jako je společná správa Grónska pod záštitou NATO, počínaje schůzkami v Davosu tento týden.“

Dodal, že do té doby zůstává takzvaný příběh americké výjimečnosti zranitelný vůči další erozi, spolu s rizikem přetváření geopolitických uspořádání, která v posledních letech podporovala trhy, a poznamenal, že Evropská unie by se mohla uchýlit k významným obchodním opatřením.

Francouzský prezident Emmanuel Macron naléhal na Evropskou unii, aby zvážila první použití svého mocného obchodního nástroje, neformálně známého jako „obchodní bazooka“, který by mohl omezit přístup USA k veřejným zakázkám nebo zavést omezení obchodu se službami, jako jsou technologické platformy. Macron v úterý prohlásil, že „je šílené“, že situace dospěla do tohoto bodu.

Spekulace o dalším prodeji amerických aktiv v zahraničí byly také podníceny úterním oznámením dánského penzijního fondu AkademikerPension, že plánuje do konce měsíce prodat své americké státní dluhopisy v hodnotě přibližně 100 milionů dolarů.

Japonský jen se také dostal pod tlak

Japonský jen čelil silnému tlaku, jelikož výnosy japonských státních dluhopisů prudce vzrostly na rekordní úrovně uprostřed obav investorů z rostoucích fiskálních výdajů, jelikož premiérka Sanai Takaičiová se snaží rozšířit svůj mandát prostřednictvím předčasných voleb příští měsíc.

Dolar se vůči jenu držel stabilně, jenu se však dostal pod vlnu prodejů poté, co Takaiči v pondělí vyzval k předčasným volbám na 8. února a slíbil řadu opatření k uvolnění fiskální politiky.

Nejvíce byly zasaženy dlouhodobé japonské státní dluhopisy, jejichž 40letý výnos v úterý vzrostl o 27,5 bazických bodů na rekordních 4,215 %, než ve středu mírně klesl na 4,1 %.

Jen v úterý klesl na rekordní minimum 200,19 za švýcarský frank a ve středu se udržel poblíž této úrovně, když se obchodoval za 199,21.

Jen také zůstal slabý na 184,90 za euro, což je blízko rekordního minima 185,575 dosaženého o týden dříve.

Japonská centrální banka (Bank of Japan) má v pátek oznámit své rozhodnutí o měnové politice, ale po zvýšení úrokových sazeb na svém předchozím lednovém zasedání se tentokrát neočekává žádná změna.

Stratégové ze společnosti Mizuho Securities ve výzkumné zprávě napsali, že komunikace ze schůzky si pravděpodobně zachová jestřábí náklon.

Čínský juan v on-shore obchodování klesl o 0,1 % na 6,9659 za dolar poté, co v úterý dosáhl 6,9570, což je jeho nejsilnější úroveň od května 2023.

Před zahájením středečního zasedání překvapila Čínská lidová banka trhy stanovením denního fixingu na 7,0014 za dolar, což je o 8 bazických bodů slabší než předchozí fixing na 7,0006 – krok, který někteří interpretovali jako vytyčení obranné linie na psychologicky důležité úrovni 7 za dolar.