Ceny zlata ve středu prudce vzrostly na nové rekordní úrovně, k čemuž přispěl slabší americký dolar vůči většině hlavních měn, rostoucí obavy z cel a opatrný sentiment před zveřejněním nadcházejících údajů o trhu práce.

Akcie společnosti Alphabet vzrostly o 7,4 % na 227,68 USD poté, co americký soud rozhodl proti rozdělení mateřské společnosti Google, čímž odstranil významný regulační převis. Akcie společnosti Apple také vzrostly o 2,4 % na 235,12 USD, a to díky stejnému rozhodnutí, které umožňuje společnosti Alphabet pokračovat v platbách společnosti Apple výměnou za to, že Google bude nastaven jako výchozí vyhledávač v telefonech iPhone.

Čerstvá data amerického Úřadu statistiky práce ukázala, že počet volných pracovních míst v červenci klesl na 7,18 milionu, oproti přibližně 7,36 milionu v červnu a 7,5 milionu o rok dříve.

Mezitím Béžová kniha Federálního rezervního systému, zveřejněná ve středu, uvádí, že ekonomická aktivita a zaměstnanost v USA se v posledních týdnech téměř nezměnily, zatímco ceny rostly mírným až středním tempem. Toto smíšené hodnocení zdůrazňuje, proč stále více tvůrců politik Fedu zůstává otevřeno obnovení snižování úrokových sazeb tento měsíc.

Na geopolitické frontě prezident Donald Trump obvinil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, ruského prezidenta Vladimira Putina a severokorejského vůdce Kim Čong-una ze spiknutí proti Spojeným státům a zároveň naznačil přísnější sankce proti Moskvě.

Na měnových trzích klesl index amerického dolaru do 20:11 GMT o 0,2 % na 98,1 bodu poté, co dosáhl denního maxima 98,6 bodu a minima 98,01 bodu.

Spotové zlato do 20:12 GMT vzrostlo o 1 % na 3 628,90 USD za unci.

Evropské země by mohly čelit nákladům na přezbrojení až do výše 1 bilionu dolarů v reakci na rostoucí ruskou hrozbu a možnost významného stažení amerických vojáků z kontinentu, uvádí se v zprávě Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) v Londýně ze 3. září.

Zpráva o 106 stranách s názvem „Pokrok a nedostatky v evropské obraně: Hodnocení“ zdůraznila hlavní nedostatky v evropských obranných schopnostech, včetně výroby, zpravodajských služeb a kritického vybavení, jako jsou rakety dlouhého doletu a integrované systémy protivzdušné a protiraketové obrany.

„Hlavním důvodem této rostoucí naléhavosti je ruská vojenská hrozba a nejistota ohledně závazku USA bránit evropské spojence,“ uvádí se ve zprávě. Strategická hodnocení ohledně toho, jak brzy by Rusko mohlo představovat přímou hrozbu pro území NATO, se v jednotlivých evropských hlavních městech liší, ale většina odhadů se pohybuje mezi dvěma a pěti lety.

Zároveň se očekává, že Pentagon tento měsíc zveřejní svou vlastní zprávu o globální situaci, která by mohla signalizovat přesun vojenských zdrojů z Evropy do asijsko-pacifického regionu. Někteří představitelé NATO se domnívají, že snížení amerických sil v Evropě by mohlo dosáhnout 30 %.

Rostoucí rozpočty na obranu

Evropští lídři se letos již chopili příležitosti k řešení této výzvy. V březnu se lídři EU zavázali k novým výdajům na obranu v řádu miliard dolarů, přičemž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to označila za „rozhodující okamžik v dějinách Evropy“.

Blok také poskytl členským státům půjčky podporované EU ve výši až 150 miliard eur (160 miliard dolarů) na pomoc posílení jejich armád, zatímco fiskální pravidla eurozóny byla uvolněna tak, aby vylučovala vojenské výdaje.

Americký prezident Donald Trump, který často kritizoval spojence NATO za nedostatečné výdaje na obranu a přílišné spoléhání se na americkou sílu, nedávno pochválil jejich závazky po červnovém summitu NATO, kde se členové dohodli na zvýšení obranných rozpočtů na 5 % HDP.

Zpráva IISS však zdůraznila, že problém se netýká jen peněz, ale také budování kapacit. „Evropský obranný průmysl se i nadále potýká s nedostatečným rychlým navyšováním výroby, zatímco mnoho evropských armád je stále neschopno splnit cíle v oblasti náboru a udržení vojáků,“ uvádí se ve zprávě.

Mezery v protivzdušné a raketové obraně

Zpráva označila integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu (IAMD) za zvláštní slabinu. Bývalí i současní američtí vojenští velitelé uvedli, že evropský protivzdušný štít není dostatečně připraven čelit rozsahu ruské hrozby.

„To, co vidíte ve velkých ukrajinských městech, by se mohlo opakovat i v některých velkých evropských městech,“ řekl Philip Breedlove, bývalý vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, v dubnovém rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa.

Nedostatek raket dlouhého doletu

Studie rovněž zdůraznila nedostatky Evropy v oblasti útoků na dlouhou vzdálenost. Zatímco některé země provozují pokročilé střely s plochou dráhou letu, jako jsou anglo-francouzské Storm Shadow/SCALP nebo německý systém Taurus, „pouze hrstka evropských spojenců má pozemní systémy přesné palby s dlouhým doletem a na moři mají pouze Francie a Spojené království pozemní střely s plochou dráhou letu s doletem 1 000 kilometrů.“

Projekt ELSA (European Long-Range Strike Approach) byl označen za nejdůležitější iniciativu k posílení schopností pozemních útoků až do vzdálenosti 2 000 kilometrů a více. Projekt, který původně zahájily Francie, Německo, Polsko a Itálie, se od té doby připojily Spojené království, Švédsko a Nizozemsko.

Další slabiny

Zpráva poukázala na další nedostatky, včetně omezeného počtu průzkumných a zpravodajských letadel, nedostatku suverénních rozsáhlých cloudových výpočetních kapacit a pomalých a špatně koordinovaných procesů zadávání veřejných zakázek.

Tyto požadavky na výdaje na obranu přicházejí v době, kdy evropské vlády již čelí silnému fiskálnímu tlaku v oblastech, jako je zdravotnictví, vzdělávání a sociální zabezpečení.

Zpráva dospěla k závěru, že řešení těchto výzev bude vyžadovat, aby mnoho zemí NATO v Evropě podstoupilo finanční rizika a učinilo politicky obtížná rozhodnutí.

Americké akciové indexy ve středu většinou rostly poté, co soudní rozhodnutí týkající se společnosti Alphabet zvýšilo poptávku po technologickém sektoru.

Akcie společnosti Alphabet vyskočily o 7,4 % na 227,68 USD poté, co americký soud rozhodl proti rozdělení mateřské společnosti Google, čímž odstranil hlavní regulační překážku pro technologického giganta.

Akcie Applu také vzrostly o 2,4 % na 235,12 USD, k čemuž přispělo stejné rozhodnutí, které umožňuje společnosti Alphabet nadále platit Applu za to, aby Google zůstal výchozím vyhledávačem v iPhonech.

K 16:58 GMT klesl index Dow Jones Industrial Average o 0,4 % (175 bodů) na 45 124 bodů. Index S&P 500 vzrostl o 0,3 % (18 bodů) na 6 434 bodů, zatímco index Nasdaq Composite vzrostl o 0,9 % (183 bodů) na 21 460 bodů.

Ceny mědi ve středu klesly navzdory silným čínským ekonomickým datům a slabšímu americkému dolaru vůči většině hlavních měn.

Kov na Londýnské burze kovů zaznamenal nepatrné zisky, ale nadále se obchodoval pod klíčovou psychologickou hranicí 10 000 dolarů za tunu, přičemž se rostou očekávání, že Federální rezervní systém na svém zasedání tento měsíc sníží úrokové sazby.

Na Londýnské burze kovů (London Metal Exchange) vzrostly tříměsíční futures kontrakty na měď k 12:47 mekkského času o 0,1 % na 9 988,5 USD za tunu.

Měď se při zahájení elektronického obchodování, které bylo kvůli dřívější technické závadě zpožděno o 90 minut, krátce dotkla 10 038 dolarů – nejvyšší úrovně od 26. března.

Cena zinku vzrostla o 0,7 % na 2 884 dolarů za tunu poté, co dříve dosáhla 2 900 dolarů, což je nejvyšší hodnota od 28. března. Cena hliníku mezitím klesla o 0,1 % na 2 617 dolarů za tunu.

Vládní data zveřejněná ve středu ukázala, že aktivita v sektoru služeb v Číně v srpnu rostla nejrychlejším tempem za 15 měsíců, jak vyplývá ze soukromého průzkumu.

Jinde index amerického dolaru klesl do 16:19 GMT o 0,3 % na 98,07, poté, co dosáhl maxima 98,6 a minima 98,03.

V americkém obchodování klesly futures kontrakty na měď s dodáním v prosinci k 16:15 GMT o 0,5 % na 4,61 USD za libru.