Ceny zlata v pondělí vzrostly uprostřed širokého poklesu amerického dolaru vůči většině hlavních měn a rostoucích očekávání snížení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem.

Vládní data ukázala, že americká ekonomika v červenci vytvořila 73 000 nových pracovních míst, což je méně než prognóza 100 000 nových pracovních míst.

Údaje za květen a červen byly také výrazně revidovány směrem dolů, přičemž celkový počet pracovních míst se oproti původním odhadům snížil o 258 000. Červnové počty byly revidovány ze 147 000 na 14 000, zatímco květnové ze 144 000 na 19 000.

Stejná zpráva ukázala, že míra nezaměstnanosti v USA minulý měsíc mírně vzrostla z 4,1 % na 4,2 %, což je v souladu s očekáváním trhu.

V reakci na tato data bývalý prezident Donald Trump zpochybnil hlášený pokles růstu zaměstnanosti a odvolal šéfku Úřadu statistiky práce s obviněním z manipulace s čísly s cílem podkopat republikány před volbami.

V návaznosti na tento vývoj pravděpodobnost snížení sazeb o 25 bazických bodů na zářijovém zasedání Fedu prudce vzrostla na 88 %, oproti 80 % o den dříve a 63 % před týdnem, uvádí nástroj CME FedWatch.

Zástupci amerického obchodního zmocněnce v neděli samostatně uvedli, že Trumpova administrativa pravděpodobně ponechá cla uložená minulý týden řadě zemí, místo aby je zrušila.

Do 20:02 GMT klesl index amerického dolaru o 0,4 % na 98,7, s denním maximem 98,9 a minimem 98,5.

Pokud jde o obchodování se zlatem, spotové ceny do 20:03 GMT vzrostly o 0,9 % na 3 430,8 dolarů za unci.

Když Donald Trump začátkem tohoto roku přistál ve Spojených arabských emirátech, nepřinesl s sebou jen titulky – přinesl s sebou dohody, ambice a měkkou sílu v oblasti umělé inteligence.

Bývalý americký prezident byl přijat s královskými poctami, ale vrcholem návštěvy bylo oznámení o rozsáhlém univerzitním kampusu zaměřeném na umělou inteligenci – společném projektu SAE a USA.

Tato iniciativa, popisovaná jako největší centrum infrastruktury umělé inteligence mimo USA, představuje dosud nejodvážnější krok zemí Perského zálivu k upevnění jejich pozice na globální mapě umělé inteligence.

Trumpova návštěva se shodovala se strategickým posunem, jelikož Bílý dům uvolnil vývozní omezení nejmodernějších čipů Nvidie do Spojených arabských emirátů i Saúdské Arábie.

Tento krok signalizoval, jak vážně USA berou své spojence v Perském zálivu jako partnery v širší technologické alianci.

Státy Perského zálivu využívají své suverénní bohatství, geografickou polohu a bohaté zásoby ropy k tomu, aby se etablovaly jako giganti umělé inteligence. Technologie se staly ústředním bodem jejich plánů na snížení budoucí závislosti na příjmech z fosilních paliv.

Spojené arabské emiráty v tomto směru jdou odvážnými kroky a datová centra staví do centra své strategie. Abú Zabí oznámilo v rámci projektu „Stargate“ rozvoj masivního klastru datových center věnovaného OpenAI a dalším americkým firmám.

Tuto multimiliardovou dohodu financuje společnost G42, emirátská technologická firma propojená se státem, která stojí v čele ambicí země v oblasti umělé inteligence. Nvidia dodá pro tento projekt své nejnovější pokročilé čipy.

Velké technologické firmy jako Cisco, Oracle a japonská SoftBank spolupracují s G42 v první fázi vývoje.

Hassan Alnaqbi, generální ředitel společnosti Khazna – největšího provozovatele datových center v SAE – říká: „Stejně jako letecká společnost Emirates Airlines proměnila SAE v globální centrum letecké dopravy, může se země nyní stát globálním centrem pro umělou inteligenci a data.“

Společnost Khazna, jejímž většinovým vlastníkem je G42, buduje infrastrukturu pro projekt Stargate a v současné době provozuje 29 datových center po celých Spojených arabských emirátech.

Spojené arabské emiráty i Saúdská Arábie předhánějí v hostování výpočetní infrastruktury potřebné k trénování výkonných modelů umělé inteligence. „Výpočetní technika je nová ropa,“ říká Mohamed Soliman, vedoucí pracovník Institutu pro blízkovýchodní oblast ve Washingtonu, D.C.

V terminologii umělé inteligence se „výpočetní technika“ vztahuje k masivnímu výpočetnímu výkonu poskytovanému pokročilými čipy a rozsáhlými datovými centry – oblasti, do které země Perského zálivu investují miliardy.

V dnešním světě poháněném umělou inteligencí je infrastruktura novým palivem – stejně jako ropa poháněla průmyslovou revoluci.

Soliman poznamenává, že firmy v Perském zálivu zabývající se umělou inteligencí dnes usilují o podobnou roli jako jejich ropné protějšky v pohánění globální ekonomiky – tentokrát však prostřednictvím výpočetní techniky.

V posledních letech investiční fondy států Perského zálivu investovaly miliardy do zahraničních technologických společností. Nyní se však z pasivních investorů přesouvají k aktivním hráčům.

V Saúdské Arábii spustil Veřejný investiční fond (PIF) národní firmu zabývající se umělou inteligencí s názvem „Humain“, která plánuje v příštích pěti letech vybudovat „továrny na umělou inteligenci“ poháněné stovkami tisíc čipů Nvidia.

V SAE podpořil státní investiční fond Mubadala skupinu G42 a společný podnik „MGX“ s obratem 100 miliard dolarů, který se zaměřuje na umělou inteligenci a jehož klíčovým technologickým partnerem je Microsoft – spolu s dalšími domácími iniciativami.

Přilákání špičkových talentů v oblasti umělé inteligence však zůstává hlavní překážkou. Aby se tento problém vyřešil, SAE nabízí pobídky, jako jsou nízké daně, dlouhodobá zlatá víza a flexibilní regulační prostředí, aby nalákaly firmy a výzkumníky.

„Budování špičkové infrastruktury v oblasti umělé inteligence a digitálních technologií bude působit jako magnet pro talenty,“ říká Baghdad Gras, zakladatel startupu v oblasti umělé inteligence a investor rizikového kapitálu se sídlem v SAE.

Region však dosud nevyprodukoval globálně uznávanou společnost zabývající se umělou inteligencí, jako je OpenAI, Mistral nebo DeepSeek, ani nemá rozsáhlou základnu elitních výzkumných talentů.

Gras poznamenává, že malá populace SAE – kolem 10 milionů – omezuje rozsah domácího výzkumného ekosystému.

Vzestup Perského zálivu jako ambiciózního hráče v oblasti umělé inteligence také přitáhl tento region do centra pozornosti technologické rivality mezi USA a Čínou.

Trumpova návštěva dala Washingtonu výhodu v regionálním závodě o umělou inteligenci – ale za svou cenu. Spojené arabské emiráty změnily kurz a omezily některé projekty podporované Čínou a snížily svou závislost na hardwaru Huawei.

Dohody zaměřené na umělou inteligenci uzavřené během Trumpovy cesty odrážejí rostoucí strategický význam této technologie v americké diplomacii.

Po celá desetiletí byly vztahy mezi USA a Perským zálivem budovány na principu „ropa za bezpečnost“. Dnes se tato dynamika vyvíjí do kombinace energie, bezpečnosti a technologií.

Soliman z Institutu pro Střední východ říká, že dohody o umělé inteligenci podepsané během Trumpovy návštěvy „se týkají spíše Číny než Perského zálivu“.

„V podstatě jde o pokus zapojit slibný region umělé inteligence – Perský záliv – do amerického ekosystému umělé inteligence a učinit z něj součást Týmu Amerika,“ dodává.

„AI stack“ označuje celý řetězec funkcí, včetně čipů, infrastruktury, modelů a softwaru – oblastí, v nichž dominují americké firmy.

Gras říká, že rozhodnutí SAE spolupracovat s USA namísto Číny bylo racionální: „V tomto okamžiku mají Američané v oblasti umělé inteligence náskok. Pro SAE tedy dávalo smysl vsadit na ně.“

Agentura Reuters přesto uvedla, že dohoda o Stargate čeká na bezpečnostní schválení, přičemž američtí představitelé se stále obávají potenciálních čínských komponentů nebo personálu v datových centrech Spojených arabských emirátů.

I tak se očekává, že projekt bude pokračovat s rostoucí podporou amerických firem.

Navzdory současné americké dominanci v oblasti umělé inteligence Soliman varuje před podceňováním Číny.

„Číňané postupují rychle. Už mají systém umělé inteligence. Možná není tak výkonný jako ten americký, ale je levnější. A pro mnoho zemí je „dostatečně dobrý“ vše, co potřebují.“

Prozatím se zdá, že z toho těží jak USA, tak státy Perského zálivu: Washington získává regionální spojence ve svém závodě v oblasti umělé inteligence proti Číně, zatímco Perský záliv získává silného partnera ve svém hledání ekonomické budoucnosti po odchodu ropy.

Americké akciové indexy během pondělního obchodování vzrostly, protože Wall Street se snažila zotavit ze ztrát, které utrpěla minulý pátek kvůli slabým údajům o zaměstnanosti.

Vládní data odhalila, že americká ekonomika v červenci vytvořila 73 000 nových pracovních míst, oproti očekávání 100 000.

Údaje za květen a červen byly také revidovány výrazně níže, s celkovým snížením o 258 000 pracovních míst oproti původním odhadům. Údaje za červn byly revidovány ze 147 000 na 14 000 pracovních míst a za květen na 19 000 ze 144 000.

Vládní data rovněž ukázala, že míra nezaměstnanosti v USA minulý měsíc vzrostla z 4,1 % na 4,2 %, což je v souladu s očekáváním.

V reakci na tato data prezident Donald Trump zpochybnil pokles počtu pracovních míst v USA, odvolal šéfku Úřadu statistiky práce a zpochybnil její záměry s tvrzením, že cílem bylo oslabit republikány ve volbách.

Pokud jde o obchodování, index Dow Jones Industrial Average k 16:49 GMT vzrostl o 1,0 % (ekvivalent 433 bodů) na 44 022 bodů. Širší index S&P 500 vzrostl o 1,1 % (ekvivalent 70 bodů) na 6 308 bodů, zatímco index Nasdaq Composite vzrostl o 1,5 % (ekvivalent 314 bodů) na 20 964 bodů.

Ceny mědi v pondělí vzrostly o 1 %, a to kvůli obavám o dodávky po katastrofálním kolapsu dolu v Chile, největším světovém producentovi mědi. Zisky však zůstaly omezené kvůli přetrvávajícím obavám o globální ekonomiku.

Tříměsíční futures kontrakt na měď na Londýnské burze kovů (London Metal Exchange) dosáhl k 9:30 GMT ceny 9 722,50 USD za metrickou tunu, čímž pokračoval v mírných nárůstech zaznamenaných v pátek.

Měď v Londýně sice od dubnového minima za více než 16 měsíců vzrostla o 20 %, ale od začátku července, kdy překonala hranici 10 000 dolarů, klesá.

Chilský státní gigant Codelco minulý týden pozastavil provoz svého dolu El Teniente po seismické události a zřícení, při kterém zahynulo šest dělníků.

Ministr hornictví v neděli uvedl, že úředníci rozhodnou o tom, kdy bude bezpečné obnovit provoz v dole, který loni vyprodukoval 356 000 tun mědi.

Další obavy ohledně dodávek se objevily v Japonsku, kde společnost Mitsubishi Materials v pondělí oznámila, že zvažuje omezení zpracování měděného koncentrátu ve své huti a rafinerii Onahama.

„To podporuje ceny a pomáhá kompenzovat některé obavy související s růstem po páteční zprávě o zaměstnanosti,“ řekl Ole Hansen, vedoucí komoditní strategie v Saxo Bank v Kodani.

Páteční data o zaměstnanosti v USA byla slabší, než se očekávalo, což naznačuje prudké zhoršení podmínek na trhu práce.

Hansen dodal: „Začíná být jasné, že cla začínají nabývat účinnosti, a to, co jsme dosud viděli, může být jen začátek. To udrží trh v krátkodobém horizontu v defenzivě.“

V Číně vzrostla cena nejobchodovanějšího kontraktu na měď na Šanghajské burze futures o 0,1 % na 78 330 juanů (přibližně 10 915,70 USD) za tunu.

Cena hliníku na burze LME vzrostla o 0,5 % na 2 579,50 USD za tunu, zinek vzrostl o 0,9 % na 2 750,50 USD, nikl vzrostl o 0,3 % na 15 025 USD, olovo vzrostlo o 0,2 % na 1 975,50 USD a cín posílil o 0,3 % na 33 465 USD.

Index amerického dolaru klesl do 16:01 GMT o 0,4 % na 98,7 bodu poté, co dosáhl maxima 98,9 a minima 98,5.

Mezitím se americké futures kontrakty na měď s dodáním v září do 15:59 GMT udržely stabilně na 4,43 dolaru za libru.