Ceny zlata ve středu vzrostly uprostřed mírného poklesu amerického dolaru vůči většině hlavních měn, a to po slabých datech o zaměstnanosti, která podnítila další spekulace o možném snížení úrokových sazeb Federálního rezervního systému.
Data ADP ukázala, že soukromý sektor v USA minulý měsíc ztratil 33 000 pracovních míst, což představuje první měsíční pokles od března 2023, zatímco odhady naznačovaly nárůst o 100 000 pracovních míst.
Tato data podle nástroje CME FedWatch Tool zvýšila pravděpodobnost snížení sazeb Federálního rezervního systému na červencovém zasedání na 23,3 %, oproti 20 % předchozí den.
Člen Fedu včera prohlásil, že americká centrální banka předloží k diskusi a hlasování snížení sazeb, pokud budou existovat jasné důkazy o zpomalení růstu trhu práce.
Dolarový index mezitím k 20:24 GMT mírně klesl o necelých 0,1 % na 96,7 bodu, přičemž maximum za seanci bylo 97,1 bodu a minimum 96,6 bodu.
Pokud jde o obchodování, spotové ceny zlata vzrostly k 20:26 GMT o 0,5 % na 3 366,8 USD za unci.
Letos se zintenzivnily zprávy a fámy o myšlence, že se britská energetická společnost BP stala cílem převzetí – zejména konkurenční společností Shell – v rámci transakce, která by mohla být největší transakcí v ropném sektoru od fúze společností Exxon-Mobil v roce 1999.
Pět let protichůdných strategických změn spolu s náhlým odchodem architekta „zeleného“ plánu BP, Bernarda Looneyho, zanechalo investory skeptické ohledně směřování společnosti – ne-li dokonce ohledně její samotné schopnosti přesvědčit trhy a akcionáře, že se jedná o akcie, které stojí za to držet.
Nejnovější vlna spekulací před několika dny znovu rozpoutala diskuse o možném převzetí společností Shell, britským konkurentem. Ačkoli Shell tyto zvěsti oficiálně popřel, zcela nevyloučil možnost podání nabídky později, pokud by v současných okolnostech došlo k podstatným změnám.
Společnost Shell – nebo jakákoli jiná společnost, která by chtěla převzít BP – by však čelila rozsáhlé dohodě a četným výzvám, včetně vyšší úrovně zadlužení BP ve srovnání s konkurencí a potenciálních regulačních překážek v několika jurisdikcích, včetně Spojeného království.
Jak se BP stala nejslabším článkem?
Zprávy o fúzi BP a Shell se na trhu šíří již dlouho. Akcie BP po léta zaostávaly za konkurencí a opakované strategické změny společnosti – dva za posledních pět let – jen málo přispěly k obnovení důvěry investorů ani k přesvědčení trhů o její schopnosti generovat skutečnou hodnotu.
V roce 2020 tehdejší generální ředitel Bernard Looney zahájil strategii, jejímž cílem bylo přeměnit BP z „mezinárodní ropné společnosti“ na „integrovanou energetickou společnost“ snížením produkce ropy a plynu a zvýšením investic do nízkouhlíkové energie. Tato strategie – označovaná jako „výkonná a zároveň transformující se“ – si však investory nezískala, protože výnosy z obnovitelných zdrojů energie zůstaly slabé a trhy nebyly ohromeny odklonem od nejziskovějších aktivit společnosti (ropa a plyn) ve prospěch nákladných a méně životaschopných investic.
Pak přišel rok 2022 a globální energetická krize, která donutila velké energetické společnosti znovu se zaměřit na spolehlivé a cenově dostupné dodávky ropy a plynu. Looney začal hovořit o řešení „energetického trilematu“: náklady, bezpečnost a udržitelnost. V září 2023 však Looney náhle rezignoval po odhalení nezveřejněných osobních vztahů na pracovišti.
Po jeho odchodu převzal funkci prozatímního vedoucího finanční ředitel Murray Auchincloss, než byl v roce 2024 formálně jmenován generálním ředitelem.
Resetování kurzu
Začátkem roku 2025 společnost Auchincloss oznámila rozsáhlou změnu strategie společnosti BP, opětovné zaměření na ropu a plyn a omezení investic do obnovitelných zdrojů energie.
Předpokládá se, že tento posun byl částečně způsoben aktivistickým hedgeovým fondem Elliott, který získal téměř 5 % akcií BP. Elliott je známý tím, že vyvíjí silný tlak na zavedení rychlých a zásadních změn ve společnostech, do kterých investuje, a vyzval BP ke snížení dluhu a upřednostnění výnosů pro akcionáře.
Naděje, že nová strategie oživí akcie BP, se však rychle rozplynuly. Negativní obrat na trhu – vyvolaný obchodními válkami a celními spory, které v dubnu a květnu stlačily ceny ropy Brent na téměř 60 dolarů – smazal veškeré krátkodobé zisky akcií.
V prvním čtvrtletí roku 2025 společnost BP vykázala nejslabší finanční výsledky mezi hlavními ropnými společnostmi a byla nucena omezit svůj program zpětného odkupu akcií o 1 miliardu dolarů kvůli klesajícím peněžním tokům a rostoucímu čistému dluhu, což dále podnítilo spekulace o možné fúzi se společností Shell.
Co bude dál?
Spekulace se znovu objevily v posledním červnovém týdnu po zprávě ve Wall Street Journal, že Shell zahájil raná jednání o akvizici BP.
Ale o den později vydala společnost Shell prohlášení, v němž potvrdila, že v současné době žádnou nabídku na akvizici BP nezvažuje a že mezi oběma stranami neproběhly žádné kontakty ani diskuse.
Společnost Shell uvedla: „V reakci na nedávné spekulace společnost Shell potvrzuje, že aktivně neuvažuje o nabídce na akvizici společnosti BP a že s BP v této záležitosti nepodala žádný kontakt ani nezahájila žádná jednání.“
Podle britských pravidel trhu nyní prohlášení společnosti Shell o nezamýšleném jednání brání společnosti v dalším oslovení v příštích šesti měsících, pokud nedojde k podstatné změně okolností nebo pokud třetí strana nepodá formální nabídku.
Dveře však nebyly zcela uzavřeny. V prohlášení se rovněž uvádí, že Shell může záležitost znovu zvážit, „pokud dojde k podstatné změně okolností“ nebo pokud třetí strana učiní formální nabídku na převzetí BP.
Je za fámami pravda?
Dan Coatsworth, investiční analytik společnosti AJ Bell, řekl serveru Yahoo Finance: „Vytrvalost těchto fám by mohla naznačovat, že se za nimi skrývá něco pravdy – ať už jde o Shell nebo jinou stranu, která má britského producenta ropy a plynu na očích.“
Jakýkoli pokus o akvizici BP by však na několika trzích čelil velkým regulačním výzvám. Každý zájemce by musel zvážit potenciální synergie fúze oproti dluhové zátěži BP a případně zvážit prodej aktiv, aby si zajistil schválení regulačními orgány.
Americký Úřad pro energetické informace (EIA) oznámil minulý týden nárůst zásob ropy v USA o 3,8 milionu barelů na celkových 419,0 milionu barelů, zatímco analytici očekávali pokles o 1,7 milionu barelů.
Zásoby benzinu vzrostly o 4,2 milionu barelů na 232,1 milionu barelů, zatímco zásoby destilátů klesly o 1,7 milionu barelů na 103,6 milionu barelů.
Americké akciové indexy během středečního obchodování vzrostly po zveřejnění ekonomických údajů, které posílily očekávání možného snížení úrokových sazeb.
Data ADP odhalila, že soukromý sektor v USA minulý měsíc ztratil 33 000 pracovních míst, což představuje první měsíční pokles od března 2023, zatímco odhady naznačovaly nárůst o 100 000 pracovních míst.
Tato data podle nástroje CME FedWatch Tool podpořila nárůst pravděpodobnosti snížení sazeb Federálního rezervního systému na červencovém zasedání na 23,3 %, oproti 20 % předchozí den.
Člen Fedu včera prohlásil, že americká centrální banka předloží k diskusi a hlasování snížení sazeb, pokud budou existovat jasné důkazy o zpomalení růstu trhu práce.
Pokud jde o obchodování, index Dow Jones Industrial Average k 16:26 GMT vzrostl o 0,1 % (neboli 24 bodů) na 44 518 bodů, zatímco širší index S&P 500 vzrostl o 0,2 % (neboli 15 bodů) na 6 213 bodů a index Nasdaq Composite vzrostl o 0,7 % (neboli 148 bodů) na 20 350 bodů.