Euro ve středu v evropském obchodování posílilo vůči koši světových měn, čímž si vůči americkému dolaru udrželo své zisky již třetí den v řadě a dosáhlo týdenního maxima. Tento pohyb podpořil pokračující pokles dolaru a optimismus ohledně pokroku směrem k možné mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou.

Vzhledem k přetrvávající nejistotě ohledně pravděpodobnosti snížení sazeb Evropskou centrální bankou v prosinci investoři očekávají další ekonomická data o inflaci, nezaměstnanosti a růstu v eurozóně, aby mohli lépe posoudit směr uvolňování politiky ECB v budoucnu.

Přehled cen

• Kurz EUR/USD vzrostl o 0,2 % na 1,1592 – nejvyšší hodnotu za týden – z otevírací úrovně 1,1570 poté, co dosáhl intradenního minima 1,1563.

• Euro v úterý zakončilo růstem zhruba o 0,45 %, což představuje druhý denní zisk v řadě. K tomu přispěl pozitivní vývoj v mírových rozhovorech a také slabá ekonomická data z USA.

Americký dolar

Dolarový index ve středu klesl přibližně o 0,25 %, což představuje třetí pokles v řadě a dosáhl týdenního minima, což odráží pokračující pokles americké měny vůči hlavním i menším protějškům.

K poklesu dochází v době, kdy trhy počítají s vyšší pravděpodobností snížení sazeb Federálního rezervního systému v prosinci, a to v důsledku slabších dat z USA a klidnějších komentářů několika představitelů Fedu.

Mírový rámec pro Ukrajinu

Diplomacie se v posledních týdnech zintenzivnila, protože se zrychluje úsilí o ukončení více než tříleté války na Ukrajině. Původní americký návrh – 28bodový rámec – sloužil jako základ pro rozhovory mezi USA, Ukrajinou a několika evropskými partnery. Kyjev původní návrh odmítl jako příliš příznivý pro Moskvu, zejména v otázkách suverenity, hranic a regionálních bezpečnostních záruk.

Tento odpor vedl k novému kolu jednání v Ženevě, zaměřených na přepracování plánu do něčeho vyváženějšího. Jednání vyústila ve společné prohlášení USA a Ukrajiny, které oznámilo „aktualizovaný a zdokonalený rámec“ s úpravami citlivých částí a silnějším důrazem na územní celistvost a bezpečnostní záruky.

Prezident Volodymyr Zelenskyj označil novou verzi za „vyváženější“ a obsahující „správné prvky“, což signalizuje mírnější postoj Kyjeva. Evropská komise rovněž uvítala pokrok a označila revidovaný plán za realistický základ pro pokrok v jednáních.

Rámec však stále čeká na oficiální odpověď Moskvy, která tvrdí, že dosud neobdržela jasné podrobnosti. Hlavní sporné body – jako je status sporných území, ambice Ukrajiny v NATO a budoucí bezpečnostní záruky – zůstávají nevyřešeny.

Analytici i přesto považují obnovení strukturovaného multilaterálního dialogu za smysluplný posun od vojenské patové situace směrem k zralejší diplomatické cestě.

Býčí sentiment

• Chris Turner, vedoucí oddělení devizové strategie ve společnosti ING, uvedl, že ačkoli trhy již dříve zažily podobný optimismus, v obchodování s měnami se začínají objevovat známky mírového rámce. Dodal, že euro by mohly podpořit i klesající ceny energií.

• Banka SEB v září poznamenala, že euro by mohlo vůči dolaru posílit až o 7,5 %, pokud bude dosaženo důvěryhodné mírové dohody.

• Analytici SEB uvedli, že takový průlom by byl „zlomovým krokem v evropském růstu a dynamice inflace“, zvýšil by kupní sílu domácností a oživil průmyslový sektor.

Evropské sazby

• Tržní ocenění pro snížení sazeb ECB o 25 bazických bodů v prosinci zůstává stabilní kolem 25 %.

• Investoři čekají na další data eurozóny o inflaci, nezaměstnanosti a trendech mezd, aby upřesnili očekávání pro prosincové zasedání.

Novozélandský dolar ve středu víceméně posílil vůči koši hlavních i vedlejších měn, čímž si vůči americkému dolaru prodloužil zisky již druhou seanci po sobě a dosáhl třítýdenního maxima. K tomuto kroku dochází v době, kdy investoři zvýšili svou angažovanost v novozélandském dolaru poté, co Rezervní banka Nového Zélandu na svém posledním zasedání v tomto roce zaujala jestřábí tón.

V souladu s očekáváním trhu – a již potřetí v řadě – snížila RBNZ úrokové sazby o 25 bazických bodů na nejnižší úroveň za poslední tři roky, čímž signalizovala, že současný cyklus uvolňování se fakticky chýlí ke konci s tím, jak se začínají objevovat známky ekonomického oživení.

Přehled cen

• Kurz NZD/USD vzrostl o 1,4 % na 0,5697, což je nejvyšší hodnota od 4. listopadu, z otevírací úrovně 0,5618. Pár zaznamenal intradenní minimum 0,5616.

• Kiwi uzavřel úterý o 0,2 % vyšší než americký dolar, což je jeho druhý zisk za poslední tři seance, podpořen slabším dolarem.

Rezervní banka Nového Zélandu

Banka RBNZ ve středu snížila svou oficiální hotovostní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 2,25 % – což je nejnižší hodnota od května 2022. Jedná se o deváté snížení od začátku cyklu uvolňování před rokem a třetí v řadě. Od srpna 2024 banka snížila sazby kumulativně o 325 bazických bodů, jelikož inflace se v důsledku slabé ekonomické aktivity a upadajícího trhu práce zpomalila zpět do střednědobého cílového rozmezí 2–3 %.

Ve svém posledním prohlášení o politice v tomto roce – a posledním pod vedením guvernéra Christiana Hawkesbyho předtím, než se v prosinci ujme funkce švédská ekonomka Anna Breman – banka uvedla, že budoucí kroky budou záviset na tom, jak se bude vyvíjet inflace a ekonomické podmínky ve střednědobém horizontu.

Poznamenala, že inflační rizika jsou nyní „vyvážená“ a očekává se, že ekonomická aktivita zůstane slabá do poloviny roku 2025, než se bude postupně zlepšovat, jelikož nižší úrokové sazby podporují výdaje domácností.

Zápis ze schůze ukázal, že tvůrci politik diskutovali o ponechání sazeb na 2,50 % nebo o jejich snížení o 25 bazických bodů, přičemž pět ze šesti členů hlasovalo pro snížení.

Na tiskové konferenci guvernér Hawkesby zdůraznil změnu politiky a poznamenal, že výhled „se mírně naklání směrem dolů“, ale je v souladu s ponecháním základní sazby beze změny až do roku 2026. Banka nyní očekává, že OCR dosáhne v 1. čtvrtletí 2026 2,20 % a ve 4. čtvrtletí 2027 2,65 % – což je méně než srpnové prognózy, ale stále odráží jestřábí tendenci a zbývá jen málo prostoru pro další uvolňování.

Výhled úrokových sazeb na Novém Zélandu

• Po rozhodnutí RBNZ klesla tržní cena pro další snížení sazby o 25 bazických bodů v únoru 2026 pod 20 %.

• Trhy s futures očekávají, že úroková sazba do konce roku 2026 bude kolem 2,25 %.

Komentář analytika

• Nick Tuffley, hlavní ekonom banky ASB, uvedl, že dveře k dalšímu uvolňování „nejsou tak široké, jak mnozí očekávali“, a dodal, že RBNZ byla obecně opatrnější, než se předpokládalo. Poznamenal, že další škrty jsou nepravděpodobné, pokud se ekonomická data výrazně neoslabí.

• Doug Steel, hlavní ekonom BNZ, uvedl, že překážka pro další kroky je nyní vysoká, a dodal: „Data by musela smysluplně překvapit směrem dolů, aby RBNZ tlačila k dalšímu uvolňování.“

Americké akciové indexy v úterý vzrostly, protože obchodníci zvýšili své sázky na snížení úrokových sazeb Federálního rezervního systému.

Podle CME FedWatch se pravděpodobnost snížení sazeb o 25 bazických bodů v prosinci vyšplhala na 83 %, oproti 50 % o týden dříve.

Tato změna následovala po komentářích několika tvůrců politik Fedu, kteří podpořili pokračování cesty snižování nákladů na půjčky v blízké budoucnosti, aniž by byl ohrožen pokrok v oblasti inflace, s odkazem na oslabující trh práce.

Zpráva společnosti ADP ukázala, že americký soukromý sektor ztrácel během čtyř týdnů končících 11. listopadem v průměru asi 13 500 pracovních míst týdně.

Guvernér Fedu Christopher Waller v pondělí uvedl, že prosincové snížení sazeb je nezbytné, ačkoli poznamenal, že lednové rozhodnutí může být kvůli nahromadění opožděných dat složitější.

V 18:28 GMT vzrostl index Dow Jones Industrial Average o 1,2 % (558 bodů) na 47 006 bodů. Index S&P 500 posílil o 0,7 % (47 bodů) na 6 753 bodů, zatímco index Nasdaq Composite přidal 0,4 % (90 bodů) na 22 965 bodů.

Soutěž velmocí jednadvacátého století se již neprobíhá na bojištích ani na trzích s ropou; nyní se odehrává v mikroskopických obvodech polovodičů. Tyto součástky, kdysi považovány za neviditelnou páteř spotřební elektroniky, se staly přední linií dnešního globálního geopolitického rozdělení. To, co začalo jako obchodní spor vyvolaný cly, se vyvinulo v něco mnohem vážnějšího: totální technologickou válku zaměřenou na součástku nepatrnou co do velikosti, ale nesmírnou co do strategické hodnoty – polovodičový čip. Jak se říká: „Kdo ovládá čipy, ovládá svět.“ Kontrola zde znamená držet klíče k budoucnosti umělé inteligence, kvantových výpočtů, globálních dodavatelských řetězců a pokročilých zbraní. Od televizních dálkových ovladačů po satelity, křemíkové čipy jsou všude.

Problém je v tom, že Washington vnímá technologický vzestup Číny jako existenční hrozbu pro postavení Ameriky, zatímco Peking vnímá americká cla jako pokus zastavit její vzestup dříve, než začne. Každý zákaz vývozu, každý dotační program a každé omezení trhu nyní vysílá šokové vlny po celém světě a vtahuje spojence i soupeře do závodu o polovodiče. Nejde jen o obchodní spory, ale o složitý boj, který určí, kdo povede další globální řád: Spojené státy s jejich technologickou dominancí, nebo Čína s její ambicí po soběstačnosti. V sázce je více než kdy jindy – nic menšího než samotné ovládnutí globální moci.

Tato rivalita začala cly v roce 2018, poté, co Washington obvinil Peking z krádeže duševního vlastnictví a nekalých obchodních praktik. Tato obvinění spustila obchodní válku, která otřásla globálními trhy a nakonec se proměnila ve strategičtější konflikt: válku o polovodiče. Čínský pohled na věc je formován tím, co nazývá „stoletím ponížení“, kdy vnímá zahraniční tlak jako další pokus o technologické udržení se pozadu – a z výroby čipů tak činí politický i strategický cíl.

Tchaj-wan přidává další vrstvu napětí. Ostrov vyrábí většinu světových pokročilých polovodičů a je domovem společnosti TSMC, což z něj činí strategickou výhodu i potenciální ohnisko konfliktu. Spojené státy tvrdí, že podporují Tchaj-wan v zachování jeho technologické převahy, zatímco cíle Číny jdou mnohem dále: znovusjednocení a prolomení amerického sevření. „Křemíková válka“ je proto spojena s některými z nejnebezpečnějších geopolitických ohnisek konfliktu na světě. Čipy už nejsou jen součástkami – jsou nástroji moci. USA a Čína už spolu jen nekonkurují; jsou uvězněny ve válce bez bomb a raket, vedené prostřednictvím dodavatelských řetězců a mikroobvodů.

Průmysl čipů je jedinečný tím, že žádná země nemůže kontrolovat celý proces jednotlivě. Spojené státy jsou lídry v designu a softwaru; Tchaj-wan a Jižní Korea dominují v pokročilé výrobě; Nizozemsko dodává základní litografické vybavení; Japonsko poskytuje specializované materiály. Čína zůstává v nejpokročilejších segmentech pozadu. Jakékoli narušení v Americe nebo na Tchaj-wanu může ochromit celá průmyslová odvětví a učinit z polovodičů jedno z nejvýznamnějších geopolitických uzlin na světě. A důsledky sahají daleko za hranice ekonomiky: čipy pohánějí drony, hypersonické střely a moderní válečné nástroje. Strategický cíl Ameriky je jasný – odříznout Čínu od nejpokročilejších technologií, aby si USA zachovaly svou dominanci.

Realita je drsná: příští globální válka se nemusí vést tanky ani jadernými zbraněmi, ale polovodiči. Kdokoli vyhraje válku o čipy, bude ovládat nejen technologie, ale i pravidla nového globálního řádu. Křemík je nyní vnímán jako nová ropa, nová ocel, ba dokonce i nový střelný prach jednadvacátého století.

Spojené státy vnímají válku čipů jako bránu k moci v tomto století, a proto se polovodiče přesunuly z oblasti obchodu do oblasti strategie. Už se s nimi nezachází jako se spotřebním zbožím, ale jako se zbraněmi vlivu. Washington si chce zachovat status jediné světové supervelmoci a v digitálním věku jsou polovodiče jeho nejostřejší zbraní. Jeho strategie má dvě roviny: udusit technologický pokrok Číny a vybudovat pevnost spojenců, kteří budou bránit americké vedení. To zahrnuje zákaz firem jako Huawei a SMIC, zařazení čínských technologických společností na černou listinu a omezení pokročilých litografických zařízení EUV a DUV.

Zákon CHIPS and Science Act z roku 2022 – dotace ve výši více než 50 miliard dolarů – zdůrazňuje, že křemík je nyní otázkou národní bezpečnosti, nikoli ekonomiky. A co je důležitější, Amerika dokázala do této křemíkové aliance zapojit své spojence – Japonsko, Nizozemsko, Jižní Koreu a Tchaj-wan – a využít je k prosazování svých politik. Rozhodnutí společnosti TSMC postavit továrny v Arizoně není jen ekonomickým tahem: je to geopolitický krok k upevnění vlivu USA ve výrobě pokročilých čipů.

Realisté tvrdí, že tato aliance není spoluprací, ale sjednocením pro přežití. USA vytyčují nové hranice studené války, aby rozhodly, kdo povede a kdo bude následovat. Proměna polovodičů ve zbraň jde daleko za rámec konkurence na volném trhu; jde o ochranu dominance v systému, kde je technologie nejostřejší čepelí. Amerika chce Číně zabránit v dosažení parity; Čína na druhou stranu vnímá každý zákaz nebo sankci ze strany USA jako další kapitolu v dlouhé historii ponížení. Pro Peking jsou polovodiče jádrem národního přežití. Součástí této mise je „Vyrobeno v Číně 2025“ a masivní státní dotace. Čína investuje miliardy do křemíku – výzkumu, návrhu a výroby – a najímá inženýry po celém světě, aby dosáhla jednoho cíle: zbavit se závislosti na Západě.

Čína však zůstává v pasti, kterou realisté nazývají „pastí technologické závislosti“. Dokáže navrhovat čipy, ale stále se spoléhá na nizozemskou litografii, tchajwanskou výrobu a americké softwarové nástroje. Čína šplhá na technologickou horu, zatímco USA neustále odstraňují schody. Pro Peking je prolomení amerického sevření technologií podstatou národního obrození. Pro Si Ťin-pchinga nejsou polovodiče jen ekonomickými motory – jsou nástroji suverenity. Ve světě, kde je technologie bojištěm, by prohra ve válce o čipy znamenala nové „století ponížení“, zatímco přijetí čínské parity by znamenalo, že se USA vzdají svého globálního vůdčího postavení. Ani jeden z těchto výsledků není přijatelný. Jedná se o existenční boj, nikoli o ekonomickou rivalitu.

Konflikt už není jen mezi USA a Čínou – přetváří celý světový řád. Vznikají dva technologické světy: jeden postavený na amerických čipech a západních dodavatelských řetězcích, druhý v souladu s rychle rostoucím ekosystémem Číny. Spojenci jsou chyceni mezi nimi. Tchaj-wan, který vyrábí 90 % nejmodernějších čipů na světě, má nyní obrovský strategický význam a potenciální spouštěč konfliktu. Jižní Korea stojí na křižovatce mezi svou bezpečnostní aliancí s Washingtonem a svým největším exportním trhem v Číně. Nizozemsko se stalo nástrojem strategie USA poté, co bylo pod tlakem, aby zabránilo společnosti ASML prodávat pokročilé litografické zařízení Číně. EU, která se zdráhá vybrat si stranu, investuje miliardy do budování vlastního sektoru čipů – není ochotna zaostávat ve světě, kde je technologie novou jadernou zbraní.

Globální ekonomika však zaplatí vysokou cenu. Rozdělení dodavatelských řetězců znamená vyšší náklady, nadbytečné továrny a pomalejší inovace. Rozvojové země budou nuceny zařadit se do jednoho nebo druhého tábora – toto uspořádání jim vnucuje válka, kterou nezačaly. Globální ekonomika zůstane nestabilní po celá léta.

Realisté řeknou, že tento vývoj je v soupeření velmocí přirozený, ale v sázce je mnohem více. Pokud bylo dvacáté století érou „ropných válek“, pak jednadvacáté bude érou „křemíkových válek“. Rozdíl je v tom, že ropa se nacházela na mnoha místech – ale čipy závisí na hrstce úzkých míst, což činí globální ekonomiku křehkou a extrémně zranitelnou vůči konfliktům. Válka o polovodiče není jen ekonomická; je to geopolitická časovaná bomba.

Závěr:

Rivalita v oblasti polovodičů není tradiční konfrontací mezi armádami, ale mnohem složitější bitvou propojenou s životními liniemi globální ekonomiky. Každé americké omezení zvyšuje odhodlání Číny; každý čínský tlak na soběstačnost zvyšuje strach Washingtonu ze ztráty dominance – vytváří tak cyklus nekonečné eskalace. Tuto konkurenci nelze vyřešit diplomatickou cestou ani kompromisy, jako v minulých obchodních sporech, protože technologie se stala esencí moci. Washington i Peking však ve snaze o dominanci mohou nakonec oslabit samotný globální systém, na kterém se jejich ekonomiky spoléhají.

Historie si bude „křemíkovou studenou válku“ jednadvacátého století pamatovat nikoli jako éru inovací, ale jako sílu, která rozložila světový řád.