Euro v úterý na evropských trzích posílilo vůči koši světových měn a sedmý den po sobě tak prodloužilo své zisky vůči americkému dolaru, který dosáhl nejvyšší úrovně za šest týdnů. Euro tak těžilo z poklesu kurzu americké měny po průlomu v jednáních mezi Spojenými státy a Íránem, a to navzdory námořní blokádě, kterou americké námořnictvo začalo zavádět v Hormuzském průlivu a íránských přístavech.

Vzhledem k tomu, že inflace v eurozóně kvůli vysokým cenám energií překročila střednědobý cíl Evropské centrální banky, zvýšila se pravděpodobnost, že se evropské úrokové sazby alespoň jednou letos zvýší, a to v očekávání zveřejnění důležitějších ekonomických údajů v Evropě.

Přehled cen

• Kurz eura dnes: Euro vůči dolaru vzrostlo o více než 0,1 % na (1,1770 USD), což je nejvíce od 2. března, z dnešní otevírací ceny (1,1758 USD) a dosáhlo maxima (1,1753 USD).

• Euro zakončilo pondělní obchodování s růstem o 0,3 % vůči dolaru, což je jeho šestý denní růst v řadě a zároveň nejdelší série denních zisků v tomto roce. Důvodem jsou naděje na pokračující válečné příměří mezi Spojenými státy a Íránem.

Americký dolar

Dolarový index v úterý klesl o 0,1 %, čímž prohloubil své ztráty sedmou seanci po sobě a zaznamenal šestitýdenní minimum, což odráží pokračující pokles úrovně americké měny vůči koši světových měn.

Tento pokles přichází uprostřed zlepšeného sentimentu ohledně rizika na trzích poté, co zprávy v médiích potvrdily pokračování jednání mezi Spojenými státy a Íránem o dosažení trvalé mírové dohody na Blízkém východě.

Diplomatické úsilí

Diplomatické úsilí, podporované Pákistánem a Tureckem, pokračuje s cílem sblížit názory mezi Spojenými státy a Íránem a prosazovat zahájení nového kola jednání po neúspěchu předchozího kola, které se konalo v pátek v pákistánském hlavním městě Islámábádu.

Zprávy v médiích potvrdily, že nové kolo jednání mezi Washingtonem a Teheránem by se mohlo konat příští čtvrtek v Islámábádu, přičemž jako možná alternativa pro druhé kolo americko-íránských jednání je navržena švýcarská metropole Ženeva.

Keiichi Iguchi, hlavní stratég společnosti Resona Holdings, uvedl: „Série prohlášení přinesla na trzích určitou úlevu, protože obnovila možnost dosažení diplomatického řešení.“

Globální ceny ropy

Globální ceny ropy klesly v průměru o 1 %, přičemž se objevují náznaky, že by Washington a Teherán mohly oživit mírová jednání poté, co Spojené státy zahájily blokádu Hormuzského průlivu.

Pokles světových cen ropy nepochybně snižuje obavy z urychlující se inflace, což snižuje tlak na globální centrální banky, zejména Evropskou centrální banku a Bank of England, aby v blízké budoucnosti zvýšily úrokové sazby.

Evropské úrokové sazby

• Lagardeová, prezidentka Evropské centrální banky, prohlásila: Banka je připravena zvýšit úrokové sazby, i když je očekávaný nárůst inflace krátkodobý.

• Oceňování pravděpodobností zvýšení evropských úrokových sazeb Evropskou centrální bankou o přibližně 25 bazických bodů na peněžním trhu je v současné době stabilní kolem 35 %.

• Zdroje agentuře Reuters oznámily, že Evropská centrální banka pravděpodobně začne během zasedání v tomto měsíci diskutovat o zvýšení úrokových sazeb.

• Aby investoři mohli přehodnotit výše uvedené pravděpodobnosti, očekávají zveřejnění dalších ekonomických údajů v eurozóně týkajících se úrovně inflace, nezaměstnanosti a mezd.

Japonský jen v pondělí v asijském obchodování vzrostl vůči koši hlavních i vedlejších měn a je na cestě k dosažení svého prvního zisku za poslední čtyři dny vůči americkému dolaru. Těžil z poklesu úrovně americké měny po průlomu v jednáních mezi Spojenými státy a Íránem, a to navzdory námořní blokádě, kterou americké námořnictvo začalo zavádět v Hormuzském průlivu a íránských přístavech.

Vzhledem k současnému poklesu světových cen ropy se stále více svědčí o tom, že inflační tlaky na tvůrce měnové politiky v Bank of Japan ustupují, což snižuje pravděpodobnost zvýšení japonských úrokových sazeb koncem tohoto měsíce.

Přehled cen

• Směnný kurz japonského jenu dnes: Dolar vůči jenu klesl o 0,2 % na (159,08¥) z dnešní otevírací ceny (159,42¥) a dosáhl maxima (159,44¥).

• Jen zakončil pondělní obchodování se ztrátou 0,1 % vůči dolaru, což je již třetí denní ztráta v řadě, a to uprostřed tržního hodnocení krachu rozhovorů v prvním kole mezi Spojenými státy a Íránem v Pákistánu.

Americký dolar

Dolarový index v úterý klesl přibližně o 0,1 %, čímž prohloubil své ztráty sedmou seanci po sobě a zaznamenal šestitýdenní minimum, což odráží pokračující pokles úrovně americké měny vůči koši světových měn.

Tento pokles přichází uprostřed zlepšeného sentimentu ohledně rizika na trzích poté, co zprávy v médiích potvrdily pokračování jednání mezi Spojenými státy a Íránem o dosažení trvalé mírové dohody na Blízkém východě.

Diplomatické úsilí

Diplomatické úsilí, podporované Pákistánem a Tureckem, pokračuje s cílem sblížit názory mezi Spojenými státy a Íránem a prosazovat zahájení nového kola jednání po neúspěchu předchozího kola, které se konalo v pátek v pákistánském hlavním městě Islámábádu.

Zprávy v médiích potvrdily, že nové kolo jednání mezi Washingtonem a Teheránem by se mohlo konat příští čtvrtek v Islámábádu, přičemž jako možná alternativa pro druhé kolo americko-íránských jednání je navržena švýcarská metropole Ženeva.

Globální ceny ropy

Globální ceny ropy klesly v průměru o 1 %, přičemž se objevují náznaky, že by Washington a Teherán mohly oživit mírová jednání poté, co Spojené státy zahájily blokádu Hormuzského průlivu.

Japonské úrokové sazby

• Oceňování pravděpodobností zvýšení úrokových sazeb Bank of Japan o čtvrt procentního bodu na dubnovém zasedání je v současné době stabilní kolem 10 %.

• Aby investoři mohli tyto pravděpodobnosti přehodnotit, čekají na zveřejnění dalších údajů o úrovni inflace, nezaměstnanosti a mezd v Japonsku.

Americké trhy v pondělí vzrostly, jelikož indexy S&P 500 a Nasdaq dokázaly smazat všechny ztráty vzniklé od vypuknutí války mezi Íránem a Spojenými státy. Průmyslový index Dow Jones vzrostl o 0,63 % (301,68 bodu) a uzavřel na 48 218,25 bodu. Index Nasdaq Composite rovněž vzrostl o 1,23 % (280,84 bodu) a dosáhl 23 183,74 bodu, zatímco index S&P 500 přidal 1,02 % (69,35 bodu) a uzavřel na 6 886,24 bodu.

Trumpova prohlášení podporují sentiment

Tento růst vrátil dva hlavní indexy zpět nad předválečné úrovně, což odráží rychlé oživení investorské nálady po dočasném příměří z minulého týdne a začátku sezóny zveřejňování výsledků hospodaření. Technologické akcie vedly k růstu poté, co americký prezident Donald Trump novinářům řekl, že Írán „moc chce dosáhnout dohody“, což pomohlo vyvážit obavy vyvolané oznámením Washingtonu o zahájení námořní blokády íránských přístavů. Víkendová jednání v Islámábádu skončila bez pokroku, ale signály z Washingtonu udržely diplomatické naděje při životě.

Ropa se blíží 100 dolarům a zasahují mediátoři

Ceny ropy vzrostly kvůli obavám o dodávky v souvislosti s Hormuzským průlivem, ale později klesly, když se cena ropy Brent ustálila na 99,36 dolaru za barel a ropa West Texas Intermediate na 99,08 dolaru. Podle zprávy společnosti Axios se očekává, že Pákistán, Egypt a Turecko budou pokračovat v mediačním úsilí mezi Washingtonem a Teheránem. Výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol varoval, že od 28. února bylo na Blízkém východě poškozeno více než 80 energetických zařízení a že obnovení dodávek by mohlo trvat dva roky. Evropské trhy uzavřely s mírným poklesem, německý index DAX klesl o 0,26 %.

Wall Street v pondělí zaznamenala silné oživení a zotavila se ze všech ztrát způsobených válkou mezi Spojenými státy a Íránem, a to v době, kdy trhy stále sázejí na možnost vyhnout se nejhoršímu scénáři pro globální ekonomiku.

Index S&P 500 vzrostl o 1 % a vrátil se tak na úrovně před zahájením útoku USA a Izraele na Írán na konci února, čímž se dostal pouze o 1,3 % pod rekordní maximum, které dosáhl v tomto roce. Index Dow Jones také vzrostl o 301 bodů, tj. o 0,6 %, a index Nasdaq vzrostl o 1,2 %.

Dokonce i na trhu s ropou, který po víkendovém neúspěchu rozhovorů o příměří zaznamenal skok nad 100 dolarů za barel, zisky s postupující pondělní seancí poklesly. Tyto pohyby odrážejí, že finanční trhy se pohybují méně intenzivním tempem ve srovnání s velkými výkyvy, které panovaly od začátku války.

Trhy kolísají mezi obavami z dlouhodobého pokračování války a nadějemi na dosažení urovnání, zejména proto, že všechny strany těží z volného toku ropy.

Po neúspěchu víkendových rozhovorů americký prezident Donald Trump oznámil blokádu Hormuzského průlivu ve snaze zvýšit tlak na Írán a zabránit mu v využívání výhod vývozu ropy.

Očekává se, že jakákoli další blokáda sníží globální dodávky ropy, a to poté, co ceny již vzrostly kvůli íránským omezením pohybu lodí v úžině, což je životně důležitý koridor, kterým velká část ropy z Perského zálivu proudí na světové trhy.

Írán reagoval hrozbou útoků na přístavy v Arabském a Ománském zálivu. Poté cena ropy Brent vzrostla o 4,4 % a uzavřela na 99,36 USD, což je mnohem více než předválečná úroveň okolo 70 USD.

Cena je však stále nižší než vrchol, kterého dosáhla na 119 dolarech během předchozích vrcholů napětí, a také klesla z úrovně 104 dolarů, kterou zaznamenala dříve v pondělí.

Samir Samana, vedoucí oddělení globální strategie pro akcie a reálná aktiva ve společnosti Wells Fargo Investment Institute, uvedl: „Trhy čerpají určitý optimismus ze skutečnosti, že obě strany stále jednají a že se zdá, že všeobecné příměří zatím dodržuje.“

Trump v pondělí před Bílým domem naznačil, že Spojené státy zůstávají otevřené dialogu s Íránem, a řekl: „Mohu říci, že jsme obdrželi hovory z druhé strany.“

Naproti tomu velké americké společnosti začaly zveřejňovat své výsledky za první čtvrtletí. Silné výsledky mohou pomoci zmírnit obavy týkající se Hormuzského průlivu, jelikož akcie z dlouhodobého hlediska mají tendenci sledovat směr vývoje firemních zisků.

Společnost Goldman Sachs oznámila, že za čtvrtletí dosáhla zisku ve výši 5,63 miliardy dolarů, což překonalo očekávání analytiků. Některé ukazatele ve zprávě však vyvolaly obavy, zejména pokles tržeb z obchodování s fixním příjmem, komoditami a měnami, což vedlo k poklesu akcií o 1,9 %.

Očekává se, že sezónu čtvrtletních výsledků povedou velké banky, jelikož své výsledky v tomto týdnu oznámí JPMorgan, Citigroup, Wells Fargo a Bank of America, spolu se společnostmi jako Johnson & Johnson, Netflix a PepsiCo.

Mezi nejvýznamnějšími zisky v pondělní seanci byly akcie společnosti SanDisk, které po oznámení o vstupu do indexu Nasdaq 100 20. dubna vyskočily o 11,8 %, což znamená jejich vstup do investičních fondů navázaných na index, jako je například QQQ společnosti Invesco.

Akcie společnosti Oracle také vzrostly o 12,7 %, čímž se zotavily z části nedávných ztrát souvisejících s obavami ze zvýšení výdajů na technologie umělé inteligence.

Akcie softwarových společností také zaznamenaly zisky, akcie ServiceNow vzrostly o 7,3 % a AppLovin o 6,7 %.

Na trhu s dluhopisy klesly výnosy amerických státních dluhopisů s poklesem cen ropy, přičemž výnos desetiletých dluhopisů klesl na 4,29 % oproti 4,31 % na konci předchozího týdne.

To by mohlo poskytnout určitou podporu trhu s bydlením a hypotečním sazbám, které od začátku války vzrostly kvůli obavám z inflace vyplývajícím z rostoucích cen ropy. Zpráva rovněž ukázala, že prodej stávajících domů v březnu byl slabší, než ekonomové očekávali.

Pokud jde o globální trhy, poklesy převládaly v Evropě a Asii, jelikož index Hang Seng v Hongkongu klesl o 0,9 % a index KOSPI v Jižní Koreji klesl o stejné procento.

Ceny ropy v pondělí vzrostly poté, co americké námořnictvo uvalilo blokádu na íránské přístavy po víkendovém neúspěchu mírových rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem.

Futures kontrakty na americkou ropu s dodáním v květnu vzrostly o více než 2 % a uzavřely na 99,08 USD za barel, zatímco ropa Brent s dodáním v červnu vzrostla o více než 4 % a dosáhla 99,36 USD za barel.

Blokáda vstoupila v platnost v 10:00 východního času (ET), jelikož americké ústřední velení potvrdilo, že síly nebudou bránit lodím směřujícím do neíránských přístavů nebo z nich připlouvajícím.

Americké ústřední velení (CENTCOM) ve svém prohlášení uvedlo: „Blokáda bude uplatňována stejnou měrou proti lodím všech států, které vplouvají do íránských přístavů a pobřežních oblastí nebo je z nich vyplouvají, včetně všech íránských přístavů v Arabském a Ománském zálivu.“

Eskalace po krachu pákistánských jednání

Rozhodnutí padlo poté, co americký prezident Donald Trump vydal příkaz k zavedení blokády poté, co se Spojeným státům a Íránu nepodařilo dosáhnout dohody o ukončení války během víkendových rozhovorů v Pákistánu.

Trump v pondělí pohrozil zničením jakékoli íránské vojenské lodi, která se přiblíží k blokádě.

Prezident uvedl, že nařídil americkému námořnictvu, aby zastavilo jakékoli plavidlo v mezinárodních vodách, které zaplatilo Íránu tranzitní poplatky za průplav Hormuzským průlivem, což je důležitý námořní koridor spojující blízkovýchodní producenty ropy s globálními energetickými trhy.

Írán reaguje a vzájemné hrozby

Íránské síly v reakci na to pohrozily útoky na přístavy v Arabském zálivu jako odvetu za americkou blokádu, uvedla íránská státní televize Press TV.

Provoz ropných tankerů přes Hormuzský průliv prudce poklesl kvůli riziku útoků, což vedlo k největšímu narušení dodávek ropy v historii, jelikož před vypuknutím války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem 28. února průlivem prošlo asi 20 % světových dodávek ropy.

Nejasnosti ohledně vojenské eskalace

Zda Trump obnoví letecké údery na Írán, zůstává nejasné, ačkoli minulý týden souhlasil s dočasným dvoutýdenním příměřím výměnou za povolení lodím proplout úžinou.

Už dříve pohrozil, že v Íránu vybombarduje mosty a elektrárny.

Wall Street Journal citoval úředníky, kteří uvedli, že Trump zvažuje provedení omezených úderů, aby prolomil patovou situaci v jednáních.

Pokles lodní dopravy a krize v Hormuzském průlivu

Teherán uvedl, že plavba lodí během příměří je podmíněna jeho schválením, zatímco poradce íránského nejvyššího vůdce Alí Akbar Velajati podle Press TV potvrdil, že „klíč k Hormuzskému průlivu zůstává v rukou Islámské republiky“.

Data z LSEG ukázala, že v sobotu překročily úžinu pouze tři supertankery, a to i přes jejich kapacitu přepravovat až dva miliony barelů na loď, zatímco před válkou počet lodí překračoval 100 denně.

Neshody v jednáních a obavy z pokračující krize

Americký viceprezident J. D. Vance, který vedl americkou delegaci, uvedl, že jednání selhala, protože Írán odmítl poskytnout „explicitní závazek“ neusilovat o získání jaderné zbraně.

Dodal: „Jednoduchá otázka zní: vidíme skutečný závazek Íránců nevyvíjet jaderné zbraně? To jsme zatím neviděli a doufáme, že se to změní.“

Na druhou stranu, předseda íránského parlamentu Mohammad Baqer Qalibaf prohlásil, že Spojené státy „v tomto kole jednání nezískaly důvěru íránské delegace“.

Očekávání trhu

Manažer komoditního fondu ve společnosti Schroders, Malcolm Melville, uvedl, že trhy potřebují v příštích dvou týdnech výrazný nárůst pohybu lodí, aby investory přesvědčily, že krize skončila.

Dodal, že pokud se doprava vrátí na zhruba 75 % předválečné úrovně, lze to považovat za téměř normální návrat dodávek, zejména s využitím některých alternativních plynovodů, které dříve nefungovaly na plný výkon.