Euro v pondělí na evropských trzích oslabilo vůči koši hlavních světových měn, čímž prohloubilo své ztráty vůči americkému dolaru již čtvrtý den po sobě a dosáhlo nejnižší úrovně za tři týdny. K poklesu dochází uprostřed hrozeb Donalda Trumpa, že od srpna letošního roku zavede cla na evropské zboží ve výši přibližně 30 %.

Evropská unie odmítla Trumpovy obchodní hrozby a rozhodla se prodloužit pozastavení odvetných cel na americké zboží do 1. srpna, přičemž nadále prosazuje dohodnuté řešení.

Vzhledem k rostoucí nejistotě ohledně možnosti snížení evropských úrokových sazeb na zasedání Evropské centrální banky v tomto měsíci – zejména po zveřejnění klíčových údajů o inflaci v červnu – investoři očekávají další důležité ekonomické ukazatele z eurozóny.

Cena

• Kurz eura dnes: Euro vůči dolaru kleslo o 0,3 % na 1,1654 USD – nejnižší úroveň od 26. června – oproti páteční uzavírací ceně 1,1688 USD. Euro dosáhlo denního maxima 1,1698 USD.

• V pátek euro uzavřelo seanci o 0,1 % méně vůči dolaru, což znamenalo jeho třetí denní ztrátu v řadě uprostřed Trumpova obchodního tlaku na EU.

• Euro minulý týden ztratilo 0,7 %, což byla jeho první týdenní ztráta za tři týdny, a to v rámci korekce a výběru zisků z čtyřletého maxima 1,1830 USD.

Trumpovy obchodní hrozby

Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil svá nejnovější celní opatření ve dvou samostatných dopisech adresovaných předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen a mexické prezidentce Claudii Sheinbaumové, které oba zveřejnil na své platformě sociálních médií „Truth“.

Trump pohrozil, že od 1. srpna uvalí 30% cla na Evropskou unii a Mexiko – dva největší obchodní partnery USA.

Evropská unie v rychlé reakci oznámila, že prodlouží pozastavení protiopatření vůči americkým clům do začátku srpna a bude i nadále usilovat o dosažení dohody.

Americký dolar

Dolarový index v pondělí vzrostl o 0,25 %, čímž si udržel zisky již třetí seanci v řadě a dosáhl třítýdenního maxima 98,10 bodu, což odráží pokračující sílu americké měny vůči hlavním i vedlejším měnám.

Carol Kong, měnová stratéžka z Commonwealth Bank of Australia, uvedla: „Finanční trhy se zdají být stále více lhostejné k hrozbám prezidenta Trumpa ohledně cel, poté, co se tato varování v posledních měsících několikrát opakovala.“

Kromě titulků o celních sazbách Trump v neděli prohlásil, že by bylo „skvělé“, kdyby šéf Federálního rezervního systému Jerome Powell rezignoval, čímž znovu ohrozil nezávislost centrální banky a vyzval ke snížení úrokových sazeb.

Evropské úrokové sazby

• Podle zdrojů agentury Reuters jasná většina na posledním zasedání Evropské centrální banky podpořila ponechání úrokových sazeb v červenci beze změny, někteří volali po delší pauze.

• Peněžní trhy v současnosti počítají se zhruba 30% pravděpodobností, že ECB v červenci sníží sazby o 25 bazických bodů.

• Aby investoři přehodnotili tato očekávání, bedlivě sledují nadcházející ekonomická data z Evropy a také komentáře tvůrců politik ECB.

Cena Ripple v pátek vzrostla uprostřed silné poptávky po kryptoměnách a poté, co Bitcoin dosáhl nových rekordních maxim.

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil 35% clo na Kanadu a pohrozil zvýšením cel i pro další země.

V příspěvku na Truth Social včera Trump uvedl, že cla vůči Kanadě jsou reakcí na její neschopnost zastavit příliv fentanylu do Spojených států a varoval, že pokud Kanada podnikne odvetné kroky, cla dále zvýší.

V rozhovoru pro NBC Trump také uvedl, že hodlá zavést široká cla v rozmezí od 15 % do 20 % i na další země – což je více než současná 10% sazba, na kterou jsou investoři zvyklí.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva uvedl, že usiluje o diplomatické řešení celního sporu se Spojenými státy, ale slíbil, že pokud budou cla zavedena 1. srpna, zareaguje stejnou cestou.

Bitcoin

Největší kryptoměna na světě poprvé v historii překročila hranici 118 000 dolarů, poté, co se ještě v dubnu obchodovala pod hranicí 80 000 dolarů.

Širší trh s kryptoměnami také zaznamenal silné zisky, přičemž Ethereum (ETH), Solana (SOL) a Dogecoin (DOGE) vzrostly o více než 7 %.

Tento nový rekord posunul tržní kapitalizaci Bitcoinu nad 2,3 bilionu dolarů, čímž překonal technologické giganty jako Google (Alphabet) a Meta a dokonce i stříbro, ačkoliv stále zůstává zlomkem odhadované tržní kapitalizace zlata ve výši 22 bilionů dolarů.

Tato mimořádná rally začala poté, co prezident Trump vyhlásil 2. dubna „Den osvobození“, což narušilo tradiční trhy a tlačilo drobné i institucionální investory k alternativním aktivům, jako je Bitcoin, jako ochranu před velkou ekonomickou nejistotou.

Gadi Chait, investiční ředitel banky Xapo, pro The Independent řekl: „Bitcoin předčil veškerá očekávání a posunul se z klidného obchodního rozpětí do plného sprintu, který vyvrcholil novým rekordem.“

Dodal: „V zákulisí instituce horečně hromadí bitcoiny. Pozoruhodné je, že tento institucionální příliv pokračuje navzdory extrémní globální ekonomické nejistotě – testu, v němž mnoho takzvaných „volatilních“ aktiv selhalo.“

Nejnovější nárůst podnítil silný býčí sentiment. Nedávný průzkum Finderu mezi 22 experty ukázal, že průměrná předpověď ceny Bitcoinu na konec roku 2025 bude 145 167 dolarů.

Aby se této úrovně dosáhlo, cena by musela v druhé polovině roku vzrůst o dalších 27 000 dolarů, poté, co v první polovině roku vzrostla zhruba o 25 000 dolarů.

Kadan Stadelmann, technický ředitel společnosti Komodo a jeden z účastníků průzkumu, uvedl: „V tomto býčím cyklu nám zbývá ještě nejméně šest měsíců. Pokud se historické trendy udrží, očekávám vrchol v 1. čtvrtletí roku 2026, po kterém bude následovat medvědí trh.“

Vlnění

Pokud jde o obchodování, cena Ripple na CoinMarketCap v 20:58 GMT vyskočila o 13,9 % na 2,84 USD. Kryptoměna za posledních sedm dní vzrostla o 28,8 %, čímž se její tržní kapitalizace zvýšila na přibližně 168 miliard USD, což z ní činí třetí největší kryptoměnu po Bitcoinu a Ethereu.

Kanadský dolar v pátek oslabil vůči většině hlavních měn po rozhodnutích, která signalizovala eskalaci obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil zavedení 35% cla na kanadský dovoz a pohrozil zvýšením cel i pro další země.

V příspěvku na Truth Social včera Trump uvedl, že cla zavedená Kanadou jsou reakcí na její nespolupráci při zastavení přílivu fentanylu do Spojených států a varoval, že pokud Kanada podnikne odvetné kroky, cla dále zvýší.

Vládní data zveřejněná dnes ukázala, že kanadská ekonomika v červnu vytvořila 83,1 tisíce pracovních míst, což výrazně překonalo očekávání analytiků, kteří očekávali pouze 0,9 tisíce. Míra nezaměstnanosti klesla minulý měsíc na 6,9 % ze 7,0 % v květnu, zatímco analytici očekávali její nárůst na 7,1 %.

Kanadský dolar v obchodování klesl vůči americkému dolaru o 0,2 % na 0,7308 v 20:53 GMT.

Australský dolar

Australský dolar klesl také vůči americkému dolaru o 0,2 % na 0,6577 v 20:53 GMT.

Americký dolar

Index amerického dolaru vzrostl v 20:29 GMT o 0,2 % na 97,8 bodu poté, co dosáhl maxima 97,9 a minima 97,5.

V rozhovoru pro NBC Trump uvedl, že má v úmyslu zavést na další země široce pojatá cla ve výši 15 % až 20 % – což je sazba vyšší než současná 10% úroveň, na kterou jsou investoři v posledních měsících zvyklí.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva uvedl, že usiluje o diplomatické řešení celního sporu se Spojenými státy, ale slíbil, že pokud budou cla zavedena 1. srpna, zareaguje stejnou cestou.

Obrovské zásoby břidlicového plynu v Argentině tvoří základ pro budování exportní kapacity prostřednictvím plynovodů a terminálů LNG – transformace, která by mohla z druhé největší ekonomiky v Jižní Americe udělat regionální i globální plynárenskou velmoc.

Země disponuje potřebnou surovinovou základnou, zejména rozsáhlými nekonvenčními zásobami v břidlicové formaci Vaca Muerta v provincii Neuquén. Musí však vyvinout infrastrukturu pro přepravu plynu z produkčních zón do regionálních plynovodů a plánovaných exportních terminálů. Argentina musí navíc pokračovat v tržních reformách zahájených prezidentem Javierem Mileim, který je nakloněn podnikání, aby přilákal zahraniční investice a překonal desetiletí ekonomické nestability a skepticismu investorů.

Argentina se bude ve snaze stát se vývozcem LNG čelit tvrdé konkurenci ze strany předních světových dodavatelů LNG, kteří se těší nižším výrobním nákladům.

Podle nejnovější zprávy společnosti Wood Mackenzie o argentinských trzích s plynem a elektřinou by produkce zemního plynu v zemi mohla dosáhnout vrcholu 180 milionů metrů krychlových denně (Mmcd) do roku 2040 v základním scénáři – a potenciálně by se mohla zvýšit až na 270 milionů metrů krychlových denně, pokud budou realizovány všechny plánované projekty exportu LNG.

Nekonvenční plynová pole Vaca Muerta jsou klíčová pro tento významný růst dodávek.

Javier Toro, ředitel výzkumu ve společnosti Wood Mackenzie, uvedl: „Vzhledem k tomu, že se očekává, že bolívijský export do konce tohoto desetiletí zastaví, má Argentina strategickou pozici, aby se stala předním dodavatelem v regionu. Zároveň má reálnou příležitost etablovat se jako spolehlivý globální vývozce LNG.“

Produkce břidlicové ropy z Vaca Muerta prudce vzrostla

Produkce ropy a plynu z Vaca Muerta v posledních měsících prudce vzrostla a Argentina se připravuje na další fázi tohoto boomu v oblasti zdrojů: export.

Vaca Muerta – španělsky „mrtvá kráva“ – je často označována jako „argentinský perm“, ačkoli geologicky se více podobá formaci Eagle Ford v USA. Pánev obsahuje odhadem 16 miliard barelů ropy a 308 bilionů krychlových stop těžitelného zemního plynu, což z ní činí druhou největší zásobu břidlicového plynu na světě a čtvrtou největší pro břidlicovou ropu.

V prvním čtvrtletí roku 2025 vzrostla produkce ropy z ložisek Vaca Muerta meziročně o 26 %, zatímco produkce plynu se podle odhadů společnosti Rystad Energy zvýšila o 16 %.

Perspektivy exportu plynu

Argentina je již plynovody propojena s Chile, Uruguayem a Bolívií. Nedávno byl tok plynu Severním plynovodem obrácen, což umožnilo vývoz plynu do Brazílie přes stávající bolivijskou infrastrukturu.

Společnost Wood Mackenzie vidí potenciál Argentiny ve zvýšení exportu prostřednictvím ropovodu prodloužením spojení z Uruguaiany do Porto Alegre a jeho propojením s integrovaným dopravním systémem Brazílie.

Argentina rovněž prosazuje několik iniciativ v oblasti exportu LNG. Státní energetická společnost YPF podepsala dohody se společnostmi Shell a Eni o společném vývoji projektu „Argentina LNG“. Ten zahrnuje produkci plynu z bloků Vaca Muerta, 580kilometrový plynovod a zařízení na zpracování a zkapalňování v Sierra Grande v provincii Río Negro na pobřeží Atlantiku.

Země již dosáhla konečného investičního rozhodnutí (FID) pro plovoucí zkapalňovací jednotku s kapacitou až 2,5 milionu tun ročně. Zvažuje také druhou jednotku o kapacitě 3,5 milionu tun v rámci aliance „Southern Energy“, která zahrnuje společnosti Pan American Energy, Pampa, Harbour Energy, YPF a Golar.

Pokud budou všechny navrhované projekty dokončeny, Argentina by podle společnosti Wood Mackenzie mohla do roku 2035 vyvážet 28 milionů tun LNG ročně.

Infrastrukturní a nákladové problémy

Navzdory obrovským rezervám a raným závazkům od globálních firem zůstává budoucnost argentinského exportu LNG nejistá. Země potřebuje investice v řádu miliard dolarů do infrastruktury pro přepravu plynu z polí do exportních terminálů.

Wood Mackenzie poznamenává: „Pro rozvoj projektů LNG potřebuje Argentina specializované plynovody do zkapalňovacích zařízení a značnou těžební kapacitu.“

Zájem o Vaca Muerta prudce vzrostl od nástupu Javiera Mileiho do úřadu před rokem a půl, ale zároveň zastavil státní financování infrastruktury, jako jsou potrubí, což znamená, že se společnosti musí v rámci nového modelu volného trhu spoléhat na soukromý kapitál a pobídky, jako jsou daňové úlevy.

Vláda odhaduje, že snahy o liberalizaci trhu zvýší investice do energetického sektoru v roce 2025 na přibližně 15 miliard dolarů, což je o 2,5 miliardy dolarů více než v předchozích prognózách.

Nedávno schválený zákon RIGI (Režim pobídek pro velké investice) dále upoutal pozornost investorů a nabízí daňové úlevy a regulační usnadnění pro rozsáhlé projekty.

Globální energetické společnosti po letech váhání na trhu opět zkoumají příležitosti k fúzím a akvizicím (M&A) v Argentině.

Přesto zůstává cenová konkurenceschopnost na globálním trhu s LNG klíčovým faktorem pro určení skutečné exportní kapacity Argentiny.