Euro v pondělí na evropském trhu posílilo vůči koši světových měn a obnovilo tak zisky, které v pátek dočasně pozastavilo vůči americkému dolaru, a opět se přiblížilo své nejvyšší úrovni za dva týdny, a to díky slabému výkonu americké měny na devizovém trhu.

Očekávání snížení evropských úrokových sazeb v září se snížila kvůli silným inflačním tlakům, kterým v současné době čelí tvůrci politik Evropské centrální banky, a investoři čekají na zveřejnění dalších ekonomických údajů v eurozóně, aby tato očekávání přehodnotili.

Přehled cen

• EUR/USD dnes: Euro vůči dolaru vzrostlo o 0,3 % na (1,1675 $) z otevírací ceny (1,1640 $) a dosáhlo tak denního minima (1,1640 $).

• Euro zakončilo páteční seanci o 0,2 % méně vůči dolaru, což je jeho první ztráta za čtyři dny, a to v důsledku korekce a výběru zisků z dvoutýdenního maxima 1,1699 USD.

• Euro minulý týden posílilo vůči dolaru přibližně o 0,5 %, což je jeho druhý týdenní zisk za poslední tři týdny, a to v důsledku série nepříznivých ekonomických dat z USA, zejména z trhu práce.

Americký dolar

Index amerického dolaru v pondělí klesl o více než 0,2 % a přiblížil se k dvoutýdennímu minimu 97,95 bodu, což odráží pokles kurzů amerických měn vůči koši hlavních i vedlejších měn.

Pozornost se i nadále soustředila na obchodní jednání, jelikož se blížil termín 12. srpna, který stanovil Trump pro dosažení dohody mezi USA a Čínou.

Podle nástroje FedWatch agentury CME je tržní ocenění pro snížení amerických úrokových sazeb o 25 bazických bodů na zářijovém zasedání v současné době stabilní na 88 %, zatímco ocenění pro ponechání sazeb beze změny je 12 %.

Aby investoři přehodnotili tato očekávání, čekají tento týden na zveřejnění klíčových údajů o inflaci v USA za červenec, které ukážou, do jaké míry vyšší cla ovlivnila ceny a jakému inflačnímu tlaku čelí tvůrci politik Federálního rezervního systému.

Evropské úrokové sazby

• Nejnovější údaje o inflaci v eurozóně ukázaly přetrvávající inflační tlak na tvůrce politik Evropské centrální banky.

• Podle některých zdrojů agentury Reuters jasná většina na posledním zasedání ECB podpořila ponechání úrokových sazeb v září beze změny, a to již podruhé po sobě jdoucí zasedání.

• Oceňování úrokových sazeb ECB o 25 bazických bodů na peněžním trhu je v současné době stabilní pod 30 %.

• Aby investoři přehodnotili tato očekávání, budou v nadcházejícím období sledovat zveřejňování řady ekonomických údajů v Evropě a také komentáře představitelů Evropské centrální banky.

Japonský jen v pondělí na začátku týdne na asijském trhu posílil vůči koši světových měn a vůči americkému dolaru se opět přiblížil svým nejvyšším úrovním za dva týdny, a to v době, kdy trhy očekávají zveřejnění dalších ekonomických dat a komentářů, které by mohly poskytnout přesvědčivé důkazy o vývoji japonských úrokových sazeb v letošním roce.

Americká měna klesla na nejnižší úroveň za dva týdny, pod tlakem silných očekávání, že Federální rezervní systém sníží úrokové sazby alespoň dvakrát do konce letošního roku.

Přehled cen

• USD/JPY dnes: Dolar klesl vůči jenu o 0,2 % na (147,43¥) z otevírací ceny (147,701¥) a dosáhl maxima (147,79¥).

• Jen v pátek uzavřel obchodování o 0,4 % vůči dolaru, což byla jeho první ztráta za tři dny. Kvůli korekci a výběru zisků z dvoutýdenního maxima 146,62 jenů a zveřejnění neradostných ekonomických údajů z Japonska došlo.

• Japonský jen minulý týden klesl vůči americkému dolaru o 0,25 %, což je jeho první týdenní ztráta za tři týdny, a to v důsledku oživení výnosů amerických dluhopisů.

Japonské úrokové sazby

• Zápis z červnového zasedání o měnové politice ukázal, že někteří členové bankovní rady Bank of Japan uvedli, že centrální banka zváží obnovení zvyšování úrokových sazeb, pokud se obchodní napětí zmírní.

• Tržní oceňování pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu na zářijovém zasedání Bank of Japan je stabilní kolem 45 %.

• Aby investoři mohli tato očekávání přehodnotit, čekají na další údaje o inflaci, nezaměstnanosti a mzdách v Japonsku.

Americký dolar

Index amerického dolaru v pondělí klesl o více než 0,2 % a přiblížil se k dvoutýdennímu minimu 97,95 bodu, což odráží pokles americké měny vůči koši hlavních a vedlejších měn.

Pozornost se i nadále soustředila na obchodní jednání, jelikož se blížil termín 12. srpna, který stanovil Trump pro dosažení dohody mezi USA a Čínou.

Podle nástroje FedWatch agentury CME je tržní ocenění pro snížení sazeb o 25 bazických bodů na zářijovém zasedání v současné době stabilní na 88 %, zatímco ocenění pro ponechání sazeb beze změny je 12 %.

Aby investoři přehodnotili tato očekávání, čekají tento týden na zveřejnění hlavních údajů o inflaci v USA za červenec, které objasní, do jaké míry vyšší cla ovlivnila ceny a míru inflačního tlaku, kterému čelí tvůrci politik Federálního rezervního systému.

Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že Spojené státy zavedou 100% clo na dovoz polovodičových čipů, pokud se společnosti formálně nezavážou k výstavbě nebo rozšíření výrobních zařízení v USA.

Cílem tohoto kroku je restrukturalizovat globální dodavatelský řetězec polovodičů podporou domácí výroby. Z celních výjimek budou mít prospěch velké společnosti jako Apple, které nedávno přislíbily nové investice v USA ve výši přes 100 miliard dolarů, čímž se jejich celkový závazek zvýšil na 500 miliard dolarů. Očekává se, že se výjimky budou kvalifikovat i přední výrobci čipů, jako jsou TSMC, Samsung a SK Hynix, a to z důvodu probíhajících nebo plánovaných výrobních projektů v USA.

Trhy reagovaly smíšeně: Akcie SK Hynix zpočátku klesly o 3,1 %, ale rychle se zotavily poté, co jihokorejský obchodní zmocněnec potvrdil, že SK Hynix i Samsung budou od cel osvobozeny kvůli svým závazkům vůči výrobě v USA. Futures na americké akcie mezitím vzrostly, protože rostla důvěra investorů, že společnosti jako Apple a Nvidia budou uděleny výjimky v rámci širšího tlaku na místní výrobu.

Toto oznámení zapadá do širšího protekcionistického přístupu Trumpa, který následuje po nedávném výkonném nařízení, jež zvýšilo cla na Indii na 50 % – krok vázaný na obchod s ropou mezi Novým Dillí a Moskvou. Oznámení o celních sazbách na čipy přišlo po vyšetřování amerického ministerstva obchodu týkajícím se dovozu polovodičů s odvoláním na obavy o národní bezpečnost. Poselství administrativy je jasné: zahraniční firmy musí investovat v USA, jinak budou čelit sankčním clům.

Odborníci však varují, že by tento krok mohl narušit globální dodavatelské řetězce, zvýšit spotřebitelské ceny a vytvořit logistické problémy. Polovodiče jsou životně důležité pro různá odvětví od automobilového průmyslu až po obnovitelné zdroje energie a jakékoli narušení by mohlo mít dalekosáhlé následky.

Přední průmysloví lídři již upravují své investiční a výrobní strategie. Analytici však zůstávají opatrní a poznamenávají, že mnoho oznámených závazků může být spíše přejmenováním starých plánů než okamžitým rozšířením továren.

Situaci dále komplikuje způsob přidělování výjimek – zejména pro země vyrábějící čipy, jako je Evropská unie, Jižní Korea a Japonsko. Tyto země bedlivě sledují politiku USA, zejména s ohledem na nedávné obchodní dohody, které omezily některá cla na zhruba 15 %.

Jak budou fungovat Trumpova cla na čipy?

Trump oznámil nová cla na čipy na akci v Bílém domě 6. srpna a uvedl, že výjimky budou uděleny společnostem, které se zavážou k výstavbě závodů na výrobu čipů v USA.

Podrobnosti zůstávají nedostatkové – stále není jasné, kdy cla vstoupí v platnost ani jaký dopad budou mít na produkty obsahující čipy, jako jsou notebooky.

„Existuje mnoho výjimek,“ řekl Jason Miller, profesor dodavatelského řetězce na Michiganské státní univerzitě. „Dokud neuvidíme konkrétní harmonizované celní kódy, na které se cla budou vztahovat, není možné plně pochopit důsledky.“

USA již vyrábějí značné množství polovodičů a podle údajů amerického Úřadu pro sčítání lidu ročně vyvážejí zhruba 58 miliard dolarů. Miller však poznamenal, že se USA specializují na špičkové čipy, zatímco méně sofistikované, široce používané čipy se většinou dovážejí ze zemí, jako je Malajsie. Nejpokročilejší čipy stále pocházejí z Tchaj-wanu.

Data ukazují, že USA každoročně dovážejí čipy v hodnotě téměř 60 miliard dolarů. „USA nejsou cenově konkurenceschopné ve výrobě levných, generických čipů, jako jsou ty, které se nacházejí v domácích spotřebičích,“ řekl Miller. „Dává větší smysl zaměřit se na špičkové produkty, kde máme konkurenční výhodu.“

Rogers souhlasil s tím, že rozšiřování výroby čipů v USA má smysl, a poukázal na pokrok dosažený v rámci zákona CHIPS and Science Act z roku 2022, který podepsal bývalý prezident Joe Biden. Přesto varoval, že expanze průmyslu čipů vyžaduje čas – výstavba nových továren a školení kvalifikovaných pracovníků se neděje přes noc. „Jsme na správné cestě,“ řekl, „ale cesta je dlouhá. Nemůžeme se dostatečně rychle rozběhnout, abychom uspokojili celkovou domácí poptávku.“ Varoval také, že dodatečná zátěž pro společnosti by tento pokrok mohla ve skutečnosti zpomalit.

Co to znamená pro ceny?

Odborníci listu USA Today sdělili, že tato cla nebudou mít na výrobce tak dramatický dopad jako jiná cla – například 50% clo na ocel a hliník nebo 25% clo na automobily. Přesto by však mohla vyvinout tlak na společnosti, které se již potýkají s rostoucími náklady na dovoz.

„Tato akce není v žádném případě deflační,“ řekl Miller. „Ale upřímně řečeno, nemůžeme posoudit inflační dopad, dokud nebudeme vědět více.“

John Mitchell, prezident a generální ředitel globální asociace pro obchod s elektronikou IPC, uvedl, že cla by mohla zvýšit ceny notebooků, domácích spotřebičů, automobilů a zdravotnických prostředků.

„Více než 60 % našich členských společností uvedlo, že předchozí cla zvýšila náklady a zpozdila výrobu,“ napsal ve svém prohlášení.

U produktů, jako jsou automobily, mohou čipy představovat malou část celkových výrobních nákladů. Ivan Drury, ředitel oddělení Insights ve výzkumné firmě pro automobily Edmunds, však označil cla za „další ránu“ pro automobilový průmysl, který již čelí 25% clu na dovoz vozidel.

Automobilky tvrdí, že již zaznamenávají ztráty. Společnost General Motors v červenci uvedla, že ji cla jen ve druhém čtvrtletí stála přes 1 miliardu dolarů. Společnost Stellantis odhadla, že ji cla letos budou stát 1,7 miliardy dolarů.

„Je to smrt tisíci škrty,“ řekl Drury. Automobilky v současné době náklady absorbují, ale zpochybnil, jak dlouho to může trvat: „Zatím jsme to neviděli na spotřebitelských cenách, ale akcionáři to nebudou tolerovat věčně.“

Varoval také, že majitelé ojetých vozů by mohli být tvrdě zasaženi rostoucími náklady na opravy, protože autoservisy by mohly přenést vyšší ceny čipů přímo na zákazníky. Dražší opravy by také mohly zvýšit pojistné.

„Je to efekt sněhové koule,“ řekl. „Ještě to neudeřilo – ale víme, že narušení se blíží.“

Mohl by být nedostatek?

Další obavou pro spotřebitele je, zda by cla mohla ztížit nalezení některých produktů.

USA již takovou situaci zažily během nedostatku čipů v souvislosti s COVID-19, který omezil přístup k novým autům, notebookům a herním konzolím.

I když se neočekává, že nová cla na čipy způsobí tak rozsáhlý nedostatek, Rogers varoval, že některé společnosti by mohly snížit produkci, pokud by dovozní náklady příliš vzrostly. Například společnost Stellantis zastavila výrobu v některých továrnách, aby se vyhnula placení cel – tento krok přispěl k meziročnímu poklesu dodávek vozidel o 6 % ve druhém čtvrtletí.

„Myslím, že bychom se mohli setkat s nedostatkem v několika oblastech,“ řekl Rogers. „Nebude to jako v roce 2021, kdy čipy nebyly k dispozici úplně. Ale v tomto případě budeme muset prostě platit více – a když věci stojí víc, máme tendenci kupovat méně.“

Americké akciové indexy během pátečního obchodování vzrostly, protože trhy bedlivě sledovaly nejnovější vývoj obchodních jednání mezi Spojenými státy a jejich partnery.

Bývalý prezident Donald Trump ve středu večer oznámil 100% clo na dovoz čipů, s výjimkou společností, které „vyrábějí ve Spojených státech“.

Trump ve středu vysvětlil: „Zavedeme velmi vysoká cla na čipy a polovodiče. Dobrou zprávou pro společnosti jako Apple je však to, že pokud vyrábíte ve Spojených státech nebo jste se k tomu pevně zavázali, nebudete podléhat žádným clům.“

Zpráva agentury Bloomberg s odvoláním na informované zdroje uvedla, že guvernér Federálního rezervního systému Christopher Waller se stal předním kandidátem na nástupce současného předsedy Fedu.

Pokud jde o obchodování, k 17:30 GMT vzrostl index Dow Jones Industrial Average o 0,5 % (215 bodů) na 44 183 bodů, zatímco širší index S&P 500 vzrostl o 0,7 % (48 bodů) na 6 388 bodů. Technologický index Nasdaq Composite získal 0,9 % (187 bodů) a dosáhl 21 430 bodů.