Euro v pátek na evropském trhu posílilo vůči koši světových měn a pokusilo se zotavit z třítýdenního minima vůči americkému dolaru, k čemuž přispěla výrazná nákupní aktivita z nižších úrovní.

Navzdory tomuto oživení směřuje jednotná měna k první týdenní ztrátě za měsíc, a to uprostřed rostoucího negativního tlaku, zejména v důsledku celkového posílení amerického dolaru, které je poháněno silnými ekonomickými daty a opatrnými poznámkami představitelů Federálního rezervního systému.

Přehled cen

• Kurz EUR/USD vzrostl přibližně o 0,15 % na 1,1682 USD z dnešní otevírací úrovně 1,1665 USD poté, co se dotkl minima 1,1657 USD.

• Euro uzavřelo čtvrteční seanci o 0,6 % méně vůči dolaru, což je jeho druhá denní ztráta v řadě, a po zveřejnění silných ekonomických dat z USA dosáhlo třítýdenního minima 1,1645 USD.

Týdenní obchodování

V průběhu tohoto týdne, který oficiálně končí dnešním vypořádáním, euro vůči americkému dolaru oslabilo přibližně o 0,55 % a je na cestě k první týdenní ztrátě za měsíc.

Americký dolar

Dolarový index v pátek klesl přibližně o 0,1 % a odstoupil z třítýdenního maxima 98,61 bodu, což odráží pozastavení růstu americké měny vůči koši hlavních měn.

Kromě realizace zisků a korekčních pohybů americký dolar klesá v úzkém rozmezí, jelikož se investoři zdržují budování nových dlouhých pozic před zveřejněním měsíční zprávy o výdajích na osobní spotřebu v USA (PCE).

Dolar zůstává na cestě k největšímu týdennímu zisku za dva měsíce, protože i nadále přitahuje silné nákupy jako nejlepší dostupná investice, podporovaná optimistickými ekonomickými daty z USA a opatrným komentářem Fedu.

Nejnovější data ukázala, že americká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla nejrychlejším tempem za dva roky a překonala tak očekávání trhu, zatímco týdenní žádosti o podporu v nezaměstnanosti byly výrazně pod odhady.

Po zveřejnění dat a podle nástroje CME FedWatch klesla pravděpodobnost snížení sazeb Fedem o 25 bazických bodů v říjnu z 92 % na 88 %, zatímco pravděpodobnost ponechání sazeb beze změny vzrostla z 8 % na 12 %.

Evropské úrokové sazby

• Zdroje uvedly, že tvůrci politik ECB se domnívají, že k dosažení 2% inflačního cíle není nutné další snižování sazeb, a to i přes nové ekonomické prognózy, které naznačují nižší sazby v příštích dvou letech.

• Zdroje dodaly, že pokud eurozóna neutrpí další velký ekonomický šok, očekává se, že náklady na půjčky zůstanou po nějakou dobu na současné úrovni.

• Oceňování sazeb ECB o 25 bazických bodů na peněžním trhu je v současné době stabilní na úrovni kolem 10 %.

• Obchodníci omezili sázky na další uvolňování sazeb ze strany ECB, což naznačuje, že cyklus snižování sazeb by pro tento rok mohl být u konce.

• Aby investoři přehodnotili tato očekávání, očekávají v nadcházejícím období sérii zveřejněných evropských ekonomických údajů a také komentáře představitelů ECB.

Japonský jen v pátek na asijských trzích klesl vůči koši hlavních i vedlejších měn, čímž prohloubil ztráty vůči americkému dolaru již třetí den po sobě a dosáhl nejnižší úrovně za osm týdnů. Směřuje k největší týdenní ztrátě za téměř dva a půl měsíce, jelikož na devizovém trhu pokračuje prodejní tlak na měnu.

Data ukázala, že jádrová inflace v Tokiu se v září držela stabilně pod očekáváními ekonomů, což podtrhuje pokračující snižování inflačních tlaků na tvůrce politik Bank of Japan. V důsledku toho se snížila pravděpodobnost zvýšení sazeb v říjnu.

Přehled cen

• Kurz USD/JPY vzrostl o více než 0,1 % na 149,96 ¥, což je nejvyšší hodnota od 1. srpna, z dnešní otevírací úrovně 149,79 ¥, poté, co dosáhl minima 149,33 ¥.

• Jen ve čtvrtek uzavřel se ztrátou 0,6 % vůči dolaru, což je již druhý denní pokles v řadě, jelikož silná ekonomická data z USA snížila očekávání snížení sazeb Fedu v říjnu.

Týdenní obchodování

• V průběhu tohoto týdne, který oficiálně končí dnešním vypořádáním, jen klesl vůči americkému dolaru přibližně o 1,35 %, což je na cestě k páté týdenní ztrátě v řadě a největšímu týdennímu poklesu od začátku července.

• Tento nejhorší týdenní výkon za dva a půl měsíce je připisován politické nejistotě v Japonsku, stejně jako síle amerického dolaru a rostoucím výnosům amerických měn, které jsou podpořeny silnými ekonomickými daty a komentáři Federálního rezervního systému.

Jádrová inflace v Tokiu

Data zveřejněná dnes v Japonsku ukázala, že jádrový index spotřebitelských cen v Tokiu v září vzrostl o 2,5 %, což je méně než tržní očekávání ve výši 2,8 %. Index vzrostl o 2,5 % i v srpnu, což je nejpomalejší tempo od března.

Stabilní ceny nepochybně snižují inflační tlaky na tvůrce politik Bank of Japan, a tím i pravděpodobnost zvýšení sazeb v Japonsku v letošním roce.

Japonské úrokové sazby

• V návaznosti na výše uvedené údaje klesla tržní cena zvýšení sazeb o 25 bazických bodů ze strany Bank of Japan v říjnu z 50 % na 35 %.

• Aby investoři přehodnotili tato očekávání, čekají na další údaje o inflaci, nezaměstnanosti a mzdách v Japonsku.

Ethereum ve čtvrtek kleslo, protože chuť k riziku oslabila navzdory zveřejnění silných ekonomických dat z USA.

Konečná data ukázala, že HDP USA ve druhém čtvrtletí roku 2025 meziročně vzrostl o 3,8 %, oproti 0,6% poklesu v prvním čtvrtletí.

Údaje ministerstva práce zveřejněné ve čtvrtek odhalily, že počáteční žádosti o podporu v nezaměstnanosti v USA se v týdnu končícím 20. zářím snížily o 14 000 na 218 000, což je nejnižší úroveň od poloviny července, zatímco se očekával nárůst na 233 000.

Prezident Fedu v Kansas City Jeffrey Schmid uvedl, že snížení sazeb o 25 bazických bodů z minulého týdne bylo nezbytné k zajištění dobré kondice trhu práce, a to i přes přetrvávající inflační rizika.

Ethereum

Do 21:29 GMT klesl Ethereum na CoinMarketCap o 6,1 % na 3 907,7 USD.

Projekt Venus společnosti TotalEnergies v namibijské Orange Basin je typem objevu, který rozzáří oči ropných manažerů a vlády sní o obrovských výnosech. Byl oznámen v únoru 2022 a rychle byl uznán jako jeden z největších objevů na kontinentu za poslední desetiletí. Odhaduje se, že obsahuje přibližně 1,5 miliardy barelů lehké ropy (45° API) a 4,8 bilionu krychlových stop zemního plynu.

Očekávání jsou obrovská: produkce by měla dosáhnout vrcholu 150 000 barelů denně, přičemž ložisko by mohlo produkovat 30 až 40 let. Vlastnická struktura odráží kombinaci globálního kapitálu a místní účasti: TotalEnergies (45,25 %), QatarEnergy (35,25 %), namibijská národní ropná společnost Namcor (10 %) a britská Impact Oil & Gas (9,5 %). Pro Namibii, která nikdy netěžila ropu ve velkém měřítku, představuje Venuše zásadní zlom, který by mohl do roku 2030 zvýšit HDP země až o 20 %.

Sliby Venuše jsou však neoddělitelné od jejích výzev. Ložisko leží ve velmi hlubokých vodách (3 000 metrů pod povrchem a 300 kilometrů od pobřeží), což z něj činí jeden z technicky nejnáročnějších offshore projektů na světě. K tomu se přidává složitost souvisejícího plynu, která se stala centrem sporu, jenž zdržuje jednání: Namibie chce plyn dopravovat na pevninu, aby podpořila domácí výrobu energie, zatímco TotalEnergies preferuje jeho opětovné vstřikování do ložiska pro udržení tlaku vzhledem k nízké propustnosti hornin. Pro vládu se tato otázka týká nejen energetiky, ale i zajištění dlouhodobých příjmů a budování základů pro domácí výrobu elektřiny, zatímco společnost to vnímá jako zvýšení nákladů a rizik pro projekt na hranici komerční životaschopnosti.

Společnost TotalEnergies již upravila svůj výrobní plán tak, aby odrážel realitu v Namibii. Poté, co původně navrhla ambicióznější strategii s výrobní kapacitou 200 000 barelů denně, bylo toto číslo sníženo na 150 000. Tato úprava zřejmě souvisí s širší strategií společnosti, která se zaměřuje na hodnotu spíše než na objem, a to udržováním stabilní produkční plošiny po dobu sedmi až osmi let namísto sledování rychlých počátečních zisků. Odráží také povědomí o strategickém kontextu: po odchodu společnosti Shell se TotalEnergies stala téměř jediným významným hráčem v Namibii a veškerá budoucí infrastruktura (potenciální závod na LNG, potrubí nebo jiná zařízení) bude z velké části ležet na jejích bedrech. Prodloužení životnosti výroby proto zajišťuje návratnost po delší dobu, která pokryje tyto nákladné investice.

Toto napětí definuje právě probíhající jednání. Prezidentka Netumbo Nandi-Ndaitwahová svěřila záležitost pod svůj přímý dohled a vytvořila prezidentskou jednotku pro ropný průmysl, která bude jednání sledovat. Obava je jasná: Namibie nechce opakovat zkušenosti Guyany, kde vláda v roce 1999 v dohodě se společností ExxonMobil akceptovala licenční poplatek ve výši pouhých 2 %, což je nyní vnímáno jako negativní model pro rozvíjející se producenty ropy. Z tohoto důvodu Namibie vstupuje do jednání se společností TotalEnergies z tvrdší pozice. Generální ředitel společnosti TotalEnergies Patrick Pouyanné zdůraznil, že dosažení cíle první produkce v roce 2029 vyžaduje konečné investiční rozhodnutí do konce letošního roku, což je časový harmonogram, jehož dosažení se vzhledem k probíhajícím neshodám již nyní jeví jako obtížné.

Ekonomická životaschopnost projektu je také sporným bodem. Společnost TotalEnergies uvádí cenu 20 dolarů za barel, což se jeví spíše jako vyjednávací pozice než realistické hodnocení, jelikož většina podobných hlubokomořských projektů stojí kolem 35 dolarů za barel. Například projekty společnosti ExxonMobil v Guyaně (v hloubce 1 700 metrů) a předsolná pole společnosti Petrobras v Brazílii (2 000 metrů) to dokazují. Venuše, která se nachází v hloubce přes 3 000 metrů a má celkovou geologickou hloubku 6 300 metrů, spolu s vysokým poměrem plynu k ropě, čelí větším obtížím. Nedostatek přesných údajů o obsahu plynu v ložisku ztěžuje navrhování plánů opětovného vstřikování a zpracování, což zvyšuje nejistotu ohledně nákladů. Analytici varují, že pokud bude plynu více, než se očekávalo, mohlo by opětovné vstřikování výrazně snížit výnosy.

Nedávná zkušenost společnosti Shell nabízí jasné varování. Začátkem roku 2025 společnost odepsala 400 milionů dolarů z licence PEL 39 u pobřeží Namibie a opustila vrty Jonker, Graff a Enigma poté, co dospěla k závěru, že špatná kvalita ložiska a vysoký obsah plynu je činí komerčně nerentabilními. Tento odchod ukazuje, že ne všechny objevy v Orange Basin lze rozvíjet a že Venuše, navzdory svému obrovskému potenciálu, není vůči těmto geologickým a ekonomickým omezením imunní.

Namibie se nicméně snaží etablovat jako nové energetické centrum. Vedle ropy vláda s německými investory rozvíjí projekt zeleného vodíku v hodnotě 10 miliard dolarů, jehož výroba by měla být zahájena v letech 2027–2028. Tento paralelní posun do nefosilních zdrojů energie ukazuje strategii diverzifikace, kde je Venuše základním, ale nikoli jediným pilířem.

Pro společnost TotalEnergies odráží Venus jak rozsah jejích sázek v Africe, tak i s nimi spojená rizika. Tento kontinent nyní představuje polovinu její provozní produkce a největší podíl jejího rozpočtu na průzkum. Růstové cíle se soustředí na LNG a těžbu ropy v Namibii, Angole a Gabonu. Namibijský projekt však ztělesňuje výzvy spojené s průzkumem hranic. Odchod společnosti z Jihoafrické republiky v roce 2025 poté, co se vzdala své licence na těžbu u Kapského Města kvůli politickým a environmentálním problémům, zdůrazňuje křehkost provozního prostředí v regionu.

Geopolitický faktor dodává další rozměr: Čína se již etablovala jako největší zahraniční investor do těžby uranu v Namibii a je aktivní v oblasti obnovitelných zdrojů energie a infrastruktury. Africká energetická komora otevřela kancelář v Šanghaji, aby usnadnila čínskou účast na energetických projektech, což naznačuje strategický kontinentální posun. Pro TotalEnergies by jakékoli zpoždění nebo spor s vládami mohl umožnit konkurentům posílit jejich přítomnost, což by mohlo oslabit dlouhodobou pozici francouzské společnosti.

Projekt Venus se tak nachází mezi mimořádnou příležitostí a hlubokou zkouškou. Na papíře by mohl do roku 2030 vygenerovat výrazný růst peněžních toků společnosti TotalEnergies a změnit ekonomickou trajektorii Namibie. Ve skutečnosti je však třeba řešit obrovské technické výzvy, potřebu finančních podmínek vyvažovat výnosy investorů s ambicemi státu a nestabilní geopolitické pozadí. Pokud se brzy vyřeší problémy s plynem, příjmy a infrastrukturou, Venus by se mohl stát jedním z nejvýznamnějších ropných projektů tohoto desetiletí. Pokud ne, může se stát dalším příkladem toho, jak lze masivní energetické příležitosti na hranicích hranic zastavit pod tíhou nákladů, politiky a konkurence.