Euro v pondělí na začátku týdne na evropských trzích posílilo vůči koši světových měn a začalo se zotavovat z dvouměsíčního minima, kterého dosáhlo v asijském obchodování vůči americkému dolaru dříve. Tento krok podpořil negativní tlak na americkou měnu poté, co prezident Donald Trump pohrozil zavedením cel na Evropu v rámci snahy o převzetí kontroly nad Grónskem.

S uvolněním inflačních tlaků na tvůrce politik v Evropské centrální bance se posílila očekávání alespoň jednoho snížení úrokových sazeb v Evropě v tomto roce. Aby trhy mohly tato očekávání přehodnotit, čekají na další ekonomická data z eurozóny.

Přehled cen

• Směnný kurz eura dnes: Euro vůči dolaru vzrostlo přibližně o 0,4 % na 1,1638 USD z páteční uzavírací úrovně 1,1595 USD poté, co dosáhlo minima 1,1576 USD – nejnižší hodnoty od 28. listopadu.

• Euro zakončilo páteční obchodování s poklesem o 0,1 % vůči dolaru, což představuje druhou denní ztrátu v řadě po zveřejnění silných ekonomických dat z USA.

• Euro minulý týden ztratilo vůči dolaru 0,35 %, což je třetí týdenní ztráta v řadě, a to uprostřed rostoucích očekávání snížení evropských úrokových sazeb v letošním roce.

Americký dolar

Dolarový index v pondělí klesl o 0,3 %, čímž se vzdálil od šestitýdenního maxima a odrážel tak celkové oslabení americké měny vůči koši hlavních a vedlejších měn.

Kromě realizace zisků se dolar dostal pod tlak kvůli obavám investorů po hrozbách amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit na Evropu další cla.

Trump o víkendu oznámil, že od 1. února zavede dodatečné 10% clo na dovoz zboží z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska, Finska a Velké Británie, dokud Spojené státy nebudou moci Grónsko koupit.

Hlavní země Evropské unie v neděli odsoudily hrozby zavedením cel ohledně Grónska a označily je za vydírání. Francie navrhla reagovat souborem ekonomických protiopatření, která dosud nebyla použita.

Evropské úrokové sazby

• Nedávná data z Evropy ukázala zpomalení celkové inflace v prosinci, což podtrhuje slábnoucí inflační tlaky na Evropskou centrální banku.

• Po zveřejnění těchto dat se odhady pravděpodobnosti snížení evropských úrokových sazeb ECB v únoru o přibližně 25 bazických bodů na peněžním trhu zvýšily z 10 % na 25 %.

• Obchodníci revidovali svá očekávání ohledně toho, že ECB ponechá úrokové sazby beze změny po celý rok, na alespoň jedno snížení sazeb o 25 bazických bodů.

• Aby investoři mohli tato očekávání přehodnotit, čekají na další ekonomické údaje eurozóny o inflaci, nezaměstnanosti a mzdách.

Názory a analýzy

Khoon Goh, vedoucí výzkumu pro Asii ve společnosti ANZ, uvedl, že se za normálních okolností očekává, že hrozby zavedením cel euro oslabí. Nicméně, jak bylo vidět i v loňském roce, když byla zavedena cla ke „Dni osvobození“, dopad na devizové trhy měl tendenci se více přiklánět k oslabení dolaru, protože se zvýšila nejistota ohledně politiky USA.

Goh dodal, že ačkoli někteří mohou tvrdit, že cla ohrožují Evropu, americký dolar nese větší zátěž, protože trhy započítávají vyšší politickou rizikovou prémii spojenou s americkou měnou.

Japonský jen v pondělí na asijských trzích posílil vůči koši hlavních a sekundárních měn, čímž druhý den po sobě prodloužil své zisky vůči americkému dolaru a dosáhl dvoutýdenního maxima. Podporovala ho varování a kroky japonských úřadů zaměřené na podporu problematické místní měny.

Růst podpořily také zprávy, že několik úředníků Bank of Japan podporuje opětovné zvýšení úrokových sazeb, přičemž někteří nevylučují, že by k tomu došlo již v dubnu, jelikož oslabení jenu hrozí zhoršením rostoucích inflačních tlaků.

Přehled cen

• Směnný kurz japonského jenu dnes: Dolar vůči jenu klesl o 0,4 % na 157,43 ¥, což je nejnižší úroveň od 9. ledna, z pátečního uzavření na 158,06 ¥. Dolar dosáhl denního maxima na 157,95 ¥.

• Jen zakončil páteční obchodování s 0,35% růstem vůči dolaru, což je jeho druhý zisk za poslední tři dny, a je součástí zotavení z 18měsíčního minima na úrovni 159,45 jenů za dolar.

• Kromě výhodných nákupů jen také posílil díky náznakům koordinované intervence mezi Japonskem a Spojenými státy na podporu oslabené měny.

Japonské úřady

Japonská ministryně financí Satsuki Katajama v pátek prohlásila, že vláda „nevyloučí žádné možnosti“, jak se vypořádat s nadměrnými a neodůvodněnými pohyby na devizovém trhu, což je jasným signálem o možnosti přímé intervence na podporu jenu.

Katayama uvedla, že současná slabost jenu neodráží ekonomické fundamenty Japonska a poškozuje kupní sílu domácností. Dodala, že Japonsko je i nadále v úzkém kontaktu se svými mezinárodními partnery, zejména se Spojenými státy, aby zajistilo, že jakákoli opatření na měnových trzích bude v souladu s mezinárodními dohodami o stabilitě směnného kurzu.

Katayama na své pravidelné tiskové konferenci uvedla, že společné prohlášení podepsané se Spojenými státy v září loňského roku „bylo extrémně důležité“ a obsahovalo ustanovení týkající se intervencí na devizovém trhu.

Felix Ryan, devizový stratég společnosti ANZ, uvedl, že blížící se fázi intervence často doprovázejí prohlášení japonského ministerstva financí nebo vládních úředníků ohledně úrovní jenu, případně dotazy adresované protistranám.

Ryan dodal, že význam takových prohlášení závisí hlavně na úrovni dolaru vůči jenu a také na rychlosti jeho pohybů během 24 hodin.

Japonské úrokové sazby

• Čtyři zdroje obeznámené s touto záležitostí agentuře Reuters sdělily, že někteří úředníci pro měnovou politiku v Bank of Japan vidí prostor pro zvýšení úrokových sazeb dříve, než trhy v současnosti očekávají.

• Tyto zdroje poukazují na možné rozhodnutí o zvýšení sazeb na dubnovém zasedání, a to vzhledem k obavám, že pokračující pokles jenu by mohl zesílit inflační tlaky.

• Zdroje, které si nepřály být jmenovány, protože nejsou oprávněny hovořit s médii, uvedly, že Japonská centrální banka nevylučuje včasné kroky, pokud se objeví dostatečné důkazy o tom, že ekonomika může udržitelným způsobem dosáhnout 2% inflačního cíle.

• Ekonomové agentuře Reuters sdělili, že Japonská centrální banka by s dalším zvýšením klíčové úrokové sazby s největší pravděpodobností raději počkala do července, přičemž více než 75 % respondentů očekává, že do září vzroste na 1 % nebo více.

• Očekávání pravděpodobnosti zvýšení úrokových sazeb japonské centrální banky o čtvrt procentního bodu na lednovém zasedání zůstává stabilní pod 10 %.

• Japonská centrální banka se tento týden schází ve čtvrtek a v pátek, aby zhodnotila ekonomický vývoj a určila vhodné měnové nástroje pro tuto citlivou fázi, které čelí čtvrtá největší ekonomika světa.

Na začátku roku byla nálada na trhu s ropou drtivě a hluboce pesimistická. Většina prognóz poukazovala na velký přebytek nabídky. Poté Spojené státy zaútočily na Venezuelu, zatkly jejího prozatímního prezidenta, aby byl souzen na americké půdě, a varovaly Írán, Mexiko a Kolumbii, že by mohly být další na řadě. V Íránu vypukly protesty, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty zaujaly v Jemenu odlišné postoje a zároveň se ropa Brent již dostala nad 65 dolarů za barel.

Geopolitika je na trhu s ropou již dlouho nepředvídatelným faktorem. V důsledku chronické politické nestability vždy existuje možnost narušení dodávek u některých hlavních producentů. Libye je často uváděným příkladem, ale jak bylo vidět letos, producenti ropy z Blízkého východu nejsou imunní vůči rizikům narušení, i když prozatím zůstávají teoretická. A pokud skutečná tržní data neukážou žádný přebytek nabídky, ceny by mohly vyskočit na mnohem vyšší úrovně.

Společnost Vortexa tento týden informovala, že objemy ropy na tankerech po dobu nejméně sedmi dnů – což naznačuje spíše skladování než přepravu od prodávajícího ke kupujícímu – klesly v týdnu končícím 9. lednem na 120,9 milionu barelů, jak uvádí Barchart. Toto číslo se výrazně liší od jiného čísla, které někteří pozorovatelé často uvádějí: celkové objemy ropy na všech tankerech bez ohledu na účel, které na konci loňského roku činily přibližně 1,3 miliardy barelů. Toto číslo je uváděno jako nejvyšší od pandemických lockdownů v roce 2020, což naznačuje, že poptávka je nyní ničena stejně jako tehdy.

Za takzvaným ničením poptávky se však skrývají různé důvody a ne všechny jsou poháněny přirozenými tržními silami. Agentura Bloomberg například tento týden informovala, že ruský vývoz ropy klesl za čtyři týdny končící 11. lednem o přibližně 450 000 barelů denně. Tento pokles nebyl výsledkem přirozeného poklesu poptávky v důsledku zrychlující se elektrifikace v Indii a Číně, ale spíše důsledkem amerických sankcí, které vstoupily v platnost koncem listopadu, spolu s hrozbami dalších cel na indický dovoz, pokud rafinerie nepřestanou nakupovat ruskou ropu.

Tato zpráva má však jednu důležitou nuanci. Z poklesu o 450 000 barelů denně za čtyři týdny do 11. ledna došlo v období mezi Vánoci a 4. lednem pouze k poklesu asi 30 000 barelů denně, uvádí Bloomberg. Agentura dodala, že celkový ruský vývoz ropy za čtyři týdny do 11. ledna, který činil 3,42 milionu barelů denně, byl ve skutečnosti nad průměrem roku 2025. Jinými slovy, poptávka zůstává do značné míry silná, zejména po zlevněné ropě.

Když už mluvíme o zlevněné ropě, zdá se, že Čína ztratila přístup k významnému podílu levné venezuelské ropy, i když se to může ukázat jako dočasné. Tento vývoj staví aktivní hromadění zásob v Číně v loňském roce do nového světla a naznačuje, že mohla vyčkat a sledovat vývoj v této jihoamerické zemi, jejíž ropný průmysl budou podle prezidenta Trumpa na dobu neurčitou řídit Spojené státy. Pozornost se nyní přesunula k Íránu a jeho protestům, které uvítala jak Evropská unie, tak prezident Trump. Prognózy cen ropy se již začaly revidovat.

Analytici společnosti Citi tento týden podle agentury Reuters uvedli: „Protesty v Íránu představují riziko zpřísnění globální ropné bilance kvůli potenciálním krátkodobým ztrátám dodávek, ale především kvůli vyšším geopolitickým rizikovým prémiím.“ Stalo se tak pouhé dva dny poté, co Goldman Sachs s odvoláním na nadměrnou nabídku opět snížil své prognózy cen ropy. Banka však poznamenala, že protesty se zatím nerozšířily do hlavních íránských regionů produkujících ropu, a dodala, že „současná rizika jsou spíše zaměřena na politické a logistické tření než na přímé narušení, což omezuje dopad na íránské dodávky ropy a exportní toky.“

Analytici banky ANZ začátkem týdne ve zprávě napsali, že protestující vyzvali íránské ropné dělníky, aby se k demonstracím připojili. Banka uvedla, že situace „ohrožuje narušení vývozu ropy nejméně 1,9 milionu barelů denně“.

Ole Hansen, vedoucí komoditní strategie v Saxo Bank, začátkem tohoto týdne napsal, že obchodníci s ropou zaujali silně medvědí postoje a varoval, že „to činí trh zranitelným vůči býčímu obratu, pokud se zlepší technické nebo fundamentální pozadí“. Hansen jako další důkaz převládající medvědí nálady uvedl průzkum Goldman Sachs, který ukazuje, že institucionální investoři se stali méně nadšenými pro ropu, ale poznamenal, že geopolitické události by mohly v krátkodobém horizontu tlačit ceny nahoru.

Dalším geopoliticky příznivým vývojem pro ceny byl útok dronem na dva tankery v Černém moři, uvádí agentura Reuters s odkazem na nejmenované zdroje. Plavidla mířila k nakládacímu bodu provozovanému konsorciem Caspian Pipeline Consortium, které se loni stalo terčem útoků ukrajinských dronů. Ohledně odpovědnosti za útok nebyly učiněny žádné komentáře, ukrajinská vláda se odmítla vyjádřit a provozovatel ropovodu také mlčel. Samotný výskyt útoku však opět zdůrazňuje geopolitická rizika, která byla donedávna do značné míry přehlížena ve prospěch očekávání přebytku dodávek.

Bitcoin v pátek během asijského obchodování klesl a snížil tak některé ze svých nedávných zisků poté, co američtí zákonodárci odložili ostře sledovaný návrh zákona, jehož cílem je vytvořit regulační rámec pro digitální aktiva.

Největší kryptoměna na světě se začátkem tohoto týdne vyšplhala na zhruba 96 000 dolarů, ale oživení se ukázalo jako krátkodobé, protože sentiment na trzích s kryptoměnami zůstal do značné míry utlumený.

Bitcoin do 9:43 amerického času na východním pobřeží (14:43 GMT) klesl o 0,8 % na 95 192,0 USD. Největší kryptoměna na světě se po klidném začátku roku za týden stále obchodovala s růstem přibližně o 5 %.

Spojené státy odkládají zákon o kryptoměnách kvůli odporu Coinbase

Američtí zákonodárci začátkem tohoto týdne odložili klíčovou diskusi o plánovaném regulačním rámci pro kryptoměny poté, co společnost Coinbase Global, kótovaná na burze Nasdaq pod tickerem COIN, vystoupila proti návrhu zákona v jeho současné podobě.

Generální ředitel společnosti Coinbase Brian Armstrong kritizoval způsob, jakým návrh zákona nakládá se stablecoiny, zejména s ustanoveními, která by omezovala schopnost kryptoměnových společností nabízet výnosy nebo odměny ze stablecoinů držených zákazníky.

Optimismus kolem návrhu zákona tento týden podpořil některé zisky Bitcoinu, jelikož trhy uvítaly regulační jasnost, kterou navrhovaná legislativa mohla poskytnout. Býci v oblasti kryptoměn však vyjádřili výhrady k ustanovením návrhu zákona týkajícím se stablecoinů.

Coinbase patřila mezi největší dárce během amerických voleb v roce 2024 a je největší kryptoměnovou burzou ve Spojených státech. Je také všeobecně vnímána jako společnost s významným vlivem na formování legislativy týkající se kryptoměn.

Bitcoin míří k týdenním ziskům po klidném začátku roku

Bitcoin se tento týden obchodoval o zhruba 5 % výše a těžil také ze selektivních nákupů po utlumeném začátku nového roku.

Většina zisků kryptoměny tento týden přišla poté, co Strategy, největší kótovaný držitel Bitcoinu, zveřejnil nákupy kryptoměny v hodnotě více než 1 miliardy dolarů, což posílilo naděje na zlepšení institucionální poptávky.

Poptávka drobných investorů naopak zůstala pod tlakem uprostřed pokračující opatrnosti vůči trhům s kryptoměnami. Bitcoin se na Coinbase i nadále obchodoval se slevou ve srovnání s globálním průměrem, což naznačuje, že sentiment drobných investorů ve Spojených státech – největším kryptotrhu na světě – zůstává slabý.

Ceny kryptoměn dnes: altcoiny si i přes týdenní zisky vedou hůře

Altcoiny v pátek společně s Bitcoinem víceméně klesly, ačkoliv zaznamenaly určité týdenní zisky, podpořené poklesy nákupů a nadějí na regulační jasnost ve Spojených státech.

Ether, druhá největší kryptoměna na světě, za den klesl o 1,4 %, ale za týden vzrostl o přibližně 5,7 %.

XRP klesl o 1,9 % a za týden se propadl o přibližně 1 %, zatímco Solana zůstala v podstatě beze změny a zaznamenala týdenní zisky přibližně 2,7 %.