Euro v pondělí na evropském trhu posílilo vůči koši světových měn a vůči americkému dolaru si udrželo zisky druhý den po sobě a přiblížilo se k dvoutýdennímu maximu, a to před důležitou schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského.

Pravděpodobnost snížení evropských úrokových sazeb v září se snížila kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům, které v současné době působí na tvůrce měnové politiky v Evropské centrální bance. Investoři čekají na zveřejnění dalších ekonomických údajů z eurozóny, aby mohli tyto pravděpodobnosti přehodnotit.

Přehled cen

• Dnešní kurz eura: euro vůči dolaru vzrostlo o 0,1 % na (1,1715 $) z páteční uzavírací ceny (1,1703 $) a dosáhlo minima (1,1693 $).

• Euro zakončilo páteční seanci o přibližně 0,5 % vyšší než dolar, a obnovilo tak zisky, které se předchozí den pozastavily uprostřed korekcí a výběru zisků z dvoutýdenního maxima na 1,1730 USD.

• Euro minulý týden zaznamenalo vůči dolaru zisk 0,55 %, což je již druhý týdenní růst v řadě. K tomu přispělo slábnoucí očekávání snížení sazeb v Evropě oproti rostoucím očekáváním snížení sazeb v USA.

Setkání Trumpa a Zelenského

Hlavní událostí pro investory v pondělí je setkání Trumpa a Zelenského, ke kterému se připojí i někteří evropští lídři, a to v době, kdy Washington tlačí na Ukrajinu, aby přijala rychlou mírovou dohodu, která by ukončila nejkrvavější válku v Evropě za posledních 80 let.

Trump se po setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce, kde se zdálo, že je více shodný s Moskvou ve snaze o mírovou dohodu než o příměří, spoléhá na to, že Zelenský dosáhne dohody.

Evropské úrokové sazby

• Nedávné údaje o inflaci v eurozóně ukázaly přetrvávající tlak na tvůrce měnové politiky v Evropské centrální bance.

• Podle některých zdrojů agentury Reuters jasná většina na posledním zasedání ECB podpořila ponechání úrokových sazeb v září beze změny, a to již podruhé po sobě jdoucí zasedání.

• Ceny na peněžním trhu pro případné snížení sazeb o 25 bazických bodů ze strany ECB v září jsou v současné době stabilní pod 30 %.

• Aby investoři mohli tyto šance přehodnotit, očekávají v nadcházejícím období další ekonomická data z Evropy a také komentáře představitelů ECB.

Japonský jen v pondělí na začátku týdne na asijských trzích oslabil vůči koši hlavních a vedlejších měn, přičemž se vůči americkému dolaru dostal do záporného teritoria a ustoupil od svého třítýdenního maxima, jelikož japonská vláda ignorovala tlak USA na japonskou centrální banku, aby zvýšila úrokové sazby.

Vzhledem k tomu, že pravděpodobnost zvýšení sazeb o 25 bazických bodů ze strany Bank of Japan v září je stále neúplná, trhy čekají na další důkazy, které by objasnily směr normalizace japonské měnové politiky během zbytku letošního roku.

Přehled cen

• Dnešní kurz japonského jenu: dolar vůči jenu vzrostl přibližně o 0,3 % na (147,58¥) z dnešní otevírací ceny (147,15¥) a zaznamenal tak minimum (147,08¥).

• Jen zakončil páteční seanci výše o přibližně 0,45 % vůči dolaru, což je jeho třetí zisk za čtyři dny a přiblížil se třítýdennímu maximu na 146,21 jenů, k čemuž přispěly silné údaje o růstu japonské ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku.

• Jen minulý týden zaznamenal vůči dolaru týdenní zisk 0,4 %, což je jeho třetí týdenní nárůst za poslední měsíc, a to v důsledku rostoucích očekávání snížení úrokových sazeb v USA v září.

Tlak USA

Japonská vláda koncem minulého týdne ignorovala vzácné a přímé komentáře amerického ministra financí Scotta Bessenta, který prohlásil, že Bank of Japan „zaostává“ ve své měnové politice – poznámky, které zřejmě měly za cíl vyvinout tlak na centrální banku ke zvýšení úrokových sazeb.

Japonské úrokové sazby

• Trh v současné době odhaduje pravděpodobnost, že Japonská centrální banka na svém zářijovém zasedání zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů, na přibližně 40 %.

• Aby investoři mohli tyto šance přehodnotit, čekají na další údaje o inflaci, nezaměstnanosti a mzdách v Japonsku.

• Zápis z červnového zasedání o měnové politice ukázal, že někteří členové bankovní rady Bank of Japan uvedli, že centrální banka zváží obnovení zvyšování úrokových sazeb, pokud se obchodní napětí zmírní.

Ceny zlata se během pátečního obchodování držely stabilní, americký dolar oslabil vůči většině hlavních měn a trhy vyhodnocovaly nejnovější údaje o inflaci v USA.

Dnes zveřejněné údaje ukázaly, že maloobchodní tržby v červenci meziměsíčně vzrostly o 0,5 %, což je v souladu s očekáváním, což naznačuje odolné spotřebitelské výdaje v USA navzdory vysokým clům.

Průzkum Michiganské univerzity rovněž odhalil, že spotřebitelská důvěra v USA klesla v srpnu na 58,6 bodu z červencových 61,7 bodu, což představuje první pokles za čtyři měsíce.

Včerejší vládní data ukázala, že inflace cen výrobců v USA v červenci meziměsíčně vzrostla o 0,9 %, čímž překonala odhad analytiků, kteří očekávali růst o 0,2 %.

Podobná data z USA z počátku tohoto týdne ukázala, že roční tempo růstu indexu spotřebitelských cen zůstalo v červenci stabilní na 2,7 %, což je méně, než se očekávalo na 2,8 %.

Jádrová inflace – která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií – vzrostla v červenci na 3,1 %, což je více než 3% očekávání a oproti 2,9 % v červnu.

Podle nástroje FedWatch nyní investoři očekávají 99% pravděpodobnost, že Federální rezervní systém v září sníží úrokovou sazbu o 25 bazických bodů, oproti 94 % včera a 57 % před měsícem.

Analytici také vidí 61% pravděpodobnost dalšího snížení o 25 bazických bodů v říjnu, oproti 34 % před měsícem, a 51% pravděpodobnost podobného snížení v prosinci oproti 25 % před měsícem.

Index amerického dolaru mezitím klesl o 0,4 % na 97,8 bodu ve 20:02 GMT, poté, co dosáhl maxima 98,2 bodu a minima 97,7 bodu.

V obchodování s komoditami se spotové zlato ve 20:03 GMT drželo v záporném teritoriu na úrovni 3 380,9 USD za unci, zatímco americké futures kontrakty na zlato vykázaly týdenní ztráty kolem 3 %.

Na jaře roku 2024 běloruská vláda zařadila závod Manalit na výrobu rádiových součástek ve městě Vitebsk na „Republikánskou čestnou tabuli“ jako uznání za „vynikající ekonomické výsledky“. Závod toto ocenění získal již druhý rok po sobě.

Toto uznání pro Manalit – ruský závod nacházející se v Bělorusku – přišlo v době, kdy se stal klíčovým dodavatelem vysoce spolehlivých elektronických součástek používaných v raketách, radarech a letadlech nasazených Ruskem ve válce proti Ukrajině.

Během prvních dvou let od rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu, která začala v únoru 2022, se roční zisky společnosti Manalit zvýšily téměř šestinásobně, a to téměř výhradně díky vojenskému exportu do Ruska.

Příběh společnosti Manalit zrcadlí příběh mnoha závodů těžkého průmyslu v Bělorusku. Společnost byla založena v sovětské éře jako významný výrobce keramických kondenzátorů, ale v 90. letech 20. století čelila vážné krizi s propadem poptávky. Do roku 2009 byla blízko úplné likvidaci.

V roce 2011 přišla záchrana a transformace v podobě bývalého konkurenta, závodu Kolon v ruském Petrohradu. Ruští investoři získali kontrolní 51% podíl, čímž se Manalit fakticky stal offshore výrobní základnou pro ruský obranný průmysl.

Kondenzátory určené pro válku

Společnost Manalit se specializuje na výrobu ultra odolných vícevrstvých keramických kondenzátorů schválených pro použití ve vojenských a vesmírných aplikacích.

V listopadu 2020 ředitel závodu Alexandr Šumacher státní tiskové agentuře BelTA řekl: „Devadesát sedm procent naší produkce slouží ruskému obrannému průmyslu.“

V roce 2024 předseda výkonného výboru Vitebské oblasti Alexandr Subocin uvedl, že závod „funguje systematicky“ a za poslední dva roky dosáhl výsledků, „které nemohou nepotěšit“.

Tyto kondenzátory – například řada K10-84 – nejsou určeny pro spotřební elektroniku. Používají se v systémech navádění raket, radarových polích, jednotkách elektronického boje a systémech řízení jaderných zbraní, kde by selhání mohlo znamenat ztrátu mise nebo zbraně.

Mezera v sankčním systému

Západní sankce uvalené na Rusko v roce 2014 po anexi Krymu znemožnily Rusku přímý přístup k pokročilé západní elektronice pro vojenské použití.

Bělorusko však těmto omezením nepodléhalo až do roku 2022. Společnost Manalit tuto mezeru využívala téměř osm let, dovážela zařízení a materiály z Evropy a Spojených států a poté hotové komponenty dodávala do Ruska, aby nahradila zakázané západní díly.

I dnes, navzdory sankcím EU a USA, může Manalit stále nakupovat výrobní linky od slovinské společnosti KEKO, vybavovat je japonskými ovládacími panely Pro-face (vlastněnými francouzskou společností Schneider Electric) a nadále získávat prášky drahých kovů z USA pro výrobu kondenzátorů.

Důkazy mezi troskami války

Podle specialisty z ukrajinského Ředitelství obranného zpravodajství (HUR) byly kondenzátory K10-84 vyrobené společností Manalit nalezeny v ruských balistických raketách Iskander, střelách s plochou dráhou letu Kalibr, letecky odpalovaných střelách s plochou dráhou letu Ch-101, protiletadlových raketách S-200 a S-300 a v radarech Zoopark pro boj s baterií.

„V systému regulace tlaku vzduchu rakety Ch-101 jsou všechny kondenzátory a 80 % elektronických čipů vyrobeny v Bělorusku. V řídicích jednotkách raket Iskander modelové řady 2024 je téměř každý kondenzátor z Manalitu,“ uvedl specialista.

Kremlské spojení

Export společnosti Manalit do Ruska je směrován přes jediného distributora: SpecElectronKomplekt (SpecEk), klíčového dodavatele pro ruské ministerstvo obrany.

Celní údaje získané Rádiem Svobodná Evropa/Rádiem Svoboda a Běloruským vyšetřovacím centrem ukazují, že mezi říjnem 2022 a březnem 2025 společnost Manalit dodala společnosti SpecEk zboží v hodnotě 43 milionů dolarů – z 96 % tvořily keramické kondenzátory.

Společnost SpecEk je uvedena v ruském uzavřeném registru dodavatelů obranného průmyslu, který zahrnuje dodavatele pro významné ruské obranné firmy, jako například:

Rostec: zastřešující společnost pro 350 obranných společností, které vyrábějí 40 % ruských státních vojenských zakázek.

Almaz-Antey: výrobce systémů protivzdušné obrany S-300, S-400, Buk a Tor.

KRET: systémy elektronického boje.

UAC: letadla Su, MiG a Tupolev.

Taktická raketová korporace: přesné rakety včetně Ch-101.

Uralvagonzavod: výroba hlavních bojových tanků.

Ruské vrtulníky: útočné vrtulníky Mi-8, Ka-52 a Mi-35.

Válečné zisky a sankce

Před vypuknutím totální války v roce 2022 činil roční zisk společnosti Manalit přibližně 1,4 milionu dolarů. Do roku 2024 čistý zisk prudce vzrostl na 6,2 milionu dolarů – což představuje nárůst o více než 460 % za pět let.

Závod zaznamenal rekordní zisky během nejkrvavějšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

V květnu 2023 Ukrajina uvalila na Manalit sankce za „přímé napomáhání ruské vojenské agresi“. EU a USA naopak žádné sankce neuvalily, takže má otevřený přístup k západním dodavatelům.

Díky tomu se Manalit fakticky stal „sankční branou“ – běloruským právním subjektem, který převádí západní technologie ruské armádě.

Od roku 2011, kdy se závod dostal pod ruskou kontrolu, byl modernizován západním vybavením, udržoval si otevřený přístup k evropským a americkým surovinám, získal ruskou vojenskou certifikaci a dodával kondenzátory nalezené v raketách, které zasáhly několik ukrajinských měst.

Zatímco západní vlády nadále diskutují o nových sankcích, kondenzátory vyrobené v tiché běloruské továrně putují z montážních linek ve Vitebsku do ruských raketových závodů – a nakonec do ukrajinského nebe.