Jak běloruská továrna pohání ruskou válečnou mašinérii

Na jaře roku 2024 běloruská vláda zařadila závod Manalit na výrobu rádiových součástek ve městě Vitebsk na „Republikánskou čestnou tabuli“ jako uznání za „vynikající ekonomické výsledky“. Závod toto ocenění získal již druhý rok po sobě.

Toto uznání pro Manalit – ruský závod nacházející se v Bělorusku – přišlo v době, kdy se stal klíčovým dodavatelem vysoce spolehlivých elektronických součástek používaných v raketách, radarech a letadlech nasazených Ruskem ve válce proti Ukrajině.

Během prvních dvou let od rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu, která začala v únoru 2022, se roční zisky společnosti Manalit zvýšily téměř šestinásobně, a to téměř výhradně díky vojenskému exportu do Ruska.

Příběh společnosti Manalit zrcadlí příběh mnoha závodů těžkého průmyslu v Bělorusku. Společnost byla založena v sovětské éře jako významný výrobce keramických kondenzátorů, ale v 90. letech 20. století čelila vážné krizi s propadem poptávky. Do roku 2009 byla blízko úplné likvidaci.

V roce 2011 přišla záchrana a transformace v podobě bývalého konkurenta, závodu Kolon v ruském Petrohradu. Ruští investoři získali kontrolní 51% podíl, čímž se Manalit fakticky stal offshore výrobní základnou pro ruský obranný průmysl.

Kondenzátory určené pro válku

Společnost Manalit se specializuje na výrobu ultra odolných vícevrstvých keramických kondenzátorů schválených pro použití ve vojenských a vesmírných aplikacích.

V listopadu 2020 ředitel závodu Alexandr Šumacher státní tiskové agentuře BelTA řekl: „Devadesát sedm procent naší produkce slouží ruskému obrannému průmyslu.“

V roce 2024 předseda výkonného výboru Vitebské oblasti Alexandr Subocin uvedl, že závod „funguje systematicky“ a za poslední dva roky dosáhl výsledků, „které nemohou nepotěšit“.

Tyto kondenzátory – například řada K10-84 – nejsou určeny pro spotřební elektroniku. Používají se v systémech navádění raket, radarových polích, jednotkách elektronického boje a systémech řízení jaderných zbraní, kde by selhání mohlo znamenat ztrátu mise nebo zbraně.

Mezera v sankčním systému

Západní sankce uvalené na Rusko v roce 2014 po anexi Krymu znemožnily Rusku přímý přístup k pokročilé západní elektronice pro vojenské použití.

Bělorusko však těmto omezením nepodléhalo až do roku 2022. Společnost Manalit tuto mezeru využívala téměř osm let, dovážela zařízení a materiály z Evropy a Spojených států a poté hotové komponenty dodávala do Ruska, aby nahradila zakázané západní díly.

I dnes, navzdory sankcím EU a USA, může Manalit stále nakupovat výrobní linky od slovinské společnosti KEKO, vybavovat je japonskými ovládacími panely Pro-face (vlastněnými francouzskou společností Schneider Electric) a nadále získávat prášky drahých kovů z USA pro výrobu kondenzátorů.

Důkazy mezi troskami války

Podle specialisty z ukrajinského Ředitelství obranného zpravodajství (HUR) byly kondenzátory K10-84 vyrobené společností Manalit nalezeny v ruských balistických raketách Iskander, střelách s plochou dráhou letu Kalibr, letecky odpalovaných střelách s plochou dráhou letu Ch-101, protiletadlových raketách S-200 a S-300 a v radarech Zoopark pro boj s baterií.

„V systému regulace tlaku vzduchu rakety Ch-101 jsou všechny kondenzátory a 80 % elektronických čipů vyrobeny v Bělorusku. V řídicích jednotkách raket Iskander modelové řady 2024 je téměř každý kondenzátor z Manalitu,“ uvedl specialista.

Kremlské spojení

Export společnosti Manalit do Ruska je směrován přes jediného distributora: SpecElectronKomplekt (SpecEk), klíčového dodavatele pro ruské ministerstvo obrany.

Celní údaje získané Rádiem Svobodná Evropa/Rádiem Svoboda a Běloruským vyšetřovacím centrem ukazují, že mezi říjnem 2022 a březnem 2025 společnost Manalit dodala společnosti SpecEk zboží v hodnotě 43 milionů dolarů – z 96 % tvořily keramické kondenzátory.

Společnost SpecEk je uvedena v ruském uzavřeném registru dodavatelů obranného průmyslu, který zahrnuje dodavatele pro významné ruské obranné firmy, jako například:

Rostec: zastřešující společnost pro 350 obranných společností, které vyrábějí 40 % ruských státních vojenských zakázek.

Almaz-Antey: výrobce systémů protivzdušné obrany S-300, S-400, Buk a Tor.

KRET: systémy elektronického boje.

UAC: letadla Su, MiG a Tupolev.

Taktická raketová korporace: přesné rakety včetně Ch-101.

Uralvagonzavod: výroba hlavních bojových tanků.

Ruské vrtulníky: útočné vrtulníky Mi-8, Ka-52 a Mi-35.

Válečné zisky a sankce

Před vypuknutím totální války v roce 2022 činil roční zisk společnosti Manalit přibližně 1,4 milionu dolarů. Do roku 2024 čistý zisk prudce vzrostl na 6,2 milionu dolarů – což představuje nárůst o více než 460 % za pět let.

Závod zaznamenal rekordní zisky během nejkrvavějšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

V květnu 2023 Ukrajina uvalila na Manalit sankce za „přímé napomáhání ruské vojenské agresi“. EU a USA naopak žádné sankce neuvalily, takže má otevřený přístup k západním dodavatelům.

Díky tomu se Manalit fakticky stal „sankční branou“ – běloruským právním subjektem, který převádí západní technologie ruské armádě.

Od roku 2011, kdy se závod dostal pod ruskou kontrolu, byl modernizován západním vybavením, udržoval si otevřený přístup k evropským a americkým surovinám, získal ruskou vojenskou certifikaci a dodával kondenzátory nalezené v raketách, které zasáhly několik ukrajinských měst.

Zatímco západní vlády nadále diskutují o nových sankcích, kondenzátory vyrobené v tiché běloruské továrně putují z montážních linek ve Vitebsku do ruských raketových závodů – a nakonec do ukrajinského nebe.