Japonský jen v úterý v asijském obchodování vzrostl vůči koši hlavních i vedlejších měn, čímž se vůči americkému dolaru dostal do kladného teritoria a odpoutal se od desetiměsíčních minim. Podporu mu poskytlo hledání výhodných nabídek a probíhající spekulace o možných intervencích úřadů na podporu měny.

Vzhledem k tomu, že šance na zvýšení sazeb Bank of Japan v prosinci jsou stále slabé, investoři očekávají další indicie o cestě k normalizaci politiky v novém roce.

Přehled cen

• Kurz USD/JPY klesl o více než 0,2 % na 156,56 jenu z otevírací úrovně 156,91 jenu poté, co dosáhl maxima 156,98.

• Jen uzavřel v pondělí o 0,4 % méně vůči dolaru, poté, co v pátek posílil o 0,7 %, když se zotavil z desetiměsíčního minima z minulého týdne na 157,89.

Japonské úřady

Takuji Aida, člen klíčového vládního poradního panelu ze soukromého sektoru, v neděli v televizi NHK uvedl, že Japonsko je schopno efektivně zasahovat na měnovém trhu, aby kompenzovalo negativní ekonomický dopad slabého jenu.

Ministr financí Satsuki Katajama v pátek uvedl, že devizové intervence zůstávají možností, jak čelit nadměrné volatilitě a spekulativním krokům, a udržují tak obchodníky ve střehu před možnými nákupy jenu ze strany japonských úřadů.

Názory a analýzy

• Nick Rees, vedoucí makroekonomického výzkumu ve společnosti Monex Europe, uvedl, že intervence by mohla pomoci zpomalit růst dolaru vůči jenu, ale je nepravděpodobné, že by jej plně zvrátila, vzhledem k tomu, že se neočekává, že by se základní faktory v dohledné době změnily.

• Matthew Ryan, vedoucí tržní strategie ve společnosti Ebury, uvedl, že kurz USD/JPY není daleko od úrovní, které by mohly spustit přímou intervenci, přičemž klíčovou hranicí pro úřady je hodnota 160.

• Někteří analytici trhu se domnívají, že oficiální intervence – podobně jako v loňském roce a roce 2022 – je i nadále možná. Obchodníci očekávají potenciální akci mezi 158 a 162 za dolar, ačkoli jen málokdo očekává, že bude vysoce efektivní.

Japonské úrokové sazby

• Tržní ocenění pro zvýšení sazeb o 25 bazických bodů ze strany Bank of Japan v prosinci zůstává kolem 35 %.

• Investoři čekají na nadcházející data o inflaci, nezaměstnanosti a růstu mezd, aby mohli tyto pravděpodobnosti přehodnotit.

Ceny zlata v pondělí vzrostly, protože dolar se vůči většině hlavních měn držel stabilní, zatímco spekulace o směru politiky Federálního rezervního systému nadále formovaly náladu na trhu.

Guvernér Federálního rezervního systému Christopher Waller uvedl, že by sazby měly být sníženy na prosincovém zasedání, ačkoli poznamenal, že lednové rozhodnutí by mohlo být obtížnější kvůli nahromaděným opožděným datům.

John Williams, prezident newyorského Fedu, v pátek prohlásil, že centrální banka má stále prostor pro snižování úrokových sazeb.

„Měnovou politiku považuji za stále mírně restriktivní, i když o něco méně restriktivní než před našimi nedávnými kroky. Proto stále vidím prostor pro další krátkodobou úpravu cílového rozpětí sazby federálních fondů, čímž se politika přiblíží neutrálnímu stavu a udrží se rovnováha mezi našimi dvěma cíli,“ uvedl Williams.

Podle CME FedWatch nyní obchodníci připisují 79% pravděpodobnost snížení sazeb o 25 bazických bodů v prosinci, oproti zhruba 42 % o týden dříve.

Mezitím se dolarový index do 20:13 GMT stabilizoval na 100,1 bodu poté, co dosáhl maxima 100,3 a minima 100,01.

Koncem tohoto týdne USA zveřejní údaje o cenách výrobců, maloobchodních tržbách a počátečních žádostech o podporu v nezaměstnanosti.

V obchodování vzrostla spotová cena zlata do 20:14 GMT o 1 % na 4 120,2 dolarů za unci.

Jen málo osobností ztělesňuje šílenství kolem umělé inteligence více než Jensen Huang, generální ředitel čipového giganta Nvidia, jehož tržní hodnota za poslední dva roky vzrostla o 300 %.

Uprostřed tohoto horečnatého tempa se Huang ve svých prvních projevech během poslední konferenční hovoru o výsledcích hospodaření snažil uklidnit obavy z nafukující se bubliny.

„Hodně se mluví o bublině umělé inteligence… ale z našeho pohledu vidíme něco úplně jiného,“ řekl akcionářům.

S prohlubující se debatou o bublině umělé inteligence je jasné, že ti, kteří z pokračujících výdajů na umělou inteligenci získají nejvíce, jsou ti, kteří odmítají obavy z nadměrných investic a spekulativního přehánění.

David Sacks, investor a vedoucí kanceláře pro umělou inteligenci v Bílém domě, v podcastu All-In řekl: „Nemyslím si, že jsme na začátku kolapsového cyklu… jsme v boomu, v supercyklu investic.“

Významný investor Ben Horowitz řekl: „Představa, že budeme za pět let čelit problému s poptávkou, mi zní absurdně… pokud se podíváte na poptávku, nabídku a ocenění v porovnání s růstem, vůbec to nevypadá jako bublina.“

A v rozhovoru pro CNBC označila Mary Callahan Erdoesová z JPMorgan charakterizaci masivního přílivu umělé inteligence za „šílený nápad“ a dodala: „Jsme na prahu velké revoluce, která promění způsob fungování společností.“

Ale bližší pohled odhaluje křehké základy

Přesto někteří pozorovatelé tvrdí, že to, co se dnes děje v odvětví umělé inteligence, je skutečně znepokojivé.

Investor a výzkumník digitální ekonomiky na MIT Paul Kedrosky říká, že obrovské částky proudící do této „revoluce“ jsou stále v zásadě spekulativní.

„Technologie je extrémně užitečná, ale tempo jejího zlepšování se dramaticky zpomalilo… takže přesvědčení, že revoluce bude v příštích pěti letech pokračovat stejným tempem, je bohužel mylné,“ řekl.

Masivní příliv… a pochybný růst

Rozsah současných výdajů je ohromující i pro finanční analytiky.

OpenAI – tvůrce ChatGPT, který koncem roku 2022 rozpoutal závod o umělou inteligenci – uvádí, že generuje roční tržby ve výši 20 miliard dolarů a v příštích osmi letech plánuje utratit 1,4 bilionu dolarů za datová centra. Tato úroveň investic vyžaduje neustálý růst poptávky po jeho službách.

Pochybnosti se však stupňují: výzkum stále více ukazuje, že většina společností nevidí z chatbotů smysluplné finanční výhody a že za nástroje umělé inteligence platí pouze asi 3 % lidí.

Ekonom z MIT a nositel Nobelovy ceny za rok 2024 Daron Acemoglu řekl: „Nepochybuji o tom, že se v příštích deseti letech objeví skutečně hodnotné technologie umělé inteligence, ale většina z toho, co z oboru nyní slyšíme, je přehnaná.“

Přesto se očekává, že Amazon, Google, Meta a Microsoft letos dohromady investují do umělé inteligence téměř 400 miliard dolarů, převážně na financování datových center. Některé z těchto firem plánují vyčlenit až 50 % svého cash flow na výstavbu těchto zařízení.

Jak to vyjádřil Kedrosky: „Aby tato úroveň výdajů dávala smysl, každý uživatel iPhonu na světě by musel zaplatit více než 250 dolarů… a to se nestane.“

Aby se zabránilo odčerpávání likvidity, začaly se společnosti jako Meta a Oracle obracet na dluhové a soukromé financování na podporu boomu datových center.

Rizikové financování… a návrat účelových vozidel

Analytici Goldman Sachs zjistili, že hyperscalery – společnosti s masivní cloudovou a výpočetní kapacitou – za poslední rok narostly ve výši 121 miliard dolarů na novém dluhu, což představuje nárůst o více než 300 % oproti průměru v sektoru.

Analytik Gil Luria ze společnosti DA Davidson říká, že technologickí giganti používají účelové společnosti (SPV) k zakrytí dluhové expozice ve svých rozvahách.

Jeden příklad: datové centrum v Louisianě financované společností Blue Owl Capital ve spolupráci s Meta. Blue Owl si vzala úvěr ve výši 27 miliard dolarů, zatímco Meta využívá kapacitu, aniž by prokázala dluh. Pokud však poptávka oslabí a centrum se zastaví, Meta bude čelit závazkům v řádu miliard dolarů.

Luria řekl: „Pojem SPV se objevil před 25 lety u malé společnosti Enron… dnes se s ním firmy neskrývají, ale to neznamená, že je to udržitelný model pro budoucnost.“

Obrovské výdaje postavené na očekáváních, která mohou být iluzí

Společnosti v nadcházejících letech předpokládají obrovské příjmy z umělé inteligence. Morgan Stanley však odhaduje, že velké technologické společnosti do roku 2028 utratí za infrastrukturu umělé inteligence přibližně 3 biliony dolarů – a peněžní tok pokryje pouze polovinu této částky.

„Pokud se růst trhu byť jen nepatrně zpomalí, zůstaneme s nadbytečnou kapacitou a přebudovanou infrastrukturou, dluhy, které se stanou bezcennými, a značnými ztrátami pro finanční instituce,“ varoval Luria.

Předchozí bublina na začátku roku 2000 také praskla poté, co se nahromadil dluh za účelem budování kapacit, které trh nebyl připraven využít.

Obrovské kruhové obchody zvyšují úzkost

Analytici poukazují na kruhové struktury obchodů, které uměle nafukují poptávku.

Jeden příklad: dohoda mezi Nvidií a OpenAI v hodnotě 100 miliard dolarů, v níž Nvidia financuje datová centra, která budou později naplněna čipy Nvidie. Kedrosky popsal logiku: „Chci, aby OpenAI koupila více mých čipů, tak jim na to dám peníze.“

CoreWeave – původně platforma pro těžbu kryptoměn – pronajímá kapacitu datových center společnosti OpenAI výměnou za akcie, zatímco Nvidia garantuje odkoupení veškeré nevyužité kapacity do roku 2032.

Acemoglu řekl: „Riziko spočívá v tom, že tyto obchody nakonec odhalí křehkou finanční strukturu jako domeček z karet.“

Známky strachu, že bublina může prasknout

Někteří významní investoři již projevili obavy.

Miliardář Peter Thiel prodal celý svůj podíl ve společnosti Nvidia v hodnotě 100 milionů dolarů, zatímco SoftBank ukončil pozici v hodnotě zhruba 6 miliard dolarů.

Skeptici se stále více zaměřují na Michaela Burryho – známého předpovědí krachu v roce 2008 – který nedávno vsadil proti Nvidii a kritizoval „účetní triky“ a cirkulární financování.

Burry na X napsal: „Skutečná poptávka je směšně malá… téměř každý zákazník je financován dodavateli.“

Dodal: „OpenAI je zde klíčovým… může někdo jmenovat jeho auditora?“

I vrcholoví manažeři si uvědomují humbuk kolem toho

Generální ředitel společnosti OpenAI Sam Altman loni v srpnu řekl: „Jsme ve fázi přehnané nadšení investorů? Podle mého názoru ano. Je umělá inteligence nejdůležitější věcí, která se za dlouhou dobu stala? Také ano.“

Generální ředitel Googlu Sundar Pichai řekl BBC, že na dnešních trzích s umělou inteligencí „existují prvky iracionality“, a dodal, že jakékoli prasknutí bubliny by zasáhlo všechny: „Žádná společnost nebude imunní – včetně nás.“

Americké akcie v pondělí vzrostly, podpořeny silným oživením v technologickém sektoru, zejména akcií spojených s umělou inteligencí, a zároveň rostoucími očekáváními snížení sazeb Federálním rezervním systémem na zasedání příští měsíc.

Guvernér Fedu Christopher Waller uvedl, že je pro snížení sazeb v prosinci, ačkoli poznamenal, že lednové rozhodnutí může být náročnější kvůli nahromaděným opožděným ekonomickým datům.

Jeho prohlášení následovala po pátečních komentářích prezidenta newyorského Fedu Johna Williamse, který naznačil, že centrální banka by mohla mít další prostor pro uvolnění politiky.

Williams uvedl, že měnová politika „zůstává mírně restriktivní“, i když méně než před nedávnými kroky Fedu, a dodal, že stále vidí prostor pro „další úpravu v blízké budoucnosti“, aby se sazby přiblížily neutrální úrovni a Fed udržel v rovnováze mezi svými dvěma mandáty.

Podle CME FedWatch nyní trhy připisují 79% pravděpodobnost snížení sazeb o 25 bazických bodů v prosinci, což je prudký nárůst oproti zhruba 42 % o týden dříve.

Na akciovém trhu vzrostl index Dow Jones Industrial Average k 16:15 GMT o 0,6 % (285 bodů) na 46 530 bodů.

Index S&P 500 vzrostl o 1,4 % (93 bodů) na 6 695 bodů, zatímco index Nasdaq Composite vyskočil o 2,4 % (527 bodů) na 22 801 bodů.